Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Sazba  

11. října 1998, 00.00 | Technický informací není nikdy dost. Pokud vám někdo říká, že písma Type 1 vypadají jinak, než Type 3, měli byste vědět, o co se vlastně jedná.

Na úvod jedna zásadní věc: formát písma neimplikuje souborové či datové uspořádání. Příkladem mohou být písma Type 1, která se na různých platformách vyskytují v různých typech souborů. Přesto je jádro písma ve všech případech stejné, až na možnost použití komprese.
   Pokud jste z těchto slov zmateni, rád bych vás uklidnil, ale bohužel nemám čím. Tvorba písma, datový návrh, "písmový program" a rastrovací algoritmus jsou složité věci, které se nijak nezadají s regulérním programováním.

Rodina postscriptových písem

Tato písma mají spoustu společného, ale také odlišného. Spojuje je zejména tvůrce (firma Adobe) a vnitřní programovací jazyk (PostScript). V praxi se budete nejvíce (či téměř výhradně) setkávat s písmy Type 1, ať již na počítačích Mac, PC nebo nějakém klonu Unixu.

Type 0

Jedná se o kompozitní písmový formát, jak se můžete dočíst ve specifikaci PostScriptu (pokud máte odvahu a trpělivost). Kompozitní v názvu písma znamená, že je složené z (či spíše odkazuje na) více různých písem.
   Původní záměr Adobe spočíval ve vytvoření formátu, který bude obsahovat více znakových sad. Tento formát OCF měl používat datovou strukturu Type 0. Ze slůvka "měl" vyplývá, že tento záměr (a tedy i OCF) skončil na smetišti dějin. Formát není podporován ani řádně zdokumentován.
   Nástupcem OCF v podpoře velkých znakových sad je formát CID, který je ovšem rozšířením Type 1.

Type 1

Nejčastější a z hlediska uživatele i nejviditelnějších formát. Je určen pro jednobajtová latinková písma. Písma formátu Type 1 lze snadno zobrazit na obrazovce (pomocí ATM) nebo vytisknou na postscriptové tiskárně. Písma Type 1 jsou optimalizována na rychlost a "jednoduchost", proto využívají pouze malou část příkazů jazyka PostScript. Navíc obsahují tzv. hinting, což je soubor instrukcí či informací pro dobré zobrazení v malé velikosti.
   Type 1 obsahuje dvě rozšíření - CID a Multiple Master. CID je dvoubajtové rozšíření pro Čínu a Japonsko, Multiple Master je speciální technologie více písem v jednom souboru, přičemž se vytváří tzv. osy.

Type 2

Většina lidí zná písma Type 1, někteří znají i Type 3, a proto by nikoho nenapadlo, že "novým" formátem bude Type 2.
   Protože jsou písma Type 1 příliš "ukecaná" nejsou vhodná pro vkládání do dokumentů - například do souborů PDF. Type 2 je v podstatě (dosti hrubé) kompaktní varianta formátu Type 1. Type 2 se používá výhradně s formátem CFF (Compact Font Format - kompaktní formát písma). Zatímco Type 2 je spíše způsob kódování informací písma (zhuštěný PostScript), CFF je způsob uspořádání těchto informací v souboru. Type 2 a CFF se používají v souborech PFD verze 2.1 (Acrobat 3.0) a jsou základem postscriptové části písem OpenType.

Type 3

Tento formát může využívat všech příkazů jazyka PostScript. Jednotlivá písmena mohou být stínována, barvena či vyplněna. Na druhou stranu nejsou písma Type 3 nijak optimalizována a nelze je používat v ATM. (ATM není interpreter jazyka PostScript.)
   Písma Type 3 lze zobrazit na postscriptové tiskárně nebo na počítačích s Display PostScriptem, což jsou některé Unixové stroje.
   Protože písma Type 3 používají jiný rasterizer než Type 1 (tedy Type 3 používají "obyčejný" postscriptový rasterizer), vypadají tučněji než písma Type 1. Příkladem jsou písma Type 1 nebo TT převedená na obrysy, kde je nasílení více než viditelné. Další příklad použití Type 3 jsou postscriptové výplně v Illustratoru.
   Písma Type 3 také mohou obsahovat bitmapové znaky, což využívají ovladače tiskáren, které převedou obrysové písmo na bitmapové a výsledek nahrají do tiskárny jako Type 1.

Type 4

Tento formát se využíval na písmových kartridžích a u písem zaváděných do tiskárny. Protože s nástupem PostScriptu Level 2 je možné stejně nakládat s písmy Type 2, je tento formát dále zbytečný.

Type 5

Podobný formátu Type 4, ale pro písma, uložená v paměti ROM postscriptové tiskárny. Formát Type 5 je pouze popis organizace souboru písma, znakové informace jsou stejné, jako u formátu Type 1.

Type 32

Tento formát se používá pro zavádění bitmapových písem do interpreteru PostScriptu verze 2016 a vyšší. Výhodou tohoto formátu je, že šetří paměť tiskárny.

Type 42

O tomto formátu jistě mnozí z vás slyšeli. Také jste jistě slyšeli o problémech při tisku písem TrueType na postscriptových tiskárnách. Type 42 je vlastně překladač. Místo zavedení TrueType jako bitmapy se zavede samotné písmo TrueType "obalené" kódem Type 42, který zajišťuje překlad příkazů TrueType na Type 1. Type 42 je vlastně takový překladač.

CID-Keyed

"Klíčování" CID je souborový formát pro písma s velkými znakovými sadami. Formát CID je pouze způsob organizace souboru - popis znaků může být ve formátu Type 1 nebo Type 2. CID a Type 2 se používají pro asijská postscriptová OpenType písma.

CFF

Kompaktní formát písma (Compact Font Format) je další souborový neboli organizační formát. Používá se ve spojení s formátem Type 2. CFF je základem Type 1 OpenType písem (což jsou ve skutečnosti Type 2 OpenType písma) a vkládaných písem do PDF 2.1.

Po vyčerpávajícím představení postscriptové rodiny zbývá zmínit ty ostatní, kteří také nejsou zanedbatelní.

TrueType

Písmo bylo vyvinuto na zakázku firmy Apple a částečně ji Microsoftu natruc Adobe. Pokud je mi známo, existuje pouze pod MacOS, Windows a OS/2 (přestože existují sharewarové rasterizery). Velkou výhodou je přímá podpora zmíněnými operačními systémy, proto největší počet freewarových a sharewarových písem je právě ve formátu TrueType.

TrueType GX

QuicDraw GX a GX písma byla snaha firmy Apple o zlepšení grafických (QuickDraw GX) a typografických (TrueType GX) možností systému. Mezi výhody TrueType GX patří systémová podpora slitků, variantních znaků, "optických os" a více než 256 znaků. Tato snaha se příliš neujala ani u výrobců programů, ani u uživatelů. Přesto existuje několik aplikací, které dokáží možností GX využít. Přesto se Apple nadále snaží o protlačení formátu GX.

TrueType Open

Chtělo by se říci "TrueType Open je mrtev, ať žije OpenType," ale není tomu tak. WGL 4 písma, která se nacházejí ve Windows 95 a NT 4.0 jsou písmy TrueType Open, ani o tom uživatel neví. Přesto jsou regulérními písmy TrueType, a lze je použít ve starších Windows i pod OS/2, i když užitek z toho velký nebude.

OpenType

Když se k "otevřené" specifikaci TTO přidala firma Adobe, byl to dobrý důvod změnit název. Obě firmy se z dnešních království chystají sňatkem z rozumu udělat jediné. Nastupující princátko, které má na trůn poprvé usednou v roce NT5 má dva poradce (T1 a TT), kteří by mu měli s vládou pomáhat. Vyjádřeno méně květnatě - od formátu OpenType se očekává, že odstraní písmový chaos, zvětší typografické možnosti a zachová zpětnou kompatibilitu, což je největší mor i dobrodiní počítačového světa.

Ikarus formát

Tento formát sem příliš nepatří, protože není přímo použitelný. Ikarus je program na tvorbu písma od firmy URW. Velikost čtverčíku v tomto formátu je úctyhodných 15 000 bodů, což je asi největší extistující přesnost. Proto má většina známých světových písmolijen své "poklady" uloženy v tomto formátu.

Ostatní

Existuje ještě spousta formátů, které ovšem mají menší význam, ať už proto, že se již nepoužívají, nebo proto, že je používá pouze určitý program.
   Před příchodem TrueType měl každý pořádný program vlastní písmo. Dokonce i v době TrueType vznikaly další formáty. Příkladem budiž jeden český program pro DOS, kde se obkreslila písmena TrueType pa vytvořil se vlastní formát (ahoj Slávo a Milane).
   Druhou specifickou oblastí jsou systémy CAD. V době existence perových plotrů se písmena tvořila tahy pera. Takto vznikl například formát SHX, který používal AutoCAD a mnoho jiných. U těchto písem o typografickou kvalitu příliš nešlo (základní písma byla obkreslená z technických šablon).

-catt- verze 1.0