Seybold PDF Usage Survey 2003: Tvůrci PDF - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


PDF - Adobe Acrobat

Seybold PDF Usage Survey 2003: Tvůrci PDF

trendy

18. června 2003, 00.00 | Jakým způsobem se dnes v publikačním průmyslu Evropy a USA využívají PDF soubory? A jaká
jsou hlavní úskalí spojená s jejich nasazením? Tyto i mnohé další otázky se pokouší
zodpovědět průzkum, prováděný společností Seybold.

Jedním ze stěžejních vystoupení amsterdamských Seybold Seminars bylo prezentování výsledků průzkumu, označeného jako PDF Usage Survey. Jak již název naznačuje, jedná se o analýzu současného stavu nasazení PDF v publikačních provozech (zejména na kreativních pracovištích, v komerčních tiskárnách a vydavatelstvích novin, časopisů či knih), a to jak v USA, tak i Evropě. (V loňském roce prováděl Seybold obdobný průzkum pouze v USA, výsledky tohoto průzkumu byly pro srovnání začleněny do některých z dále uvedených grafů.) Data byla shromážděna ve spolupráci s řadou předních serverů, zabývajícími se PDF, například PlanetPDF, PDFZone, PDF-Worker či PDFnews a také servery jako je CIP4 či Printing World. V Amsterdamu byly prezentovány výsledky, spojené s tvůrci PDF souborů (například zadavatelé tiskových zakázek), na podzimním Seyboldu San Francisco by pak měly být zveřejněny informace, týkající se příjemců PDF (například studia či tiskárny). Podívejme se nyní, jaká hlavní zjištění prezentace představila.

Složení evropských respondentů průzkumu.

Důvody pro nasazení PDF

Zřejmě nejzajímavější otázka průzkumu se ptala, jaké jsou tři nejdůležitější důvody pro práci s PDF. Na prvním místě převládla eliminace problémů, spojených s meziplatformní výměnou podkladů - tento účel je zcela v souladu s důvody, pro které Adobe PDF před více jak deseti lety vytvořila. V evropských provozech nicméně PDF ještě více přitahuje díky efektivnější organizaci workflow. Dalšími nejčastějšími důvody pro nasazení PDF jsou snazší preflight a re-purposing, čili opakované využití téhož PDF souboru. Hlavními aplikacemi re-purposingu přitom byly na prvním místě tiskové úlohy (dotisky) a dále webovské či CD-ROM publikování, podstatně menší bylo nasazení pro eBooky či kapesní zařízení. Velmi časté (více jak 60 % respondentů) je využití PDF při soft-proofingu a sdílení náhledů. V budoucnu by pak tvůrci PDF dále rádi využili například pro prohližitelné archivy, databázové či XML publikování, redukování celkové tiskové produkce a personalizovaný tisk. V USA i Evropě pak poměrně shodně využívá PDF formulářů pouze 30 % respondentů.

Hlavní výhody nasazení PDF.

Zajímavá byla zjištění, týkající se nasazení PDF při tiskovém výstupu. Tento formát zde v současnosti jednoznačně vede, a to před soubory ve formátu QuarkXPress, PostScript a InDesign. V blízké budoucnosti přitom respondenti předpokládají ještě výraznější prvenství PDF a zajímavé změny v pořadí ostatních typů souborů - Quark by měl být vytlačen InDesignem, soubory Microsoft Office by měly převládnout nad PostScriptem. Nasazení nativních souborů vedle PDF bylo odůvodněno především požadavky příjemců, na třetím místě (s významnými 39 % v USA a 29 % v Evropě) byly chyby, které se při práci s PDF soubory vyskytují.

