Olympus Camedia 4040Z – úspěšný hattrick - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Digitální fotografie

Olympus Camedia 4040Z – úspěšný hattrick

Olympus Camedia 4040Z

28. srpna 2001, 00.00 | Olympus již potřetí použil osvědčené tělo a po řadě C20x0Z a C30x0 přichází novinka s vyšším rozlišením a novým ovládáním. Vyplatí se upgrade na fotoaparát, který vypadá opticky skoro shodně jako jeho předchůdce?

V dnešní recenzi si představíme poslední představenou novinku společnosti Olympus - model Camedia 4040Z. Jedná se o následovníka modelu 3040Z, od kterého se liší zejména novým rozlišením 4,1 mil. bodů a dalšími funkcemi. Možná protože konstrukčně se fotoaparát změnil poměrně málo, nevzbudilo jeho představení tolik vzruchu jako představení některých konkurentů, ale přesto je C4040Z předurčen k obchodnímu úspěchu. Díky pochopení české pobočky Olympusu vám recenzi přinášíme prakticky paralelně s uvedením fotoaparátu na český trh.

Konstrukce a design
Nadpis článku se fotbalovou hantýrkou snaží naznačit, že po konstrukční stránce Camedia 4040Z není žádným extravagantním experimentem. Již od dob modelu Camedia 2000Z konstruktéři pouze vylaďují to, s čím přišli před dvěma lety. Přesto i model C4040Z přináší konstrukční novinky, které potěší. Asi nejviditelnější změnou je opatření objektivu gumovým potahem doplněným kovovým kroužkem. Obě změny nemají žádný vliv na funkčnost fotoaparátu, ale zpříjemňují držení fotoaparátu. Drobně přepracovaná je i přední maska či tvar ovladače transfokátoru, ale změny jsou kosmetického rázu. V tomto směru je však důležité konstatovat, že konstrukce fotoaparátů 2xxx/3xxx se natolik osvědčila, že není opravdu žádný rozumný důvod jí výrazněji měnit. Navíc díky shodné konstrukci zůstává zachována kompatibilita s veškerým příslušenstvím včetně vodních pouzder a dalších specialit.
Fotoaparát s rozměry 110 x 76 x 70 mm a hmotností 310 g představuje velmi rozumný kompromis mezi požadavky kompaktnosti a ergonomie. Fotografovat se dá i pouze jednou rukou, i když obouruční držení je pohodlnější a stabilnější. Navíc černé provedení působí poměrně elegantním dojmem a rozhodně svému majiteli neudělá ostudu.
Ke konstrukci si nemůžeme odpustit ještě jednu drobnou připomínku. Dlouhou dobu fotoaparáty této konstrukce trpěly zvláštní nectností v podobě "vystřelování" krytky objektivu při jejím ponechání na fotoaparátu v okamžiku spuštění. U předposlední generace se již tato chybička neobjevovala a hle, u 4040Z se vrátila jako bumerang. Důvod nám zůstává opravdu záhadou.

Technické parametry
Nejvýznamnější změnou proti modelu 3040Z je pochopitelně nový CCD snímač s rozlišením 4,1 mil. bodů. Jedná se o snímač vyráběný společností Sony, mimochodem technicky shodný např. s fotoaparáty Sony S85 či Minolta Dimage 5. Prvek má úhlopříčku 1/1,8" a RGBG barevnou masku. Olympus zvolil citlivost snímače v tradičním rozsahu 100/200/400ISO a dle všeho 12bitové interní zpracování barev, což ovšem není nikde oficiálně uváděno.
Kromě maximálního fyzického rozlišení 2272 x 1704 bodů jako první Olympus vůbec nabízí C4040Z i interpolovaná vyšší rozlišení. Jmenovitě jde o rozlišení 3200 x 2400 (7,68Mp), 2832 x 2124 (6,0Mp) a 2560 x 1920 (4,9Mp). Snímky v interpolovaném rozlišení lze ukládat pouze ve formátu JPEG. Snímky v nativním rozlišení snímače lze uložit i v nekomprimovaném TIFFu. RAW opět chybí a Olympus zřejmě nepovažuje za vhodné tento formátu u řady "C" implementovat. Pro ukládání snímků již tradičně slouží SmartMedia karty (16MB v základní výbavě) a pro přenos je použito USB s podporou Storage Class.
Camedia 4040Z podědila po svém předchůdci objektiv a není se čemu divit, protože jeho parametry i dnes působí impozantně. Při světelnosti F1.8 - F2.6 dokáže deset členů v sedmi skupinách doslova vyčarovat rozsah ohniskových vzdáleností 35 - 105 mm (3x zvětšení). Tento rychlý a poněkud hlučnější objektiv se tedy může pochlubit vynikající světelností a velmi dobrou kresbou. Navíc s odpovídajícím adaptérem je k němu možné použít předsádky. Jedinou slabinou tak zůstává makro režim až od 20 cm, což není příliš oslnivá vlastnost.
Autofokus fotoaparátu funguje na principu detekce kontrastu se systémem TTL - iESP. Pochopitelně stejně jako předchůdce fotoaparát nabízí manuální ostření, které je možné pouze s použitím LCD displeje, protože hledáček je pouze průhledový. Na druhou stranu je na displeji zobrazována vzdálenost roviny ostrosti, takže práce s manuálním ostřením je v tomto směru poměrně rozumná.
Expoziční logika nabízí v automatickém režimu hned několik metod TTL měření. Jde o EPS, bodové, integrální a multibodové měření. Kromě toho je k dispozici klasická sbírka režimů A/S/M pro poloautomatické či manuální nastavení expozice. Nechybí ani sofistikovaný expoziční bracketing, kompenzace expozice či dodatečné korekce. Clona pracuje v rozsahu F1.8 - F10.0 (16 kroků) a závěrka s časy 16sekund - 1/800sekundy (36 kroků). Při delších expozičních časech jistě potěší nově implementovaná funkce potlačování šumu, která patří k významným novinkám modelu 4040Z.
Fotoaparát nabízí plný uživatelský komfort odpovídající vyšší amatérské třídě. Jmenujme velmi dobrou práci s balancí bílé barvy, QuickTime video včetně editace, korekce obrazu, možnost perzonalizace ovládání AEL, integrovaný blesk s řadou režimů či sekvenční snímání. To je ve srovnání s předchozím modelem o něco pomalejší, zřejmě z důvodu nárůstu objemu dat.

Ovládání
A jsme u poslední novinky modelu C-4040Z, kterou je implementace nového stylu ovládání, tak jak jej přinesl model C-700UZ. Na fotoaparátu najdete celkem dvanáct ovládacích prvků, s tím, že většina nastavení a funkcí je ukryta v systémovém menu. To díky své košatosti sice není z nejjednodušších, ale díky možnosti značné personalizace se s ním uživatel může opravdu velmi dobře sžít. Prakticky všem tlačítkům jde přiřadit nějaká přímá volba a do značné míry lze nastavit i výchozí nastavení fotoaparátu. Jedinou relativní nevýhodou celého řešení je poměrně častá potřeba použití LCD displeje. I když na stavovém displeji jsou všechny potřebné informace, většina nastavení je ukryta uvnitř menu.
Ve srovnání s předchozím modelem je po stránce ovládání C4040Z opravdu o generaci dál, i když rozmístění a počet ovládacích prvků se nezměnil. Logika ovládání a nastavování je výrazně přímočařejší, což potvrzují již stávající uživatelé modelu C-700UZ.

Praktické zkušenosti
Konstrukce fotoaparátu se ve srovnání s modelem C-3040Z opravdu příliš nezměnila. Díky některým drobnostem je práce s fotoaparátem o trochu příjemnější, ale konstrukce opravdu není ten důvod, proč přecházet na novější model. Z marketingového pohledu je prakticky shodný vzhled obou fotoaparátů zřejmě značnou nevýhodou, protože o C-4040Z se zatím mnoho nehovoří, ale z praktického hlediska jde o velmi rozumný krok. To tělo prostě nemá žádnou zásadní chybu a v kategorii středních kompaktů patří mezi ta nejzdařilejší.

Nové ovládání jsme již chválili a v případě C-4040Z vynikají jeho přednosti zejména proto, že toho v systémových výběrech najdete opravdu hodně. Neočekávejte, že na první pokus najdete vše na tři zmáčknutí tlačítka, ale během velmi krátké doby si buď na fotoaparát dokonale zvyknete, nebo si jej přizpůsobíte svým představám. Škoda jen, že chybí histogram, který by v této kategorii jistě stál za úvahu.

Novinek kolem záznamu fotografií je v podstatě několik. Vyšší rozlišení je záležitost zřejmá. Rozdíl mezi 3,1 a 3,9Mp se může zdát na první pohled malý, ale je nezanedbatelný. Navíc přibyla interpolace, která funguje poměrně dobře, takže je rozumnou alternativou, pokud zrovna nemáte chuť či možnost fotografii následně upravovat v grafickém editoru. Pochopitelně se interpolace podepisuje na ostrosti a kresbě, což je nezbytná daň za až skoro 8Mp fotografie.

Druhou novinkou je redukce šumu, která fotoaparátu opravdu prospěla. Olympus není prvním výrobcem, který tuto technologii nabízí, ale jde o první fotoaparát této značky s touto možností. Při dlouhých expozicích je rozdíl oproti předchozím modelům opticky jednoznačně patrný, přesto při expozicích nad 2 sekundy nečekejte zázraky. Kromě toho stále platí, že v režimu ISO400 fotoaparát stejně jako většina ostatních v této kategorii se šumu neubrání ani za dobrých světelných podmínek.

Jinak pro kresbu, barevnost a ostrost platí v podstatě vše, co bylo již řečeno o předchozích modelech. Barevnost je vynikající stejně jako balance bílé barvy. Objektiv v krajních polohách trpí klasickou chromatickou vadou, ale kresba je dobrá i v krajních polohách. Na ukázce můžete posoudit kvalitu záznamu v režimech 100 a 400ISO za dobrých světelných podmínek.


Výřez fotografie 1:1, ISO 100, režim P (celá fotografie ZDE, 2,1MB)


Výřez fotografie 1:1, ISO 400, režim P ( celá fotografie ZDE, 1,9MB)

Hodnocení
Olympusu se podařilo vytěžit to nejlepší z technologie a zkušeností, které nasbíral, a modelu C-4040Z se toho nedá příliš mnoho vytknout. Jeho paradoxně největším handicapem je příliš velká podobnost s předchozím modelem, která z něj nedělá dostatečnou mediální bombu. Upřímně řečeno přechod z modelu 3040Z na 4040Z se v tomto okamžiku většině uživatelů zřejmě nevyplatí. Ale jako nový fotoaparát pro náročného amatéra toužícího po ověřené technologii je ideální.
Na českém trhu se již první kusy tohoto zdařilého fotoaparátu objevily, takže by jej neměl být problém zakoupit. Oficiální stojí o pouhé čtyři tisíce víc než model 3040Z, tedy necelých 45.000 Kč vč. DPH. Tato cena odpovídá současným cenám 4Mp fotoaparátů u nás a s ohledem na značku je příznivá.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: