Pre-pressové technologie v roce 2002 a blízké budoucnosti - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Software

Pre-pressové technologie v roce 2002 a blízké budoucnosti

trendy

9. ledna 2003, 00.00 | Jaký byl v loňském roce vývoj na poli operačních systémů a
aplikací, určených pro pre-press? A co zde mohou uživatelé
očekávat v roce letošním?

V druhé části našeho malého přehledu nejdůležitějších událostí na poli pre-pressových nástrojů se zaměříme na oblast software. Zde byl vývoj v loňském roce poměrně dynamický a zajímavý, i když nějakého zásadního "velkého třesku" se uživatelé rozhodně nedočkali. Spíše lze konstatovat, že většina dodavatelů řešení pro uvedenou oblast pokračovala ve svých dosavadních strategiích, přičemž ne vždy to byly strategie, které by uživatele právě nadchly. Ale podepřeme toto naše tvrzení konkrétním přehledem.

Microsoft, Apple: pre-press není zajímavý?

Obdobně jako v několika minulých letech měli uživatelé z oblasti předtiskové přípravy na výběr mezi dvěma operačními systémy: Windows společnosti Microsoft a Mac OS od Apple Computers. (Linux bohužel zůstává, pomineme-li síťová a drahá workflow řešení, pro oblast pre-pressu i nadále prakticky nepoužitelný.) V prvním případě se s příznivým přijetím i u pre-pressových profesionálů setkaly nově uvedené Windows XP, zajímavé především svou stabilitou a poměrně dobře řešeným uživatelským rozhraním. Jako ve všech ostatních verzích Windows jsme se nicméně ani v této nedočkali speciálnější podpory pre-pressových technologií na systémové úrovni ve stylu ColorSync. A tak i zde opět zůstali uživatelé odkázáni na to, co jim v tomto ohledu nabídnou samotné pre-pressové aplikace, určené pro uvedenou platformu. Ty dnes nicméně (bez jakékoli intervence Microsoftu, stačí zkrátka dominance na trhu) nabízejí dost - minimálně stejně tolik, co na platformě Mac OS , někdy i více. (Viz dále.)

Apple nasadila naplno své síly do dalšího vylepšování Mac OS X. Zde se nicméně vývojová strategie začíná již nebezpečně odchylovat od pre-pressové oblasti a orientovat spíše na podstatně širší oblast příznivců multimediálních technologií, ochotných připlatit si za zařízení se skvělým designem, vysoce intuitivním rozhraním a bohatými možnostmi zpracování zvuku, fotografie a obrazu, jakým dnešní počítače Apple beze sporu jsou. (Signifikantně je dnes symbolem úspěšnosti výrobní strategie Apple, spíše než kterýkoli z jejich počítačů, především MP3-přehrávač iPod.) V rámci OS X mají každopádně uživatelé nadále k dispozici kvalitní správu barev díky systému ColorSync. Zobrazovací engine OS X, čili Quartz, je pak postavena na PDF, formátu, který začíná v pre-pressu stále více dominovat. V rámci OS X lze bez specializovaných nástrojů (typu Acrobat Distilleru) prakticky v libovolné aplikaci provést export jejího dokumentu do PDF. Kvalita takto produkovaných souborů je ovšem, zejména z pohledu nároků profesionální publikační praxe, překvapivě nedostačující.

Nejvíce alarmující skutečností, signalizující odklon platformy Apple od pre-pressové oblasti, je vztah dodavatelů předtiskového softwaru. Věrným podporovatelem této platformy zůstává v současnosti už zřejmě pouze Adobe, která pro OS X přeportovala všechny své hlavní aplikace. (V případě verzí pro dva procesory ovšem ne právě dokonale.) A i v případě jejich produktů si můžeme všimnout stále větší preferenci vývoje pro Windows - není divu, neboť v současnosti prý macovský software tvoří u této společnosti pouze 30 procent obratu.

Kapitolou samou o sobě, stojící rozhodně za zmínku, je chování společnosti Quark, jejíž XPress byl donedávna s počítači Apple spojen doslova pupeční šňůrou. Věčně oddalování OS X verze tohoto produktu začíná už mít pomalu nádech špatné frašky. I když zřejmě více než s odporem vůči Apple souvisí především s prapodivným chováním Quarku jako takového (viz dále), může způsobit přechod řady uživatelů XPressu od Maca k Windows (ale možná jen k InDesignu). Podrobnější analýzu uvedené kauzy si může zvídavý čtenář prostudovat zde a zde.

Trable pre-pressových uživatelů přecházejících na Mac OS X se bohužel násobí v tuzemských podmínkách. Není to ani tak neschopností českých lokalizátorů, jako spíše macešským přístupem Apple i výrobců pre-pressových aplikací k našemu skutečně nepatrnému trhu. Podrobnější diskuze ohledně této problematiky lze najít zde.

Adobe stále komplexnější

Hlavní výrobce pre-pressových řešení dneška, společnost Adobe, ani v loňském roce nijak nezahálela. Z nových verzí jejich produktů si nejvíc pozornosti zasloužila druhá verze sázecí aplikace InDesign. Ta rozhodně nijak nezklamala očekávání uživatelů a škálou svých funkcí, celkovou koncepcí a v neposlední řadě i příznivou cenou přilákala vedle bývalých uživatelů PageMakeru i ty, kdo dosud používají QuarkXPress. Expanzi InDesignu v publikačním průmyslu se Adobe dále pokusila podpořit uvedením (podle všech ohlasů vysoce kvalitního) editoru InCopy, umožňujícího v kombinaci s InDesignem vytvářet redakční systémy.

Dobrého přijetí se dočkaly i nové verze Photoshopu a Illustratoru. V druhém případě byla zajímavá zejména výrazná podpora standardu pro vektorovou grafiku SVG, který do značné míry stírá dosavadní hranice ležící mezi oblastmi klasického a elektronického publikování. To, že si Adobe vzala SVG skutečně za své, ostatně nejlépe naznačuje její SVG Zone, ukazující aplikace uvedeného formátu často velmi inovativním způsobem.

S Adobe je neodmyslitelně spojen také formát PDF. Ten se mimo své původní nasazení, coby platforma pro meziplatformní výměnu elektronických dokumentů, nezadržitelně stává primárním formátem pro výměnu pre-pressových podkladů. Nejlépe o tom, víc jak jakékoli průzkumy u současných pre-pressových uživatelů, svědčí poměrně hektické úsilí o vytvoření jeho "pre-press bezpečné" verze, označované jako PDF/X . V minulém roce nicméně Adobe nijak výrazně nerozšiřovala možnosti svého klíčového produktu pro uvedenou oblast, tedy Adobe Acrobatu. Jeho šesté verze se dočkáme teprve v letošním roce, a zatím nelze vůbec předvídat, co přinese. Každopádně by letos Adobe s PDF ráda oslovila i amatérské uživatele z domácností a kanceláří, a to zejména odlehčenou verzí Acrobatu (Acrobat Lite) a rovněž novým produktem pro spravování kolekcí obrazových dat v PDF (pracovně označeného jako "PDF Foundation /PDF for Images/"). Na druhou stranu spektra, tedy do oblasti enterprise systémů pro velké podniky a organizace, pak byly zaměřeny nedávno uvedená serverová řešení Adobe pro tvorbu a využití PDF.

V nových verzích produktů Adobe je rovněž nepřehlédnutelná podpora standardu XML. Hlavní snahou je zde vytvořit publikační řetězec, využívající XML coby meziformát při snadném publikování původně pre-pressových podkladů na Internetu: hlavním nástrojem je v současnosti kombinace produktů InDesign a GoLive, výraznou podporu má uvedený standard rovněž v produktu pro tvorbu rozsáhlých dokumentů FrameMaker. Z dalších aktivit spojených s XML je v případě Adobe třeba připomenout platformu XMP, která se ovšem v minulém roce nedočkala masivnější podpory, natož pak reálných aplikací.

Quark příliš nenadchl

"One product show": tímto způsobem lze lapidárně shrnout strategii společnosti Quark, přetrvávající již po několik let, přičemž loňský rok zde nebyl vůbec výjimkou. Uvedeným produktem zde máme samozřejmě na mysli sázecí program XPress. Pátá verze XPressu, uvedená loni prakticky současně s InDesignem (zajímavé srovnání obou produktů lze najít zde), rozhodně není špatná. Nenabídla ovšem žádná radikální vylepšení a vzhledem k cenové politice Quarku tak mnoho uživatelů raději "zůstalo věrných" starší verzi této aplikace. Uvedený stav potvrdil nejlépe samotný Quark, který se neutěšenou obchodní bilanci pokusil nedávno podpořit (poměrně kuriózní) nabídkou starší verze (4.1) svého produktu, ať už samostatně, tak v rámci svého řešení pro redakční systémy Quark Publishing System.

Do budoucna si Quark slibuje hodně zejména od svého systému pro správu obsahu DMS. Pro ten představil na konci roku celou řadu modulů, umožňujících jej přetvořit, jak jinak než v kombinaci s XPressem, ve výkonné publikační řešení pro cross-media publishing. Zaměřením a zejména cenovými podmínkami je ovšem tento typ řešení již velmi vzdálen oblasti normálního pre-pressu. (Podrobnější analýzu viz zde.)

Quark se evidentně potýká s problémy a tak zůstává obrovskou otázkou, co přinese šestá verze XPressu, bude-li vůbec uvedena. Teoreticky se dá předpokládat, že jakékoli průtahy zde budou zřejmě definitivním hřebíčkem do rakve tohoto výrobce (a přinesou dominanci InDesignu na poli sázecích aplikací), i když takovýto závěr byl za poslední léta vysloven již několikrát a zatím se stále nenaplnil.

Corel sází na SVG a XML

Náš přehled dodavatelů softwarových technologií pro pre-press musíme uzavřít společností Corel. Ta v loňském roce představila především již jedenáctou verzi svého klíčového produktu CorelDraw, která nepřekvapila, ale ani nezklamala. Uživatelé za své peníze dostali adekvátně výkonné řešení pro vektorovou grafiku, doplněné spoustou poměrně použitelných doplňkových aplikací, fotografií a klipartů. Pozornost zasloužila u nové verze Draw podpora SVG, která se v mnohém vyrovná tomu, co pro uvedenou oblast nabízí Adobe Illustrator. Corel si vůbec vzal SVG za své, o čemž svědčí zejména jeho nová strategie pro tzv. Smart Graphics. V jejím rámci představil Corel nedávno Smart Graphics Studio, sadu nástrojů, určených pro dynamické využití SVG grafiky zejména v prostředí velkých korporací. Coby nativní formát pak SVG využívá aplikace Corelu Grafigo, určená pro zpracování grafiky na platformě TabletPC.

Dalším standardem, na který Corel v současnosti sází, je XML. Klíčovou roli v jeho strategii pro uvedenou oblast má XML editor XMetal, který Corel získal díky akvizici společnosti SoftQuad. XML by dále mělo přidat na zajímavosti nově vzkříšenému sázecímu programu Ventura, jehož desátou verzi představil Corel před několika měsíci. Novou Venturu bychom měli každopádně považovat spíše za konkurenta FrameMakeru a nikoli InDesignu či XPressu.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » Software  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: