Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 8 – Bulharsko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



VSE

Tiskařský trh ve střední a východní Evropě, díl 8 – Bulharsko

trendy

3. června 2004, 00.00 | Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích
střední a východní Evropy. Dnešní návštěvou poctíme Bulharsko, bývalé letovisko
československých pracujících, potažmo i celého evropského socialistického bloku.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Dnešní návštěvou poctíme Bulharsko, bývalé letovisko československých pracujících, potažmo i celého evropského socialistického bloku. Protože by bylo zajisté obtížné hledat u nás nějakého experta na bulharské hospodářství, speciálně pak na tiskařský průmysl, k bližšímu seznámení nám poslouží data z několika výzkumů, hlavně z loňské studie Pira International.

Bulharská republika – klíčové statistiky (2002)

Populace (milion)

8,3

Spotřeba papíru a lepenky (tisíc tun)

240

Počet tiskáren

1 100

Počet časopiseckých titulů

1 200

Počet novinových titulů

160


Zdroj: Bureau of Public Affairs, U.S., březen 2004


Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

1998

1999

2000

2001

2002

2003

(očekávaný růst)

Celkem

90

91,51

93

95

96

98,14

Knihy

8,10

8,24

8,38

8,52

8,67

8,82

Časopisy

12,60

12,81

13,03

13,26

13,49

13,75

Noviny

18,00

18,30

18,61

18,94

19,27

19,59

Letáky

16,20

16,47

16,75

17,04

17,35

17,65

Direct mail

0,90

0,92

0,93

0,95

0,96

0,98

Brožury

4,50

4,58

4,65

4,73

4,82

4,91

Suplementy

1,80

1,83

1,86

1,89

1,93

1,97

Katalogy

0,90

0,92

0,93

0,95

0,96

0,98

Tiskopisy

2,25

2,29

2,33

2,37

2,41

2,46

Korporátní tisk

1,80

1,83

1,86

1,89

1,93

1,96

Tisk cenin

1,80

1,83

1,86

1,89

1,93

1,96

Tisk etiket

3,15

3,20

3,26

3,31

3,37

3,43

Kartonové obaly

10,80

10,98

11,17

11,36

11,56

11,81

Ostatní obaly

7,20

7,32

7,45

7,58

7,71

7,86

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl – statistiky
Bulharská polygrafie nijak nevybočuje z vývoje, obvyklého v ostatních postkomunistických zemích. Poslední roky provází výrazná restrukturalizace a inovace. Během posledních pár let udělalo odvětví progresivní skok v kvalitě, což mimo jiné souvisí s masivním nástupem pre-press studií. Desktop publishing / repro můžeme považovat za zřejmě nejrychleji rostoucí privátní sféru uplynulé pětiletky. V druhé polovině devadesátých let existovalo podle Zlatých stránek jen v Sofii nejméně 200 firem s touto specializací.

Úroveň bulharské polygrafie je přesto v průměru nižší než v okolních státech. Ceny tiskařských služeb odpovídají zhruba 80 až 90% obvyklého standardu střední a východní Evropy. Možnosti prosadit se na západních trzích jsou značně omezené, protože váznou dodávky lepších materiálů. Kvalita domácího papíru je žalostná, proto je (stejně jako barvy, filmy a kovolisty) ve velkém importován. Na dovozu ovšem bohatne především stát. Díky clům a dalším poplatkům se původní ceny přechodem hranice téměř zdvojnásobují (knižní papír v ceně 350 - 380 USD za tunu je pro bulharské tiskaře k mámí za bezmála 600 USD včetně dopravy).

Bulharský tiskařský průmysl bojuje s vlastní předimenzovaností, dědictvím po dobách budování socialismu. Současná poptávka není s to využít všechny nabízené kapacity. Konkurenční tlak nutí tiskaře nabízet stále více přidaných služeb. Mezi ty nejběžnější patří dlouhé doby splatnosti faktur. Polygrafické firmy jsou nyní asi z poloviny v soukromých rukou, zbytek by měl být privatizován co nejdříve. Existují však i výjimky. Stát si hodlá ponechat například sofijskou Univerzitní tiskárnu.

Trendy posledních pěti let:

  • Možnosti exportu jsou omezené. Některým tiskárnám se daří získat práci pro zahraniční klientelu. Většímu rozmachu však brání málo informací a nulová vládní podpora.

  • Trh bulharských tištěných médií charakterizuje především množství dynamických změn, které jej provázejí. Nové tituly střídají ty staré, neúspěšné. Je velmi obtížné stanovit, kolik periodik v současnosti přesně vychází. Vydavatelství jsou zcela nezávislá na státu, podnikání je v tomto segmentu stoprocentně liberalizováno.

  • Pokračuje pokles prodeje papíru a celulózy 

Tiskárny a média
Změny, které ve společnosti proběhly od devadesátých let, jsou nejvíce patrné ve sféře médií. Po pádu komunistické vlády v roce 1989 získaly bulharské sdělovací prostředky úplně novou image. Konečně mohly přinášet nezkreslené zpravodajství. V zemi nyní vychází 11 celostátních deníků, jen v případě Dumy[www.duma.bg]se jedná o vyloženě stranický list (stojí za ním Bulharská socialistická strana). Problémy s dovozem papíru vydavatele nutí se uchylovat k malým formátům, jedině Dněvnik[www.dnevnik.bg] má parametry evropského deníku. Většina periodik je si obsahově velmi podobná a nesnaží se orientovat na konkrétní cílovou skupinu. Největším vlastníkem tištěných médií je Westdeutsche Algemeine Zaitung (WAZ). Vydává dva největší deníky Trud a 24 časa. V zemi si lze vybrat mezi dvěma kvalitními týdeníky, jmenují se Kapital a Banker. O své místo na slunci bojují regionální vydavatelé, jejichž inzertní příjmy jsou zcela spjaty s úspěchy či neúspěchy místních firem. Z trhu se je svými lokálními přílohami snaží vytlačit silný WAZ. Většina periodik, vydávaných mimo hlavní město, nevychází jako deník, ale třeba jen 2 - 3 x týdně.

Významné polygrafické podniky
IPK Rodina- Leader bulharského trhu, vybavený nejmodernějšími technologiemi pro výrobu novin, časopisů a knih.
Dunav Press JSC [www.dunavpress.com]- Tiskárna s obrovskou tradicí (založena 1864). Disponuje moderním vybavením pro barevnou polygrafickou výrobu.

Papír
Výroba papíru a celulózy patří v Bulharsku k sektorům, které vykazují největší sestupný trend. Využívá se jen asi 20% dostupné kapacity. Roční spotřeba papíru na hlavu představuje pouhých 25 kg. Jen několik závodů používá bělenou celulózu, důsledkem je nedostatek kvalitního papíru. Vlnité lepenky, balicí papír a ručníky jsou vyráběny z recyklovaných surovin a jejich použitelnost je omezená. Problémy pramení mimo jiné z nejasné privatizace. Mnoho továren využívá původní vybavení, investice nejsou za současné situace na pořadu dne. Rozhodující část provozů pochází z éry sovětizace Bulharska a jejich modernizace by byla nesmírně nákladná. Ve většině případů se tedy hledá solventní strategický partner ze zahraničí. Zatím není neobvyklé, že závody bojují o přežití a častým jevem je omezení či zastavení výroby.

Kam kliknout

Asociace tiskařů [www.printunion-bg.org]

Stanovy, členové, kontakty (bulh., angl.)

Asociace reklamy [www.iaa-bg.org]

Fórum, odkazy, akce (bulh.)

Sdružení bulharských médií [bmc.bulmedia.com]

Výzkumy médií, členské organizace, kontakty (bulh., angl.)

Portál bulharských médií [portal.bulmedia.com/portal_en.asp]

Zprávy, fórum, odkazy (bulh., angl.)

Reklamní portál [www.reklama-bg.net]

Adresář firem, médií, legislativa (bulh.)

Adresář médií [mime.hit.bg/media]

Kontakty a odkazy ze sféry médií (bulh.)

Katalog marketingové komunikace [www.marketingbg.info]

Adresář, vyhledávání podle oborů, regionů apod. (bulh., angl.)

Business.bg [www.business.bg]

Polygrafický adresář včetně odkazů a e-mailových adres (bulh.)

Reklama na Internetu [www.reklamata.net]

Portál o on-line reklamě (bulh.)

Fotobanka[www.efotobg.com]

Objednávky snímků on-line (bulh.)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » VSE  

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: