Adresa, na které musíte být šťastní - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Ze společnosti

Adresa, na které musíte být šťastní

27. dubna 2001, 00.00 | Paříž! Město vzývané i zatracované! Eiffelovka, Tuillerie, Opéra, ale i pouliční šlapky, prodavači všeho možného, dívky, líbající se na schodech s námořníky. Reprezentativní výběr z fotografií v rozpětí jednoho sta let na výstavě Paříž pod objektivem.

Titulek jsem si vypůjčila ze závěru recenze Petra Třešňáka v Respektu. Věta totiž přesně vystihuje dojem, který mám já sama z výstavy Paříž pod objektivem, kterou, pokud si pospíšíte, můžete až do neděle shlédnout v Křížové chodbě Staroměstské radnice. Předtím se však nesmíte nechat odradit poněkud příkrou starší dámou u pokladního stolku, která ve vás bude vidět živel možná i lehce kriminální, i kdybyste vypadali jako anglická královna.

Pierre Bourdieu tvrdí, že Francie má ve srovnání s jinými státy (Německo, Velká Británie, USA) charakter spíše „ženský“. O Paříži, jejím hlavním městě, magickém a fascinujícím, to platí dvojnásob. Je zdobné, rozkošnické, trochu lehkomyslné … Dokonce i obtížné chvíle překlenuje s jakýmsi optimistickým výhledem vpřed. Alespoň tak nám jej představuje 37 fotografů, z nichž drtivá většina jsou rodilí Francouzi.

Výstava je putovní a prošla či teprve projde několika dalšími městy Evropy i zámoří. Vznikla jako výsledek společného projektu čtyř největších sbírek fotografií ve vlastnictví města Paříže. Díky skutečnosti, že prakticky každá pařížská instituce je majitelem archivní fotografické kolekce, jejíž původní funkce byla zpravidla dokumentární, můžeme se přenést do časů dávno minulých a stát se například svědkem výstavby pařížského metra (na přelomu století) nebo povodně na Seině (roku 1910). Průhled konstrukcí tunelu metra (Godefroy Ménanteau, z roku 1905) je ostatně neobyčejně zajímavý i z hlediska fotografického.

O tom, jak postupoval technický vývoj fotografie, svědčí mimo jiné i měnící se úloha lidských postav na snímcích. V prvním období byli lidé většinou jen statickými objekty, doplňujícími určité prostředí (znovu zmíním záběr tělesa metra), popřípadě žánrovými figurami (velmi působivé snímky spící tulačky a podomního prodavače stínidel od Louise Verta z roku 1905). O dlouhé expoziční době svědčí obrys mužské postavy ve dveřích hospůdky U Malého Dunkerku (z roku 1907).

Druhé období, ohraničené léty 1920 – 1950 nám dává tušit, že se fotografie začala od své původní funkce dokumentární dramaticky obracet k prioritě estetické. Hned první snímek nás okouzlí; je jím zalidněný most viděný fotografem André Kertészem přes siluety číslic a ručiček věžních hodin ( z roku 1929). Velmi moderně působí i další Kertészův záběr dvou antických bust, muže a ženy, hledících na svět z mansardového okna. Tvůrce tohoto období začínají zajímat obyčejní lidé, a pro své objekty častěji sáhnou i do polosvěta – Brassaïho Silák z Halles, rafinovaní Dva darebáci a Pouliční holka (vše z počátku 30. let).

Jak správně vypozoroval Petr Třešňák, výstava neprahne po historické důslednosti. Řekla bych, že se tak stalo nejen z důvodu traumatizující nevyjasněnosti role Francie v evropském dění roku 1940, ale i proto, že svět si Paříž vybavuje spíše jako město zábavy a uvolněnosti, než jako místo, kde se střílí na barikádách. Letmé připomenutí zde však je: kromě kříže vztyčeného uprostřed ulice na památku bojovníka zabitého při osvobozování (Roger Touchard, z roku 1944), se v expozici objeví i typicky pařížsky laděná momentka z oslavy 8. května 1945 – dvě dvojice, vždy tvořené dívkou a vojákem, v očividně dobré a lehce důvěrné náladě kdesi na schodech. Zklamu vás – působí to smyslně, ale není to žádná pornografie.

Nejlepší fotkou tohoto poválečného období ale stejně zůstává úchvatný pohled Luciena Hervého, sledující seshora krajkoví konstrukce Eiffelovky, dole zakomponovaného do geometrických obrazců trávníků a cest, mezi nimiž se hemží malí lidští mravenečkové.

Konstrukce Eiffelovky je tu ještě jednou, ale to se vám zatočí hlava! Marc Riboud vyfotografoval natěrače, který se štětkou v ruce, cigaretou v koutku úst a s frajersky nasazeným kloboukem bez zajištění balancuje na rameni konstrukce, přímo nad střechami Paříže (z roku 1953). Zdá se, že se nás tento fotograf snaží přesvědčit, že v Paříži jsou hříšné i jeptišky, a to snímkem Stanoviště taxíků. Mladá půvabná jeptiška opravdu vypadá, jako by byla zaskočena objektivem při rozhovoru pravděpodobně s řidičem jednoho z nájemných vozů. V tomto, v pořadí již třetím období najdeme také snímky Willyho Ronise, nestora francouzských fotografů, jehož výstava proběhla před nedávnem také v prostorách Francouzského institutu v Praze.

Ještě je to ta stará dobrá Paříž. Ještě se zde vyskytují charakteristické lidské typy (Sieffovy Domovnice), lidé se tu baví po svém (Plovárna Deligny, Výčep). Ale zánik secesního pavilonu Baltard (na snímcích z roku 1971) jako by předznamenával i ústup těchto idylických časů. Ostatně i „smrt“ této zajímavé budovy je svým způsobem krásná, neboť sluneční paprsky proudí litinovými ornamenty a ještě naposled ozařují sloupy zvířeného prachu.

Moderní doba však vtrhla i do Paříže. Hledí na nás z udivených tváří lidí za sklem v tubusu kontroverzního Centre Pompidou, z bizarních fasád čtvrti La Défense. I snímek sousoší, pamatujícího jistě staré císařství, na pozadí ruského kola působí neobvykle dynamicky (Le Méné, Palác Tuilleries, 1986). Poslední fotografie expozice jsou barevné, velkoformátové, a město na nich je zaměnitelné za kterékoli jiné v Evropě.

Výstavu Paříž pod objektivem můžeme chápat jako příběh jednoho lidského sídla v rozpětí přibližně sta let. Neodbytně se však vtírá otázka, zda všechno, co vidíme, je pravda. Nevytvořili kurátoři výstavy výběrem snímků právě onu iluzi šťastné adresy tak trochu sami?

(PAŘÍŽ POD OBJEKTIVEM, Křížová chodba Staroměstské radnice, Staroměstské náměstí 1, Praha 1, út-pá 9-18, vstupné 60/30, do 29. 4.)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: