Tajemství Franze Kafky - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Ze společnosti

Tajemství Franze Kafky

15. září 2000, 00.00 | Kafkovo dílo je prostoupeno zvláštním, nepostižitelným tajemstvím. Odkud se vzalo? Fotograf Jan Lukas se vydal po jeho stopách ...

„Dívat se a zachovat to, co mě zajímá, doufaje, že existuje mnoho dalších, které to také zajímá …“ Krédo fotografa Jana Lukase bylo autorem bohatě naplněno. Za svůj dlouhý život (letos v srpnu se dožil 85 let) stačil zaznamenat spoustu zajímavých věcí, z nichž mnohé už nenávratně zmizely – atmosféru dvorků starých pavlačových domů, ulice, po nichž se ještě projížděly drožky s koňmi, nikoli ovšem jako atrakce pro turisty, prodavače pečených kaštanů s jejich bizarním povozem … A to zmiňuji pouze Lukasovu milovanou Prahu, neboť fotografií pořízených v cizině by bylo na samostatný dlouhý výčet – za všechny nutno uvést alespoň publikace se snímky z Athén, Neapole, Pompejí, Moskvy, nebo nesčíslně fotografovanou Ameriku, kam Jan Lukas v šedesátých letech odešel do exilu.

Výstava Praha, domovské město Franze Kafky, kterou máte možnost do neděle 17. 9. shlédnout ve staroměstské galerii, nesoucí jméno tohoto významného pražského židovského spisovatele, připomíná další z objektů Lukasova zájmu. Slovo „další“ je možná v tomto významu nevhodné, neboť Franz Kafka a vůbec kultura celé židovské diaspory v Praze je fotografovo velké hlavní téma, které za svůj život zpracoval několikrát – nejprve společně s básníkem Emanuelem Fryntou v kdysi výhradně exportní publikaci Kafka lebte in Prag, která nyní v českém vydání dala jméno výstavě, o níž mluvím, dále v publikacích vydaných nakladatelstvím Artia – The Old Prague Jewish Cemetery a Das Prager Ghetto, v Americe pak v obrazových variacích citátů z románu Nezvěstný pod názvem Amerika nach Kafka. Lukasovy černobílé fotografie, ať jsou pořízené kdekoli, dýchají zvláštní podmanivou atmosférou doby na pokraji starého a nového – rozpětí, kdy byly pořízeny, je dvacet let (1940 – 1960), a toto dvacetiletí bylo právě ve znamení přelomu. Umělec hledá zbytky Kafkovy Prahy a nalézá je; nejvíce samozřejmě v objektech, které nepodléhají tak snadno změnám, jako jsou např. chrámy či hřbitovy, ale i v ulicích, ve dvorech, v domech …

Velká skupina snímků vznikla přímo na staroměstském židovském hřbitově. Náhrobek rabbiho Löwa, legendárního tvůrce Golema, je zde vidět v detailu, a tak můžeme vychutnat exotickou tajemnost nápisu, jímž je ozdoben, v kombinaci slunečního světla a stínu, který vrhají vytesaná písmena. Zvláštní atmosféru opuštěnosti vyzařují však dva zimní snímky: holé koruny stromů s ptačími hnízdy a mrtvý havran, který se zachytil v bezlistých větvích keře vedle zasněženého židovského náhrobníku.

Jan Lukas si vůbec velmi libuje v zimní atmosféře. Snad mu svým chladem a absencí životadárného slunečního svitu více přibližuje Kafkův svět s jeho obavami a pochybami. Mezi nejpůsobivější fotografie, které lze na výstavě vidět, patří právě záběr na podvečerní zasněženou ulici s ptačí perspektivy, jejíž bílá pokrývka je porušena ornamenty kolejí. Některé z nich jsou dílem drožky s koněm, stojící po straně silnice – symbolu poklidného, odcházejícího světa. Je tady už ale připomínka nové doby – dopravní značka, trojúhelník u vyústění ulice na hlavní třídu. Snímek, který přímo čpí chladem, a přesto je nádherný – pohled z okna, jehož do olova zalité barevné tabulky už nejsou kompletní, na bělostný zasněžený štít Klementina na pozadí olověného nebe, z něhož každou chvíli začne padat sníh. Nebo bruslaři na zamrzlé Vltavě – šerý snímek s neopakovatelným odrazem slabého slunce na ledu! Fascinující je i pohled z Mostecké věže na Karlův most, jemuž kontrast černé a bílé tak, jak je vykreslily sníh a holá místa, dávají nádech modernistické geometričnosti.

Ačkoli Jan Lukas fotografuje Prahu, a to i místa zprofanovaná pohlednicemi a turistickými bedekry, jeho pohled na ní objevuje stále něco nového, něco, nad čím i Vltavou křtěný Pražák zůstává v obdivu stát: „Toho jsem si nikdy nevšiml …“ Lukas si všiml: stínu radniční věže, odkud fotografoval, dopadajícího na dláždění Staroměstského náměstí, na oblouk tramvajových kolejí, po jehož osvětlené části přijíždí vůz elektrické dráhy. Všiml si, jak zajímavě dopadá protisvětlo na šupiny tašek střechy svatovítského chrámu, všiml si odrazu Mostecké věže ve skle okna starého domu.

Dokonce ani vysloveně žánrové obrázky, kterých se v expozici také pár najde, nemají tendenci ke kýči. Naopak, věrně slouží vypodobnění atmosféry, jako např. působivý snímek muže s dvoukolákem, který za ranní mlhy, jíž probleskuje bezzubé slunce, prochází kolem pomníku Jana Husa po lesknoucích se obdélnících dláždění.

Pokud je kafkovsky zaměřená výstava v Galerii Franze Kafky na Staroměstském náměstí, a to ještě v těsném sousedství kavárny Milena, můžete mít podezření na zneužití jména spisovatele, uznávaného především v zahraničí, ke komerčním účelům. Uprostřed Lukasových snímků a ve společnosti decentní a milé paní kustodky, která vám k výstavě podá zasvěcený komentář a Lukasovu a Fryntovu knihu může doporučit, protože ji sama četla, se však tato obava rychle rozplyne.

(Jan Lukas: PRAHA, DOMOVSKÉ MĚSTO FRANZE KAFKY, Galerie Franze Kafky, Staroměstské náměstí 22, Praha 1, út-ne 10.00-13.00 a 14.00-17.00, vstupné 20,-/10,-, do 17. 9.)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: