PDF formuláře: Návrh a tvorba - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Go verze

PDF formuláře: Návrh a tvorba

23. května 2002, 00.00 | Seznamte se s základními postupy a nástroji použitelnými při
návrhu a tvorbě PDF formulářů.

Jedním ze základních předpokladů úspěšnosti elektronického formuláře (nejen) v PDF formátu je jeho design. Ten lze vytvořit mnoha různými způsoby s použitím rozmanitých nástrojů - klíčovým kritériem zde bývá poslání formuláře a často i cenová náročnost toho či onoho řešení. V tomto díle našeho tutorialu jsme se proto formou víceméně obecného výkladu pokusili zaměřit na takové zásady a postupy, které věříme budou užitečné každému, kdo se chystá PDF formuláře vytvářet, bez ohledu na použité nástroje, operační prostředí či jiná kritéria. Konkretizace většiny zde uvedených témat bude námětem příštích dílů našeho seriálu.

Výchozí návrh

Vzhledem k tomu, že tvorba i zdánlivě prostého formuláře představuje ve svém úhrnu poměrně komplikovaný úkol, neměli bychom podcenit úvodní fázi návrhu. V té je vhodné pokusit si vyjasnit několik základních otázek, spojených zejména se vzhledem a účelem formuláře, formou jeho nasazení a distribuce a způsobem zpracování vypněných dat.

Při návrhu vizuální podoby formuláře je možno vyjít z jeho papírové předlohy (popř. takového dokumentu, který se mu značně podobá). Není-li zde shoda papírové a elektronické verze závazná, vyplatí se rozvážit, zda nelze provést reorganizaci jednotlivých prvků tak, aby lépe splňovaly nároky na elektronický dokument. (Viz další výklad.) Každopádně je třeba vzít v potaz, že zatímco vyplňování bude prováděno na obrazovce, bývá obvykle požadován i kvalitní tisk prázdného či vyplněného formuláře na tiskárně. Optimalizovat vzhled dokumentu současně pro obě média nebývá občas právě jednoduché - prioritu by zde ovšem měla mít obvykle obrazovka.

Začít s okamžitým vytvářením vzhledu formuláře v počítači není nejšťastnějším postupem. Namísto toho je vhodnější vzít zmíněnou papírovou předlohu či náčrtek budoucího formuláře, a zde si vyznačit jednotlivé formulářové prvky. U každého z nich je vhodné vyjasnit si dopředu akce, které s nim budou spojené. V případě některých typů voleb či nastavení bychom neměli zapomenout, že je lze realizovat různými způsoby (například výběry ze seznamů) a měli bychom se pokusit vybrat z nich pro daný účel ty nejvhodnější. Vyplňování řady polí lze usnadnit pomocí výpočtů a kontroly správnosti (viz náš výklad v předchozím díle), čím více je možno ve formuláři vyplnit automaticky na základě dosud zadaných údajů, tím lépe. Velmi důležité je pak stanovení pořadí, ve kterém se mají jednotlivá pole vyplňovat. Pokud vytváříme formulář, patřící do existující nebo předpokládané série takovýchto dokumentů, měli bychom zvolit vhodná interní pojmenování jednotlivých polí (a opět je vyznačit do svého návrhu) tak, aby byl možný snadný import jejich obsahu mezi jednotlivými formuláři sady.

Formulář by měl být co nejpřehlednější a pokud možno i nejnázornější. K jeho vyplnění by měla stačit intuice bez potřeby studování dlouhého návodu. Při návrhu bychom neměli zapomenout na to, jaké cílové skupině respondentů je formulář určen, a podle toho by měl být postaven příslušný "uživatelský interface". (Řízený zejména pohybem myši či kurzoru ve formuláři.)

Bez ohledu na to, zda bude formulář šířen veřejně prostřednictvím (někdy hodně pomalého) Internetu nebo v rámci vlastního (obvykle rychlého) lokálního intranetu bychom měli dbát na optimalizaci objemu jeho souboru. Tu obvykle provádíme až při generování či úpravách hotového PDF dokumentu, ke slovu nicméně přichází i ve fázi počátečního návrhu. Právě zde bychom si totiž měli ujasnit, zda chceme využívat v daném formuláři množství grafiky a nejrůznějších akcí nebo zda uvedené, byť atraktivní prvky, raději redukujeme na absolutní minimum, právě s ohledem na maximální přenositelnost daného dokumentu.

Velmi důležité je rovněž promyšlení způsobu shromažďování a zpracování formulářových dat. Tato fáze návrhu předpokládá úzkou spolupráci se správcem vaší sítě či vašeho internetového serveru. Volba vhodné zpracovávající aplikace (CGI skript apod.) pak bývá obvykle kompromisem mezi nároky tvůrce formuláře a technickými možnostmi daného síťového prostředí.

Nástroje pro tvorbu formulářů

Po získání víceméně přesné představy o podobě formuláře je možno začít s jeho vytvářením. Důležitá je zde samozřejmě na prvním místě volba vhodné aplikace. Bezesporu nejkomplexnější sadou nástrojů určených k uvedenému účelu dnes poskytuje Adobe Acrobat. Ten ovšem není příliš dokonalým nástrojem pro úvodní návrh - hlavním důvodem je zde stále ještě poměrně náročná editace textových i grafických prvků v prostředí tohoto programu. A tak i v případě, že máte Acrobat k dispozici, je lepší provést úvodní návrh v některé ze sázecích či grafických aplikací. Ten se pak pomocí Disilleru či jiného obdobného programu převede do PDF a případně doupraví v prostředí Acrobatu. Volba vhodného řešení je zde pochopitelně závislá na podmínkách daného prostředí a nebudeme se jí zde tudíž blíže zabývat.

Nemáte-li k dispozici Acrobat, je zapotřebí již v rámci úvodního návrhu a následného převodu zajistit vložení a vygenerování příslušných formulářových prvků. Využít zde lze exportní funkci některých aplikací, podstatně flexibilnější alternativu zde nicméně představuje využití příslušných pdfmarks. Kapitolou samou o sobě pak je nasazení TeXu nebo jiného řádkově řízeného generátoru PDF (viz např. nástroje společností Sanface či Fytek). Použití uvedeného typu nástrojů nemusí znamenat (zejména v případě freewarového TeXu) jen úsporu financí, ale rovněž možnost automatizovaného, serverově založeného dynamického generování formulářů. Láce a flexibilita jsou zde ovšem na úkor pohodlnosti návrhu, která bývá přece jen obvykle vyšší ve WYSIWYG prostředí Acrobatu.

Ať už je použit jakýkoli nástroj, měla by na samý závěr tvorby formuláře proběhnout jeho optimalizace vzhledem k objemu souboru. Jak jsme již výše předeslali, je uvedení téma námětem pro speciální výklad, který přineseme v některém z příštích dílů tohoto tutoriálu.

Testování a publikování

Vytvořením samotného PDF dokumentu s formulářem ještě práce na něm zdaleka nekončí. Ke slovu přichází fáze testů a následného publikování.

Při testech je třeba co nejvěrněji simulovat prostředí a nástroje, které budou mít k dispozici uživatelé formuláře. Základem je zde kombinace Acrobat Reader-webovský browser (Explorer, Netscape, Opera aj. s různými nastaveními), ale rovněž Adobe Acrobat a Approval. V úvahu je třeba také vzít a příslušně otestovat i (jen zdánlivě malé) rozdíly v chování jednotlivých zde zmíněných aplikací v různých operačních systémech. (Typicky je třeba zaměřit se na ověření korektního použití fontů a bezproblémového vkládání textových informací.) Různorodost prostředí bychom zde neměli podcenit zejména v případě veřejného publikování formuláře na Internetu.

Kapitolou samou o sobě je důkladní vyzkoušení aplikace zpracovávající odesílaná formulářová dat a zajišťující případnou odezvu uživateli. Chybné fungování totiž prakticky znehodnocuje veškeré dosavadní úsilí spojení s tvorbou daného formuláře.

Po testovací fázi je konečně možno formulář nabídnout uživatelům. Zejména v počátečních fázích tohoto zveřejnění by měla být zajištěna zpětná vazba od uživatelů k tvůrci. Zohlednění připomínek a náprava vzniklých chyb a problémů pak v ideálním případě vedou k elektronickému dokumentu, jehož využívání zefektivňuje vaše dokumentové workflow či vaši komunikaci s vnějším světem prostřednictvím Internetu.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Webdesign  

 » Rubriky  » PDF - Adobe Acrobat  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: