Jak jsme připravovali veletržní polygrafický deník - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Zprávy

Jak jsme připravovali veletržní polygrafický deník

10. června 1999, 00.00 | Každodenní publikování je náš chléb. Ale vydávat každý den tištěné periodikum? Přečtěte si, co všechno jsme si prožili. Rozhodně toho nebylo málo.

Jubilejní, 20. tiskařský veletrh EMBAX-PRINT ´99 skončil. Skončilo tím i období, kdy byl veletrh pořádán každoročně, v budoucnu se bude konat jednou za dva roky. Část redakce Grafiky se na jubilejním veletrhu podílela, mimo jiné i veletržním deníkem Svět tisku Daily, který jsme vydávali v technické spolupráci se společnostmi Macron a Adamovské strojírny.

Vydáváním deníku jsme vystavovatelům i návštěvníkům veletrhu aktuálně nabízeli čerstvé novinky a snažili jsme se co nejpodrobněji informovat o dění na brněnském výstavišti. Původně jsme byli přesvědčeni, že vše půjde hravě, vždyť jsme pro svou práci používali tu nejmodernější techniku a technologii. Ovšem realita nás občas přesvědčovala o své tvrdosti. Přestože jsme k výrobě deníku využívali špičkové zařízení, například jsme tiskli na digitálním tiskovém ofsetovém stroji Adast Dominant 745C P DI, fotografovali digitálními fotoaparáty Kodak DCS 315 a Olympus Camedia 1000L, lidský faktor sehrál svou roli a připravil nám různá překvapení.

První číslo deníku jsme začali připravovat v pondělí, den před oficiálním zahájením veletrhu. Celý den byl ve znamení cestování, nakládání, vykládání zavazadel, počítačů, časopisů a mnoha nutných pomůcek, zařizování stánku a řady dalších činností, takže to chvílemi vypadalo, že nám na psaní postřehů z posledních hodin horečných příprav na zahájení veletrhu snad ani nezbude čas. Stánek byl malinký, sem tam se nám podařilo zakopávat jeden o druhého. Přes všechny prvotní organizační propletence jsme začali připravovat první číslo. Novinář ovšem k tomu, aby byl co nejvýkonnější, potřebuje kromě informací i nějaký ten litřík kávy. Vše bylo po ruce, ale chybička se přesto vloudila. Scházely nám lžičky na zamíchání. Uvítali jsme umělohmotné a rázem jsme měli v reálu scénku z filmu Pelíšky, protože se nám všechny lžičky zkroutily do prapodivných patvarů, stejně jako ve zmíněném filmu. Úsměvná scénka pomohla a první číslo se začínalo rýsovat. Zbývalo už jen doladit soutěžní otázky do pravidelné veletržní soutěže časopisu Svět tisku. Každý den jsme totiž losovali nejen výherce, který správně zodpověděl soutěžní otázky, ale uspořádali jsme i soutěž "Šťastný předplatitel". Podmínky byly jednoduché. Ten, kdo si přímo na veletrhu předplatil náš časopis, vyhrál Program Hair Studio, CD ROM "Fotografie staré Prahy", které do soutěže poskytlo DTP Studio, dále pak Image Finder 98.4, obsahující více než 30 000 náhledových fotografií na CD a Photodisc - kalendář na rok letošní i příští. Tyto ceny zase poskytla společnost SIR Computers. Jako bonus si pak výherci ze stánku odnášeli i dvě lahve dobrého vína, věnované společností Quentin.

Články jsme na stánku psali na platformě PC v programu Microsoft Word. Tento program není sice v předtiskových studiích příliš oblíben, ale představuje patrně nejběžnější standard pro výměnu textů v elektronické podobě. Předtiskovou přípravu nám přímo na veletrhu zajišťovala společnost Macron, která používala počítače Apple Macintosh G3. Vzhledem k tomu, že stánek naší redakce a studio Macronu byly každé v jiném pavilonu, používali jsme po celou dobu pro přenos dat notebook s Windows 98 s nainstalovaným programem PC MACLAN Client pro síť AppleTalk. Po připojení notebooku, přes sít k Apple Macintosh G3, jsme přenášeli libovolné množství dat bez problémů se spolehlivostí nebo rychlostí přenosu. Samotná sazba deníku byla realizovaná v programu QuarkXPress 4.0, fotografie byly upravovány v programu Adobe Photoshop 5.0. Vzhledem k tomu, že jsme pracovali v čistě digitálním workflow, nebylo možné využívat pro kontrolu barevnosti klasické nátisky, ale barevnost jsme si ověřovali na inkoustové tiskárně Epson se softwarovým RIPem BESTColor. Ta podává, při správné kalibraci, velice věrné výsledky.

Korektury byly občas i zábavné

První den přípravy deníku museli kolegové od Macronu řešit nejen sazbu samotnou, ale bylo nutné, na poslední chvíli, dotvořit samotný layout novin, neboť ten jsme do té doby měli pouze načrtnutý v Adobe Illustratoru. Časově se tedy celá operace protáhla do večerních hodin a tak místo tisku ve čtyři hodiny odpoledne bylo nutné tisk přesunout na následující den ráno - tedy první den veletrhu. V tuto chvíli jsme poněkud znervózněli, protože druhý den se, přirozeně, měl opakovat stejný kolotoč s přípravou dalšího čísla. Nicméně vše dobře dopadlo. Noviny byly do dvanácti hodin natištěny, přestože se tiskly po chvilkách, mezi jednotlivými presentacemi společnosti Adamovské strojírny, na jejichž tiskovém stroji jsme Daily vyráběli.

Vytištěný arch jsme ořízli na řezačce MS 115 společnosti Adast Blansko, která měla stánek společný s Adamovskými strojírnami. Posledním krokem bylo závěrečné skládání novin na výsledný formát A3 - to nám zajišťovala společnost Prosystem Richter. V duchu celého procesu nebyl ani skládací stroj jednoduchý - jednalo se o počítačem řízený kapsový skládací stroj MB Bäuerle multimaster CAS 38/4/4 se dvěma skládacími stanicemi. Ten sice zpočátku nechtěl náš kvalitní křídový papír Toccata lesk 170 g/m2 od společnosti Europapier akceptovat, ale po přesném nastavení podávacího mechanismu již s falcováním nebyly sebemenší problémy. A tak mohlo jít první číslo Světa tisku Daily do rukou našich sličných kolportérek, které jej roznášely po celém výstavišti.

Dokonce jsme tentýž den, všichni společně, vyrobili i další číslo deníku. Heuréka! Úsměv nám však poněkud přimrzl na rtech, když jsme na vnitřních stránkách listu objevili datum - 18.5.1995. V plném významu se tak naplnilo rčení, že člověk je tvor chybující. Přesto se první a další čísla líbily a nám to, pochopitelně, dělalo velkou radost. Třetí veletržní den nám dokonce nezbyl ani jediný výtisk, včetně deníků z předchozích dnů, což bylo skvělé, ale současně i smutné, když se Svět tisku Daily na mnohé nedostal a sháněli jej marně.

Postupně se příprava deníku, grafická úprava, sázení, tisk, skládání a všechny další neméně důležité činnosti čím dál, tím lépe zvládaly. Stabilizovaly se jednotlivé rubriky listu, informací neustále přibývalo. Uzavíraly se úspěšné obchody a my jsme zjišťovali, že se nám vše do čtyř vydání Světa tisku Daily ani nevejde. Podrobnosti o průběhu veletrhu a mnoha dalších zajímavostech, zachycených redaktory Světa tisku, se proto dočtete na jiném místě tohoto vydání časopisu. Mezi psaním jednotlivých článků jsme se věnovali ohromnému množství našich současných a snad i budoucích čtenářů. O Svět tisku projevovali velký zájem, odpovídali jsme na množství dotazů, týkajících se blízké i vzdálenější budoucnosti časopisu. Návštěvníci veletrhu a naši čtenáři se zastavili i na slibovanou skleničku Printer´s whisky.

Jaké závěry jsme si z našeho Embaxového vydávání přinesli?

Především je to zkušenost, že nové digitální technologie sice šetří čas a náklady, o to více je však potřebné vše pečlivě dopředu připravit. Pokud bychom deník vydávali častěji, bylo by nezbytné připravit přesné barevné profily pro konkrétní používaná zařízení, abychom se vyvarovali časově náročné práci na barevných korektách, které stejně nebylo možné, v provizorních podmínkách veletržního "studia", realizovat. Na digitální tiskový stroj Adast Dominant 745 CP DI se nedaly aplikovat profily předpřipravené na jiném stroji stejné značky a bylo by proto nutné vytvářet je pro stroj v konkrétních podmínkách výstaviště, což by bylo časově velmi náročné. Proto nebyla výsledná barevnost všech fotografií zcela optimální. Nakonec jsme si také potvrdili, že i při práci s moderními technologiemi hraje lidský faktor klíčovou roli - ať je tisk na zdigitalizovaném tiskovém stroji jednodušší nebo složitější, když se tiskař rozhodne, že netiskne, tak výtisky jednoduše nejsou.

Všeobecným stinným místem veletrhu, který jsme pociťovali také při přípravě deníku, byla stále úroveň služeb, poskytovaná akciovou společností Brněnské veletrhy a výstavy. Kupříkladu hodinu před oficiálním uzavřením celého areálu byl vypínán elektrický proud, vystavovatelé se ráno nedostali k expozicím před osmou hodinou, přitom pro návštěvníky se brány veletrhu otevíraly v 9.00 hodin. Šedesát minut na přípravu exponátů, zvláště těch velkých, nebylo právě plýtváním času. Vrátnicí neměl šanci projít před osmou nikdo, zbytečně jsme odpovědné pracovníky zmíněného pracoviště přesvědčovali, že spěcháme kvůli vydání deníku. Společně s námi zůstali přes půl hodiny čekat, tedy než odbije 8.00 hodin, i zástupci firmy Heidelberg, jednoho z největších vystavovatelů. Byly to sice zdánlivě drobnosti, ale nemuselo by k nim napříště docházet. Vždyť stačí tak málo, jen aby se pořadatelé dohodli...

-van- a -pp-

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Zprávy  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: