UPM Praha: Hommage à Wittlich - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Zprávy

UPM Praha: Hommage à Wittlich

20. června 2012, 13.18 | U příležitosti 80. narozenin profesora Petra Wittlicha připravilo Uměleckoprůmyslové museum v Praze, konkrétně kurátor Otto M. Urban, projekt HOMMAGE À WITTLICH – výstavu šestnácti grafických listů různých českých umělců.

Výstavu můžete navštívit do 1. července 2012 ve stálé expozici UPM v sálu Tisk a obraz. Vystaven je soubor 16 grafických listů českých umělců, umělců, kteří parafrázovali výtvarná díla, jejichž obsahem se prof. Petr Wittlich ve své kunsthistorické kariéře zabýval. Lze zde zhlédnout třeba dílo Igora Korpaczewského (inspirováno dílem Maxe Švabinského, Splynutí duší, 1896), Davida Cajthamla (inspirováno dílem Emila Filly, Čtenář Dostojevského, 1907), Roberta V. Nováka (inspirováno dílem Augusta Rodina, Brána pekel, 1880—1917) či Ivana Pinkavy (inspirováno dílem Jamese McNeilla Whistlera, Kompozice v šedé a černé: Portrét umělcovy matky, 1871).

 

UPM: Martin Gerboc a Richard Štipl

 

Tato unikátní výstava bude mít reprízu od 6. června do 31. srpna v Muzeu ručního papíru Velké Losiny a následně od 4. září do 14. října 2012 v Galerii výtvarného umění v Ostravě. Vystaveny jsou grafické listy autorů: Josef Bolf, David Cajthaml, Martin Gerboc, Jan Hísek, Václav Jirásek, Igor Korpaczewski, Marie Krajplová, Martin Mulač, Robert V. Novák, Ivan Pinkava, Jakub Špaňhel, Richard Štipl, Mark Ther, Tomáš Vaněk, Luboš Vetengl a Tomáš Vrana.

 

UPM: Mark Ther

 

HOMMAGE À WITTLICH

K 80. narozeninám profesora Petra Wittlicha


V historii českého dějepisu umění bylo a je jen málo osobností, které by jako Petr Wittlich svým odborným přínosem i lidskými postoji ovlivnily tak široké spektrum následovníků. Wittlichův vliv však nenalézáme jen mezi historiky a teoretiky umění, ale také mezi výtvarníky. Svými texty a monografiemi o výrazných osobnostech a klíčových problémech českého a evropského moderního umění inspiroval malíře či grafiky k hledání vlastních výtvarných cest, k objevování zdánlivě zapomenutých témat a otázek. Ačkoli Wittlich psal především o umění přelomu 19. a 20. století, je jeho myšlení zcela současné a aktuální.


Svou první knihu, jež vyšla v roce 1959, věnoval autor kresbám sochaře Jana Štursy. Sochařství je celoživotním tématem Petra Wittlicha, v této souvislosti můžeme připomenout alespoň knihu České sochařství ve XX. století z roku 1978 a zejména monumentální dílo Sochařství české secese z roku 2000. V roce 1974 vyšla kniha o secesní kresbě, kde se také poprvé objevuje diagram, reprezentující Wittlichovo pojetí české secese. Toto téma autor rozvinul ve své stěžejní knize Česká secese z roku 1982, dále pak v titulech Umění a život — Doba secese z roku 1986 a v knize Prague Fin de Sičcle (anglické a francouzské vydání) z roku 1992. Dalším významným příspěvkem k poznání umění přelomu 19. a 20. století pak byla kniha a výstava Důvěrný prostor/Nová dálka z roku 1997.

 

Podobně jako dílu Jana Štursy, věnuje Wittlich pozornost kontinuálně také tvorbě Jana Preislera. Vyvrcholením tohoto zájmu pak byla monografická výstava a kniha z roku 2003. Mohli bychom zmínit i jeho práce o díle Alfonse Muchy, Ladislava Šalouna a mnoha dalších. Ze zahraničních autorů pak nejvíce pozornosti věnoval dílu Edvarda Muncha (knižní monografie z roku 1985), dodnes podnětné jsou i jeho texty o Augustu Rodinovi, Medardo Rossovi, Alfredu Kubinovi či Odilonu Redonovi.


Stejně významná jako publikační je i Wittlichova pedagogická činnost, nejen svou extenzivností, za více než pět desítek let se s ním setkali na přednáškách a exkurzích stovky studentů, ale i svou intenzitou: Wittlich měl nejenom studenty, ale i žáky, kteří se ke svému učitelidodnes hrdě hlásí. V roce 1990 byl jmenován docentem a o dva roky později profesorem dějin umění na Universitě Karlově. Je přirozené, že to byl Petr Wittlich, kdo vedl Katedru dějin umění, později Ústav pro dějiny umění, v letech 1991 až 2000, tedy v období, kdy se tato instituce nově konstituovala a transformovala.


Idea sestavit k Wittlichovu životnímu jubileu album grafických listů mě napadla při návštěvě ateliéru malíře Josefa Bolfa. Jeho osamělé postavy chlapců a dívek jakoby jakoby z obrazů Jana Preislera zabloudily do labyrintů sídlišť. Následně jsem oslovil další umělce s jednoduchým zadáním — aby si z dlouhé řady umělců, o kterých Petr Wittlich psal, vybrali jednoho autora a pokusili se svým vlastním způsobem reagovat na jeho dílo. Nešlo o nějakou mechanickou kopii, spíše o inspiraci či téměř iniciaci. Spektrum oslovených autorů bylo velice široké, od malířů přes sochaře, fotografy či konceptuální umělce. Vznikl tak různorodý soubor, jenž však ukazuje vzájemnou propojenost současného umění se staršími vzory a zdroji, stejně jako nosnost Wittlichových myšlenek pro dnešní umění.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Zprávy  

 » Rubriky  » Ze společnosti  

 » Aktuality  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: