Nový vizuální styl hlavního města Prahy - velikánský krajíc. Značka nebo styl nebo co? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Go verze

Nový vizuální styl hlavního města Prahy - velikánský krajíc. Značka nebo styl nebo co?

26. listopadu 2002, 00.00 | Jak probíhá hodnocení
veřejné soutěže? Některé instituce nejdřív vystaví všechny návrhy k veřejnému
posouzení, potom zasedne odborná komise, návrhy posoudí, hlas veřejnosti je brán
jako hlas poradní. Jiné instituce volí postup právě
opačný.

{Úvod}

Právě končící výstava všech soutěžních návrhů na jednotný vizuální styl (dále jen CD) hlavního města České republiky – Prahy (dále jen HMP) - v prostorách VŠUP Praha je příležitostí poskytnout i dalším zájemcům o problematiku CD HMP látku k širším úvahám.

Čtenáři FONTu možnost zapřemýšlet o podobě vítězného návrhu již měli. Z krátkého interview poskytnutého tomuto časopisu panem Najbrtem, vedoucím Studia Najbrt, autora vítězného návrhu, si dovolím později zacitovat.


vítězný návrh

Nejdřív ale musím pochválit Odbor public relations magistrátu HMP za příkladnou dokumentaci soutěžních návrhů v podobě cédéčka s vítězným (!) návrhem na přebalu, které zájemci mohli na výstavě získat.

Bohužel, na webových stránkách HMP ještě v úterý 19. 11. večer pod titulkem „Nový vizuální styl HMP“ byla informace, že o přesném termínu výstavy budou informovat… bať, nikdo není dokonalý.

Čím déle jsem na výstavě dumal před jednotlivými návrhy, tím více otázek se vynořovalo. Takže následující text jsou v podstatě jen glosy k výstavě.

Jak jasné bylo zadání, když i vyzvaní renomovaní grafici došli k diametrálně odlišným pojetím?

Ze zadání:„Váš návrh logotypu by měl obsahovat grafický symbol a příslušné slovní označení (tím je míněno buď „Hlavní město Praha“ nebo organizace vázané na hl. m. Prahu). Záměrem hl. m. Prahy je využívání logotypu i samostatně bez slovního doprovodu a také v jiné, zpracované podobě, ve spojení s ostatními prvky, jako součást souboru apod."

Z podmínek 1. kola soutěže:„Návrh logotypu pro hl. m. Prahu, jehož součástí je název ,Hlavní město Praha‘…“.

Ze zadání druhého kola: „Doporučení komise autorům: Navržené logo případně ještě rozvést tak, aby bylo specifické pro město Prahu (vyjadřovalo její jedinečnost, atmosféru, specifičnost).“


vítězný návrh

Na otázku FONTu, proč to řešili bez nějakého stylizovaného symbolu města, jen tak obecně, p. Najbrt uvádí:„…Zkoušeli jsme vytvořit logo ve stylu, který naznačujete. Výsledky …ale působily naivně a archaicky a nás přiměly přemýšlet především o obsahu a vytvořit logo, které je základem moderního vizuálního stylu."

To je celkem upřímné a poctivé, ale mám za to, že nenalezení, absenci opravdu nosného nápadu (jsou řešení všech měst s kombinovanou značkou naivní a archaická?) řešili Najbrtovci eliminací obrazového prvku, ze své slabiny učinili přednost, znouzectnost. Ty dvě mojžíšovské desky nebo účetní dvojstrana či dvojče věžáků se žlutými světly v oknech – takové asociace ve mně navozuje vítězný návrh - považovat za grafický symbol ve smyslu zadání soutěže lze jen s velkou tolerancí.

V doprovodném textu výstavy stojí věta, které moc nerozumím: „Moderní grafická značka většinově nahradí častým užitím devalvovaný historický znak města, který bude i nadále užíván jen při stanovených slavnostních a oficiálních příležitostech.“

Znamená moderní to, že nechám celou turistickou (ekonomicky zajímavou) přitažlivost Prahy ladem anebo že i toto budu brát v potaz a vyjádřím současnými, moderními výrazovými prostředky?

Kolegové z FONTu ukázali, jak to řeší některá evropská města. K jimi vybraným značkám Londýna, Vídně, Berlína a Rotterdamu, které patří k nejpodařenějším, přidám Barcelonu, Moskvu, Kolín nad Rýnem, Paříž, Mnichov, letos nový Lisabon, Gent a Brusel.








Posledně jmenovaný je zvlášť důležitý, probereme separátně níže.

Dále mne zaujal obrat „většinově nahradí“. Podíváme-li se na některé aplikace vítězného návrhu – vizitku nebo orientační sloupek před radnicí.



tak dám krk na to, že osm lidí z deseti jednoznačně označí pouze „častým užitím devalvovaný historický znak města“ za „značku“, případně „znak“. O nahrazení nebude ani řeč. K bohatému těžkému slavnostnímu kroji si přece nemůžu brát vážně pohodlné mokasíny.

Najbrtovci určitě celou problematiku proťukali z mnoha stran, jsou to profesionálové, zdatní obchodníci, ale podle výsledků soudím, že do cíle došli jen zčásti, designérsky zůstali napůl cestě. Jejich vysvětlení zvoleného řešení má svou logiku: „Chtěli jsme tímto logem říci: Už se neuzavíráme, mluvíme cizími jazyky a chceme s vámi komunikovat.“ Ale budou to takto vnímat i Pražané i poutníci z celého světa, nejenom z latinku používajících oblastí? Komunikace není jen gramotnost. A že se neuzavíráme, by předpokládalo hradby a brány města odstranit důsledně, takhle to znamená: Už na vás nebudeme z hradeb mávat praporci se symboly, ale už umíme z hradeb zavolat jméno svého města několika jazyky. Zadání totiž nevylučuje (občasné) spojení starého znaku s novým logotypem.

Pro posouzeni dalších okolností je nutno upozornit na zákon č. 174/1988 Sb., O ochranných známkách - § 3 (co se ochranou známkou nemůže zásadně stát) a § 4 (kategoricky stanoví, co je ze zápisu do rejstříku vyloučeno). Materiály Úřadu průmyslového vlastnictví to uvádějí i s příklady: „Ze zápisu do rejstříku ochranných známek je tedy absolutně vyloučeno označení, které tvoří: b) pouhé úřední nebo všeobecně známé zeměpisné označení (např. PRAHA, BRATISLAVA…, BOHEMIA..)“

Při hledání originálního loga – nevidím jediný důvod pro to, aby „moderní“ logo na originálnost rezignovalo – jsem zahlédl dodávku firmy papirius. Taky logo pouze písmové, barvy žlutá, červená, bílá… Kodak, Mc Donald jsou jiní, to jen ty barvy jsou podobné až stejné, ale přikažte oku, aby to hnedka odlišilo!?

Dosavadní znak, nazývaný heraldický, (mimochodem vznikl až v roce 1926, tedy za I. republiky, kdy byly zrušeny šlechtické tituly a výsady) naposledy ošetřený akad. mal. K. Pánkem v sobě obsahuje prvky, které byly východiskem pro několik soutěžních návrhů. Obecněji je to barevnost zlato-červená, menšinově symbolika města (hradby, věže) a písmový prvek. V písmové složce parádního znaku HMP se pro mnohé skrývá jisté překvapení, neboť ono původní „PRAHA MATKA MĚST“ z roku 1926 se změnilo na dnešní „PRAGA CAPUT REI PUBLICAE."

Jinak precizní detail z prezentace Studia Najbrt: Víko na kanál s čtyřjazyčným názvem PRAHA


– možná okrajová aplikace loga, nicméně případ, který ukazuje nebezpečí tohoto přístupu ke korporátní identitě. Jistě by stálo za úvahu, zda majetek města nemá mít méně okaté označení; takto je to v podstatě značka v plné parádě převedena do materiálu; slepotisk nebo běžná suvenýrová pečeť bude stejná, jenom menší…

Z plnobarevného logotypu na nádobě s odpadky taky nejsem odvázenej, …


Celkově koncept Studia Najbrt na první pohled působí velmi elegantně, stylově, kombinace žluté, červené a šedých ploch je důstojná, ale nemohu si pomoci, shledávám ji trochu sucharskou. Některé z dalších návrhů, byť ne tak precizně dotažené, v sobě záblesky espritu měly. A výše zmíněné designerskoprávní zádrhely ji silně znedůvěryhodňují.

[-more-]{Finalisté soutěže a další návrhy}

V úplné zkratce k některým návrhům:

finalisté soutěže

F. Heyduk – odfajfkovaná Praha, nápis Praha na symbolu zříceniny?



U loga písmolijny Linotype je to zarážka, v textových editorech po najetí myší se objeví nápis „Levá zarážka“


VŠUP (Benešová Olga, Kolář Jan, Malovec Štěpán) - výstražný rantl nákladní rampy, pozor schod, plyn?



Z dalších návrhů:

M. Jaroš maximální stylizace pražského znaku a jména Praha: tři kolmé obdelníčky, tři vodorovné – tři věže a hradby–voda, vodní prahy (jeden z výkladů vzniku názvu města), logo, ve kterém je vše, bravo!; bez písma ovšem.


Určitým zklamáním byly pro mne návrhy Studia Machek & Babák. Jejich Zlín mne na jejich Prahu dost namlsal…



Jediný návrh, který pracoval s iniciálou P, byl návrh R. Hlůže. Je to značka opravdu značkovitá, skoro silniční, škoda, že to nevypiloval, celek s písmem je dost humpolácký, ale nápad s tokem řeky ve tvaru velkého P, protínající okrsek města, není až tak od věci.


Abychom byli up to date, zamiřme ještě do Bruselu. Případ CD Bruselu je poučný. Oproti Praze jsou přímo na území belgického hlavního města opravdu dva úřední jazyky – francouzština (valonština) a vlámština. V jakém jazyce má být logotyp, který jazyk na prvním místě, případně navrchu? Původní návrh, velmi podobný návrhu Studia Najbrt to řešil rozmáchle.


Praxe a rozmysl však přivedla bruselský magistrát k ocenění staré poučky „Méně bývá více“ a z celého „moderního“ loga vyseparovala opravdu univerzální květinový symbol, který se objevuje v heraldice obou někdy velmi řevnivých jazykových částí belgické metropole. Květinou řekneš vše. Navíc, když je z bruselské krajky, proč to neprodat, když je to stále dobré!!!


Míním, že vyhlašovatel měl použit větu ze závěru podmínek: „Vyhlašovatel si dále vyhrazuje právo odmítnout všechny předložené návrhy a nevybrat žádný návrh jako vítězný.“

Úmyslně ponechávám stranou organizační část veřejné výběrové soutěže a cenu za návrh, při které „… se vycházelo z cenových relací běžných v místě plnění, informací o trhu a doporučení odborníků.“

PS: Rozsáhlejší rozbor celé soutěže, výběrového řízení snad vyjde začátkem příštího roku, asi v souběhu s realizacemi prvních aplikací CD HMP, v novém odborném časopise, sledujte oznámení!!!

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Design  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: