Zadáno pro Malostraňáky! - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Ze společnosti

Zadáno pro Malostraňáky!

14. července 1999, 00.00 | A pro všechny, kdo mají rádi Malou Stranu s její nenapodobitelnou atmosférou. Na výstavě, o níž je tento článek, potkáte mnoho slavných Malostraňáků, třeba Wericha, Čepka, Trnku ... Nenechte si ujít!

Malostranská beseda je zvláštní dům. Za jeho malebnou historickou fasádou by člověk čekal stejně půvabný interiér, skutečnost však je jiná. Vrzavé dřevěné schody vedou do pater, jejichž chodby působí nevlídně a nepříliš čistě. V okamžiku, kdy stisknete kliku dveří označených cedulí "Obecní galerie Beseda", ocitnete se však v úplně jiném světě - čisťounce vybílená klenutá místnost s téměř domáckou předsíňkou Vás obdaruje impozantním pohledem na chrám sv. Mikuláše. A v této vlídné galerii se můžete až do 5. září setkávat s tvářemi mnoha slavných obyvatel Malé Strany, tedy Malostraňáky, a jejich přáteli, které nasnímali fotografové takových jmen jako Zdenko Feyfar, Dagmar Hochová, Václav Chochola, Taras Kuščynskyj, Jan Reich, Oldřich Škácha, Stanislav Tůma a Petr Velkoborský.

Kolekce šesti snímků posledně jmenovaného fotografa vás uvítá přímo při vstupu do expozice - jsou netradičně zarámované do starých kulatých vyšívacích rámů, čímž získají jakousi patinu starobylosti. Všechny vystavované fotografie jsou černobílé a časové rozpětí, v němž byly pořízeny, je značně velké - přes padesát let! Nejstarší reprezentuje elegantní portrét herce Rudolfa Deyla st. s dýmkou, který vytvořil Zdenko Feyfar již v roce 1941, flétnista Josef Kocůrek, jehož poněkud staromódní zjev s licousy autor využil pro ateliérový portrét jako vyňatý z rodinného alba přelomu století, byl fotografován letos.

Každý z umělců pojímá své snímky jinak: najdeme zde hodně nadsázky a poetického humoru (Velkoborský, Chochola), dokumentární momentky (Škáchův volný cyklus Setkávání přátel v bytě Pavla Kohouta), psychologizující portréty (zejména Taras Kuščynskyj) a také fotografie posedlé uměleckostí (jeden příklad za všechny: Reichův snímek Dany Horníčkové s pruhy světla procházejícími skrz žaluzie). Též zde najdete slavné a často publikované snímky Jana Wericha (s dýmkou a v čepici s kšiltem přes jedno oko).

A které osobnosti svázané s Malou Stranou můžete v Obecní galerii beseda vidět? Tak již zmíněného Jana Wericha, též v kombinaci s Jiřím Trnkou na Chocholových snímcích "Werich a Trnka na Kampě", automobilovou závodnici Elišku Junkovou, Petra Čepka, Ludvíka Vaculíka, Josefa Sudka, Jiřího Muchu, hraběnku Valdštejnovou ve 104 letech, Jana Zrzavého a množství dalších. Za srovnání stojí Kuščynského portrét Jana Zrzavého se zavřenýma očima (z roku 1975) na efektním hrubozrnném papíře a portrét téhož malíře od Václava Chocholy, výrazně starší (z roku 1944), kde má Zrzavý místo své proslulé čepičky baret. A ještě na jeden krásný snímek Jana Zrzavého vás upozorním. Václav Chochola ho pořídil roku 1961 a dodal mu téměř magický vzhled pomocí osvětlení stolní lampou s velkým bílým cylindrem. Zajímavým způsobem portrétovala Ludvíka Aškenazyho jediná zúčastněná žena mezi fotografy, Dagmar Hochová: sedí u stolu s kuchyňským kostkovaným ubrusem a pod placatou čepicí se na vás dívají jeho uhrančivé oči. Péefko s Pavlem Kohoutem a Jelenou Mašínovou (oba plus pes ve vaně atd.) se snaží působit co nejvíce crazy, bohužel z něj zavání pouze nepřirozenost. To Škáchovy další fotografie (zmíněný cyklus Setkávání přátel v bytě Pavla Kohouta z let 1971-79) je kolekcí různorodých snímků, z nichž každý má svou atmosféru: momentky, náhodné záběry, portréty… Moc se mi líbil Reichův obraz malíře Josefa Steklého. Záměrně říkám "obraz", protože kompozice s umělcem dionýsovského typu, hliněným džbánem a knihou o Karlu Škrétovi opravdu připomíná manýristický obraz - jen hodinky na kraji stolu nás vracejí do současnosti.

Výstava je opravdovým zpestřením pražského kulturního života, a to jak výběrem zúčastněných fotografických veličin tak osobností, které tito umělci zachytili svým objektivem. Zároveň je dokladem toho, že obec malostranská - i přes nejrůznější komerční tlaky - stále žije. A to je dobře. Možná, že se výstava Malostranský portrét stane vítaným zakončením i vaší nedělní rodinné vycházky (otevřeno út-ne, 13.00-18.00).

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Ze společnosti  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: