Jednoruký bandita - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Ze společnosti

Jednoruký bandita

23. března 2000, 00.00 | Tak nazývá Sochu svobody Vlasta Třešňák a do druhé ruky jí přitom vkládá telefonní seznam kasin. Inspirací mu byla fotografie Viktora Stoilova, kterou můžete v rámci výstavy Obrázky z cest vidět v Galerii Velryba.

Utíká to, utíká. Vstoupili jsme do jara a už se nezadržitelně blížíme k létu. Léto je obdobím prázdnin a cestování; což kdybychom si malou zkoušku udělali už teď? Třeba v Galerii Velryba, kde své Obrázky z cest právě nyní vystavuje fotograf Viktor Stoilov. Velryba je známá tím, že prezentuje díla nejmladších autorů, převážně studentů FAMU, jimž takto pomáhá ke vstupu do povědomí veřejnosti. I když se v některých případech dá diskutovat o tom, zda se jedná o budoucí stálici fotografického nebe či o pouhou kometu, která oslní a zapadne, pravdou je, že si galerie dlouhodobě drží svoji úroveň a nesklouzává do podbízivosti.

Viktor Stoilov, který koncem tohoto měsíce oslaví své devětatřicáté narozeniny, trochu vybočuje z věkového průměru autorů Galerie Velryba. Je to znát i na jeho tvorbě, která nese obě známky kvalitního uměleckého díla: vyzrálost a originalitu. Originalitu, s jakou se Stoilov dokáže zaměřit na stokrát viděné a obyčejné, i vyzrálost zpracování. Není experimentátorem za každou cenu. Pokud experimentuje, pak čistě vizuelně – banálnímu pohledu, např. na dálnici se skvrnkami aut dává nový, neotřelý význam pohledem přes geometrii ok drátěného pletiva. Nepoužívá umělých atraktivit fotografických efektů, které v nezkušené (a často též zkušené) ruce mohou působit i kontraproduktivně.

Na Stoilovových fotografiích je všechno „poctivé“. I občasná náhodnost záběru je zřejmě velmi nenásilně promyšlená. Fotograf nemá v úmyslu šokovat, nýbrž zaujmout, opříst diváka vlákny zážitku, který měl na tomtéž místě on sám, předat mu nezkreslenou zkušenost, svoje pocity … Odstup jedné generace od ostatních „velrybích“ tvůrců je poznat například v tom, že Stoilov často pořizuje snímky s tradičními náměty; jejich zpracování však nenechává na pochybách, že se jedná o profesionála, který si s fotoaparátem pouze nehraje. Například záběr mořského pobřeží s dorážejícími vlnami, na jehož vlhkém písku se mezi naplavenou pěnou procházejí rackové, dostává svoji originalitu prostřednictvím „živé“ oblohy, střídající tmavé a sluncem prosvětlené mraky. Siluety tří palem proti nebi jsou přílišné idyličnosti zbaveny prozaickým trolejovým vedením. Les stromů s roztřepenou kůrou je studií stínu a sporých slunečních paprsků pronikajících houštinou.

Fotograf svého diváka občas překvapí i hádankou. Bílý gotický oblouk posypaný tmavými body a umístěný na světlešedém pozadí je při bližším ohledání jakési molo v moři s odpočívajícím vodním ptactvem, to vše i s odlesky slunce ve vlnách snímáno z ptačí perspektivy. Abstraktní rastr připomínají červí chodbičky v hrubém písku. Čtyři mrakodrapy z žabí perspektivy jsou zajímavým střídáním osvětlených geometrických ploch.

Divák si možná ani nepovšimne názvu dotyčného fotografovaného místa na rámu záběru. To však ani není důležité, neboť Stoilovovy fotografie vypovídají hlavně o vnímání těchto míst a teprve v druhém plánu až o konkrétní krajině. Pokud na jeho snímcích postrádáme lidi, i to je záměrné. Jsou zde zastoupeni pouze svými výtvory – auty, reklamami, elektrickým vedením, domy.

Viktor Stoilov je i přes své zřetelně černomořské příjmení křtěn Vltavou a v Praze také v osmdesátých letech vystudoval etnografii a folkloristiku na filosofické fakultě. Roku 1990 založil nakladatelství TORST, jehož prvním nakladatelským počinem byla fotografická kniha portrétů spisovatelů, pořízených v letech 1988-90. Tyto Portréty pak autor postupně představil na třech samostatných výstavách, v roce 1993 dokonce i v Budapešti. Fotografie Viktora Stoilova jsou z těch, které dokážou vtáhnout diváka do svého světa. Předpokládají jeho vnímavost, ale neodrazují zbytečně složitým výkladem reality. Jsou v nejlepším slova smyslu příjemné, občas jemně ironické; vždy však prozrazují autorovu citlivost pro krásy viděného.

(Viktor Stoilov: OBRÁZKY Z CEST, Galerie Velryba, Opatovická 24, Praha 1, denně od 13.00, do 31. 3.)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: