3D Studio MAX R3 - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



3D grafika

3D Studio MAX R3

21. září 1999, 00.00 | Přečtěte si naše první dojmy z nové verze 3D Studia MAX...

První dojmy z nové verze 3D Studia MAX...

Do ruky se mi konečně dostalo 3D Studio MAX R3 a já dychtivě očekával, jaké že novinky se na mě po spuštění programu vyvalí. Zhruba jsem věděl, co mám od nové verze programu vytvořeného KINETIXem (šikovnou divizí Autodesku) čekat, přesto jsem byl překvapen. Pokusím se proto shrnout své počáteční dojmy...

Velmi často, když vychází nová verze právě "toho mého" oblíbeného programu, prohrabuji se nervózně v peněžence a uvažuji nad tím, jestli si koupím rychlejší procesor, další modul paměti nebo další disk, respektive nad tím, kde na to asi tak vezmu peníze. Stejně vždy zůstane při starém, a já se pak rozčiluji, jak jsou ti programátoři stále rozmazlenější, když neumí u nové verze zachovat hardwarové nároky verze předchozí. A proto mě velmi mile překvapilo, jak se s tímto neduhem "nových verzí" vyrovnal tým Kinetixu. Vlastní práce v 3D Studiu MAX R3 mi přijde stejně plynulá - na rychlosti práce přidávají funkční úpravy, ke kterým se dostanu později - a renderování scény je znatelně rychlejší. Značných úprav však kromě vnitřních enginů doznalo i vlastní uživatelské prostředí. Zmizela tradiční horní ikonová lišta, ta je nahrazena uživatelsky konfigurovatelnou lištou, jejíž umístění a rozvržení záleží rovněž jen na uživateli. Menších změn doznala i funkční lišta na bočním okraji a také dolní ikonová lišta nezůstala úplně stejná. I samotné ikony dělají čest programu, a svým zpracováním se mnohdy dostávají na úroveň ikon programu Bryce (kdo už měl tu čest s programem Bryce, ví o čem píši).

A teď ty druhé dojmy...

Hlavní lišta pro jednoduché transformace a základní operace s objekty získala jednu položku, která slouží zejména pro schematické zobrazení jednotlivých návazností objektů - při jednoduchých scénách se jedná spíše o demonstrativní funkci, věřím však, že při tvorbě složitějších scén bude tato položka mnohým k užitku:

Takto vypadá část lišty určené pro tvorbu objektů:

V seznamu přibylo několik objektů které sice nebudou nikdy tak často používané jako objekty typu BOX či CYLINDER, ale rozhodně budou mít širší užití, než TEAPOT:

Lišta pro tvorbu Shapů nedoznala nijakých změn:

Značného rozšíření se však dočkala sekce pro tvorbu Compoud objektů:

A těmito lištami to vlastně všechno teprve začíná. Jen pro ilustraci přiložím ještě několik výřezů z dalších lišt, které stejně jako předchozí, zrychlují cestu k funkcím nalézajícím se v boční funkční liště (ta však stále zůstává nenahraditelnou).

Lišta s modifikátory (všichni začínající jistě velmi ocení názornost ikon):

Space Warp objekty:

Helpers objekty:

Partiklové systémy:

Lišta pro tvorbu světel a kamer:

Změny - zejména designové - boční funkční lišty, jsou patrné z následujících dvou obrázků. Schválně jestli uhodnete, která z hlaviček bočních lišt patří nové verzi 3D Studia MAX?:

Dalších změn, kterých si můžete ihned po započetí práce všimnout, je spousta. Jedná se hlavně o takové maličkosti, které "jenom" urychlují práci a zjednodušují orientaci. V každém z viewportů je v jeho dolním levém rohu umístěno trojosí znázorňující orientaci souřadnicového systému:

V samotném defaultním osvětlení objektu je také rozdíl. Zatímco ve starší verzi byla automaticky umístěna dvě světla, která se v nerotovaném Perspective pohledu jevila jako jedno umístěné nahoře vlevo, někde za pozorovatelem a druhé vpravo dole, v nové verzi je umístěno pouze jedno světlo, a to tak, že se v každém z pohledů jeví, jako by bylo umístěno právě v místě pozorovatele (Zajímavé je, že pokud natáhnete do verze 3 scénu z verze 2.x, budou i ve verzi 3 pro tuto scénu umístěna automatická světla stejně, jako je tomu u verze 2.x.). Nejlépe to snad doloží následujicí obrázky. Horní obrázek pocházi ze starší verze, dolní obrázek pak z verze 3.

Zároveň je třeba všimnout si i změny v zobrazení os náležících právě zvolenému objektu. Změna v jejich zobrazení není rozhodně samoúčelná. Zde se totiž programátorům povedlo značně zrychlit práci se základními funkcemi posunu, rotace a změny velikosti. Když jste totiž v některé z předchozích verzí chtěli například při posunu objektu podél osy X "zafixovat" objekt vzhledem k osám Y a Z, bylo třeba (pakliže jste nepoužívali klávesové zkratky) najet myší k horní ikonové liště a zamáčknout tlačítko aktivující posun podél osy X. Když jste v zápětí na to, potřebovali posunout objekt podél jiné z os, bylo třeba opět najet myškou do oblasti pro nastavování volby aktivní osy a zamáčknou tlačítko osy, podél které chcete objekt posouvat. Ono se to na první pohled nezdá, ale tohle věčné přepínání docela zdržuje vlastní práci.

V release 3 můžete postupovat stejně, ale kdo by nevyužil značného urychlení. Ve chvíli, kdy najedete myškou nad zvolený objekt, s úmyslem posunout ho (funguje pochopitelně i pro rotaci a změnu velikosti), záleží na tom, v jakém místě stisknete levé tlačítko myši. Pokud ho totiž stisknete třeba nad šipkou symbolizující osu X (na pozici osy nezáleží, může se klidně jednat o osu kolmou k obrazovce), bude objekt automaticky při posouvání zafixován vzhledem k ostatním osám. Jestliže však myš stisknete mimo trojici os, bude použito zafixování nastavené v horní ikonové liště. Všechny tyto operace doprovází právě i viditelná změna onoho vylepšeného trojosí. Barva osy X je totiž červená, osa Y má zelenou a osa Z modrou barvu - a pokud je některá z os symbolizována šípem zobrazeným celým v barvě dané osy, je pohyb podél této osy zafixován, tedy nedovolen. Pohyb bude povolen jen podél os, jež jsou symbolizovány žlutou šipkou s hrotem zbarveným podle příslušné osy. Jedná se opravdu o velmi šikovnou úpravu, i když je to vlastně pouhá maličkost. A právě takových maličkostí najdete v 3D Studiu MAX R3 víc.

Jedním ožehavým problémem, který doprovází snad celou historii 3D Studia - počínaje DOSovými verzemi - jsou Booleanovské operace. Program mnohdy nedokáže spočítat některé složitější průniky či rozdíly. Příkladem budiž průnik tří válců, které se protínají v jednom vnitřním bodě, a jsou uspořádány tak, že každý s každým svírá úhel 90°. Nejdříve je tedy třeba udělat průnik libovolných dvou z těchto tří válců a následně ještě jednou nechat udělat průnik dvou zbývajících objektů - jednoho válce a prvního průniku. První průnik zvládne každá verze 3D Studia, ale vytvořit ještě průnik s třetím válcem, to byl vždy kámen úrazu. 3D Studio MAX 1.x to nedokázalo vůbec. Verze 2.0 dokázala již o něco víc - ovšem za předpokladu nízkého počtu faců a vypnuté optimalizace výsledných objektů - výsledek byl však často značně zdeformovaný, ulítával mu některý face na stranu a tak podobně. Verze MAX 2.5 již dokáže vyhodit uspokojivý výsledek, ovšem výslednému objektu většinou chybí některé plochy úplně - je skrz něj vidět (i při použití oboustranného materiálu). Verze 3 již je zase o něco dál - někdy je výsledek správný a někdy je "děravý" jako u verze 2.5. Každopádně jsou Booleanovské operace v 3D Studiu MAX R3 zase o nějaký ten rok dospělejší.

3D Studio MAX R3 vyhlíží, podobně jako jeho starší bráškové, rozhodně jako velmi kvalitní produkt, který disponuje značným množstvím funkcí ulehčujících a zrychlujících práci a dávajících nové možnosti tvorby. Zároveň není nutno se při přechodu z nižší verze učit vše od začátku, protože filozofie zůstala stejná, jen možnosti se značně rozrostly.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » 3dscena  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » 3D grafika  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: