Lze ušetřit na skeneru? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Skenery

Lze ušetřit na skeneru?

1. února 2000, 00.00 | Skener je zařízení, které bylo původně určeno pro prostředí grafických a DTP studií. Jaká je situace dnes? Mohou levné skenery v profesionální praxi obstát?

Skener je zařízení, které bylo původně určeno pro prostředí grafických a DTP studií. Šlo o zařízení velmi drahé, vyžadující zaškolený personál pro obsluhu. Ještě před přibližně sedmi lety se za digitalizaci obrazu platilo takřka zlatem a skener nemělo ani každé studio. Dnes je situace zcela jiná, protože v oblasti skenerů došlo k výraznému technologickému a cenovému posunu. Tento článek by měl odpovědět na otázku, co se změnilo a zda levné skenery opravdu mohou nahradit vysoké investice do profesionálních skenerů a proškolené obsluhy.

V celém článku se zaměříme pouze na jeden specifický pohled na problematiku skenování. Článek je psán z hlediska poloprofesionálního nasazení skeneru v počítačové grafice, DTP a předtiskové přípravě. V současnosti existuje celá řada oblastí, ve kterých je potřeba s minimálními náklady zajistit poměrně kvalitní digitalizaci obrazu. Nejvíce se tento trend projevuje v podnikové sféře, kde v rámci úspory nákladů sílí tlak na samostatnou tvorbu dokumentů a tiskových materiálů. Další oblastí se stejným zaměřením jsou tiskárny, které bojují o zakázky a snaží se nabídnout své služby i v oblasti předtiskové přípravy. A nemůžeme zapomenout na DTP studia samotná. I v nich se při snaze zefektivnit provoz objevuje otázka, zda může levný skener alespoň částečně nahradit dražší modely. Vše se točí kolem jediného: "Dá se ušetřit za skener? A kolik?"

Vrátíme-li se do nedaleké minulosti, získáme zhruba následující obraz. Na trhu byly stejně jako dnes tři kategorie skenerů. Tu první, stabilní a výhradně profesionální, vždy tvořily a stále tvoří bubnové skenery. Střední třída byla zastoupena plošnými skenery s vysokou technickou vyspělostí i cenou. A nejnižší třídu tvořily stolní "Áčtyřky", které za cenu několika desítek tisíc korun nenabízely příliš komfortu ani extrémně zajímavou cenu.

U bubnových skenerů byla a je zaručena vysoká kvalita výstupu jedině za předpokladu bezchybné obsluhy, takže kombinace potřeby vysoké investice a požadavku zkušené obsluhy vylučuje poloprofesionální nasazení. Na trhu se sice objevují menší a levnější bubnové skenery již delší dobu, ale do podnikové sféry pronikají jen výjimečně. Svým způsobem je dobře, že se podařilo udržet jistý punc nedostupné profesionality, i když mnozí prodejci s tím asi nebudou souhlasit a rádi by viděli širší nasazení. Bubnový skener bez odpovídající obsluhy a zázemí je velmi špatnou investicí.

Skenery střední kategorie u nás neměly zpočátku lehkou pozici. Prvním faktorem byla pochopitelně cena, která stále představovala slušnou investici. Druhý faktor byl víceméně psychologický. Malé množství zkušeností s profesionálními plošnými skenery a vysoká prestiž bubnových skenerů znamenaly těžkou startovní pozici. Dnes je situace zcela jiná, a to díky vysoké produktivitě práce, špičkovým parametrům a silné podpoře na našem trhu. Dá se říct, že skenery střední kategorie dokázaly svou životaschopnost a ukázaly své výhody.

Pokud budeme v minulosti hledat levné skenery, dostaneme se do cenové kategorie desítek tisíc korun. Dnes již legendární HP ScanJet II či staré modely UMAXů Astra pamatuje možná hodně lidí z oboru, ale prakticky je jim odzvoněno. Před několika lety šlo sice o nejlevnější řešení, ale úroveň ovladačů a zejména snímacích hlav byla spíš amatérská než poloprofesionální. Díky nadšenecké době, kdy úroveň mnoha dokumentů byla dost pochybná, našly tyto skenery hodně spokojených uživatelů, ale doba se mění. Dnes je struktura levných skenerů mnohem bohatší a zajímavější.

Po krátké rekapitulaci se nyní pokusíme zhodnotit součastný stav na trhu, který vznikl výrazným propadem cen levných skenerů v posledních cca 2 letech. Opět zdůrazňujeme, že hodnocení bude zaměřeno výhradně na poloprofesionální nasazení v předtiskové přípravě a grafické tvorbě obecně. S rostoucí konkurencí konečně roste i tlak na kvalitu odváděné grafické práce a z tohoto pohledu se pokusíme zhodnotit možnosti jednotlivých skupin zařízení.

Skenery do 4 000 Kč

První cenovou skupinu tvoří zařízení určená takzvaně do domácnosti. Jde o skenery vybavené CIS nebo CCD snímačem s rozlišením 300 x 600 nebo 600 x 1 200 dpi. Barevná hloubka je typicky 30 nebo 36 bitů a připojení přes paralelní nebo USB port. Žádný skener v této kategorii neumožňuje snímat průsvitné předlohy, ovládací software je většinou velmi jednoduchý a kvalita výstupu minimálně sporná. Největším problémem těchto skenerů bývá neostrost a vysoká hladina šumu v obrazu. Navíc jsou ovladače navrhované pro absolutní laiky nepohodlné pro jakoukoli seriózní práci, pokud ji vůbec umožňují.

Označení "pro domácnost" je poměrně výstižné. Výrobci sami připouštějí, že skenery jsou vhodné spíš pro první kontakt s digitalizací či pro nějaké drobné domácí nasazení. Pro použití na zpracování grafiky nebo předtiskovou přípravu jsou nevhodné. Minimální investice nemůže ospravedlnit zcela nedostatečnou kvalitu.

Amatérské modely

Další magickou cenovou hranicí je cca 10 000 Kč bez DPH. I v této kategorii panuje silná konkurence a výběr není lehký. Optické rozlišení snímačů je většinou 600 x 1 200 dpi. CIS snímače zatím nemohou technologii CCD konkurovat kvalitou, takže se nabízejí výhradně v levnějších modelech. Bitová hloubka je většinou 36 nebo výjimečně 42 bitů. Zde je potřeba dávat pozor na nejrůznější softwarové zlepšování bitové hloubky, které je více obchodní strategií než reálným technickým přínosem. Připojení skeneru je provedeno přes paralelní rozhraní, USB nebo SCSI. Rozdíly mezi použitými snímači a technologií jsou značné, výrobci proto většinou neuvádějí ani denzitu, kterou lze považovat za základní parametr poloprofesionálního skeneru. Denzita se často pohybuje hluboko pod hranicí 3.0 D. Jednoduché pravidlo, jak poznat podle specifikace dobrý model, asi není. Nejlepší je samozřejmě vyzkoušet v praxi schopnosti skeneru, nebo najít někoho, kdo takovou zkušenost má.

Další nezanedbatelnou položkou těchto skenerů jsou ovladače. Pomineme programy, které výrobce ke skeneru přibaluje. Většinou stejně jde o nepříliš známé a povedené editory, v lepším případě o LE verze kvalitního editoru. Ty jsou zajímavé spíš z pohledu cenově výhodného upgrade než praktického nasazení. Důležité jsou ovladače, protože ty nelze vyměnit a často limitují schopnosti skeneru. Pozornost při výběru je potřeba věnovat rozložení ovládacích prvků, pracovnímu postupu a také rozsahu nastavení. S ohledem na podnikové nasazení jsou nespornou výhodou české verze ovladačů. Na závěr jsme si nechali zpracování transparentních předloh. V ceně do 10 000 Kč je velmi málo řešení pro práci s těmito předlohami. Nejrůznější zrcadélka a podobné pasivní prvky patří do kategorie zajímavých experimentů - kvalita takového výstupu je velmi špatná. Prosvětlovací nástavce (DIA) nabízí několik výrobců a s jejich použitím se dá s průsvitkami pracovat. Pro úsporu nákladů sáhli například UMAX nebo HP k menšímu rozměru nástavce, což není na škodu. V běžné praxi se stejně pracuje s 35mm filmy nebo diapozitivy do středního formátu. Obecně je v této kategorii u dianástavců trochu problém kvalita použitých lamp a velmi zjednodušená konstrukce. Kvalita závisí na konkrétním řešení a většinou dosahuje spíš náhledové hladiny.

Celkové hodnocení skenerů je opět spíše skeptické. Použité snímače nemají dostatečné rozlišení pro zvětšování předloh, práce s transparentními předlohami není příliš kvalitní a ovladače stále nabízejí spíš amatérský pohled na digitalizaci obrazu. Skenery lze doporučit pro zpracování náhledů, případně při extrémním nedostatku financí.

Levné poloprofesionální skenery

Pro poloprofesionální skenery je těžké položit přesnou cenovou hranici. Cena kolísá mezi 25 - 80 000 Kč bez DPH a rozdíly jsou pochopitelně značné. Jak charakterizovat zařízení této kategorie? Rozlišení snímačů se pohybuje mezi 1 200 - 2 400 dpi. Samozřejmě jde výhradně o třířádkové CCD snímače s denzitou v rozsahu 3.0-3.6 D. Aktivní plocha skenerů je většinou A4, ale v nabídce se objevují i skenery pro formát A3. Takřka samozřejmostí je práce s odrazivými i průsvitnými předlohy. Kvalita snímání je z pohledu poloprofesionálního nasazení většinou velmi dobrá. Pokud se předlohy příliš nezvětšují a neklademe extrémní důraz na kvalitu výstupu a 100% barevnou věrnost, pak nenarazíme na problém.

Připojení k počítači je většinou realizováno klasickou cestou SCSI řadiče. Přestože USB získává na popularitě, nemůže nahradit výkon SCSI a navíc stále mírně omezuje možnost použití. Hlavně absence podpory USB ve Windows NT je citelným problémem. Ovladače jsou v této kategorii dost rozdílné. V některých případech nalezneme u skeneru pouze amatérské verze od nižších modelů, ale někteří výrobci dodávají již poměrně kvalitní ovladače. Rozdíly jsou nejen v jejich uspořádání, ale i v možnostech manuálních nastavení či v efektivitě práce.

Ovladače by měly uspokojivým způsobem řešit oblast barevných korekcí; neměly by chybět selektivní korekce barev či posun barevného podání. Další důležitou oblastí je zpracování tištěných předloh (descreening) a digitalizace negativů. Opět platí, že přestože většina skenerů obě funkce nabízí, ne vždy v dostatečné kvalitě. Stejně je tomu i u systému správy barev, který je neméně důležitý. Volba skeneru v této kategorii není lehká, ale pro nasazení v námi sledované oblasti je velmi zajímavá hlavně z finančních důvodů.

Je pochopitelné, že levné skenery nemohou nahradit své dražší jmenovce, ale při správné volbě modelu se mohou stát zajímavou alternativou při úspoře investic. Rozdíly jsou jak v kvalitě výstupu, tak v efektivitě práce. Při menších objemech zpracovávaných předloh jsou poloprofesionální skenery rychlejší díky absenci složitých kalibrací. Při větších objemech se poměr mění, protože většinou chybí sofistikované zpracování dávek a možnost paralelnosti.
U většiny skenerů platí, že i poměrně nezkušená obsluha dokáže provádět základní úkony digitalizace. Přesto bez zaškolení a znalosti problematiky digitalizace a nezbytné praxe nelze dosáhnout špičkových výsledků ani se sebelepším skenerem. Čím zkušenější obsluha, tím lépe dokáže využít schopností skeneru.

A odpověď na otázku položenou v úvodu? Ano, na skeneru lze bezesporu ušetřit hodně peněz, ale vždy tento krok pocítíte na kvalitě a komfortu práce. Rozhodně nedoporučujeme koupi skenerů z nejnižších cenových hladin. Jejich technická úroveň nemůže uspokojit nároky poloprofesionálů. U skenerů ze střední třídy lze vybrat dobrý model a se zkušenou obsluhou mohou tato zařízení poskytovat zajímavé výstupy. Rozhodně nechceme říct, že je konec profesionálním studiím a skenerům, ale při výběru správného skeneru se dá hodně práce vykonat levněji.



Článek byl převzat z lednového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis obsahuje 100 stran za cenu ý9,- Kč vč. DPH, poštovného a balného! Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Skenery  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: