Kritika reflexu - druhá strana barikády - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Design

Kritika reflexu - druhá strana barikády

6. listopadu 2001, 00.00 | Také jste se zúčastnili debaty nad novou grafickou podobou časopisu Reflex? Přinášíme tři zasvěcené a jistě podnětné pohledy oponující s našim původním článkem.

Když jsem psal svůj názor na novou grafickou úpravu časopisu Reflex od Marka Pistory, čekal jsem, že se mnou mnozí čtenáři Grafiky nebudou souhlasit. Nová úprava si totiž vynutila diskusi i mimo odbornou veřejnost, sám jsem se zúčastnil několika debat nad novým designem a několik jsem si jen vyslechl. Zjistil jsem, že nová tvář časopisu méně vyhovuje pravidelným čtenářům a více se líbí těm náhodným či občasným. Usuzuji z toho, že u stálých čtenářů se problém pohybuje spíše v rovině zvyk-nezvyk než líbí-nelíbí. Přesto mnohé výhrady chápu a doufám, že budou Pistorovi sloužit jako námět k zamyšlení.

V diskusi pod zmíněným článkem zaznělana Pistorovu adresu pochvalná i kritická slova. "Nová úprava je svěží a při pohledu na ni se zdá, že dýchá a zároveň to není kýč, jako v jiných časopisech," napsal jeden čtenář. "Myslím že nový Reflex naprosto postrádá původní přehlednost a originalitu," napsal jiný. Obávám se, že definitivně o nové grafice rozhodne až čas. Protože ale server Grafika.cz nesouhlasné názory na Pistorův design respektuje, oslovili tři „nespokojence“, aby nám svůj názor napsali.

Mně osobně se současná Pistorova grafika Reflexu nelíbí. Jednak proto, že jsem měl rád tu původní, Najbrtovu, a jednak proto, že mne dosud neoslovilo z Pistorovy produkce nic natolik, abych jej mohl vnímat jako typografa. Pod Najbrtovým vedením a bok po boku se Lvem jsem v Reflexu první čtyři roky co grafik pracoval. Snad proto se jen těžko smiřuji s omlazením tak totálním, jak jej provedl Pistora. To, co bylo a je stravitelné pro čtenáře (dají-li se tak nazvat lidé jen intuitivně se orientující ve změtích liter, víc shodou okolností než záměrně nesoucích informaci) Živlu, nemusí být stravitelné věkově širšímu okruhu čtenářů Reflexu. Netvrdím, že mnohé z našich typografických úletů v začátcích Reflexu nemohly působit stejně apokalypticky. Ale stejně mohla působit i textová část časopisu, a stejně tak i obrazová. Textu a obrazu (zpracovávaným stále stejným týmem autorů) bylo dovoleno zestárnout a zmoudřet, jejich vizuálnímu nositeli - grafice - byl utnut tipec a dosud rovnoběžné cesty se rozdělily. Ne, že by Gabler byl ideálním nástupcem Najbrtovým - vždyť pouze kopíroval a rozmělňoval už použité postupy a pokud se sám dopustil kreativity, výsledek byl žalostný. Typografie Reflexu přímo volala po kvalitním obsazení místa šéfgrafika. Ovšem - vedle nesporných kvalit kandidátů měla rozhodovat i míra jejich ambicí. V případě Reflexu se nemohu ubránit pocitu, že ambice měly navrch nad kvalitami. A nemalý podíl na omlazení kostnatějící grafiky mělo konečně i doporučení samotného praotce Aleše Najbrta...
Pavel Beneš, grafik
Vizuální změna Reflexu mě dráždí, nikoliv svou novotou, ale svou výtvarnou chudobou. Jednoznačná grafická velkorysost, kterou dal časopisu do vínku grafik A. Najbrt a kterou si redakce dokázala podržet i po jeho odchodu, se teď, uprostřed (!) ročníku bůhvíproč změnila v názorovou bezradnost. Reflex jednoduše ztratil svou tvář. Najbrtem nadčasově vypracovaná typografická hlavička časopisu je dnes už jen klamavou reklamou! Současný bílý pruh na obálce mě přímo zraňuje svou neposkvrněností, navíc titulní snímek okrádá o 20% (!) jeho "sdělné" plochy. Ten cizí bílý prvek doslova utlouká každou fotografii, Reflexu zmizel cit k obrazovému materiálu. Proč ten pruh nemohl být aspoň negativně?... Pryč je i "firemní" typografická hravost. Jedenáct let si držela rubrika s Causou Reflexu svou typickou osovou kompozici, ale teď i tento výtvarný pilíř časopisu vzal za své. Konečně tu tedy máme graficky unylý žurnál v pastelových barvách.
Michal Cihlář
Jako dlouholetý pravidelný čtenář jsem vnímala změnu grafiky Reflexu dost negativně. Na několik týdnů jsem časopis dokonce přestala kupovat. Nakonec jsem se sice k Reflexu vrátila, ale stále mám pocit, že v něm přečtu mnohem méně článků než dřív. Nová grafika mě prostě odrazuje od čtení. Co mně tedy na nové podobě Reflexu tolik vadí?
V první řadě nedostatečný či málo výrazný rozdíl mezi grafikou titulků, perexu a textu a vůbec celková tendence používat menší písmo. Font, kterým jsou vysázené texty, je sice jen o malinko menší než dřív, ale myslím, že oko to pozná a články se čtou obtížněji. Malý grafický kontrast mezi jednotlivými komponenty článku zase snížil celkovou přehlednost a vizuální přitažlivost časopisu. U některých textů se také používá patkový font. Když se k takové pasáži pročtu, mám najednou pocit, že už v ruce nedržím Reflex. Navíc se mi stýská po původní reflexovské barevnosti, která byla teplejší, a také se mi nelíbí bílý pruh na obálce. Klade zbytečně příliš důrazu na značku a ubírá tak pozornost hlavnímu vizuálu.
Jana Mihovičová, textařka Ogilvy

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Design  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: