Jak správně nastavit citlivost u digitálního fotoaparátu? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Go verze

Jak správně nastavit citlivost u digitálního fotoaparátu?

Radíme DF

13. června 2001, 00.00 | Většina moderních fotoaparátů umožňuje volit z několika citlivostí snímače. Jak tato funkce v praxi funguje a jaké jsou výsledky si můžete přečíst v dnešní poradně.

Do redakce jsme dostali dotaz pana Strohého, který se nás ptal na to, jak přesně funguje nastavení citlivosti u digitálních fotoaparátů a zda koresponduje s citlivostí filmového materiálu v klasické fotografii. Protože jde o zajímavou technickou otázku, rozhodli jsme se odpovědět formou samostatného článku.

Obecně a zjednodušeně
Digitální fotoaparát stejně jako klasický musí při své práci poměrně přesně pracovat s expozicí. Ať už nastavení provádí fotoaparát automaticky, či je dílem fotografa, vždy musí zohledňovat dva základní aspekty. Tím prvním je, kolik světla dopadne na médium (snímač/film) a tím druhým, jak s ním médium dokáže naložit. A právě "světlocitlivost snímače" lze defakto ovlivňovat nastavením citlivosti. Nejčastěji jsou k dispozici hodnoty 100-400ISO, které by měly být ekvivalentem citlivosti filmového. Čistě obecně tedy obsluha může postupovat při volbě citlivosti stejně jako při volbě filmového materiálu. Čím méně světla na scéně, tím vyšší citlivost volíme, ale pozor na praktické dopady této volby.

Jak to ve skutečnosti funguje?
Protože digitální fotoaparát je vybaven fixním snímačem, který nelze vyměnit za méně či více citlivý jako film, jsou všechna nastavení pouze záležitostí nastavení procesu zpracování fotografie. Každá buňka snímače je vybavena fotodiodou, jejíž citlivost je konstantní a nelze změnit. Citlivost závisí zejména na ploše buňky a na typu jejího barevného filtru, nicméně ovlivnit se příliš nedá. Každá buňka tedy vždy odevzdává stejnou informaci o dopadajícím světle v podobě určitého elektrického náboje. Ten je měřen (digitalizován) pomocí AD převodníku, který je součástí snímače či se nachází v jeho těsné blízkosti. A právě změnou nastavení tohoto převodníku lze ovlivnit to, jak jsou určité intenzity světla interpretovány ve výsledném snímku. A toto ovlivnění je uživateli interpretováno jako změna citlivosti (senzitivity control).

Čistě prakticky vzato má každý snímač citlivost danou konstrukcí, rozměrem a použitou technologií. Pro tuto citlivost je optimalizovano nastavení převodníku. Toto optimalizované nastavení poskytuje nejlepší výsledky ve smyslu minimálního zkreslení při digitalizaci.

Změna "citlivosti snímače" znamená posun, či přesněji řečeno zúžení měřeného rozsahu napěťových hodnot. Například při citlivosti 800ISO se ve srovnání s nastavením 100ISO pracuje pouze s 1/8 rozsahu hodnot, které dokáže snímač generovat. Výsledkem je kromě "vyšší citlivosti" bohužel i výrazný nárůst šumu v obrazu. Jde o důsledek jemnějšího rozlišování relativně malých hodnot, které snadno ovlivní náhodná chyba či nepřesnost měření.

Pochopitelně čím kvalitnější je AD převodník, čím přesněji pracuje, tím menší je zkreslení způsobené nastavením vyšší citlivosti. Navíc různé snímače jsou různě citlivé, takže nelze explicitně říci, že při určité citlivosti je již snímek nepoužitelný. V praxi se jako nejnižší citlivost většinou objevuje 80-100ISO, výjimečně hodnoty kolem 50ISO. V amatérské třídě se maximální hodnoty pohybují do 800ISO, u profesionální reportážní techniky bez problémů překračují hodnotu 1600ISO. Prim v tomto oboru drží fotoaparáty značky Kodak, které u dvou modelů nabízejí až 6400ISO, což je hodnota opravdu extrémní.

Citlivost 100 ISO Citlivost 800 ISO

Jak tedy postupovat v praxi?
Obecně platí, že čím nižší je nastavena citlivost snímače, tím méně šumu se do výsledné fotografie dostává. Bohužel při špatných světelných podmínkách s nízkou citlivostí výrazně vzrůstá délka expozice či potřeba méně clonit, což zvyšuje riziko "rozmazání" snímků. Zde jsou tedy naše rady pro praxi: Pokud fotografujete statickou scénu, tak použijte stativ a nízkou citlivost. Výsledek bude nejlepší. Pokud fotografujete živou scénu či nemáte k dispozici stativ, tak experimentujte s nastavením citlivosti a snažte se využívat spíš nižších hodnot. Výsledek bude záviset na konkrétních podmínkách. A pokud hledáte nastavení citlivosti na svém digitálním fotoaparátu marně, tak jej prostě nenabízí a nelámejte si s celým problémem hlavu.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: