Microstock (III.): Jak to celé probíhá? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Design

Microstock (III.): Jak to celé probíhá?

16. dubna 2010, 00.00 | Když jsme tedy v minulém díle zjistili, jaké typy fotografií musíme produkovat, abychom mohli býti úspěšnými při jejich prodeji, můžeme přistoupit k jejich vlastnímu prodeji. Jak to celé probíhá, jak dlouho to trvá a na co se nejlépe připravit, o tom budeme diskutovat dnes.

V případě, že jsme se rozhodli pro prodej svých snímků prostřednictvím microstock fotobanky, je nutné se ze začátku obrnit trpělivostí. Fotobanky po letech fungování mají archivy fotografií poměrně rozsáhlé, začínají se tedy stále více orientovat i na kvalitu prodávaného zboží. Zároveň také stoupá kvalita konkurence, takže nemůžeme čekat, že se staneme úspěšnými s kdejakou momentkou. Na druhou stranu se v této branži prodává hlavně nápad, takže slušně nasvícená fotografie s DOBRÝM motivem a příběhem, vyfocená průměrně kvalitním fotoaparátem má velikou šanci na úspěch.

Takže máme nějaké fotografie na prodej, máme vyhlédnuté fotobanky a chceme se vrhnout do víru byznysu. Jak na to?


Většině fotografů zajišťuje microstock pouze doplňkový příjem

Máme již vybráno, jakým způsobem se pokusíme naše snímky distribuovat. Následuje krok, při kterém navážeme s fotobankou obchodní vztah. Jedná se o prosté přihlášení do internetového systému, nicméně si musíme uvědomit, že se jedná o seriózní, plnohodnotný obchodní vztah, na konci kterého půjde o bankovní převody – jak jistě doufáme – vysokých částek. Proto musíme používat plné jméno, adresu a je vyžadováno nahrání jednoho identifikačního průkazu pro ověření totožnosti. Protože se jedná o komunikaci se zahraničními partnery, doporučuji pro tento účel používat raději pas místo občanského průkazu. Je pro ně lépe a univerzálněji čitelným dokumentem. Ostatní parametry přihlášení jsou prosté a lehce zvládnutelné. Telefonní číslo je udáváno pouze pro účely řešení případných závažných problémů, nemusíte se bát, že vám někdo bude volat ve tři hodiny ráno z Ameriky a dožadovat se upřesnění poštovního směrovacího čísla.

Jsme tedy úspěšně přihlášeni a můžeme se vrhnout na vydělávání peněz a budování portfolia. Tedy téměř. Každá fotobanka má svůj vnitřní mechanizmus ověřování kvality dodaných fotografií. Funguje to tak, že námi nahrané a oklíčované fotografie projdou rukama, či lépe řečeno displejem zaměstnance fotobanky, který zkontroluje kvalitu obrazu, motivu, klíčových slov a podobně. Tento proces probíhá po každém nahrání obrázku, takže od našeho nahrání po uveřejnění na serveru může uplynout i několik dnů či týdnů. První nahrání obrázků od nového dodavatele fotografií je vždy střeženo ještě o něco více, ověření a léty prověření dodavatelé mají situaci určitě o něco jednodušší. Istockphoto přímo vyžaduje nahrání tří zkušebních fotografií při přihlašovacím procesu, aby mohli ověřit kvalitu vámi dodávaného materiálu. Ostatní banky například umožní nahrání pouze deseti prvních fotografií, nebo mají jiné mechanizmy jak tento proces uspíšit či limitovat. Tak jako tak musíte být připraveni na to, že první vámi nahrané fotografie procházejí přísnější kontrolou a je lépe se předvést v dobrém světle a nahrát možná to nejlepší co máte.


Nezapomeňte nastavit úroveň komprese na nejvyšší možnou kvalitu

Proces kontroly kvality je velmi specifický a hodný bližšího prozkoumání. Představte si, že jste kontrolor kvality ve fotobance. Denně sedíte osm hodin u počítače, na kterém se míhá jedna fotografie za druhou. Denně vidíte tisíce fotografií, na každou máte k dispozici asi půl minuty. Musíte se rozhodnout jestli je k něčemu dobrá či nikoliv a jestli je technicky dostatečně kvalitní. Lehce se může stát, že se vám nezdá, rozhodnutí musí být z důvodu efektivnosti vaší práce okamžité. Proto se jako fotografové nemůžeme podivovat, že nám fotografii odmítli s nějakým fádním sdělením o technické nekvalitě. Zpětná vazba bývá u různých fotobank různá, nicméně s osobním sdělením se určitě nesetkáme. Jelikož u různých počítačů v různých fotobankách sedí různí a různě zkušení lidé, je celkem běžným jevem, že fotografie odmítnutá jednou fotobankou je přijata druhou bez zaváhání. V případě, že vám fotografii odmítli, ale vy přesto trváte na jejím zařazení do databáze, můžete ji klidně poslat znovu. Není třeba se proto rozčilovat, jedná se skutečně o jev velmi běžný. Možná bude v tomto bodě nápomocné si uvědomit, že množství fotografií posílaných do fotobank jednotlivými autory se pohybuje v řádu desetitisíců denně. Jistě značná porce materiálu pro posuzování. Myslím, že pokud bychom si chtěli fotografii jako médium znechutit, práce posuzovače kvality ve fotobance je docela vhodnou cestou, jak toho docílit.

Jelikož se každá fotobanka chová trošku jinak, také proces schvalování prvních fotografií probíhá různě. Osobně jsem u Fotolia.com i Dreamstime.com prošel na první pokus, u Istockphoto jsem prošel na čtyřikrát s tím, že mezi jednotlivými pokusy musí být prodleva alespoň tří dny, aby se zamezilo přetěžování jejich systému. Shutterstock.com má nároky zdaleka větší a mezi jednotlivými pokusy je jeden měsíc prodleva. Z toho jasně vyplývá, že samotný schvalovací proces může trvat při neúspěchu i několik měsíců.

Pokud po několika týdnech celý proces proběhne, můžeme pokračovat v nahrávání dalších záběrů. Bude dobré si na tomto místě připomenout, že proces prodeje na microstock serverech je proces dlouhotrvající. Je celkem zbytečné si namlouvat, že my jsme ti nejlepší a vyděláme miliony hned za týden. Je to ale zároveň jeho největší výhodou. Časem vytvořené slušné portfolio nám může zařizovat pravidelný příjem či spíše přivýdělek. Není až tak složité se propracovat k pravidelnému příjmu v řádu desítek či několika stovek dolarů měsíčně, což nás sice bohatými neudělá, nicméně to funguje dlouhodobě a léty prověřené fotografie rozhodně na své kvalitě či prodejnosti neztrácejí.


Ze začátku se obrňte trpělivostí

Po nahrání fotografie do systému následuje další, a to velmi důležitý krok: zadání klíčových slov. Klíčová slova jsou v tomto případě skutečně klíčová. Pokud se nám podaří projít sítem kvality, estetiky a komerce a nahrát fotografie do fotobanky, ještě stále nemáme vyhráno. V okamžiku, kdy je fotografie v systému prodejce, je třeba s ní nadále pracovat. Pokud jste se ocitli někdy v pozici grafika hledajícího obrazový materiál pro nějakou ilustraci, jistě ten proces znáte. Hledám obrázek ilustrující dietu v časopisu, připojím se tedy do fotobanky a nechám si zobrazit všechny obrázky, které mají k dispozici ve spojení se slovem dieta. Klíčové slovo je tedy dieta. Naším cílem je tedy spojit s naším obrázkem co možná nejvíce klíčových slov, které ho vystihují. Je třeba vybírat slova, která hledá co možná nejvíce lidí. V tomto směru má většina fotobank pro své fotografy zavedeny výpisy statistik s nejvíce používanými výrazy. Také není špatné si nechat vyhledat obrázky s podobným motivem a podívat se, jaká klíčová slova používají konkurenční fotografové. Asi je zbytečné zde zmiňovat nutnost zadávání všech slov v jazyce anglickém. Většina tržního potenciálu je situována v anglosaských zemích a zbytek světa přijal dávno za své používání tohoto jazyka pro podobné účely. S češtinou se bohužel daleko nedostaneme.

Při zadávání klíčových slov můžeme mít na zřeteli následující hlavní pravidla: hledáme co možná nejvýstižnější výrazy, co možná nejčastěji vyhledávané kupujícími. Čím častěji bude námi prodávaný obrázek ukázán potencionálnímu kupci, tím větší je šance, že si ho koupí. Můžeme mít sebelepší obrázek, bez správných klíčových slov ale zůstane úplně zapomenut. Díky tomuto pravidlu se všichni fotografové snaží přiřadit svým obrázkům co možná nejvíce výrazů a zatěžují s tím samozřejmě výpočetní systémy prodávajících fotobank. Protože správnost použití klíčových slov kontroluje pracovník fotobanky při nahrávání obrázku spolu s kvalitou fotografie, je v rámci urychlení procesu většinou jejich povolené množství limitováno. Minimem bývá z nějakého důvodu číslo sedm, i když se mi nikdy nepodařilo zjistit, proč tomu tak je. Maximum se pohybuje většinou mezi padesáti a osmdesáti slovy, což začne být brzy velmi limitujícím faktorem. Nicméně podmínky jsou nastaveny pro všechny stejně, takže se jedná o fér hru.

Podařilo se nám prodat nějaké fotografie a na účtu ve fotobance se nám objevily první peníze. Jak se k nim dostat? Je to jednoduché. Za prvé není nutné se bát, že nám je fotobanka zapře. Tedy pokud spolupracujeme se známou fotobankou. Fotobanky nemají žádný zájem na nefér chování, a proto to nebývá zvykem. Jediným problémem je převod peněz v malých částkách. Protože mezinárodní transfery stojí peníze, většinou je to řešeno následovně. Za prodeje nám na účtu nabíhají body, které buď můžeme využít k nákupu jiných obrázků, nebo si nechat vyplatit. Pokud je vyplácená částka nízká, většinou se limit pohybuje okolo padesáti nebo sta dolarů, musíme bohužel zaplatit speciální vyřizovací poplatek. Pokud je vyplácená částka vyšší než limit, probíhá vše zdarma nebo s minimálním převodním poplatkem. Vše pak závisí pouze na tom, chceme-li nechat převézt peníze na účet v bance, nechat si poslat šek či využít třeba Paypal. Paypal bývá všeobecně nejvíce podporovanou možností. Jednotlivé podmínky bank se liší, doporučuji v tomto věnovat pozornost platebním podmínkám v námi sjednaných smlouvách. Není však potřeba se obávat zvýšených rizik. Fotobanky pracují na dlouhodobém principu a jako takové ctí zásady slušného chování. Pokud prodáte fotografii, dostanete za to zaplaceno. Se špatnými ohlasy na platební morálku by při dnešní konkurenci daná fotobanka mohla velmi rychle přijít o podstatná portfolia a tím o celý byznys. Obavy tedy nejsou na místě.

Po nějaké době spolupráce s fotobankou začneme mít mezi fotografiemi nepořádek a ztratíme přehled. Všechny fotobanky umožňují nějakou zpětnou vazbu, výpis přehledů námi nahraných a prodaných fotografií, statistiky zobrazování nebo prodeje. V téměř každé fotobance najdeme jako členové výpisy nejprodávanějších snímků, náměty na nové nápady. Žebříček používanosti klíčových výrazů napoví mnoho o chování klientů a umožní nám lépe směřovat naše fotografické činy. V okamžiku, kdy prodáváte stovky snímků ve více fotobankách ale přestanete mít přehled velmi záhy. Neustálé kontrolování prodejností zabírá spoustu času. V tomto momentě se každý prodávající začne zaobírat myšlenkou na používání nějakého softwarového nástroje, který by mu umožnil lepší přehled a kontrolu nad nabízeným portfoliem. Dobrou zprávou je, že podobné produkty jsou již na trhu také. Jako jeden za všechny můžeme jmenovat lookstat. Více informací na www.lookstat.com. S rozvojem mikrostock fotobank se ale rozvíjí i množství nástrojů na podporu práce s nimi, s organizováním fotografií a kontrolou zpětné vazby napříč různými fotobankami.

V příštím díle bychom se rádi zaměřili na obecnější záležitosti. Rádi bychom se podívali na to, kam se vyvíjí trh s microstockem v současné době, jaké nám dává další možnosti a co od něho můžeme v budoucnu očekávat.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » VSE  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

 » Rubriky  » Design  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: