Trh s elektronickými knihami ožívá? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



VSE

Trh s elektronickými knihami ožívá?

eknihy

26. ledna 2005, 00.00 | Na konci minulého tisíciletí byly elektronické knihy publikační
technologií, která se navzdory optimistickým předpovědím neujala. Nyní ale
trh s elektronickými publikacemi ožívá, a to díky nejrůznějším novým
technologiím i změnám v marketingovém přístupu. V našem článku se na hlavní
faktory, ovlivňující dnes růst v dané oblasti, podíváme podrobněji.

Těžko bychom našli v uplynulých letech technologii, která tak málo dokázala naplnit teoretické přísliby a proklamace, jako jsou elektronické knihy (eBooks). Tvůrci a poskytovatelé odpovídajících řešení se předháněli v prognózách, podle kterých elektronická publikace záhy vytlačí tu tištěnou nebo přinejmenším bude pro vydavatele představovat netušené nové odbytové možnosti. Skutečnost, že se uvedené předpovědi ani v nejmenším nenaplnily, je pak dána různými faktory, z nichž lze zmínit zejména konzervativnost čtenářů (preference tiskoviny), nedostatečnost stávajících technologií pro elektronické knihy (týká se nejen čtecích zařízení, ale rovněž ochrany autorských práv) a v neposlední řadě také poměrně značně nevýhodné cenové modely, které vydavatelé pro elektronické publikace nabídli (cena jen o něco málo nižší než u tištěné produkce).

Nicméně, i když se masivní boom elektronických knih skutečně nekonal, našly se přesto oblasti, ve kterých eBooky našly poměrně rozumné uplatnění. V současnosti se pak začíná objevovat několik nových technologií a přístupů, které slibují trhu s elektronickými knihami oživení. O přiblížení odpovídajících novinek se pokoušíme v tomto článku.

Jak se elektronické knihy ujaly?

Nejvíce se dosud elektronické knihy ujaly v oblasti odborné literatury (věda, technika, medicína, ekonomie, IT atp.). I když podíl tištěné k elektronické produkci je i zde v současnosti podle tvrzení některých zahraničních pramenů jednoznačně ve prospěch tiskovin (elektronika má v rámci celkového nákladu 10-20 procent podle typu publikace), je příslušný odbyt eBooků přece jen významný. Pro čtenáře jsou v případě těchto publikací značně atraktivní prvky jako odkazy (v rámci publikace či na Web), záložky, fulltextové prohledávání a indexování či anotace - všechny velmi užitečné při práci s odbornými informacemi. Pro stejné výhody je pak elektronický formát preferován i běžnými uživateli pro publikace, jako jsou slovníky či cestovní příručky, používané zejména prostřednictvím PDA. Podstatně méně atraktivní jsou pak elektronické verze oddechové četby a překvapivě nízký zájem (na straně vydavatelů i čtenářů) pak je o multimediální rozšíření textu - zde bude zřejmě ještě nějaký čas trvat, než se tvůrci i čtenáři naučí s uvedeným typem obsahu naplno pracovat.

Přístupy ke kódování obsahu elektronických knih jsou rozmanité. Mimo PDF zde nalézáme většinou různé formáty, založené na XML (OEB, LIT, proprietární jazyky aj.). Obdobně různorodé jsou platformy, na kterých se elektronické knihy šíří. Pro většinu z nich je takto čtecím zařízením PC nebo notebook. Úspěšné je pak nasazení PDA: zde si dobrou pozici vydobyla především francouzská společnost MobiPocket. Její technologie poskytuje kvalitní prohlížecí funkce na různých platformách (readery pro různé typy PDA, mobilní telefony, PC aj.) a dále slušně vyřešený mechanismus správy autorských práv.

ebook1f.gif

Silnou pozici má ve světě eBooků MobiPocket

Mobilní telefon: perspektivní platforma

Byť se to může zdát být hodně překvapivé, velmi nadějnou platformou pro elektronické knihy začíná být mobilní telefon. Jeho displej je sice malý a stejně tak je omezena i paměťová kapacita, popularita SMS a MMS v dobách e-mailu a World Wide Webu nicméně naznačuje, že to nemusí být v očích uživatelů handicap. Oddechová četba a obdobně třeba i podomácku vytvořené publikace (blog) mohou být takto čtenáři prostřednictvím centrálního úložiště servírovány po částech, kdekoli a kdykoli na vyžádání, což je přesně ten styl sdílení informací, pro který jsou mobily stále více populární.

Konkrétní pokusy daného typu dnes lze zaznamenat například u společnosti eBooks Corporation. Ta nedávno ohlásila spolupráci s předním výrobcem mobilních telefonů Nokia. Díky zmíněnému kontraktu bude v následujících pěti letech možno z nově vyrobených telefonů Nokia přejít na webový server eBooks, kde si uživatelé budou moci vybrat z nabídky, která dnes čítá asi 27000 titulů od více jak 300 vydavatelů z celého světa. Publikace jsou přitom uloženy v MobiPocket formátu, pro který budou telefony Nokia disponovat odpovídajícím softwarem.

ebook2f.gif

GeneSoft: elektronické knihy pro mobilní telefony

Obdobně pak korejská společnost GeneSoft poskytuje publikace pro mobilní telefony, kódované s pomocí vlastního proprietárního formátu GSR. Knihy, které si uživatelé zakoupí, zůstávají na serveru společnosti, odkud si je lze do mobilu stahovat po částech. GeneSoft dále poskytuje software, s jehož pomocí si lze vyrobit vlastní publikace v uvedeném formátu a ty pak distribuovat stejným způsobem. Podle odhadu představitelů společnosti dnes využívá její nabídku cca 10 % klientů korejského Telecomu, převážně mladých lidí, obvykle pro oddychovou četbu.

Sony a Panasonic: přelom ve čtecích zařízeních?

Původní nástup elektronických knih byl spojen s nabídkou příslušných specializovaných čtecích zařízení (které se také označovaly jako eBooks). Ty uživatele příliš nezaujaly, takže padli i tak zajímaví výrobci, jako byla například společnost Gemstar, jiní - například Franklin Electronic Publishers - nicméně vydrželi až do dnešních dní. Pozornost se dnes ovšem upírá spíše k novým hráčům na uvedeném poli, neboť se jedná o průmyslové gigant Sony a Panasonic. Zařízení Sony se jmenuje Librié. Je výsledkem spolupráce se společnostmi Philips, Toppan Printing a E Ink. Názvy spolupracujících subjektů zasvěcenému čtenáři prozradí, že zařízení využívá technologii elektronického papíru (electronic paper). Ten se vyznačuje výbornými zobrazovacími vlastnostmi, konkurující papíru (displej zařízení má rozlišení 170 ppi) a značnou energetickou nenáročností (e-paper potřebuje energii pouze při změně zobrazení, takže Librie se napájí ze čtyř tužkových AAA baterií). Displej zobrazuje čtyři odstíny šedi, paměťová kapacita je dnes 10 MB. Publikace je třeba nahrávat z PC, a, jak už je u Sony tradicí, jsou kódovány ve vlastním proprietárním formátu, přičemž právo k jejich užívání vyprší vždy po šesti měsících. Přístroj je zatím určen pouze pro japonský trh, kde se prodává za zhruba 370 USD.

ebook3f.gif

Sony Librié: čtecí zařízení pro eBooky nové generace

Knihu se dvojicí rozevíracích LCD displejů pokouší důsledně napodobit zařízení Panasonicu SigmaBook. I v tomto případě je použita technologie, šetřící energii obdobným způsobem jako Librie. Podobná je rovněž cena, stejně tak i výhradní orientace na japonský trh. Přístroj prodává i Toshiba pod typovým označením DCT-100. Panasonic plánuje do velkých knihkupectví instalovat samoobslužné kiosky, dovolující uživatelům download nových publikací.

Digitální výpůjčky

Zajímavé změny přichází i v oblasti digitálních knihoven. Ty dosud byly výrobci elektronických publikací nuceny k tomu, aby knihy nakupovaly ve velkých balících a musely tak investovat i do obsahu, který nepřinese zisk. O řešení uvedeného problému se pokouší již zmíněná společnost eBooks Corporation. Její technologie dovoluje danou publikaci vypůjčit 325x (náhodně zvolené číslo), poté musí knihovna objednat nový "výtisk". Vydavatel tedy nemusí své zisky ochraňovat prodejem bundlů, knihovny pak nakupují bestsellery po více kusech. Vydělá pochopitelně i čtenář, který si publikaci za výhodný poplatek pronajme pouze na potřebnou dobu (cestovní průvodce apod.).

Závěrem

Jak jsme se pokusili v našem článku ukázat na několika příkladech, technologie elektronických knih poměrně ožívá. Je přitom samozřejmě otázkou, nakolik toto oživení zasáhne i tuzemský trh, resp. zda se najdou subjekty (vydavatelé, mobilní operátoři apod.), schopné postavit na uvedených technologiích a koncepcích zajímavé nové projekty.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » VSE  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: