Encyklopedie publikačních formátů: XML - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Software

Encyklopedie publikačních formátů: XML

formaty

20. září 2004, 00.00 | Co nabízí jazyk XML publikačnímu průmyslu? A bude jeho nasazení znamenat skutečně
revoluci v publikování? Odpovědi hledejte v tomto článku.

Jazyk XML je prostředkem, jehož nasazení by do publikačního průmyslu mělo vnést změny popravdě revoluční: Takové jsou alespoň mnohé prognózy, s kterými se setkáváme již po několik let. Je ovšem evidentní, že i přes skutečnou postupnou adaptaci XML do mnoha současných publikačních prostředků a postupů, má zatím XML v oblasti publikování stále jen marginální úlohu. Co je příčinou uvedeného stavu? A hlavně, jakými vlastnostmi se XML vyznačuje, že se o něm hovoří jako o revolučním prostředku? O odpovědi na uvedené otázky se pokusíme v tomto díle naší encyklopedie publikačních formátů.

Základní popis

S vývojem XML, čili eXtensible Markup Language, se začalo v druhé polovině devadesátých let (první, dosud stále zásadní specifikace byla zveřejněna v roce 1998, od té doby je XML víceméně průběžně, ale pouze dílčím způsobem vylepšován) s cílem poskytnout prostředek, který by lépe vyhovoval současným nárokům na výměnu informací než stávající technologie. Vývoj XML zaštiťuje konsorcium W3C, které před XML přišlo zejména s jazykem HTML, k dnešnímu dni pak vyvíjí mnoho dalších standardů, více či méně svázaných právě s XML.

Jak již název standardu říká, patří XML mezi tzv. značkovací jazyky. (XML je následníkem jiného prostředku daného typu, jazyka SGML, který byl uveden již v roce 1986.) Jedná se o čistě textový formát, s jehož pomocí se vyznačuje význam informací, a to s pomocí tzv. tagů, což jsou párové značky, uzavřené do hranatých závorek. Vlastnosti (atributy) a struktura (hierarchie) obsahu vyznačeného tagy (elementy) se pak definují ve speciálním typu souboru, kterým může být buďto Definice Typu Dokumentu (DTD) nebo tzv. XML-schéma. Uvedeným způsobem lze definovat prakticky libovolnou sadu značek (resp. vlastní značkovací jazyk), určenou pro nejrůznější účely, s jejichž pomocí se pak dají popsat struktura a vlastnosti konkrétního obsahu. (Podrobnější přiblížení základních charakteristik XML jsme přinesli v odpovídajícím seriálu.)

encxml1f.gif

Jednoduchý XML dokument

Uvedený popis naznačuje, že XML je v podstatě univerzálním prostředkem pro výměnu informací, jehož aplikace zdaleka nekončí u publikování. Od doby svého uvedení se takto výrazně prosadil zejména v oblasti informačních technologií, kde slouží především coby prostředek pro unifikovanou výměnu informací mezi různými aplikacemi a systémy (databáze, e-business, věda a výzkum aj.). Výměna přitom probíhá jak na bázi uživatelsky definovaných sad, tak komplexních jazyků, vytvořených v XML. I o těchto aplikacích XML by bylo možno napsat leccos zajímavého, my se ovšem v našem dalším výkladu zaměříme výhradně na oblast publikování.

XML a internetové (elektronické) publikování

Primární motivace, vedoucí k návrhu XML, leží v oblasti elektronického resp. internetového publikování: S XML měl vzniknout prostředek, který by dokázal lépe a přehledněji strukturovat informace než jazyk HTML (HyperText Markup Language). Ten slavil a slaví úspěchy coby základní platforma pro prezentování informací na World Wide Webu. XML odstraňuje základní nedostatek (ale paradoxně pro mnohé evidentně i největší přednost) HTML, kterou je značná jednoduchost uvedeného jazyka, využívající k popisu obsahu pouze několika málo desítek pevně definovaných tagů. XML oproti tomu dovoluje, jak jsme již řekli výše, definovat tagy vlastní, navíc pak dokáže mnohem lépe zachytit strukturu resp. význam obsahu (výborné mj. pro indexovače a vyhledávače informací), zatímco HTML vyznačuje především fyzické formátování dokumentu.

Za ideálního stavu by mělo být možno jakýkoli XML dokument zobrazit v prostředí internetového prohlížeče. K tomu je ovšem zapotřebí prohlížeči říct, jakým způsobem má jednotlivé značky zobrazit. Za tímto účelem se dnes používá zejména jazyka kaskádových stylů (CSS) a jazyka XSL (ten umožňuje nejen XML obsah vykreslit, ale též transformovat do jiného formátu, jako je například HTML či čistý text). Má-li k sobě XML dokument odpovídajícím způsobem připojeny informace o způsobu jeho formátování, měl by být korektně zobrazen v daném prohlížeči. Realita je ovšem taková, že současné internetové prohlížeče ještě zdaleka nemají implementovánu podporu takovéhoto způsobu zobrazení v dostatečné kvalitě. Díky tomu, a také stávající převládající oblibě HTML se tedy nedá předpokládat, že by snad webdesigneři přešli masivněji na tvorbu stránek v XML. Cílem dalšího vývoje je tak spíše spojení výhod XML (obecnost, rozšiřitelnost) a HTML (zavedenost, jednoduchost) v podobě jediného standardu, jazyce XHTML.

encxml2f.gif

Ukázka interaktivní SVG grafiky

Stále významnější místo má také XML v elektronickém publikování coby prostředek, v kterém se píšou standardy pro různé speciální aplikace (MathML pro zápis matematiky, XForms pro formulářová data, XPointer a XLink pro odkazy, SVG pro vektorovou grafiku, WML pro protokol WAP mobilních telefonů aj.). Ať už s pomocí odpovídajících funkcí internetových prohlížečů, tak specializovaných aplikací či pluginů se pak obsah kódovaný s pomocí těchto standardů stává stále běžnější součástí webovských prezentací i jiných aplikací elektronického publikování (například stránky pro mobilní telefony, elektronické formuláře aj.).

XML a (dnešní) pre-press

Skutečnost, že XML dokáže zachytit obsah publikace, se jeví jako vysoce zajímavá pro oblast pre-pressu. Konkrétně se to týká přípravy předloh k sazbě: Pokud je uživatel vytvoří v XML, lze s pomocí odpovídajících prostředků (převodníky, styly, předlohové stránky, šablony aj.) zajistit v podstatě automatizované vysázení dokumentu. To samozřejmě platí nejvíce tam, kde jsou struktura i podoba publikace již dopředu jasné a nároky na strukturaci nejsou příliš vysoké: XML takto již nachází své uplatnění zejména v editorských systémech pro tvorbu periodik. K uvedenému účelu lze použít odpovídajících prostředků, z kterých lze vyzdvihnout například kombinace aplikací Adobe InCopy-InDesign či Softmagic SendStory-MLayout. (K tvorbě XML zdrojových dokumentů lze mimo specializovaných XML editorů a procesorů typu XMetal stále lépe používat i zavedené, běžně dostupné kancelářské aplikace, jako jsou Microsoft Office či OpenOffice.) Jako velmi zajímavé se také jeví nasazení XML při sazbě z databází či dynamicky generovaných dat (personalizace). Vedle odpovídajících pluginů sázecích aplikací (přímá podpora XML v QuarkXPressu či InDesignu, Atomik Roundtrip aj.) zde lze použít i různě výkonné a cenově náročné dávkově řízené aplikace či systémy (TeX, 3B2, FOP, XEP, E-Content Engine, XML Professional Publisher aj.).

idxml1f.gif

Práce s XML v InDesignu CS.

XML zdroj je dále, přinejmenším teoreticky, ideální k archivaci a opakovanému použití, neboť zatímco nativní dokumenty vyžadují uchovávání původní aplikace (či někdy dokonce celé systémové konfigurace), ve kterých byly vytvořeny, lze XML (za ideálního stavu, jež se od reality může značně odlišovat) i po letech zpracovat identicky prakticky libovolným prostředkem.

V těchto i jiných případech aplikací je ovšem diskutabilní, nakolik nelze k uvedenému účelu stejně dobře využít i stávajících zavedených prostředků - podrobněji jsme se výhodami a zejména trably, spojenými se zpracování XML, zabývali v samostatném článku, a nebudeme zde tedy naše závěry znovu reprodukovat.

Rozhodně bychom ovšem neměli opomenout skutečnost, že i pre-pressu resp. polygrafii slouží XML rovněž coby prostředek, ve kterém jsou vytvářeny nové standardy. Některé z nich přitom vypadají velmi slibně: Konkrétně je takto třeba zmínit zejména formát pro jobtikety JDF a metadata XMP.

XML a cross-media publishing

Vše co jsme až dosud řekli, působí v souvislosti s publikačním průmyslem zajímavě, ne však příliš revolučně. Proklamovaná revoluce při nasazení XML v publikování leží spíše v konceptu, označovaném jako cross-media publishing čili publikování napříč médii. Ten vychází z (minimálně částečně správné představy), že tentýž obsah není a v budoucnu rozhodně nebude publikován pouze prostřednictvím jediného média. Vedle tištěného výstupu je takto třeba počítat s dalšími podobami díla pro Web, mobilní telefon, PDA, ePaper, interaktivní televizi, čtecí zařízení zrakově postižených atp. Generovat každou z těchto podob zvlášť je proces zdlouhavý, neefektivní a plný chyb. XML by zde mohlo sehrát zásadní roli ústředního formátu, ve kterém se pořídí základní předloha. Z té pak odpovídající aplikace a převodníky budou schopny (nejlépe automatizovaně) generovat výše naznačené různé podoby díla. Opravdu dokonalá řešení by takto mohla obsloužit nejen stávající publikační workflow, ale přinést i zcela nové publikační modely, které společnost Adobe definuje konceptem Network Publishing, vystiženým sloganem "Publikovat tentýž obsah kdykoli a kdekoli na jakémkoli zařízení". Takovéto pojetí publikování už samozřejmě revoluční je, i když samozřejmě pouze důsledně staví na dosavadním vývoji publikačních technologií.

encxml3f.gif

Koncept Network Publishing vyjádřený formou schématu

Co je ovšem třeba k tomu, aby se takovéto smělé vize naplnily? Podle našeho názoru především lapidární změna přístupu k informacím: osoby připravující podklady k publikování budou na ně muset pohlížet z hlediska jejich obsahu a nikoli prezentace v rámci určitého média. Dále bude zapotřebí odpovídajících nástrojů a postupů, které budou schopny nejen automatizovaně publikovat z XML, ale rovněž před uživatelem zcela či alespoň částečně "zakrýt" stávající techničnost práce s XML. Vývoj takovýchto prostředků je zatím i přes nemalé snažení pouze na začátku, za pozornost každopádně stojí přinejmenším způsob, jakým je dnes XML využito ke křížovému publikování v kombinaci aplikací Adobe InDesign-GoLive. Nejvíce bude ovšem zapotřebí odpovídající uživatelská poptávka: tu stávající (kombinace tiskovina-Web) lze dnes dost dobře obsloužit i bez náročných cross-media řešení, nové nosiče informací typu mobilních telefonů pak ještě budou muset urazit ve vývoji poměrně dost cesty, než se stanou skutečně plnohodnotnými nosiči informace.

Závěrem

XML je i přes zatím nenaplněná očekávání rozhodně formátem, jehož význam v oblasti publikování v následujícím období výrazně poroste. Jak jsme se ovšem pokusili naznačit v našem výkladu, současný vývoj je značně dynamický (resp. nepřehledný), a tudíž lze zatím jen těžko odhadnout, jaký způsob nasazení uvedeného prostředku bude zavržen a který doopravdy přinese ony tolikrát proklamované killer-aplikace.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » VSE  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Sazba  

 » Rubriky  » Webdesign  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » Software  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: