TIF versus JPEG - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Digitální fotografie

TIF versus JPEG

15. května 2000, 00.00 | Možnost ukládání fotografií v nekomprimovaném formátu TIF je u digitálních fotoaparátů považovaná za významné plus. Otázka však zní: proč nekomprimovaný TIF, když třeba LZW komprese dokáže datový objem znatelně zmenšit?

Dominantním formátem, který k ukládání fotografií používají digitální fotoaparáty je staré známé "jépégéčko". To bývá trochu "vylepšené" o parametry standardu Exif, pomocí nichž lze ze souboru vyčíst nejrůznější data, počínaje expozičními hodnotami snímku, přes použité ohnisko objektivu, až po režim blesku apod. I přes nesporné klady Exifu zůstal formátu JPEG charakteristický rys, spočívající v použití ztrátové komprese. Soubory jsou sice dostatečně malé, avšak se snižujícím se datovým objemem zároveň klesá obrazová kvalita. Stejně jako u bitmapového software lze i v případě digitálních fotoaparátů stupeň komprese - kvalitu ukládaných dat uživatelsky ovlivňovat. Rozsah deseti stupňů jak jej známe třeba z Photoshopu je sice zpravidla redukovaný na běžné tři možnosti, ale jak se říká - aspoň něco.

Aby nebyla situace tak jednoduchá, je třeba uvést, že v případě digitálních fotoaparátů není JPEG jako JPEG. Jsou přístroje, které s obrazovými daty zacházejí navýsost něžně a ohleduplně, takže je kvalita souboru srovnatelná s bezztrátovým uložením. Jako příklad lze uvést obecně fotoaparáty značky Olympus nebo Canon. Na kvalitativně prostřední příčce se pak nachází většina ostatních fotoaparátů střední a vyšší třídy v cenové kategorii cca 25000,- a více. V tomto segmentu je už zřetelně patrná degradace obrazové kvality způsobená ztrátovou kompresí JPEG, ale vzhledem k předpokládanému nasazení těchto přístrojů ji lze tolerovat. Největší zhoršení zaznamenávají low-end fotoaparáty (cca 10 - 15 tis. Kč), i když zde se na špatné kvalitě podílí i spousta dalších faktorů, jako "šmejdová" optika, levné snímací čipy apod.

U digitálních fotoaparátů střední třídy je kvalitní algoritmus JPEG někdy předností i z jiných hledisek. Osobně jsem u několika přístrojů zaznamenal jisté "milosrdenství" JePEGu. Stejný záběr uložený v TIFu totiž dokonale odhalil neduhy optiky, konkrétně chromatickou vadu. Za JPEG se prostě nemusíme stydět. Co si budeme nalhávat, byť ztrátová, ale účinná komprese JPEG je v době Internetu čím dál víc aktuální i v pre-pressu. Je totiž rozdíl, má-li soubor posílaný e-mailem na osvit několik megabajtů nebo se jeho velikost počítá řádově ve stovkách kilobajtů. On i tiskový rastr dokáže spoustu "nerovností" zakrýt, tedy nesvítíte-li rovnou 200lpi.

TIF je TIF ale ..?

Přes všechny klady formátu JPEG je TIF v digitální fotografii přece jenom o něčem jiném. Je-li třeba maximálně zachovat požadavek autentičnosti snímku zejména v detailech, je použití TIFu na místě i u fotoaparátů disponujících velmi dobrým JPEG. Má-li se navíc fotografie zvětšovat více, než umožňuje fyzické rozlišení přístroje (což se mimochodem běžně dělá), pak má uvedený argument ještě větší váhu. Příslovečné jádro pudla je ovšem v datovém objemu nekomprimovaného TIFu. Snímek uložený foťákem má 4 - 6 MB, ten stejný uložený ve Photoshopu s kompresí LZW je zpravidla 1,3 - 1,5x menší. Taková směšně malá osmi megová paměťová karta, standardně dodávaná k dvoumegapixelovým foťákům by si jen zajásala. Proč tedy výrobci digitálních fotoaparátů nepoužívají třeba oblíbenou LZW kompresi, která obrazová data nedegraduje? Zvládají-li kompresi JPEG, tak pravděpodobně je v jejich silách zabalit i TIF. Problém bude mít asi víc aspektů. Podle mého názoru převažuje marketingový přístup. Vybavím-li fotoaparát možností nekomprimovaného ukládání, říkám tím každému laikovi, že je to něco navíc. Něco, co zvyšuje užitnou hodnotu, a za co tím pádem můžu žádat vyšší cenu. A právě o širokou uživatelskou veřejnost tady jde. Dokud budou digitální foťáky kupovat jen fandové a zbohatlíci, firmy na jejich prodeji nevydělají a sotva se jim zaplatí drahý vývoj. Je třeba aby se digiťáky dostaly mezi tisíce a miliony lidí, kteří ale neví nic o tom, že pojem "nekomprimovaný" lze klidně nahradit slovním spojením "bezztrátově komprimovaný". Ono to první přece jenom uším potencionálního kupce zní lépe.

Další aspekt má opět spojitost s byznysem. Velké soubory = velké nároky na datový prostor = velké paměťové karty. Jako standard dodáme zmíněnou "osmimegovku" a další nebo větší ať si každý dokoupí. Kapsu si tak mastí výrobci paměťových karet, ale nejen oni. Na loňském Invexu jsem si u jedné nejmenované firmy vyslechl názor v tom smyslu, že USB je jen dočasné řešení, protože datový objem bude neustále stoupat, a brzy dojde do takové hranice, při níž bude i "USBéčko" pomalé. Toto tvrzení není nereálné, spíše se s ním lze dost dobře ztotožnit, ale proč přetahovat do počítače zbytečně velká data?

Proti komprimovanému TIFu se mohou vyskytnout námitky argumentující tím, že některý software s ním neumí pracovat. To je také pravda, avšak úplně stačí, když bude komprimovaný formát podporovat pouze software dodávaný s fotoaparátem, pomocí něhož fotografie stahujeme do počítače. Tam se posléze mohou uložit nekomprimovaně a je vystaráno. Nějaké to mega navíc současným pevným diskům na rozdíl od paměťových karet určitě neublíží. Problém sice může nastat při stahování fotek přes rozhraní Twain, ale ruku na srdce: kolik opravdu významných programů neumí pracovat s TIFem komprimovaným pomocí LZW?

Tak nevím

Producenti digitálních fotoaparátů se zatím se svými výrobky horko těžko dostávají až ke konečnému kupci, avšak neustále na nás zkoušejí nějaké nové standardy. Dřív to byly futuristicko-neergonomické tvary foťáků, dnes třeba honosně vypadající nekomprimovaný TIF. Možná v tom bude také kus licenční politiky, čemuž bych se v branži, v níž jde o počítačová data ani moc nedivil, ale i přesto mě tato situace trošku mrzí. Jakmile totiž běžný uživatel zjistí, že fotka v TIFu zabere minimálně polovinu paměťové karty, nejprve prokleje výrobce a posléze přepne na "jepeg". A formát JPEG si u zmíněného uživatele od tohoto okamžiku může být zcela jistý svou neotřesitelnou pozicí. Což je celkem škoda. Nebo se pletu?

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: