Fucktory je bomba! - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Ze společnosti

Fucktory je bomba!

3. listopadu 2000, 00.00 | "Ženy jsou strašné a krásné," tvrdí fotograf Roman Sejkot a dokládá to svými snímky, jejichž názvy Onana, Sexpansionism či Fucktory hovoří za vše.

Pesimismus, ironie hraničící občas s cynismem, ztráta ideálů – to jsou tři postoje náhodně vybrané z hejna dalších, charakterizujících způsob lidské komunikace v dnešní době. Sdílejí je všechny sociální vrstvy, z generací pak spíše ty mladší a střední; ti staří, kteří prožili zmrazující blízkost smrti díky dvěma světovým válkám a padesátým létům až příliš na vlastní kůži, mají zřejmě jiná měřítka. Zdá se, že vývoj již nelze zvrátit, neboť život doby postmoderní je natolik narušen a zbaven tradičních kořenů, že nemůže postupovat jinam, než na okraj propasti a pak …

Naštěstí názory, které hlásáme, nedovádíme pokaždé do důsledku svými činy. Velmi často dokonce jednáme v rozporu s nimi, jako bychom chtěli zastavit jejich zhoubné působení. Tady máme příklad: fotograf Roman Sejkot sice ve Filozofii tvorby tvrdí, že „smysl života neexistuje a je zbytečné ho hledat“, o řádek dále však dochází k výrazně optimističtějšímu poznání „smysl života je v jeho zachování a je zcela jedno, jakou podobu zrovna má“. Kdyby bylo stoprocentní pravdou tvrzení prvé, sotva by se Sejkot zabýval něčím jiným než tupým zíráním do prázdna ve společnosti alkoholu nebo drog a trpným očekáváním vlastního konce. Protože se však zřetelně přiklání k tomu druhému, mohly vzniknout jeho originální a vzrušující fotografie, z nichž výběr se pod názvem Fucktory právě nyní nachází ve virtuální galerii World Webphoto Gallery na adrese www.wwg.cz.

Pokud jsme si zvykli chodit do této galerie pro zážitek ze zajímavých fotografií na dobré úrovni, nebude ani tato výstava zklamáním. Roman Sejkot (*1963), jehož studia probíhala na matematicko-fyzikální fakultě UK, na žurnalistice a posléze na FAMU, se několik let živil jako fotograf a obrazový redaktor různých periodik, působil také na Pražské fotografické škole a na fakultě sociálních věd UK. Roku 1994 se v soutěži World Press Photo umístil na třetím místě s fotografickým příběhem o mentálně handicapovaném plavci. V současné době provozuje fotografii jako svobodné povolání a je členem prestižní skupiny fotografů sdružených kolem Pražského domu fotografie.

Sejkotovy fotografie umístěné ve virtuální galerii na autora prozrazují ledacos. Třeba citlivé vnímání lidského, z velké části ženského těla, estetické cítění na vysoké úrovni, ale také smysl pro suchý humor, nadsázku a ironii. Své snímky doprovází názvy či spíše komentáři, jimiž jim dává kouzlo pohledu teenagera, jenž sice ještě kreslí své kosočtverce po zdech, ale o neodolatelnosti ženských křivek už ví své. Akty Romana Sejkota nejsou totiž akty v běžném slova smyslu. Linie, křivky a ostatní atributy ženského těla vždy důsledně slouží nápadu, který má svým ztvárněním blíže ke grafice než k fotografii. Za spolupráce světla a stínu, někdy i montáže, využívá umělec jejich siluet k vyjádření určité myšlenky, vznešeně řečeno i poselství. Tady hledejme skutečný Sejkotův postoj k životu spíše, než v jeho poněkud tezovité Filozofii. Všechny jsou trochu ulítlé, ale pokaždé nabité nápadem, který nenechává diváka nezúčastněně civět. Z částí těl vytváří patvary (Praroháči, Ženorost), dokonce i ten klasický kosočtverec sem vpašoval (Fucktory), fantastické bytosti (Afro Dita, Poslednice), krajiny (skvělý Oland), snové abstrakce (Onana, Sexpansionism). V jednoduché hře nechává promluvit i pozadí – hrubá stěna, holé větve stromů, v případě barevných snímků záměrně kýčovitá barevná večerní obloha. I tam, kde divák bezpečně identifikuje tak choulostivá místa, jako je např. ženská vulva, nesklouzává Roman Sejkot do prvoplánové obscénnosti. Naopak, udržuje napětí na hranici erotičnosti, tajemna a ironie, jež se jako červená nit táhne vystavovanými díly. Snímky svědčí o autorově schopnosti dívat se a vidět to, co je jiným utajeno, uchopit objektivem podstatné (jak daleká je cesta od prvního bodu k druhému ví každý amatérský fotograf), případně vymyslet aranžmá, které vyjádří myšlenku. Děje se tak razantním způsobem bez nemístného rozmělňování. Znalost řemesla pak dokládá technická vybroušenost záběrů.

Fotografie, o nichž se nesnadno píše, a které je lepší vidět – i tak by se dala výstava charakterizovat. Jejich smysl možná lépe objasní slova autorova. Souhlasíte?

Změna je Život.

Život je Žena.

Žena je Změna.

Změna je Život.

(Roman Sejkot: FUCKTORY, World Webphoto Gallery na adrese www.wwg.cz)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: