JPEG v příkladech - KRESBA. - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Webdesign

JPEG v příkladech - KRESBA.

11. března 1998, 00.00 | Toto je první ze sady obrázků, které mají demonstrovat různé stupně ztrátové komprese.



Toto je první ze sady obrázků, které mají demonstrovat různé stupně ztrátové komprese. Manipulace byly provedeny za pomoci grafického programu IMAGE SHAKER vyvíjeného studenty MFF UK.
Obrázek obsahuje téměř veškerou informaci, které byla získána při scanování předlohy. U následujících obrázků bude původní informace stále méně a méně. Pro názornost její množství budeme ukazovat "sloupcem růžové tekutiny".



Druhý obrázek obsahuje pouze polovinu informace původní, přesto je prvnímu velice podobný. Prostým okem žádné rozdíly nejsme schopni zaznamenat. Na ostatních stránkách ho ani nebudeme ukazovat, protože by nám to stejně nic nového nenapovědělo. Tady u kresby se na něj podívat můžeme. Kresba je přesně tím typem předlohy, kde se ztrátová komprese chová špatně. Blízko jednotlivých čar obrázku je možné nalézt první náznaky "zvlnění".



Další obrázek už obsahuje pouhou jednu čtvrtinu původní informace. Možná vás začíná zajímat v jakém smyslu čtvrtinu informace. Odpověď zní takto: Každý obrázek můžeme jednoznačně převést na koeficienty frekvencí. Budeme k tomu potřebovat přesně stejný počet bodů, jako má obrázek sám. Informace je stejné množství. Dále víme, že nízké frekvence nesou informaci o tom co chceme vidět, naopak ty vysoké jsou pouhý šum. Proto tři čtvrtiny plochy, tam co se nachází vysoké frekvence jsme vymazali a obrázek převedli zpátky.



Tento obrázek zabere pouhou desetinu původního prostoru. Zvlnění už je tak výrazné, že je skoro nepříjemné. Takto vysoké množství ztrát informace se už u běžných ztrátových formátů nepoužívá. My ovšem půjdeme ještě dále. Kde leží mez na kterou je rozumné se ztrátovostí jít je příliš závislá na vstupním obrázku. Pro kresbu může být čtvrtinové množství informace nevyhovující, zatímco u fotografie to ani v nejmenším nemusí vadit.
(pozn. Neděste se skokového zhoršení kvality. Je to z části způsobeno tím, že jsou obrázky zde předváděné uloženy formátem JPG v různých kvalitách, aby byly dostatečně malé. Abyste pochopili přečtěte si články o formátu JPG, pokud jste tak doposud neučinili. Speciálně od tohoto místa počínaje je kvalita obrázků záměrně dost nízká.)



Pouhá dvacetina prostoru stačí pro uschování tohoto obrázku. Obrázek sice už dávno nevypadá pěkně, přesto je zajímavé se na něj podívat. Ač "růžové tekutiny" je v trubičce už jen velice málo, přesto jsme schopni poznat, co obrázek představuje. Drobné detaily jsou sice dávno pryč, ale ta nejdůležitější informace, která nám říká co obrázek ve skutečnosti představuje zůstává.



Abychom si to dokázali zmenšil jsem pátý obrázek dívky, tak že má čtvrtinovou výšku i šířku. Takto "zdálky" vypadá obrázek opět velice dobře. Těch dvacet procent informace co nám zbylo pořád velice dobře popisuje plochu. Samozřejmě méně informace na malé plošce vypadá přirozeněji a tedy lépe.



Posledním krokem je obrázek, který obsahuje pouhou setinu původní informace. Myslím, že má smysl si ho pozorně prohlédnout. Stále se na něm při troše dobré vůle dá najít to důležité. Dále už zřejmě nemá smysl jít. Každý si to snad dokáže představit. Nakonec z obrázku zbude jen jednobarevná plocha.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Webdesign  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: