Jak na rozlišení? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Stolní tiskárny

Jak na rozlišení?

9. srpna 2000, 00.00 | Rozlišení je považováno za jeden z nejdůležitějších parametrů tiskárny. Na několika příkladech si ukážeme, že vše není tak jednoznačné.

Kolem rozlišení stolních tiskáren se vedou neutuchající diskuse. Nejde jen o to, jaké rozlišení uživatel potřebuje či jaký má vliv na kvalitu tisku. Nejasno je i v tak základní otázce, co vlastně rozlišení znamená a jak jej udávat. Celá záležitost vznikla v podstatě ze dvou důvodů. Tím prvním je, že interpretace významu a funkce rozlišení je hodně závislá na typu tiskové technologie. Svou roli sehráli sami výrobci, který někdy záměrně zkreslují parametry tiskáren, aby vyhověli zákazníkům.

V dnešním článku se pokusíme trochu rozplést klubko mýtů a polopravd kolem inkoustového tisku. Právě u inkoustového tisku je otázka rozlišení velmi choulostivá. Silná konkurence a nízká ceny tiskáren udělaly ze stolních inkoustovek spotřební záležitost, kterou sleduje a používá velká základna uživatelů. Pro mnoho z nich hraje rozlišení klíčovou roli při výběru tiskárny, i když určení kvality tisku není zdaleka tak jednoduché. Prostě rozlišení se snadno píše velkým písmem na krabici tiskárny a je poměrně snadno prezentovatelným technickým parametrem.

Obecně se dá říct, že rozlišení tiskárny říká, kolik různých bodů je schopna vytisknout na určité ploše. Rozlišení se nejčastěji udává v DPI (dot per inch), což je zkratka pro počet bodů na palec. V praxi tedy 600dpi znamená, že čára dlouhá 25.6 mm (1 palec) je složena přesně z 600set bodů.
Protože tisk je vždy plošný, mělo by být rozlišení uváděno zvlášť v horizontálním a zvlášť vertikálním směru. Pokud je rozlišení v obou směrech různé, tak vyšší hodnota platí pro směr posunu papíru a nižší pro směr pohybu tiskové hlavy. Pokud je rozlišení uváděno pouze jedním parametrem, tak to může znamenat dvě věci. Buď je v obou směrech shodné, a pak 600dpi = 600x600dpi. Nebo výrobce uvádí pouze vyšší z obou hodnot. To nejčastěji vypadá tak, že "až 1.440dpi" = 1.440 x 720dpi apod.

Bohužel rozlišení není tak jednoduchá veličina, jak by se z předcházejícího odstavce mohlo zdát. Výrobci v rámci snahy o co nejlepší kvalitu tisku používají různé technologie, které mění význam slova rozlišení. Popíšeme si tři takové typické technologie:

Proměnlivá velikost kapky
Inkoustové tiskárny tisknou tak, že z tiskové hlavy vystřelují miniaturní kapičky inkoustu na potiskovaný materiál. Na velikosti kapky samozřejmě záleží, kolik se jich dá poskládat na jeden palec a tedy, jaké je maximální rozlišení. Moderní tiskové hlavy jsou schopné produkovat různé velikosti kapek a tak optimalizovat provoz. Čím je kapka menší, tím lepší je kresba a vyšší je rozlišení. Na druhou stranu větší kapky urychlují tisk a snižují náklady. Typicky je tiskárna schopná produkovat 2 - 5 velikostí kapek, jejichž objem se pohybuje v pikolitrech. Pro určení rozlišení je tedy důležité, jak malou kapičku dokáže tiskárna vytvořit.

Skládaný tiskový bod
Některým výrobcům se podařilo natolik snížit objem tiskové kapičky, že narazili na jiný problém. Jedna věc je velikost kapky a druhá věc je přesnost, s jakou se dají kapky umisťovat na papír. Kromě problémů s rychlostí posunu tiskové hlavy a přesnosti posunu papíru, hraje svojí roli i počet dat nutných pro tisk ve vysokých rozlišeních a další faktory. Proto se využívá miniaturních kapek ke zlepšení barevnosti. A někdy se hovoří o takzvaném adresovatelném rozlišení.
V praxi je tiskárna například schopna na jednom palci rozmístit 600 bodů, tedy pro 600 bodů lze určit jakou mají mít barvu. To se označuje jako adresovatelné rozlišení 600dpi. Nicméně kapičky inkoustu jsou tak malé, že jeden bod se skládá například z 8 kapek. Tyto kapky nevytvářejí motiv tisku, pouze zvyšují barevnou škálovatelnost obrazu. Rozlišení v původním slova smyslu tak zůstává na hodnotě 600dpi, ale barevně a opticky se obraz zjemňuje a výsledek subjektivně působí lépe. Takto vznikají pojmy jako optické rozlišení apod.

Překryv
Třetí situace kterou popíšeme je přesně opakem skládání tiskového bodu. Představme si, že tiskárna je schopna polohovat papír i tiskovou hlavu tak přesně, že by docílila adresovatelného rozlišení 2.400dpi. Bohužel nedokáže udělat dostatečně malé kapičky inkoustu. Pak vzniká situace, kdy kapka jakoby umožňuje nižší rozlišení než tiskový mechanismus. Přesto i tohoto faktu se dá využít pro zlepšení kvality tisku. Body se tisknou tak, že se překrývají a tím se kromě jiného například vyhlazují hrany. Samozřejmě roste spotřeba inkoustu a zpomaluje se tisk.

Námi uvedené tři příklady mají jediný cíl, ilustrovat, že hovořit u moderního inkoustového tisku o rozlišení je poměrně choulostivé. Samozřejmě rozlišení je měřitelná fyzikální veličina, takže je spíš otázkou co přesně chceme změřit a o čem změřená hodnota vypovídá. Pokud někdo bude tvrdit, že rozlišení nehraje žádnou roli a je již překonaným parametrem, není to zrovna příliš objektivní informace. Rozlišení má dramatický vliv na kvalitu tisku. I absolutní laik okem rozpozná kvalitativní rozdíl mezi tiskem při 360 a 1.200dpi. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že rozlišení není jediný faktor a v tomto ohledu se nesmí přeceňovat. Dvě různé technologie se stejným rozlišením mohou produkovat zcela jiné výstupy a ani neplatí, že vyšší rozlišení se vždy rovná lepší tisk. Tiskárna se musí hodnotit mnohem přesněji, než jen podle jednoho čísla.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Stolní tiskárny  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: