Tiskařský trh ve střední a východní Evropě - díl 4, Maďarsko - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

trendy

trendy

15. dubna 2004, 00.00 | Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích
střední a východní Evropy. Dnešní díl je věnován Maďarsku, které patří společně s Českou republikou a Polskem k leaderům ekonomik postkomunistických zemí a bylo po právu pozváno k účasti v první vlně rozšiřování Evropské unie.

Grafika On-line pro vás připravila komplexní pohled na tiskařský průmysl v jednotlivých zemích střední a východní Evropy. Maďarsko patří společně s Českou republikou a Polskem k leaderům ekonomik postkomunistických zemí a bylo po právu pozváno k účasti v první vlně rozšiřování Evropské unie. Od počátku devadesátých let prošla země výraznou proměnou od centrálně plánovaného k tržnímu hospodářství. V hodnoceních tiskařského průmyslu však za oběma východoevropskými rivaly poněkud pokulhává.

Maďarská republika – klíčové statistiky (2002)

Ekonomika Q3 2002-Q4 2003

Zdroj: Emerging Europe Market Review, 10/03, PMR Ltd.

Velikost tiskařského trhu 1998 - 2003 (milion euro)

Zdroj: Pira International Ltd., 2003

Tiskařský průmysl – statistiky

Počet tiskáren v Maďarsku výrazně vzrostl především mezi léty 1995 až 1999: z původních 900 na nynějších víc než 1200. Zajímavou perličkou v této souvislosti může být, že podle údajů Ministerstva hospodářství je registrováno zhruba tři tisíce subjektů, které mají polygrafickou výrobu v seznamu svých ohlášených živností. Celkové tržby tiskařských firem se během devadesátých let zdvojnásobily. Tento strmý růst byl na druhé straně provázen 8% redukcí zaměstnanců, zvýšila se tedy výrazně i produktivita práce. Tyto změny k lepšímu by nebyly možné bez úspěšné privatizace a vstupu cizího kapitálu, který se v segmentu ustálil na poměru 1:3 (maďarský:zahraniční). Přitom v roce 1995 "patřila lidu" stále ještě polovina tiskařských kapacit. Nová etapa kapitalismu nejvíce svědčí rodinným podnikům. Díky neutuchajícímu pokroku informačních technologií a kancelářské automatizace se do nich přestěhovala významná část výroby tiskopisů, malonákladových periodik, ale i vázaných brožur. Čtyři pětiny polygrafických firem v Maďarsku patří do kategorie s méně než 20 zaměstnanci. Jak bylo řečeno, současný tiskařský průmysl zahrnuje přes tisíc polygrafických podniků, ale jen ty největší nabízejí obvyklé široké víceúrovňové portfolio služeb včetně pre-pressu a dokončovací výroby. Ostatní firmy jsou úzce specializovány jen na jednu výrobní etapu (digitalizace obrázků, grafický design) či dokonce jeden typ produktů. V kontinentálních podmínkách je to nezvyklé, ovšem nezbývá než aplikovat okřídlené rčení "jiný kraj, jiný mrav". Provozy, které si poradí s obřími náklady deníků, umějí realizovat právě jen velkosériový tisk a nic jiného. Produkce cenin je omezena (třeba říci, že i díky vládním regulacím) jen na hrstku firem. Počet společností, které nabízejí potisk obalů, zdaleka nedosahuje úrovně, na kterou je Evropan zvyklý.

Trendy posledních pěti let:

• S rostoucím počtem firem se mění jejich velikost a struktura, což se týká také polygrafického průmyslu. Původní státní podniky se transformovaly do řady malých a středních provozů
• Export tiskařského průmyslu vázne, mezi lety 1996 až 2000 se zvýšil o 18%, což je jen polovina hodnoty, o kterou rostl dovoz odpovídajících komodit (knihy, brožury, periodika). Na vině je podle všeho také jazyková bariéra. Velká očekávání jsou proto spojena s rozvojem internetu i vlivem zahraničního kapitálu.
• Na počátku tisíciletí byl poměr importu a exportu 2,5:1. Více než 70% vývozu směřuje do EU (Německo, Rakousko, Velká Británie), sotva čtvrtina do zemí střední a východní Evropy. Devadesát procent importu pochází z Evropské unie

• Digitální tisk postupně nahrazuje původní analogový, podmínkou zůstává, že není požadováno velké množství kopií
• Velké společnosti modernizují své strojní parky. Průměrný věk technologického vybavení je však přesto výrazně vyšší než v západní Evropě. Většina malých a středních firem má potíže s likviditou.

Tiskárny a média

Zatímco trh odborných časopisů v západní Evropě a Spojených státech stagnuje, může připomínat bývalý východní blok v čele s Maďarskem zemi zaslíbenou. Inzertní tržby zde lámou letité bariéry. Největší obraty hlásí vydavatelé novin, jejichž trh charakterizuje pokračující transformace a rostoucí koncentrace. Stejně jako v okolních zemích jsou deníky ovládány několika silnými skupinami.

Více než třetina koláče novinových titulů patří Axel Springer Group, která vydává 11 lokálních deníků, vlivný ekonomický list Világgazdaság a několik časopisů. Patnáctiprocentní podíl kontroluje nizozemská VNU Budapest Rt., která investovala v Maďarsku do řady vydavatelských aktivit. Je jedničkou na poli magazínů. Podílí se na vzniku i u nás dostatečně známých časopisů Bravo, Buci Maci, Tina, Cosmopolitan (a samozřejmě řady dalších). Expanduje také třetí v řadě, Ringier-H Kiadói Kft., vlastník významných maďarských deníků Magyar Hírlap, Mai Nap, Blikk a Nemzeti Sport. Expressz Kiadó Rt. [www.expressz.hu] se specializuje na inzertní časopisy stejnojmenné řady. Jeho vlastníkem je největší světový vydavatel v tomto oboru podnikání The Trader.com Group.

Nejvýznamnější polygrafické podniky

Láng Kiadó és Holding Rt. [www.lang.hu]

Állami Nyomda [www.allaminyomda.hu/en/nyitolap/index.php]

Szikra Lapnyomda Rt. [www.szikralapnyomda.hu/index2.html]

Gyomai Kner Nyomda

Révai Nyomda [www.revai-nyomda.hu/eng/]

Kossuth Nyomda Rt. [www.kossuthnyomda.hu/main-eng.html]

Veszprémi Nyomda Rt.

Zalai Nyomda Rt. [www.zalainyomda.hu/index2.htm]

Papír

Na rozdíl od domácí spotřeby, která meziročně klesla o více než 10% (údaj z roku 2002), roste export papíru a lepenky. Vývozní tendence umocnily také zahraniční investice. V roce 2001 vybudovala v Satoraljauhely německá společnost Kruse & partner nový závod na výrobu potravinářských papírových obalů. Rakouská firma Duropack [www.duropack.hu/en/] otevřela továrnu na vlnitou lepenku v Fuzesabony. Byla obnovena výroba ve Fuzfo, závod byl od roku 2000 nečinný. Předloni byla dokončena renovace výroby v obalářském závodě Dunapack Ltd. [http://www.dunapack.hu/nyito.php?02]. Obrovská investice se zhodnotí zvýšením kapacity až na 25 tisíc tun ročně.

Kam kliknout