Stručná historie počítačových písem - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Sazba

Stručná historie počítačových písem

6. srpna 1998, 00.00 | Zajímá vás, jak to všechno začalo? Na tuto otázku vám odpověď nedám, ale stejně se máte na co těšit.

Jelikož se nestavím do role typohistorika, nebudu zde vypisovat historii písma jako takového. Raději odkazuji na stránku studia Comin, na které se postupně objevují články o historii písma a slavných písmařích. Pro uživatele grafických aplikací je nejdůležitější počítačová reprezentace písma. Proto začneme trochu netradičně.
   Na počátku byl znakový terminál. Pomocí klávesnice se zadávali znaky a na monitoru nebo na tiskárně se zobrazil výsledek. Jelikož bylo nutné tyto znaky nějak kódovat, vymyslelo se několik kódovancích systémů. Jedním z nich byl kód ASCII, který důvěrně znáte z různých osmibitových počítačů. Tento kód určoval pevně pouze znaky 0 až 127.
   Proč začínáme takovou dávnou historií? Protože velká část těchto "prehistorických" záležitostí stále zůstává z důvodů kompatibility a ztrpčuje nám život. Příkladem může být může být znak konce řádku (v typografickém chápání znak konce odstavce). Na terminálech bylo nutné pro ukončení řádku poslat dva znaky: konec řádku (LF - 0F) a návrat vozíku (CR - 0D). (Po prvním příkazu tiskárna otočila válcem o řádku nahoru, po druhém se tisková hlava přesunula na začátek řádku. Pro monitor platí obdobné.) Tato konvence je v současnosti používána pouze na počítačích PC. Počítače Macintosh používají pouze CR, Unixové systémy pouze LF. (Nebo je to naopak?)
   Domovem počítačů je amerika a proto nepřekvapí, že sedmibitový kód dlouho stačil. S dalším rozvojem počítačů si lidé vzpoměli na nevyužitý bit, i zahrnuli jej do svých plánů. A protože to bylo v americe, využili nových 128 znaků na vytvoření pseudografiky. Kreslení na počítači mohlo začít. (A také začalo, což dokazují metry traktorového papíru potisknutého v našich socialistických podnicích.)
   S postupným rozšiřováním počítačů vznikla skoro kacířská myšlenka, vytvořit počítač, který by sloužil lidem a nebyl pouze samoúčelnou skříní, kvůli které se vykonává mnohem více práce než bez ní. S grafickým uživatelským rozhraním, které alespoň částečně splňovalo myšlenku počítačů pro lidi, přišly grafické programy. Někeré existovaly i před jeho příchodem, ale často spíše živořily.

Pomocí kouzelného proutku se přeneseme na druhý břeh a podíváme se na jiný konec počítačové typografie. Písmo, které bylo důležitou součástí grafických programů, zpočátku dostačovalo ve své bitmapové podobě. Ovšem pro použití v grafických aplikacích se ukázalo jako naprosto nevhodné. Proto se navrhlo písmo vektorové. A opět, jelikož jsme lidé a dorozumění je nám cizí, se nenavrhnul jeden formát, ale několik. Tento stav sice ještě úplně neskončil, ale za tři hlavní hřebíky do rakve můžeme považovat jazyk PostScript, postscriptové písmo Type 1 a formát TrueType.
   Dva pánové, kteří pracovali ve výzkumných laboratořích firmy Xerox, se dali dohromady a založili firmu Adobe. V ní zůročili své znalosti a navrhli standard pro popis tiskové stránky, která je znám pod jménem PostScript. V roce 1985 se k tomuto standardu přihlásila firma Apple, která potřebovala jazyk pro tiskárnu Laser Writer. Později se k němu přihlásili hlavní výrobci osvitových jednotek.
   S PostScriptem přišlo několik písmových formátů, které budou popsány později. Bohužel specifikace hlavního formátu - Type 1 - nebyla zveřejněna. Protože se firmě Apple nelíbila cena za používání rastrovacího algoritmu (který je potřeba pro zobrazení písma na obrazovce), rozhodla se, že napíše vlastní písmový formát. Tento formát (TrueType) licencovala firmě Microsoft výměnou za varintu jazyka PostScript - TrueImage. Zajímavé je, že tento formát Apple nikdy nevyužil.
   S nástupem Windows 95 začal Microsoft rozvíjet formát TrueType. Vzniknul návrh formátu TrueType Open, který neměl dlouhé trvání, protože... Firma Adobe mezitím v tichosti vyvíjela formát Type 2 spolu s CFF (které jsou použity ve formátu PDF a také v PostScriptu Level 3). Co dalo dohromady odvěké rivaly se asi v nejbližších letech nedozvíme. Výsledkem je ovšem formát OpenType, který spojuje výhody TrueType Open, k nimž přidává postscriptové vlastnosti. Jelikož je tento formát velmi perspektivní, určitě o něm bude nejeden článek.

-catt- verze 1.0

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Sazba  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: