CorelDraw 11 - výsledky praktického testování - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Vektory

CorelDraw 11 - výsledky praktického testování

Corel11

22. října 2002, 00.00 | Jak se jeví CorelDraw 11 uživateli, pro kterého je práce s textem v Corelu denním chlebem? V čem je Draw 11 lepší než předchůdci a co by stálo zato dopilovat?

Corel Draw 11 aneb „kde jsou balóny ?“
Na začátek bych si dovolil malou retrospektivu. Upgrade Corelu je u mě takřka povinností již od „pětky“. K „corelovské latině“ již dlouhá léta patří pověst o nepovedených sudých verzích. První Draw, který tuto pověru prolomil, byla alespoň pro mě „osmička“, s verzí 10 se ovšem problém vrátil. „Drobnosti“ typu samovolného přepínání klávesnice na anglickou při jakékoliv editaci textu (dokonce i v dialogových oknech (!)), v zásadě jistě záslužná myšlenka implementace Unicode fontů, která ovšem v praxi způsobovala vážné problémy při práci s dokumenty obsahujícími větší množství českého textu ze starších verzí či „rozhazování“ ikon nástrojů v lištách po restartu programu (posléze sice vyřešeno Corelovským servicepackem, ale přece …) mě „desítku“ zprotivily. A to do té míry, že jsem ji používal jen jako importní filtr pro „šlapající“ Draw9, popř. pro vytváření PDF souborů.

Z těchto důvodů přiznávám, že jsem se na „lichou jedenáctku“ docela těšil. Věřil jsem, že u Corelů neusnou na vavřínech a Draw 11 bude zase tou správnou „lichou“ verzí. Toto mé očekávání se zčásti naplnilo, přesto ve mně nová verze zanechala řekněme rozporuplné pocity. Ale od začátku …

Kapitola první aneb „ty balóny tam fakt nejsou !“
Na krabici vedle čísla verze vás možná překvapí dva řádky. Stojí tam „Windows“ a „MACINTOSH“ ! Ano – verze pro obě platformy jsou distribuovány společně na jednom CD. Zajisté zajímavý marketingový tah. Časy se nám mění a globalizace je na postupu...


spouštěcí okno Corel DRAW 11

Dalším překvapením pro omšelého corelistu bude absence tradičního symbolu produktu, potažmo firmy – balónu. Nenajdete jej ani na krabici, ani na manuálech, o ikonách programů z celého balíku ani nemluvím. Celá grafická prezentace dokumentace i vlastního prostředí programů je zcela mimo zaběhnutý Corelovský standard, je bezpochyby moderní a svěží, přesto absence takových pevných životních jistot, jako ikona balónku na ploše člověka znejistí :). Musím říci, že ikonami a absencí vektorových slečen při instalaci novinky nekončí. Ovládací ikony v paletách nástrojů dostaly také zcela nový šedomodrý kabátek, který je v podstatě velice pěkný , ale nějak se nám vytratila přehlednost. Všechny ikony tak nějak zplývají a ze začátku budete zažívat pocit lehké zmatenosti. Samozřejmě si můžete pomocí vestavěného editoru (Customization) všechny ikony překreslit k obrazu svému, ale vzhledem k editačním kvalitám zmíněného editoru bude lépe přivyknout :/.

Skutečnost, že není možné naimportovat nastavení pracovního prostředí z Draw 9 jenom utvrdila nepřiliš dobrý první dojem, nicméně pokroku je třeba něco obětovat …


(pro větší náhled klikněte na obrázek)

Naopak příjemně překvapí opětovná přítomnost katalogu s náhledy klipartů, borders, fotografií atd., kterýžto mi u „desítky“ hodně chyběl. Brožura je vytištěna na kvalitním papíře a opatřena praktickou kroužkovou vazbou. Tu ocení každý, kdo již má z původních katalogů s lepenou vazbou salát. Ke klipartům je nutno zmínit dvě podstatné skutečností – je jich podstatně míň než v minulých verzích (10 tisíc oproti 25 tisícům v „desítce“ – nepočítal jsem je, údaj je z krabice) a jsou po grafické stránce podstatně „vydatnější“. Tím myslím jak vypracování jednotlivých obrázků, tak i větší nápaditost a originalitu grafiky. Přiznám se, že jsem katalog nezkoumal nijak detailně, takže mě prosím nechytejte za slovo, ale mám dojem, že v podstatě VŠECHNY kliparty JSOU NOVÉ ! Tedy zřetelný rozdíl oproti minulým verzím, kdy byla většina přiložených klipartů neustále stejná a žádné velké novinky se nekonaly. Katalog obsahuje tradičně také kolekci kvalitních fotografií, jenž jsou stále čerpány z dnes již bohužel ukončeného Corelovského „Stock Photo Library“ projektu.

Kapitola druhá aneb „ošahávání“
Doufám, že lehce pejorativní název druhé kapitoly nikoho neurazí, ale tohle slovo pro mě označuje nejzajímavější část poznávání nových schopností programu.

Příjemně mě překvapila rychlost spouštění programu i nahrávání souborů, které je o poznání lepší než u „devítky“ (konfigurace: P4 2.26/533, 512 MB DDR, 40GB HDD UltraAta100 7200ot.).

Jednou z prvních věcí, kterou jsem otestoval, byl převod odstavcového (paragraph) textu na křivky – podle mě jedna z nejvýznamnějších inovací nového Drawu. Tato funkce pracuje přesně tak, jak byste od ní očekávali – prostě označíte odstavec textu a stisknete Ctrl+Q (popř. vyberete příkaz z menu) a máte to v křivkách. Žádné exporty a importy přes EPS – prostě nádhera.

V souvislosti s touto funkcí bych zmínil jednu sympatickou vlastnost, která už v podstatě fungovala v „desítce“. Starší verze Draw obsahovaly jednu nepříjemnou chybku. Pokud jste převedli text na křivky, tento “vykřivkovaný“ text vypadal na monitoru silnější, než text „ve fontu“. Bohužel se tento efekt projevoval i u exportu do jpg, kterýžto formát hojně používáme v mailové komunikaci se zákazníky. Několikrát se tak stalo, že zákazník požadoval „takový to trošku silnější písmo“, díky čemuž vznikaly nejrůznější nedorozumění. V nové verzi je tento problém již vyřešen a není na první pohled téměř patrné, co je křivka a co font (což je dobře).

  
text z "devítky" (nahoře font, dole křivka) ..... a tentýž text z Corel DRAW 11

Hned vzápětí bylo moje nadšení poněkud ochlazeno prvním kontaktem s „Recovery managerem“ – oknem, které na vás vyskočí v okamžiku, kdy se váš Draw chystá odplout do míst, odkud není návratu. Pomocí tohoto okna můžete odeslat popis chyby autorům programu a posléze zvolit, zda si přejete uložit rozdělanou práci, či chybu ignorovat. Druhá volba bohužel většinou vede jen k opětovnému vyvolání „Recovery managera“ takže vřele doporučuji volit rovnou volbu první a program restartovat. Bohužel, s „Recovery managerem“ jsem se neviděl naposled, spíše začal program padat téměř nepřetržitě. Lehké tmění před očima mi umocnila vzpomínka na větu, kterou jsem předtím přečetl v preview na Corel 11 uveřejněný na stránkách DTPstudia – „PEVNÝ JAKO SKÁLA“. V článku jsem se mimo jiné dočetl, že betatesterům se „jedenáctku“ nepodařilo vůbec shodit! To snad ne … Naštěstí se rychle ukázalo, že Draw je v tom opravdu nevinně – celý problém byl způsoben nenápadnou freewarovou utilitkou na zobrazování speciálních znaků, kterou jsem si krátce předním pravděpodobně v záchvatu slabomyslnosti nainstaloval. Po její likvidaci (díky níž vám už ani neřeknu, jak se ten skvost jmenoval) se Draw zcela stabilizoval, a musím konstatovat, že stabilita je opravdu jednou z velkých předností nové verze. Tuším, že od toho prvotního problému mi program již zhruba měsíc „neklekl“, což je jistě obdivuhodné.

Další novou funkcí programu je tzv. 3-bodové kreslení objektů (oválů a obdélníků).

  

Spočívá v tom, že prvním tahem určíte sklon a dalším pak vytvoříte objekt, který již nemusíte natáčet. S touto funkcí jsem se setkal poprvé a přiznávám, že jsem měl o možnostech jejího využití jisté pochybnosti. Nicméně jsem se zavázal na ni nezapomínat, a samotného mě překvapilo, jak často tuhle featurku využívám! Člověk se má holt pořád co učit.

V Draw 11 nyní také naleznete dva nové nástroje – štětce pro vektorové objekty, které se jmenují Roughen a Smudge.

  

U Roughen jde o to, že podle nastavení „znepravidelňuje“ okraje vektorových objektů. Účelné využití tohoto nástroje je mi trošku záhadou, nicméně draví kreativci možná budou jásat.

Podstatně použitelnější mi připadá druhý nástroj Smudge. Jeho pomocí můžete „rozšiřovat“ nebo „okrajovat“ vektorový objekt. V nastavení nástroje zvolíte jeho průměr a sklon. Poté můžete jednoduše tažením štětce objekt rozšiřovat (pokud se řídící bod zobrazený jako tečka uprostřed štětce nachází VEVNITŘ objektu) nebo okrajovat (pokud se bod nachází VNĚ objektu). Tak se dají velmi jednoduše „retušovat“ jednoduché i složitější vektorové objekty podobně jako obrázky v bitmapových editorech. Praktické …

Zajímavou novinkou je také vytváření uzavřených cest (Create closed path).

Podobná funkce již existovala ve starších verzích programu, tato by však měla být „chytřejší“ a komfortnější. Funguje tak, že spojí dva nejbližší koncové body neuzavřené křivky, přičemž máte na výběr, zda tak učiní přímou linkou, nebo křivkou.

K této funkci jen drobný postřeh – pokud nakreslíte dvě vodorovné linky nad sebou, zkombinujete je a použijete na ně tuto funkci s „křivkovým“ uzavřením, na jedné straně (u mě vždy na levé) se provede korektní uzavření, na druhé straně ovšem dojde k záhadné situaci, kdy se křivka sice uzavře, ovšem linka se správně nevykreslí a vůbec se ta pravá strana začne chovat podivně – nezobrazuje řídící body uzlů, při přetažení objektu se nepřekresluje obrazovka, takže všude zůstávají kusy čar. Pokud se přepnete do drátěného modelu zobrazení (wireframe) , ukazuje to spojení pravých bodů ne křivkou, ale přímkou. Pokud přepnete zpět, je tam zase ta podivná křivka … Při volbě spojení linkou funguje vše správně. Není to samozřejmě žádná zásadní chyba, ale i takové „drobnosti“ dělají programu pověst a dovedu si představit situaci, ve které vám to může pěkně zavařit.

Potěšilo mě, že v „jedenáctce“ byla pravděpodobně přepracována práce s UNICODE kódováním písem, takže se lze bez problémů vracet i k dokumentům uloženým ve starších „neunicode“ verzích Drawu, tedy od „devítky“ níže.

Drobných vylepšení či nových pomocných funkcí je v programu více, nechci vás ale připravit o tu radost z „ošahávání“, takže snad jen jednu na závěr. Tou je tlačítko pro výběr všech uzlových bodů křivky (Select All Nodes), které se objevuje při zvoleném nástroji pro práci s křivkami (shape tool) v nástrojové liště hned vedle políčka pro sílu redukce uzlových bodů. Spojení těchto dvou nástrojů je velmi praktické a určitě je oceníte při práci se složitějšími objekty.

Kapitola třetí aneb „temná strana síly“
Poslední popisovanou funkci v minulé kapitole bych použil jako jakýsi oslí můstek ke kapitole této. Úzce totiž souvisí s redukcí uzlových bodů na křivkách, což je jistě pro mnohé uživatele funkce zcela zásadní. Při použití některých funkcí, jako je např. převedení kontury na objekt, či rozšíření obrysu objektu (Contour) se totiž většinou Draw nechová k počtu uzlových bodů na nově vytvořených křivkách nijak střídmě. Křivky bývají „zahuštěny“ množstvím uzlových bodů, které právě nepřispívají k přehlednosti práce (mnohdy ji přímo znemožňují) a také k velikosti souborů. V Draw existuje pro umravnění takové „košaté“ křivky nástroj pro redukci uzlových bodů (Curve smoothness). A právě tento nástroj mi v novém Corelu způsobil první podstatné vrásky na čele (mám- li se vyjádřit zdrženlivě). Po (z „devítky“) navyklém nastavení redukce na 14 (kteréžto prvotní nastavení bylo dlouhodobým zkoumáním potvrzeno jako vhodný kompromis mezi počtem bodů po redukci a zachováním tvaru křivky) jsem se nestačil divit – křivka se zredukovala opravdu důkladně, o zachování tvaru se také nedá moc mluvit. Nový obrys spíše připomíná kaligrafický štětec. Zkusil jsem tedy znovu štěstí s nižším nastavení, ale výsledek byl úplně stejný!. Tak jsem se postupně dostal až k redukci 1, ale výsledek se nezměnil ...
Dlužno podotknout, že když jsem začal připravovat tento článek a chtěl jsem tento problém zopakovat na nově vytvořeném objektu, všechno fungovalo správně!  Vrátil jsem se tedy k „problémovému“ souboru, a tam bohužel zůstalo vše při starém …

Objekt vytvořený pomocí Contour tool ...

... a tentýž objekt po redukci uzlových bodů s nastavením "1" ...

Tato „chybička“ bohužel předznamenala daleko větší problém, se kterým bojuji doposud, a sice podivnou občasnou nefunkčnost některých funkcí, resp. funkčnost nestabilní. Předchozí věta asi nebude úplně pochopitelná, zkusím to vyjádřit poněkud lapidárněji – prostě stejná funkce ve stejných podmínkách funguje občas jinak, než obvykle. Raději uvedu konkrétní příklad – docela často užívám funkci Nudge (posun objektů pomocí kurzorových šipek). Nastavil jsem posun na 10 mm a posunul objekt – poté jsem chtěl posunout jen jeden z uzlových bodů na křivce, zadal jsem tedy posun o 1 mm a stisknul kurzorovou šipku. Uzlový bod se posul, ale mnohem víc, než o zadaný 1 mm! Označil jsem tedy celý objekt a zkusil posun – objekt se posunul přesně o milimetr. Vybral jsem znovu jeden uzlový bod a zkusil posunout. Uzlový bod znovu „uskočil“ o pořádný kus ! Nebudu vás napínat – po jistém experimentování jsem přišel na to, že „nudge“ pro uzlové body sice přebíral zadanou hodnotu, ale neaplikoval ji v milimetrech, ale v palcích! Problém se vyřešil přepnutím defaultních jednotek na palce a zase zpět na milimetry – najednou vše fungovalo, jak mělo !

Po těchto zkušenostech moje nadšení pro zkoumání nových vlastností „jedenáctky“ poněkud ochladlo. Ono přece jenom nepotěší, když vám hoří termín zakázky, a vy musíte pátrat po tom, jak „umravnit“ funkci, se kterou jste nikdy před tím neměli žádný problém, popřípadě přemýšlet, jak něco udělat nějak jinak, když funkce, která je na to určená prostě odmítá poslouchat. V téhle souvislosti bych zmínil ještě jeden problém. Netýká se sice přímo aplikace Draw, ale úzce s ním souvisí. Mám na mysli Corel Barcode Wizard – jednoduchou, ale výkonnou utilitku pro generování čárových kódů. Tenhle prográmek už od „devítky“ obsahuje jednu (ne nijak zásadní) chybku – u EAN kódů, tzn. v našem regionu kódování absolutně převažujícího, vytrvale ignoruje správně (dle normy) nastavený typ písma, tedy OCR-B-10 BT, a používá zcela „nenormový“ Times. Nazval jsem tuto chybku nezásadní, jelikož z důvodu jakéhokoliv pozdějšího zpracování je stejně lépe převést kód na křivku, a po té není problém typ písma změnit. U Barcode Wizardu 11 se mi ovšem nepodařilo kód na křivku vůbec převést, tím pádem ani změnit typ písma... Vzhledem k tomu, že kromě ilustračních obrázků na jednotlivých oknech průvodce se na programu viditelně nic nezměnilo, zařadil jsem tuto skutečnost k dalším „podivnostem“ kolem Corelu Draw 11.

Závěrem bych ještě doplnil ještě jednu chybku, o které jsem se zmínil už v úvodu v souvislosti s „desítkou“, a sice samovolné přepínání klávesnice na anglickou (popř. jinou) jazykovou sadu. Jelikož práce s textem v Corelu je mým denním chlebem, byla právě tato nectnost minulé verze programu jednou z příčin, proč jsem ji prakticky nepoužíval. Jaká byla moje radost, když jsem po instalaci „jedenáctky“ na tento problém nenarazil! A jaké bylo moje zklamání, když při různých (nijak nespecifikovatelných) operacích s textem tato chyba vrátila … Dlužno podotknout, že v mnohem menší míře než předtím, ale přece …

Kapitola čtvrtá a poslední aneb „koupit nebo nekoupit ?“
Otázka opravdu k zamyšlení. Nový Draw je nezničitelně stabilní (pozor na freewarové ulitity), obsahuje několik převelice zajímavých nových funkcí, je o poznání rychlejší při spouštění jak samotného programu, tak při otevírání souborů. Na druhé straně podivné a nevypočítatelné chování některých „zavedených“ funkcí dokáže používání programu hodně znepříjemnit. Pokud nepoužíváte žádnou z mnou popsaných „chybových“ funkcí, které, uznávám, nemusí být zásadní pro každého, nemá nový Draw chybu. Konečný soud tedy nechám na každém z vás.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Vektory  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: