Odvrácená strana pohlaví - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Fotosoutěže
Fotogalerie
Rubriky
Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce
Poptávka práce


Ze společnosti

Odvrácená strana pohlaví

15. prosince 1999, 00.00 | Takto jsem kdesi slyšela označovat homosexuální orientaci. Zkusme se na tuto "odvrácenou stranu" podívat z uměleckého hlediska - například nyní na výstavě fotografií v galerii U knihomola.

Na opačně sexuálně orientované jedince stále ještě společnost u nás hledá nějaký názor. Po staletí zažité vědomí něčeho zakázaného a nepřirozeného je opravdu těžké ze dne na den měnit, zvláště v případě národa s tak konzervativním smýšlením, jako jsou Češi. Zatím asi nejlépe se tyto předsudky daří odstraňovat v umění - například show transvestitů se staly vyhledávanými zážitky lidí téměř všech sociálních vrstev.

Totéž se dá říci i o fotografii. Navštívíte-li v těchto dnech galerii knihkupectví U knihomola na Vinohradech, setkáte se v ní s výstavou děl Jana Šimurdy, jejichž objekty jsou výhradně muži. Šimurda, uměleckým jménem JANSI (*1957), se mužskému portrétu jako autodidakt věnuje již zhruba 15 let. Jeho debutem byla velká výstava amatérské tvorby u příležitosti 150. výročí vzniku fotografie v dnes již neexistujícím Bruselském pavilónu tehdejšího PKOJF. Od roku 1991 pravidelně spolupracuje se SOHO REVUE, později s ABSOLUT S. R., jehož poslední číslo vyšlo v květnu 1999. Menší výstavy měl Šimurda v letech 1995-99 v Praze, Mostě a Brně, kurátorsky připravil v letech 1998-99 v galerii U zlatého klíče skupinové výstavy Víření I a II. Spolupracuje s vydavateli v Německu a USA.

Šimurdovy nebo, chcete-li, Jansiho černobílé snímky připomínají v mnohém tvorbu Roberta Vana, a to zejména až úzkostlivou snahou o estetické vyznění snímku, o potlačení všeho, co by mohlo působit hrubě a syrově. Jansi nás svými fotografiemi zavádí do svého světa, až po určitou mez, kterou nesmíme překročit, se nám otevírá, a za to od nás chce plné soustředění a empatii. Jeho modely jsou muži romantičtí, drsnější, exkluzivní typy i obyčejní chlapci. Ke každému z nich si Jansi vybudoval svoji cestu, svůj vztah, takže ani dva z jeho modelů nejsou zaměnitelní. Z jeho rukou vycházejí snímky v pravém slova smyslu krásné, téměř vždy bezchybně exponované, kultivované a promyšlené. V některých případech, například tam, kde se soustřeďuje na hru světla a stínu na těle svalnatého apolla, však pociťujeme absenci nápadu, vedoucí ke sterilnosti. Naštěstí se jedná o malý zlomek z celkového počtu exponátů, jenž je vyvážen fotografovou invencí jinde.

Za všechny bych ráda uvedla dva snímky, na nichž je tentýž model "nahoře bez" a v džínách uprostřed nekonečného pole odkvetlých slunečnic. Poprvé je zabírán zepředu, ale ještě zajímavější je pohled na světlou plochu jeho zad v kontrastu s těžkými tmavými mrtvými květy.

Velmi působivý model si Jansi vybral v osobě mladíka s vyholenou hlavou. Jeho zjev je variabilní a takto s ním umělec i zachází. Například spojení nahého těla s hrubou kůrou stromu je poměrně standardní záležitost, postihující fotografy od romantických amatérských začátků po ostřílené a již trochu komerčně nakažené profíky. V Jansiho případě nás tento motiv však znovu překvapí - snímaný muž působí svou vyholenou hlavou sice poněkud drsně, což koresponduje s hrubou strukturou stromové kůry, výraz jeho tváře a zejména zranitelnost odhaleného těla s ní však tvoří nápadný kontrast. Tento model se vyskytuje ještě na několika dalších fotografiích, z nichž všechny jsou kvalitní. Za zmínku však určitě stojí záběr, na němž tento model sedí nahý na bobku u hrubé cihlové zdi - protisvětlo jej proměňuje v živou sochu.

Další umělcovou velkou předností je rafinovaná přirozenost, s níž snímá obyčejné tváře - tedy kluky, kteří zdánlivě ničím neupoutají. Nevyumělkovanost a prostý úhel záběru jim dodává přirozený půvab a zajímavost. To si můžeme ověřit například na příjemné fotce kluka v džínách a kšiltovce. Ve srovnání s ní je jiný, podobný snímek (kluk s kraťoučkými vlasy, v tílku, plandavých kalhotách, a se vzdorným pohledem) už více rafinovaný než přirozený.

Jan Šimurda je rozhodně zajímavým zjevem naší bohužel poněkud těžce dýšící fotografické scény. Jeho fotografie jsou důkazem toho, že kvalitní umění je jen jedno, ať už je sexuální orientace jakákoli.

(JANSI: FOTOGRAFIE, galerie mezinárodního knihkupectví U knihomola, Mánesova 79, Praha 2, po-pá 9-21, so 14-21, do 3. 1. 2000)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Poslat článek Diskuse (0) Tisk Přečteno: 522x

www.grafika.cz/rubriky/ze-spolecnosti/odvracena-strana-pohlavi-127366cz

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Nabídka bazar
Poptávka bazar

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: