Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 9 - Rumunsko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

15. června 2004, 00.00 | Rumunsko nikdy nepatřilo k průmyslovým velmocem. Jeho ekonomika však v posledních letech přece jen nabírá tempo. Jak se za těchto výchozích ekonomických podmínek daří domácí polygrafii?

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Rumunsko nikdy nepatřilo k průmyslovým velmocem. Jeho ekonomika však v posledních letech přece jen nabírá tempo. Vyváží se hlavně textil, oděvy, stroje a jejich součásti. Export nesměřuje, jak byste zřejmě čekali, do střední a východní Evropy, ale do EU. Největšími obchodními partnery Rumunska jsou Itálie, Německo, Francie či Velká Británie. Zemi sužuje vysoká inflace (14%) a obchodní deficit. Průměrná čistá měsíční mzda se loni pohybovala na hranici 135 euro. Jak se za těchto výchozích ekonomických podmínek daří domácí polygrafii? Odpověď hledejme v analýzách, které jsou aktuálně k dispozici.

Rumunská republika – klíčové statistiky (2002)

Rok 2004 bude pro domácí hospodářství klíčovým obdobím - nejen z hlediska pokračujících vstupních jednání s EU, ale také z pohledu prosazení nutných reforem (privatizace, restrukturalizace, zvýšení produktivity práce). Přetrvávajícím závažným problémem zůstává vysoká míra korupce, neprůhledné podnikatelské prostředí, snad až třetinový podíl šedé ekonomiky, nedokonalá legislativa.

Zdroj: Institutul National de Statistica

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Trendy posledních pěti let:

• Teprve v roce 1999 byly zdokonaleny privatizační zákony, byla například zrušena minimální kupní cena podniku. Od tohoto data každoročně stoupá počet odstátněných firem

• Ekonomická situace je na rozdíl od ČR, SR, Maďarska nebo Polska stále relativně složitá. Nízká poptávka na počátku devadesátých letech vyústila v krizi, kdy státní tiskárny přišly „ze dne na den“ zhruba o 50% původně stálých zakázek.

• Větší investice do ofsetového tisku je těžké vystopovat. K výjimkám patří snad jen Bulgartabac, velký výrobce cigaret a tabáku, který v Rumunsku otevřel tiskárnu s pětibarevným Rolandem 700, nebo bukurešťský provoz Tipo Aktis SA

• Rumunsko zavedlo v roce 1999 jako první evropská země polymerové bankovky. Toto rozhodnutí bylo provázeno jednorázovými zahraničními investicemi.

Tiskárny a média
Trh rumunských tištěných médií prožíval zlaté časy hlavně v druhé polovině devadesátých let. V roce 1996 statistici zaznamenali na pultech celkem 1857 vydávaných titulů, z toho 106 deníků. To byl obrovský nárůst vůči stavu z přelomového podzimu 1989 (36 novinových, 459 ostatních periodik). Poslední roky minulého století však přinesly určitý pokles (pod 1600). Čísla za léta 2000 a 2001 nejsou dosud k dispozici, ale zdá se, že počet periodik je přímo úměrný politickým aktivitám. Nejvíce jich samozřejmě vzniká v době zasvěcené parlamentním volbám (1996, 2000, 2004). Také pro ostatní média (TV, rádia) je to výzva k naplnění pokladniček. Na rumunském trhu tištěných médií je cítit velký přetlak. Ačkoliv má země přes 20 milionů obyvatel, náklady nejsou díky přemíře titulů nijak impozantní. Více než dvacet deníků vychází v hlavním městě Bukurešti (2 miliony obyvatel), většina z nich má celostátní charakter. Za nejúspěšnější trojici lze označit noviny Adevarul [www.adevarulonline.ro] (150 000 výtisků), Evenimentul Zilei [www.evz.ro]  a Libertatea (náklad obou se pohybuje do 120 000). Další důležité centrální listy najdete pod názvy Romania libera [www.romanialibera.com], National [www.nationalpress.ro], Ziua [www.ziua.ro], Jurnalul national [www.jurnalul.ro]. Tato druhá liga se může opřít o náklady v rozmezí 50 až 100 tisíc výtisků. V trafikách můžete narazit také na specializované tituly. Nejdůležitější jsou zřejmě finanční deníky Ziarul Financiar (15 000) a Bursa (náklad není auditovaný). Mezi úspěšné můžeme zařadit také sportovní listy ProSport (80 000) a Gazeta Sporturilor (30 000). Část inzertních rozpočtů zadavatelů směřuje také do lokálních periodik, jejichž náklad a čtenost roste hlavně ve větších městech. V této sféře může počet výtisků kolísat od 3 do 40 tisíc. Regionální centra mají často přes sto tisíc obyvatel, v některých případech se jejich počet dokonce blíží půl milionu. V městech jako  Timişoara, Iaşi, Cluj, Braşov, Galati, Constanta, Craiova nebo Sibiu si konkurují dva nebo i více deníků. Jen jeden z nich však bývá ten směrodatný. V zemi aktuálně nevychází žádný odpolední nebo večerní list. Na vině jsou hlavně distribuční problémy. Například Libertatea vyzkoušela, že v Rumunsku není možné mít podobné ambice. Napřed vycházela jen jako odpolední vydání pro Bukurešť. Poté, co se stala celostátním titulem, byla nucena zavést mnohem obvyklejší ranní vydání.

Významné polygrafické podniky
Infopress Bukurešť [www.infopress.ro]
Významná tiskárna s přibližně 300 zaměstnanci. Specializuje se na barevné magazíny a prospekty. Mezi zákazníky Infopressu patří důležitá vydavatelství, reklamní agentury a obchodní řetězce.
Compania Nationala Imprimeria Nationala Bukurešť
Velká tiskárna nabízí široké portfolio služeb včetně pre-pressu, tisku novin, časopisů, map, cenin.

Papír
Během devadesátých let minulého století uzavřela více než polovina rumunských papíren své brány. Jiné ještě dodnes čekají na úspěšnou privatizaci. Odvětví se potýká s vážným nedostatkem investic a provozního kapitálu. K místnímu koloritu odstávky výroby, způsobené platební neschopností nebo nedostatkem suroviny. Rostoucí ceny energií zvýhodňují import. Navíc jsou ze země masově vyváženy tuny nezpracovaného dříví, což zvyšuje jeho nedostupnost a cenu pro domácí podniky. Trh se začíná hodně orientovat na kvalitu, tedy to, co papírny v současném stavu nedokáží nabídnout. Začarovaný kruh našel před časem řešení v dramatickém nárůstu dovozu papíru a lepenky ze zahraničí. V prostředí oslabené domácí ekonomiky však může být tento trend asi jen dočasný.

Kam kliknout