Problémy s PDF

Druhá nejdůležitější otázka výzkumu se ptala na tři nejzávažnější problémy, vznikající při práci s PDF. Nejvíce zmíněna byla editace, která stále zůstává výrazně problémovější než u nativních dokumentů. (Tři čtvrtiny respondentů raději opraví nativní předlohu a znovu vygeneruje PDF soubor.) Na druhém místě se celkem pochopitelně ocitly nekorektně připravené PDF podklady a rovněž problémy při výstupním zpracování jsou i tuzemským uživatelům dobře známy. Překvapivější bylo výrazně vysoké procento odchylek generovaného PDF oproti zdrojovým nativním souborům a dále neshoda mezi obrazovkovou prezentací podkladu a jeho výstupem. Stejně jako v případě jiných typů podkladů pak i u PDF měly výrazné zastoupení problémy, spočívající v nekorektní interpretaci barev.

Hlavní problémy při využití PDF.

Průzkum se dále pokusil zjistit i základní problémové prvky PDF souborů. Jednoznačně zde převládala písma, a to jednak kvůli časté absenci, tak i díky vložení (subset) v needitovatelné podobě. Vedle problémů s RIPem pak jsou výrazné i komplikace s obrázky (příliš nízké rozlišení, příliš vysoká či nízká komprese, absence obrázku) a barvami (nesprávný barevný prostor, nesprávný nebo chybějící ICC profil, špatně pojmenované či konvertované přímé barvy). Výrazné jsou dále komplikace, spojené s průhledností, trapingem a informacemi o rozměrech stránky či bleed a trim boxech.

Tvorba PDF

Mnohé z výše naznačených problémů lze eliminovat ve fázi tvorby PDF dokumentu. Konkrétně zde máme na mysli preferování Acrobat Distilleru před jinými nástroji pro vytváření PDF (Distiller garantuje obvykle nejlepší PDF) a dále využití tzv. bezpečných formátů, kterými jsou v současnosti zejména některá z podob PDF/X (1a či 3) či Certified PDF, tedy technologie společnosti Enfocus.

Nasazení Distilleru ke tvorbě PDF u dotazovaných subjektů jednoznačně převládá, přičemž dalšími využívanými metodami jsou export z aplikací či převod s pomocí utility PDFWriter a tisk do PDF v prostředí Mac OS X. Dominance Distilleru ovšem neznamená jeho zcela správné použití: většina uživatelů zatím vůbec nevyužívá možnost unifikovaného generování podkladů například prostřednictvím sdílených Job Options či profilů pro Certified PDF. Totéž lze říct o současném nasazení job tiketů ve formátu JDF, jejichž vliv na kvalitu resp. kontrolu výstupu by přitom mohl být značný. Průzkum ukázal, že za poslední rok nedoznal přístup k JDF žádnou změnu, v blízké budoucnosti nicméně více jak třetina evropských respondentů o nasazení tohoto standardu uvažuje. (Oproti uživatelům z USA, kteří zůstávají i výhledově překvapivě stále zdrženliví.)

Pořadí využití nástrojů pro generování PDF.

Využívání PDF/X-1a i PDF/X-3 je zatím v plenkách (maximálně 5 % podkladů), vzhledem k mládí uvedených standardů to ovšem není nic překvapivého. Do budoucna je znatelnější zájem Evropanů (15 % PDF/X-1a, 12 % PDF/X-3). Trochu jiná je situace u Certified PDF (v jehož rámci lze nasadit i výše zmíněné podoby PDF/X): ten si již v evropských provozech vydobyl poměrně silnou pozici (24 % respondentů), podstatně nižší využívání v USA nijak nepřekvapí, neboť společnost Enfocus pro svou technologii zatím lobuje převážně v Evropě - mimo jiné díky iniciování nejrůznějších profesních asociací, jako je například Ghent PDF Workgroup.

Závěrem

Stejně jako každý jiný průzkum je i PDF Survey značně subjektivní a těžko z něj lze vyvozovat skutečně obecné závěry. Přivítáme proto, když se naši čtenáři rozdělí v diskusním fóru tohoto článku o své vlastní zkušenosti s využitím PDF v publikačních provozech. Dále pak věříme, že i přes zmíněnou subjektivnost poskytují výše přiblížená zjištění zajímavou inspiraci každému, kdo s PDF pracuje.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » PDF - Adobe Acrobat  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: