(Skoro) nové logo Národní galerie. Obrana Knížákova. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Go verze

(Skoro) nové logo Národní galerie. Obrana Knížákova.

22. října 2002, 00.00 | V diskuzi o novém logu Národního divadla padla velmi kritická zmínka o změně loga Národní galerie v souvislosti s nástupem pana Milana Knížáka do funkce generálního ředitele této instituce. Podívejme se na to!

V diskuzi o novém logu Národního divadla byl kritizován způsob výběru nové značky, práce výběrové komise. Z jedné odpovědi cituji: "Podobně je to s logem Národní galerie. Nahrazením původního (od Jaroslava Švába) se prezentoval ve funkci ředitele p. Knížák. Náhražkou je červenošedý hybrid nejasného výrazu. Asi je u nás taková tradice, že když někdo nastoupí do funkce musí po sobě zanechat nesmazatelnou stopu. Pokud možno na věčné časy."

Sehnal jsem si materiály s novým logem NG, byl jsem se podívat do NG, prohlédl jsem si, jak NG pracuje s logem na budově aj. Poté mne začalo zajímat, proč staré logo bylo nahrazeno novým.

Pan Knížák je, dle mého názoru, člověk nebojácný a otevřený diskuzi. Proto jsem ho požádal o vyjádření k této kauze, s tím, že jeho odpověď bude součástí článku o logu Národní galerie. Svoji prosbu jsem doprovodil slovy "doufám, že pohled z druhé strany rozptýlí podezření mnohých nad mechanismem výběru ve veřejných soutěžích. To je téma, které už není jen o estetice."

Pan Knížák nezklamal moji důvěru v jeho otevřenost a bojovnost a promptně odepsal. S jeho svolením tedy cituji plné znění jeho odpovědi.

"Vážený pane, Weine
stalo se národním zvykem vyjadřovat se k věcem, o nichž nic nevíme a kterým nerozumíme.
Řada znaků a značek byla vytvořena za totality a nesou etické (politické) i estetické stopy doby. Proto je nutné je měnit.

Co se týká znaku Národní galerie v Praze - na tom starém byl zobrazen totalitní lev - tedy ona podivná nedůstojná kočka, která už dnes díkybohu není symbolem českého státu. Už to je dostačující důvod. Navíc znak opravdu esteticky zastaral. J. Šváb byl velmi zajímavý výtvarník, mému srdci blízký. Podstatnou částí jeho práce byla loutkářská tématika, a to je oblast, jejímž zkoumáním se zabývám více než 30 let. To však neznamená, že lze respektovat z jeho práce to, co pozbylo profesionální parametry. Nový návrh loga je výrazný (a může být vytištěn šedě i černě - poznámka o barvě je naivní). Jeho autory jsou velmi schopní mladí grafici - Lucie Kantůrková a Jan Šerých.

Chápu, že právem přežívají znaky z doby před totalitou, které dokládají tradici příslušné instituce. To ovšem u Národní galerie v Praze neplatí. Jsem přesvědčen, že současný znak NG je graficky výrazný, důstojný a dostatečně instruktivní. Působí tak i ve velkém měřítku, např. nad vchodem do Veletržního paláce. Zdraví
Milan Knížák
"

Od člověka takového věhlasu a v takovém postavení, od muže, jehož názory, mnohé ovlivňují, to jsou slova, která nelze nechat ladem.

Nejdřív se podívejme na předmětná loga-značky:


Logo Národní galerie od Jaroslava Švába


Logo Národní galerie od Lucie Kantůrkové a Jana Šerých, dlouhá verze barevná


Logo Národní galerie od Lucie Kantůrkové a Jana Šerých, krátká verze barevná


Logo Národní galerie od Lucie Kantůrkové a Jana Šerých, krátké černé


Logo Národní galerie od Lucie Kantůrkové a Jana Šerých, krátké negativní

Nové logo uvádím ve verzích, jak jsem je nalezl v propagačních materiálech NG ve Veletržním paláci a v paláci Kinských. Jestli je to málo zřetelné, tak vězte, že to je takové i na ofsetovém čtyřbarvotisku vydaném péčí NG, můžete se ostatně přesvědčit sami v Praze, čímž tímto dělám gratis reklamu této bohulibé (Apollónovi a Múzám jistě) instituci. Logo s nezkráceným textem je nad vchodem do NG ve VP, verze s iniciálami pak na velikém samostatně stojícím panelu kolmo do ulice. Jak vypadá internetová podoba loga, posuďte sami na webových stránkách NG.

Drtivý, celý národ morálně odsuzující úvod odpovědi p. Knížáka mohu jen zmírnit poznámkou, že naše diskuze se odehrává na specializovaném serveru. A vyjadřovat se ke všemu je jedním z dvojsečných rysů demokracie.

Abychom aspoň v případě značek byli v obraze, asi je nutno stále a dokola opakovat charakteristiku ochranné známky (loga-značky), tak jak je neinstruovaným zájemcům ve zkratce popsána v instrukcích pro podání značky k registraci jako ochranné známky u Úřadu průmyslového vlastnictví v Praze-Bubenči; shrnu: značka musí splňovat především distinktivní čili rozlišovací kriteria, musí být způsobilá odlišit výrobky a služby pocházející od různých …poskytovatelů služeb. Měla by být snadno zapamatovatelná a vyslovitelná, … a vhodná s ohledem na seznam služeb.

Pro jistotu jsem se ještě podíval do slovníku cizích slov na význam výrazu "instruktivní". Znamená to "poučný, názorný". Tato vlastnost se u značky opravdu nevyžaduje. Značka také není parketa heraldika, oproti znaku, erbu. Rovněž se u značky nevyžaduje, aby jejími autory byli mladí grafici. A jestli jsou to schopní grafici, o tom by za ně měla mluvit navržená značka a ne pan generální, tak jako o kvalitě nového loga Národního divadla mluví logo samo a ne věhlas autora, kterého si jinak vážím.

Zdůvodnění změny (= častý synonym pro zrušení, odstranění, zničení) něčeho tím, že to nese etické a estetické znaky své doby mi způsobuje nepříjemné pocity okolo žalaludku. Zbourání mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v roce 1918 bylo motivováno podobně ušlechtilými úmysly.

Prohlížím si stále dokola Švábovu značku a stále na ní nenalézám stopy totality.Vidím jen grafickou kompozici s výrazným kontrapunktem světlých verzálek a tmavého obrazového prvku, v kterém bez problémů identifikuji heraldického lva. Celek je důstojný, má i rytmus, písmena nejsou v rozporu s pravidly pravopisu o psaní zkratek velkými písmeny. Koruna na hlavě lva sedí pevně, nelítá mimo obraz. Figura lva vychází z nejstarší barevné podoby českého lva v Pasionálu abatyše Kunhuty z let 1313 až 1321.


Výřez z Pasionálu abatyše Kunhuty

O totalitě tohoto období nevím. Spíš mám dojem, že p. Knížák mluví o jiném znaku, těžko si jinak dokážu vysvětlit takové tvrzení u tak dobře informovaného muže.

Slova p. Knížáka o podivné nedůstojné kočce, která už dnes díky bohu není symbolem českého státu, nechápu vůbec. Dodnes jsem žil v přesvědčení, že státním symbolem je lev, je na to dokonce zákon (čís. 3/1993 Sb.) s příslušným vyobrazením. Lev mívá zřetelnou hřívu, neméně zřetelný rozmnožovací orgán a tzv. zbroj čili vystrčené drápy. Nic takového na tvoru nového znaku NG nenacházím. Zprvu mi hodně připomínal první vyobrazení Krakonoše na jedné pěkné mapě z 18. (?) století. Nakonec jsem se dopátral k návrhu velkého znaku republiky od J. Kursy z roku 1919.


Návrh velkého znaku republiky od Jaroslava Kursy, 1919

Podobnost s jedním ze štítonošů, tím tmavým vpravo, je nápadná. Funkce štítonoše by také vysvětlovala, proč lev nemá drápy, ty jsou vyhrazeny lvu na štítě. Kursův lev je však zjevně ještě dědicem dekorativismu pseudoslohů konce 19. století. Stylizace provedená mladými grafiky lva částečně zjednodušila, ale udělala tak z něj bezzubou, bezpohlavní zrůdičku s blanitými oteklými tlapičkami, divně umístěným jazykem, s obnaženou hlavou a korunou v luftu. To je mi opravdu bližší sice trochu sekyrkou tvarovaná ale soudržná figura lva z drsného středověku.

Nicméně, jaký je vztah mezi lvem a galerií, potažmo národní? Patronem malířů je evangelista Lukáš doprovázený okřídleným volem, btw. Akcentování termínu "národní" mne vždy připadala státnicky a lidsky nemoudré, společnost toho kterého státu rozdělující, rozeštvávající. Nic než národ, ale který? Ostatně zlatá kaplička nad Vltavou se stavěla mj. natruc Němcům v Čechách, a dodneška jsme se s podobnými akcemi nevyrovnali. Bohužel, je to celosvětový a tisíciletý démon.

Přestože respektuji právo p. Knížáka na vlastní estetický názor, domnívám se, že by neměl mluvit o naivitě v případě poznámky o kontrastu barev. Šedou na šedé považuji za decentní a vytříbenou, ba elegantní kombinaci, ale velmi nevýraznou, pro značku nevhodnou.

Když zkousnu, že lva na značce má kdejaká společnost, když přehlédnu tuto neoriginálnost jak obsahovou, tak formální (možná jste viděli parádní variace na čs. státní znak na návrzích pro pamětní mince od Harcuby, Jelínkové a dalších!!!), když přijmu zkratku v minuskách jako záměr, aby se dosáhlo důstojnosti, tak mi stále vrtá hlavou, proč vnímání tak subtilního loga je dál drobeno faktem, že existují hned dvě verze, dlouhá a krátká, každá s jiným průnikem textové části do části obrazové. Které logo je tedy hlavní? Na tiskovinách je jednou krátké, podruhé dlouhé, ačkoliv tam pokaždé v blízkosti figuruje ještě jednou nápis Národní galerie.

Originální není ani použití minusek pro slovní část značky. Uměleckoprůmyslové museum používá jako logo, důsledně a výrazně, pouze zkratku z minusek.

Vrátím-li se k původnímu srovnání starého a nového loga, tak musím konstatovat, že stylizací, kontrastem, dynamikou jako moderní a důstojné hodnotím staré logo, nové jako módní. U ranaře a suveréna typu p. Knížáka bych očekával prosazování zásadnější změny. Ale jsme u kamene úrazu, nevíme, proč se volilo takto.

A pro pořádek a pro daňové poplatníky připomenu, že návrh nové značky a její aplikování do celé struktury organizace není za hubičku, ani za tisíce.

Nedočkal jsem se v dopise páně Knížákově tedy toho nejdůležitějšího, oč v kritice šlo, osvětlení mechanismu výběru, práce výběrových komisí, zdůvodnění proč toto hodnotím tak a tak.

Mrzí mne to, budu muset zase čelit obviňování tohoto člověka, který jinak je již dlouho potřebným a úspěšným manažerem takového kolosu, jakým je Národní galerie. Nicméně bůh sídlí v detailech, nebojme se to připomenout.

Stalo se zvykem nevyjadřovat se k věcem, na něž jsme byli tázáni, o kterých bychom měli vědět, a naopak mluvit o něčem jiném. Takhle zase nic nevíme.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Design  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: