Šestnáctimegový CCD prvek jako výzva do budoucna - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

24. července 2001, 00.00 | Posledních deset měsíců se v oblasti profesionální fotografie neslo v duchu 16-megapixelových CCD prvků. Pro méně zasvěcené čtenáře dodejme, že se jedná o plošné CCD prvky, jejichž zisk dosahuje 16 000 000 obrazových bodů.

Posledních deset měsíců se v oblasti profesionální fotografie neslo v duchu 16-megapixelových CCD prvků. Pro méně zasvěcené čtenáře dodejme, že se jedná o plošné CCD prvky, jejichž zisk dosahuje 16 000 000 obrazových bodů. Nelze zastírat, že v oblasti one-shot kamer se jedná o výrazný posun v dané technologii a zmiňované prvky se jistě brzo stanou hitem v obchodní sféře. Vlna 16 Mp CCD prvků však není prvním vlnobitím v poměrně krátké historii této technologie.

BigShot s velkým problémem
První 16-megapixelovou one-shot kamerou určenou pro trh byla stěna BigShot společnosti Dicomed, na které firma pracovala v letech 1997 - 1999. Tato kamera získala ocenění udělené na Seyboldu v roce 1996, takzvanou "Sizzling New Product" která by ovšem zároveň mohla nést název "vypařující se produkt", neboť se paradoxně jednalo o revoluční technologii, která nebyla nikdy materializována.

BigShot zůstal pouze jako prototyp a nikdy se nedostal do prodejní sítě ve své původní verzi, tedy jako zařízení s elektronickými LCD filtry v objektivu, jež v jedné mikrosekundě cyklovaly RGB režim pro zachycení one-shot barevné fotografie. Dicomed později pouze nabídl stěnu BigShot 4000 s barevným CCD prvkem pro one-shot a BigShot 3000 pro několikanásobný záznamový režim. Původní BigShot od firmy Dicomed sice zapadl, ale jeho vývojový koncept přinesl dvě nové myšlenky. První bylo revoluční využití elektronických LCD filtrů a druhou pak vysoké rozlišení kamery. BigShot pracoval se senzorem s 4 096 x 4 096 obrazovými body od firmy Loral. Jedním z problémů, proč se BigShot neprosadil na trhu, byla podle odborníků nevhodná marketingová strategie. S nadsázkou lze prohlásit, že BigShot byl představen příliš brzy a dokončen velmi pozdě. Druhým problémem byla nedokonalá konstrukce BigShotu, zvláště nedostatečné řešení teplotních výkyvů prvku, což vedlo k vytváření šumu a značně omezovalo dynamický rozsah digitalizačního prvku. BigShot neměl dokonce ani krycí sklo před CCD prvkem. Tento fakt pochopitelně může vést ke zničení samotného prvku, o stabilitě teploty ani nemluvě. Všechny zmiňované faktory velmi výrazně snižují obrazovou kvalitu.

Memento výrobcům do budoucna
Pro ostatní výrobce je jistě osud pionýrského projektu BigShot firmy Dicomed lekcí pro poučení. V současné době pracuje na vývoji šestnáctimegapixelu americká firma MegaVision, dánská PhaseOne ohlásila uvedení své novinky LightPhase H20 do pěti měsíců a Kodak začal distribuovat na loňské Photokině představený DCS ProBack. Obě posledně jmenované kamery používají senzor vyráběný Kodak Image Senzor Solutions Division. Jmenovaný koncern bude produkovat stěny s barevným antialiasingem stejně jako s dynamickým rozsahem požadovaným profesionály.

Další fáze LightPhase
Carsten Steenberg, viceprezident PhaseOne, představil prototyp digitální stěny LightPhase H20 na letošním Seyboldu. Tento model byl vytvořen v Northportu, v americké divizi této firmy. PhaseOne postavila svůj výrobní program na skenovacích modelech. Po úspěchu původního one-shot LightPhase modelu, jenž využívá šestimegapixelový CCD prvek od Philipsu, se firma PhaseOne rozhodla použít u svého nového modelu základní kameru a její technické prvky, tentokrát však s 16 Mp snímačem Kodak. Produktový vývoj H20 je ukončen a v současné době pracuje PhaseOne na produkční strategii a logistice. PhaseOne H20 využívá pasivního způsobu chlazení a cena bude určena tak, aby byla kamera dosažitelná.

Kodak vstupuje do akce
Eastman Kodak je připraven vstoupit do oblasti profesionální digitální fotografie svým DCS Pro Backem. Kodak Pro back je one-shot kamera s 4 080 x 4 080 obrazovými body a senzorem pochopitelně od Kodaku a je určena pro spolupráci se středoformátovými přístroji Hasselblad 555 ELD a Mamiya RZ 67. Kodak počítá s tím, že v budoucnosti bude k dispozici adaptér i pro velkoformátové studiové kamery. Nový prvek pracuje se světlocitlivými buňkami o velikosti devět mikronů, zatímco většina ostatních CCD prvků pracuje s buňkami dvanáctimikronovými.

Velký krok pro výrobce
Příchodem 16-megapixelových prvků, respektive konkrétních digitalizačních stěn, na světový trh se velmi pravděpodobně rozpoutá další debata o tom, zda digitální fotoaparáty pro dynamické scény mohou začít konkurovat kinofilmovému, či dokonce středoformátovému fotochemickému materiálu. Zajímavé jistě bude sledovat, jak se zachovají ostatní výrobci CCD prvků a jejich kooperátoři a zda se honba za pixely odrazí i v oblasti multizáznamových stěn. Tržní životnost 16 Mp CCD prvků však s největší pravděpodobností určí až profesionální fotografická praxe.

Článek byl převzat z odborného polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis se každý měsíc věnuje na 100 stranách aktuálním produktům, technologiím a trendům v oblasti pre-pressu, tisku a knihařského zpracování. Svět tisku si můžete objednat na adrese www.svettisku.cz