Jaká bude fotografie na začátku 21. století? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

6. října 2000, 00.00 | Co přinesla letošní photokina? Kam směřují světový výrobci a profesionální fotografové? 21. století patří digitální fotografii!

Photokina 2000 určila směr vývoje fotografického průmyslu pro následující dva roky. Nešlo jen o to ukázat, jaké konkrétní produkty dané společnosti aktuálně nabízejí na trhu, ale hlavně představit nové vize a trendy. Přestože photokina je opravdu mamutí záležitostí, letošní ročník přinesl vzácnou shodu mezi většinou expozic. Na následujících řádcích se pokusíme shrnout poselství veletrhu, tak jak jej chápeme z představovaných produktů a rozhovorů s vystavovateli i návštěvníky.

Prvním zřejmým faktem je skutečnost, že i ve fotografickém průmyslu, který se již dlouhá desetiletí vyznačuje poměrně výraznou stabilitou, je prostor pouze pro silné a velké hráče. O tom svědčil rozsah expozic největších společností i neúčast některých poměrně známých značek. Všechno je to o kapitálu, o podílu na trhu a hlavně o globálním marketingu. Proto největší expozice představily společnosti Agfa, Fuji, Kodak a Polaroid, protože právě ony nabízejí komplexní řešení od fotomateriálů, přes fotoaparáty až po digitální techniku. Pouze největší společnosti si mohou dovolit investovat do vývoje, nových projektů a silného marketingu, což se zpětně projevuje na obratu i zisku. Pro menší společnosti, jak se zdá, existují jen dvě cesty. Tou první je sloučení, nebo chcete-li, pohlcení gigantem. Druhou možností je specializace na určitý úzký obor, ve kterém by mohly proniknout do povědomí uživatelů.
Specifickou skupinu pak tvoří střední společnosti s vědeckým, výrobním nebo surovinovým potenciálem. V současném globalizovaném světě se stále více rozvíjí takzvaná OEM výroba, kdy v rámci jedné výrobní linky probíhá produkce výrobků pro desítky větších i menších dodavatelů. Platí to i pro takové společnosti, jako je například Carl-Zeiss, které sice představují ve světě fotografie určitý pojem, ale bez spolupráce s dalšími výrobci by se jim nepodařilo udržet konkurenceschopnou nabídku. Proto se stále častěji objevují konkurenční fotoaparáty s identickými konstrukčními prvky třetích společností, proto vznikají nejrůznější sdružení prosazující určitý typ zařízení apod.

Pokud hovoříme o směrech vývoje, photokina 2000 zcela jednoznačně ukázala, že fotografický průmysl se vydal cestou digitalizace. Pokud se ještě před rokem považovala otázka masivního nástupu digitální techniky za spekulativní, letos o tomto faktu již vůbec nikdo nepolemizuje. Snad žádný z výrobců si nedovolil přijít na photokinu pouze s klasickou řadou fotoaparátů. Některé společnosti i za cenu zveřejnění pouhých studií či předvedení předprodukčních vzorků deklarovaly svoji připravenost na digitální věk. Tato slova se mohou zdát nadnesená, nicméně digitalizace pronikla již do všech oblastí fotografického zpracování.
Prvním segmentem, ve kterém se digitální technika v posledním roce razantně prosazuje, jsou minilaby určené pro zpracování klasických filmových materiálů. Digitalizace tohoto procesu kromě potenciálního růstu kvality hlavně přináší možnost nabídnout zákazníkům doplňkové služby spojené s digitální podobou jejich původně klasických snímků. Tato řešení již nabízejí prakticky všichni výrobci, namátkou jmenujme FujiFilm Frontier či Agfa dLab.
V oblasti amatérských fotoaparátů je digitální technika již zavedeným artiklem. Veletrh však ukázal, že výrobci si začínají více uvědomovat potřebu větší penetrace digitálních fotoaparátů a přicházejí proto s výrazně levnějšími modely. V srovnání se stavem před dvěma lety se cena nejlevnějších digitálních fotoaparátů snížila prakticky čtyřikrát, což samozřejmě vede k jejich výrazně lepší dostupnosti. Navíc v letošním roce na trh nejlevějších digitálních fotoaparátů vstoupili v podstatě všichni velcí výrobci, takže konkurence se ve srovnání s loňským rokem výrazně zvýšila.
Na závěr zbývá zatím nejvíce diskutovaná oblast, kterou je profesionální fototechnika. Přestože kvalitní digitální fotoaparáty pro profesionální fotografy jsou k dispozici již několik let, přístup k nim je zatím poměrně chladný. Výjimku zatím tvoří pouze oblast reportážní fotografie, ve které rychlost zpracování převážila kvalitativní argumenty. Přesto se photokina 2000 stala i v tomto oboru jistým zlomem. Na veletrhu byly představeny hned dva snímače s rozlišením 16 miliónů bodů. CCD snímač společnosti Kodak vzbudil velkou pozornost zejména proto, že Kodak se po několika letech vrátil ke koncepci zadních digitálních stěn pro středoformátové fotoaparáty. Druhý snímač, pro změnu typu CMOS, představila poměrně neznámá americká společnost, což samo o sobě vzbudilo nebývalou pozornost. Dá se říct, že do jisté míry tyto dva produkty zastínily několik dalších zajímavých produktů.

Třetím významným trendem, který byl prezentován na veletrhu, je stoprocentní podpora výrobců pro inkoustový tisk fotografií. To platí od nejmenších stolních tiskáren určených pro domácí uživatele, přes nejrůznější profesionálněji zaměřené tiskárny až po LFP. Technologie inkoustového tisku natolik postoupila kupředu, že i umělečtí fotografové začínají přijímat tento způsob reprodukce svých fotografií.
Photokina dále ukázala, že stále větší pozornost se soustřeďuje na spotřební materiál, místo na samotné tiskové technologie. Výrobcům se podařilo dosáhnout takové technické úrovně tiskáren, že další vysloveně technologický pokrok je již poměrně nezajímavý. Proto se do popředí dostává otázka spotřebního materiálu. Kvalita potiskovaného materiálu, trvanlivost a charakteristika barev mohou výrazně zlepšit kvalitu výstupu. Proto na tento trh vstupují i společnosti, které přímo nevyrábějí tiskárny, ale disponují technologickým zázemím z oblasti barev, papírů či jiných materiálů.

A co říct závěrem? I přes svojí padesítiletou tradici zůstala photokina 2000 dynamickou akcí, která se mohla pochlubit opravdu světovým významem. Většina dotázaných nám potvrdila, že se již těší na další ročník, který proběhne v roce 2002.