Sto a tři rady pro lepší fotografie (24. část) - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce
Soutěž

Sponzorem soutěže je:

Saal Digital

 

Jaký největší formát fotoknihy v řadě Professional Line ve formátu na šířku lze ve standardní nabídce Saal Digital Fotoservice objednat? Nápověda: Logo sponzora soutěže

V dnešní soutěži hrajeme o:



Design

Sto a tři rady pro lepší fotografie (24. část)

16. září 2011, 00.00 | Pro leckoho nejkrásnější období každého roku právě skončilo, nebo pomalu a nenávratně končí. Je čas na rekapitulaci, úklid a archivaci, opravy a plánování nových nákupů i cest. Nezapomeňte ale na fotografie!

25. rada – Po dovolené

Především byste se neměli zařadit do čím dál početnější masy těch, kteří o dovolené (nebo po celý rok) zuřivě mačkají spoušť a ukládají na karty snímek za snímkem – aby je na té kartě nechali navždy nebo tak dlouho, až na ně zapomenou a přemažou je něčím novějším. V nejlepším případě občas zkopírují obsah karty do počítače, tam se na neutříděné surové fotografie snad občas podívají nebo je dokonce v tomto stavu předvádějí známým. Také se vám při té představě chce už teď spát nebo rovnou zvracet?

Přitom již Karel Gott dlouhá léta upozorňuje celý národ na fakt, že on v září vyvolává fotky z prázdnin. Naštěstí v tom nikdy nebyl sám, jen se mi zdá, že podobných „pečlivků“ rok od roku ubývá. Podle mě je ale stále fotografie pouze to, co vidím na papíře, v knize, na plakátě, na výstavě. Ne na monitoru, v mobilu nebo v nějakém jiném přenosném blikátku.

Nemám nic proti fotorámečkům, notebookům nebo fotoalbům, sám je také používám jako rychlou a snadnou možnost informativní prezentace. To, co na nich vidím, však nepovažuji za fotografie, maximálně za informaci o tom, že nějaká podobná (nikdy ne totožná) fotografie někde existuje. Je to totéž, jako když vám bude nějaký malíř nebo sochař ukazovat na iPadu nebo v mobilu svoje obrazy nebo sochy. OK, ale příště bych raději viděl tu sochu in natura! Stát totiž před Michelangelovým Davidem (nebo Kafkovým Janem Žižkou na Vítkově, takto třetí největší jezdeckou bronzovou sochou na světě, ať nejezdíte daleko) je totiž něco trochu jiného, než si ho prohlížet na monitoru sebedražšího notebooku!



Takovýchhle fotek máte po letošním létě i vy doma určitě plno. Nenechte je zmizet v propadlišti svých harddisků a flešek. Opravdu si nenajdete čas probrat desítky a stovky záběrů, podobných si jako vejce vejci, a zkusit najít jeden nebo čtyři nejzajímavější? A těm pak věnovat zvláštní pozornost, upravit je a dotáhnout až do fáze jejich fyzického zrození? Technické detaily: Nikon D70, ISO 200.



Třeba najdete ve svém archivu i portrét podobný tomuto. Můžete si říct – docela dobré – a jít dál, fotografovat zase něco nového, co nakonec časem skončí bez pardonu na tomtéž disku. Technické detaily: Nikon D90, zdrojový soubor bez úprav.

Myslíte si, že o fotografii to neplatí? Že máte kalibrovaný monitor, nemáte čas na další nezbytné technologické kroky, že vám to takhle stačí, že je to jedno? To jste tedy asi ještě kvalitně upravenou, vytištěnou a vhodně adjustovanou fotografii neviděli. Existují auta a Auta, boty a Boty, nože a Nože, a stejně tak fotografie a Fotografie. Jen o těch druhých stojí za to se bavit. A není to jen o obsahu a kompozici, jako není žádné auto jen o motoru a o velikosti kufru. Záleží doslova na každém sebemenším detailu. Právě proto nic nekončí vhodnou expozicí, dobrým nápadem, jemnou barevností a já nevím, čím vším ještě. Ani archivací. Ta vaše (špičková) fotografie ve své fyzické podobě stále ještě totiž vůbec neexistuje. Existuje jen její negativ nebo zdrojový soubor. A to je sakra rozdíl!

Využijte tedy téhle poprázdninové doby, kdy už se dny krátí a času na větší fotografické akce je méně, k udělání pořádku v archivu, vhodnému vytřídění balastu, zálohování toho podařeného. A hlavně si udělejte čas na podrobné prohlédnutí letošní úrody! Konečně zjistíte, proč není ideální neustálé bezmyšlenkovité cvakání, pořizování dvaceti verzí každého záběru, lišících se jen nepatrně jiným úhlem pohledu, proč nelze doporučit používání sériového snímání nejvyšší rychlostí i u běžných, relativně statických motivů (v době rychlých zrcadlovek denně vidíme hlavně u rádoby profesionálů). Kdo se má následně tím mořem takřka identických snímků probírat a hledat ten jediný nej? Není divu, že to většina vzdá, vybere první ostrou fotku, v lepším případě zazálohuje celou složku a takzvaně zapomene.



Anebo můžete zkusit snímek trochu dotáhnout, trochu vylepšit, trochu posunout. Technické detaily: Tentýž záběr po selektivních úpravách a vlastním převodu na černobílou fotografii.



Přitom si třeba znovu prohlédnete o něco pečlivěji ostatní záběry ze stejné akce a zaujme vás i tenhle. Docela se k sobě hodí, atmosféra 50. let kdesi na americkém středozápadě z nich přímo sálá. Technické detaily: Další snímek po obdobných selektivních úpravách, snažících se o udržení jednotného (ne automatizovaně shodného) stylu.



Pak objevíte další zajímavý záběr. A další. A je tu výstava, fotokniha, nebo alespoň kvalitně připravená a hudbou dobových rokenrolových hitů ozdobená prezentace. Technické detaily: Třetí záběr po obdobných úpravách.

To hlavní, kvůli čemu všechno podnikáte, jsou stále ještě (nebo by měly být) finální fotografie. Ne gigabajty dat, ne plné karty ve fotoaparátu, ne galerie v mobilech. Pokud je tomu u vás jinak, zamyslete se, jestli neděláte něco špatně. O finálních úpravách, adjustaci, využití a ošetřování hotových fotografií a dalších finálních produktů, které nám nabízí dnešní úžasná doba, budeme podrobně mluvit v závěrečných částech našeho seriálu. Už nyní ale můžete přemýšlet, jak svá díla co nejlépe prezentovat a jak jim zajistit maximální atraktivitu a zachovat co nejdelší životnost.

Dobrá, někdo se opravdu spokojí s promítáním fotografií na monitoru. I to může být nakonec hluboký zážitek, srovnatelný s někdejším promítáním diapozitivů. Ale stejně jako dříve jsme rozlišovali promítání a Promítání, i dnes je velký rozdíl mezi předváděním chaotické změti nudných, zpřeházených a opakujících se záběrů během polední pauzy někde v kanceláři na vyhořelém patnáctipalcovém CRT monitoru a mezi předem pečlivě připravenou, otitulkovanou a zvukovým doprovodem opatřenou prezentací, promítanou na rozměrném HD televizoru nebo na čistě bílém (a dokonale vyžehleném) plátně v zatemněné místnosti.

Pro ni jste totiž jistě fotografie předem každou zvlášť upravili, barevně a tonálně sjednotili, přepočítali do nativního rozlišení příslušné obrazovky (až příště použijete pro prezentaci jiný TV přístroj s jiným rozlišením, uděláte to znovu, ovšemže ze zálohovaných barevně upravených souborů, a ne z těch již jednou přepočítaných), pečlivě doostřili (až teď, ne dříve!), utřídili, vybrali nosné záběry, posouvající příběh, zvolili vhodnou celkovou délku prezentace v minutách a vteřinách a až na jejím základě stanovili přesný konečný počet fotografií a čas zobrazení každé z nich, zvolili nejvhodnější (nikoliv běžně nabízené kýčovité) přechody mezi jednotlivými záběry, vybrali hudbu (pokud není vaše, uhradili autorské poplatky), namluvili komentář nebo si dokonale nacvičili svůj simultánní živý projev…

Že je to příliš pracné, zdlouhavé, namáhavé? Taková už ale Fotografie prostě je a vždycky byla. Stejně jako ty Boty, Hodinky nebo třeba Svíčková. Leckomu určitě stačí ke štěstí i buřty s cibulí. Co na tom sejde, že nejsou z masa, jen když stojí kilo 2,90. Potom ale vážně nechápu, proč utrácíte desítky a stovky tisíc za ty příšerně drahé fotoaparáty (a jedině to nejlepší na světě, ověnčené minimálně nějakým EISA titulem je pro vás dost dobré), proč tvrdíte, že jedině pevné sklo, jedině čedičový stativ…

Ve skutečnosti totiž jedině Fotografie s velkým „F“, která z toho mlýnku na peníze nakonec snad jednou vyleze, tomu všemu dává jakýsi smysl. Zkuste si někdy cvičně podělit své roční celkové náklady na fotografování počtem finálně upravených Fotografií za stejné období, které můžete s klidným svědomím podepsat. To je totiž skutečná výrobní cena každé z nich. Nejspíš zjistíte, že náklady na opravdu kvalitní tisk nebo kovový rám Nielsen ji už zvýší jen nepatrně. Nezapomínejte na to!



Vybuzeni takovým tvůrčím úspěchem, porozhlédnete se po dalších, již dávno zarchivovaných a zapomenutých složkách. A objevíte několik tuctových zimních záběrů ze zasněžených ulic vašeho města. Po chvíli pátrání zjistíte, že některé z nich zase až tak úplně tuctové nejsou. Chtějí jen trochu pozornosti, citlivý výběr a dopilovat scénář. Technické detaily: Sony NEX-5.



Není to můj objev, že archivy většiny alespoň průměrných fotografů jsou si velice podobné a obsahují přibližně stejně kvalitní zdrojové soubory, jako harddisky úspěšných profesionálů. Ti druzí v nich ale umějí hledat a dokážou poznat dobrý záběr od mizerného, dokonalý od průměrného. To se nikdo z nich nenaučil tím, že jenom bezmyšlenkově mačkal spoušť. Zastavte se, prohlížejte, přemýšlejte, porovnávejte, zkuste si představit všechny možnosti, které dnes dovoluje postprocesing, skládejte do skupin záběry, které mají cosi společného, přehazujte, selektujte, redukujte, vymýšlejte příběhy. Fotoaparát nechte klidně chvíli zahálet ve skříni, přes léto se nadřel dost. Tvořte! Technické detaily: Sony NEX-5.



Je to určitě stejně náročná tvorba a dřina s mnoha možnostmi v každém kroku, jako samotné fotografování. Jen o ideálním výřezu nebo o poměru stran, nejvhodnějším pro jeden konkrétní záběr a jeho použití, by se dalo diskutovat hodiny. Na ilustraci vlevo vidíte čtyři z nekonečného množství barevných a tonálních posunů, které se (například) nabízejí zde. Ani v jednom případě by fotografie nedopadla vysloveně špatně, každou z těch možností ale řeknete něco jiného. O sobě, o daném člověku, o svém postoji ke světu a k vesmíru. Kdo se nedokáže neustále, rychle a správně rozhodovat, je ztracen a zemře vyčerpáním na židli před svým monitorem, i kdyby to s Photoshopem uměl sebelíp. Já se rozhodl pro variantu vpravo a nesu statečně na svých bedrech riziko, že vy nebo kdokoli jiný by vybral odlišně. Technické detaily: Nikon D700, clona 7,1, 1/200 s, ISO 200, ateliérové záblesky.


Praktická část spojená se soutěží o věcné ceny


       :: Soutěž – červenec a srpen 2011 ::
       Speciální prázdninová část: Volná letní tvorba

Odborná porota IDIF stále ještě nemá zpracované hodnocení zaslaných prací. Prosíme vás o trpělivost a shovívavost. Jakmile bude vaše Letní volná tvorba, věnovaná větším obrazovým celkům, vyhodnocena, budou autoři a autorky tří nejlepších prací uveřejněni na tomto místě a současně kontaktováni e-mailem. Všem, kteří své práce do soutěže zaslali, ještě jednou děkujeme a prosíme o trpělivost pro toto "vyhodnocovací období". A těšíme se na vaše fotografie, které zašlete do zářijové, již opět "řadové" galerie.

Pro autory a autorky tří nejlepších prací Letní volné tvorby máme připraveny tyto věcné ceny:
1. místo – kompaktní fotoaparát Fujifilm FinePix HS20EXR
2. místo – digitální fotorámeček AgfaPhoto AF5078MSHR
3. místo – nabíječka NiMH akumulátorů AA/AAA Varta Power LCD


       :: Praktická soutěž – září, říjen a listopad 2011 ::
       Září: Nejlepší fotografie z dovolené

Říjen: Domorodci — místní obyvatelé, kolorit, portrét obyvatel cizí země
Listopad: To jsem já — autoportrét, aneb jak se vidím sám
Všem těmto tématům se kolega Jaroslav Klíma postupně věnuje ve svém praktickém seriálu 100 + 3 rady pro lepší fotografie. Držíme vám tedy palce, přejeme hodně zajímavých tvůrčích nápadů a jejich úspěšnou realizaci. A těšíme se na vaše nové fotografie!

Fotografie vkládejte do připravené webové galerie v jednoduchém rozhraní.
Vkládání je možné po registraci – přihlášení.
Umisťovat můžete fotografie s maximální šířkou 1 200 bodů, objem dat jedné fotografie je třeba omezit na nejvýše 900 kB.

Na autory a autorky tří nejlepších soutěžních prací v měsíci září "čekají" tyto věcné ceny:
1. místo – praktický fotokufr na kolečkách s teleskopickým madlem Delsey Pro Road 66
2. místo – nabíječka NiMH akumulátorů AA/AAA Varta Power LCD
3. místo – multičtečka paměťových karet HAMA



:: Partneři soutěže "100+3 rady"

    





Tématické zařazení:

 » Rubriky  » testovaci  

 » Rubriky  » VSE  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

 » Rubriky  » Design  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: