Zajímavosti ze světa digitálních vizuálních efektů - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Software

Zajímavosti ze světa digitálních vizuálních efektů

20. října 2010, 00.00 | Letošní rok byl ve znamení nejen nových filmových titulů, ale i více či méně úspěšných remaků, ve kterých byly k vidění opět o něco působivější speciální vizuální efekty. V tomto článku si některé z nich přiblížíme a na závěr se můžeme sami pokusit podobné vytvořit podle návodů VFX odborníků.

V nedávno uvedeném americkém filmu Čarodějův učeň (The Sorcerer's Apprentice) mohli diváci spatřit několik zajímavých sekvencí s digitálními vizuálními efekty, které vytvořily VFX společnosti Asylum a Double Negative. Prvně jmenované studio muselo například po mnoha testech, které zahrnovaly i zkoušky s obráceným pořadím animace, vyřešit simulaci se 100 000 digitálními šváby, kteří se skládali do podoby zlého čaroděje Horvatha. Pro tento účel byl použit software Houdini, který studioví vývojáři upravili vlastními skripty tak, aby obdrželi při simulaci požadované chování navzájem kolidujících cg brouků, kteří se do podoby Horvatha skládali i díky jeho předloze, což byl v Maye vymodelovaný 3d model.

Mnoho práce a úsilí bylo také vynaloženo na pečlivé otexturování brouků, které muselo odpovídat jejich pozici na šatech nebo tváři čaroděje. Neméně efektní byly automobilové scény s postupnou přeměnou vozů Rolls-Royce model 1935 Phantom, Ferrari F30 či Mercedes McLaren SLR. Natáčení samotné se neobešlo bez nehod, hned první den se podařilo nabourat Ferrari, při druhé nehodě byli dokonce zranění, k čemuž všemu došlo i přes upozornění policejního prezidia, že rychlost vozů při natáčení nesmí v dané lokalitě překročit 40 kilometrů za hodinu. Pro nepřízeň počasí se nepodařilo nafilmovat všechny požadované reálie známé newyorské 7. Avenue, takže stejně jako v mnoha podobných případech přišly ke slovu předlohy ve formě spousty fotografií, podle nichž bylo pozadí vymodelováno a otexturováno v Maye a následně zakomponováno do finálních scén. Stejný software byl použit na cg verze automobilů, jejich “tekutá” přeměna pak byla provedena pomocí Houdini, pro dosažení realisticky vyhlížejících scén se renderovalo zpětně v Rendermanu.

cgsociety.org

Na serveru fxguide.com je otisknut zajímavý článek popisující tvorbu VFX pro film Knight & Day s Tomem Cruisem v hlavní roli. Společnost Rhythm & Hues měla dodat do scény s několika běžícími býky a na motocyklu unikajícím agentem Tomem Cruisem další digitální zvířata. Původně bylo zamýšleno vytvořit pro bezpečí hlavních představitelů tuto scénu pouze s cg býky, Tom Cruise ovšem trval na tom, že pro věrohodnost akce musí ve scéně alespoň nějaká živá zvířata být.

Práce na této komplexní a složité scéně začala vymodelováním jednoho referenčního býka pomocí nástroje ZBrush, který byl přenesen s podrobně vypracovanou muskulaturou k dalšímu zpracování do softwaru Autodesk Maya. Pro následnou tvorbu pracující kůže a srsti pro finální záběry pak studio využilo vlastní nástroj zvaný Voodoo. Samotná animace pro urychlení probíhala s použitím low-res (nízkopolygonových) modelů, na které byly později “nasazeny” tyto do detailu vypracované CG verze býků, které obsahovaly anatomicky správně pracující svaly a kůži. Vzhledem k tomu, že se nenašel nikdo, kdo by se pokusil několika referenčním živým býkům připevnit na trup a končetiny elektronická čidla nutná pro zaznamenání pohybových dat Motion Capture, muselo studio použít dnes již méně používanou animační technologii zvanou Rotoscoping, při které je do pozadí vložen záznam pohybu živého zvířete a animátor podle něj krok za krokem animuje jeho digitálního zvířecího dvojníka. Nutno podotknout, že býci z jedniček a nul jsou skutečně jako živí, studio si dalo kromě animace práci i s tvorbou reálně vyhlížejících textur, simulujících například bláto na srsti zvířat.

fxguide.com

Ani klasické horrory nemůže minout neustále se zvětšující podíl digitálních efektů, takže i představitel ugrilovaného záporáka Freddyho z posledního remaku slavné řady filmů o noční můře z Elm Street (A Nightmare on Elm Street) musel vzít zavděk kromě latexové masky, která tak proslavila jeho předchůdce, i digitální retuší některých špatně přiléhajících částí latexu, či VFX vylepšením celkového vzhledu masky. Podle slov VFX supervizora Seana Fadena z Method Studios byl podíl digitálních úprav a klasické masky přibližně půl na půl. V tomto případě studio spoléhalo na svého vedoucího modeláře, který se jako velký fanda Freddyho Krugera s nadšením práce ujal a za použití 3D modelovacího nástroje ZBrush Freddyho vymodeloval. Co se ostatního použitého softwaru v tomto snímku týká, můžeme zmínit Mayu a PFTrack pro animaci, Maya/RenderMan pro rendering a balíky Flame a Nuke pro 2D kompozici.

vfxblog.com

V tomto roce se dočkala volného pokračování i další akční sci-fi klasika s mimozemským Predátorem, který se poprvé na plátnech kin objevil již v roce 1987 společně s Arnoldem Schwarzeneggerem v hlavní roli. Scény v novém americkém filmu Predators jsou opět o něco více závislejší na práci VFX studií, v tomto případě konkrétně na společnostech Troublemaker Digital a Hybride. Přestože byly ve filmu použity podobně jako v předchozích dílech například speciální obleky pro představitele Predátorů od firmy KNB EFX Group, či mechatronická verze nového člena predátoří rodinky – loveckého “psa”, největší podíl na finálním vzhledu jednotlivých scén a koneckonců celého filmu měla obě výše uvedená studia. Není divu, vždyť v dnešní době je každý filmový záběr nějakým způsobem přinejmenším upravený alespoň ve 2D kompozičním programu typu Adobe After Effects. Takže většina těchto rohatých kreatur byla plně digitálních, to znamená, že vznikaly postupně přes několik navrhovaných konceptů až po modelování, texturování, rigging a animaci v programech XSI a ZBrush. Ohledně animování těchto tvorů zazněl ze strany produkce požadavek na takové vlastnosti těchto “psů”, které by z nich dělaly sice těžká, ale zároveň velice rychlá a hbitá zvířata. Studio si také pro urychlení animačních prací vytvořilo banku již hotových zásahů a zranění po střelách výsadku. Zelená “krev” Predátorů byla zase pro lepší efekt v mnoha případech vytvořena pomocí balíku pro simulaci kapalných látek RealFlow. V tomto článku již výše zmíněné 3D programy Maya a Softimage byly použity pro tvorbu kosmického korábu a pralesní vegetace.

fxguide.com

Američtí filmoví tvůrci nejspíše trpí v mnoha případech zjevným nedostatkem originálních a neotřelých filmových předloh a scénářů, což společně s neochotou průměrného amerického diváka přijímat evropskou kinematografii přináší zákonitě potřebu kopírovat kvalitní díla, která vznikají u nás na starém kontinentě. To je bezpochyby případ i vynikajícího švédského horroru s upírskou tématikou Ať vejde ten pravý (Let the right one in), jehož takřka identický remake pod názvem Let me in natočil režisér Matt Reeves. Američané v tomto případě tak, jak bývá jejich zvykem, oproti švédskému filmovému štábu kladli ještě větší důraz na digitální vizuální efekty, které měly podpořit z originálu převzatý příběh šikanovaného chlapce a dívky-upíra. Na tvorbu asi stopadesáti VFX záběrů použila společnost Method Studios celý arzenál 3D a 2D kompozičních nástrojů. ZBrush a Photoshop pro modelování a retuši tváří upírů, Houdini pro simulaci ohně, částicový systém Maya Fluids pro generování kouře a mnoho jiných. Pro záběry morfujícího obličeje upíra byl použit i méně známý software, jako například Sapphire, SynthEyes či Mocha.

vfxworld.com

Abychom na závěr nezůstali jen u velice všeobecných a teoretických informací o postupu při tvorbě filmových vizuálních efektů, můžeme navštívit webové stránky VFX profesionálů a mnohému se od nich naučit. To platí například o webu vfxsolution.com, na kterém Visual Effects Supervisor Allan McKay publikuje mnoho vlastních návodů a tutoriálů, hlavně z oblasti částicových systémů programu 3ds Max nebo specializovaných nástrojů třetích stran určených pro tvorbu digitálních atmosferických jevů a explozí, jako jsou například FumeFX nebo Krakatoa. S prací Allana McKaye, držitele Oskara za VFX, jsme se mohli setkat například ve filmech Superman Returns nebo Day Breaker. Spolupracoval i se společnostmi Ubisoft a Blur Studio, které stojí za mnoha tituly z oblasti počítačových akčních her. Na jiných stránkách, nazvaných příznačně makingof.com, si zase můžete prohlédnout postupy při tvorbě konkrétních vizuálních efektů, například ve výše uvedeném odkazu je to práce na modelování a animaci vlků z upírské ságy Twilight.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » VSE  

 » Rubriky  » 3dscena  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » 3D grafika  

 » Rubriky  » Digitální video  

 » Rubriky  » Design  

 » Rubriky  » Software  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: