CeBit 2003: pomyslná tečka aneb tiskárny - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Reportáže

CeBit 2003: pomyslná tečka aneb tiskárny

7. května 2003, 00.00 | Několik zbývajících střípků z CeBitu, tentokrát malé zamyšlení nad tiskárnami, a to spíše většími než malými.

Byl jsem požádán, abych vytvořil ještě jeden článek z letošního CeBitu, tentokrát na téma tiskárny. Vzhledem k pracovnímu vytížení mohl vzniknout až nyní…

Heidelbergovský patriotismus

Protože je CeBit největší německá výstava, účastní se jí i výrobci, kteří by jinak zamířili na specializovaný veletrh, ale z důvodu patriotismu nebo nějakého jiného citu (třeba peněz) se rozhodli jinak. Příkladem budiž Heidelberg, který z běžné "spotřebky" mohl jenom těžko něco nabídnout. Co takhle Linotype Optima Nova, inovovaná verze Optimy ve dvanácti řezech, která se prodává pouze jako celek v rámci Platinum Collection za 1000 eur? I mnohý profesionál nad takovou nabídkou jenom nevěřícně kroutí hlavou.


NexPress 2100 v celé své kráse

Hlavním exponátem Heidelbergu byl NexPress 2100, výsledek partnerství firem Heidelberg a Kodak. Jedná se o barevný digitální archový stroj formátu A3. Maximální rychlost tisku je 4200 stran A4 za minutu nebo 2100 stran A3, při oboustranném tisku jsou rychlosti poloviční. Technologií tisku je suchá elektrografie, rozlišení je 600 dpi.

S digitálními stroji přichází také personalizace. Když už se tisknou menší náklady, digitální stroje navíc umí každý výtisk jiný, proč nevytvářet personalizované tisky? Nebudeme se zabývat negativy takové činnosti, z pohledu marketingu má personalizace výrazná pozitiva. Heidelberg má na personalizaci systém o systém NexTreme a jak název napovídá, je zatím určený pro spolupráci s NexPressem.

Kromě NexPressu byl k vidění také Digimaster řady 9000, monochromatický digitální tiskový stroj pro vysoké náklady, který byl doplněn digitálním dokončovacím zařízením Probinder. Na slovo digitální začíná být v Heidelbergu kladen velký důraz. Lidská práce je stále dražší, proto není divu, že se výrobci snaží veškerou práci automatizovat. Zatím umí Probinder jenom vazbu "na skobičku", ale zato ji umí variabilně.

Kromě toho představoval Heidelberg také svá workflow - dříve oznámený MetaDimension a nový Prinect. Zájemci si mohli celé řešení "osahat", ale vzhledem k zaměření výstavy šlo spíše o náhodné kolemjdoucí než o vážné zájemce.

Minolta a KBA

Minolta byla zřejmě firmou s nejvyšším počtem partnerů. Kromě zmíněných Quato a BasicICC jste mohli zahlédnout také tiskový stroj 46 Karat. Ten sice není úplně nový (představený byl začátkem roku 2002, aby doplnil svého staršího brášku 74 Karat), ale zde byl představen ve spolupráci s Minoltou jako víceméně ucelené řešení - tiskové stroje Minolta sloužily pro digitální nátisk, 46 Karat pro vlastní (digitální) tisk.


Partnerstvý malých, kteří bojují proti velkým

KBA 46 Karat je digitální tiskový stroj formátu B3, který využívá osvitu polyesterových tiskových desek přímo ve stroji, tiskne se technikou bezvodého offsetu. Vše probíhá plně automaticky, obsluha pouze musí doplňovat chybějící prvky. Rychlost osvitu desek je do pěti minut, maximální rychlost samotného tisku je 7000 iph.

Základním ripem zařízení je Harlequin DI-rip, který zvládne běžnou paletu formátů, mimo jiné PDF 1.3. Co však bylo ještě zajímavější, výrobce (respektive přítomní technici) se chlubili zvládnutím formátu PDF X/3, včetně správy barev. V praxi je tedy možné "do stroje" poslat PDF s obrázky v nezávislém barevném prostoru (respektive pseudonezávislém, typu Adobe RGB) s tím, že převod do barevného prostoru tiskového stroje se provede až na ripu pomocí poslední verze barevného profilu. Výsledky, které ze stroje lezly, byly zajímavé, ale jak už to tak bývá, šlo o tradiční demo-kusy. Na skutečné ukázky tak musíme počkat nejspíš na další Drupu, která bude už příští rok!

Kde je Indigo? No přece v HP

Už je to tak. Stroje Indigo jsou k vidění s velkým logem HP na krabici (představte si masivní prostorové logo z nových laserových tiskáren a zvětšete ho třikrát). Ne že by se reálně prodávaly, ale HP je ukazuje.

Jinak se toho moc nezměnilo. Dostat z marketingu nebo obsluhy stroje nějaké informace je nadlidský úkol. Marketingový pracovník vám tvrdí, že nic neví, máte se zeptat technika, technik na přímou otázku, zda to umí PDF X/3, nedokáže odpovědět. Aspoň, že to tiskne.


"Přelogování" krabice

A malý detail na výstupu z tiskárny a vstupu do finišeru

A opět personalizace. HP (respektive partneři) nabízejí zásuvné moduly pro QuarkXPress i InDesign, které kombinují běžné dokumenty s databází a vytvářejí optimalizované soubory pro tisk personalizovaných dat. Jedním z produktů je DirectSmile, druhý jsem bohužel zapomněl. Možná, kdyby měli obyčejný prospekt, ale takhle jsem nucen přiznat, že po téměř dvou měsících si jméno produktu nejsem schopen vybavit.

Kromě Indiga má HP samozřejmě ještě vlastní původní řadu tiskáren, z nichž některé patří do kategorie vysokonákladových (tedy 50 stran za minutu a více), ale ty jsou všeobecně známé.

Océ na koni (Océ InMotion)

Na CeBitu byl k vidění například stroj VarioPrint 2070, určený pro tisk novin na vyžádání, navíc s možností personalizace, například inzerátů. Noviny byly vždy aktuální, dvě hodiny po redakční uzávěrce. To je ta lepší zpráva. Horší bylo, že ke stroji nebyly žádné informace, přidružený člověk mě odkázal na akci Océ InMotion nebo regionální zastoupení. Trochu to připomíná prodejní akce Zepter - koupit jedině na místě. Bohužel ani české zastoupení nebylo nejsdílnější, prostě jsem nebyl ochoten stroj koupit...


OCÉ VarioPrint 2070

Ještě malý test pro chytré děti. Zkuste na stránkách Océ (českých nebo anglických) najít iformace o uvedném stoji. Já našel pouze malou zmínku... Trochu mě to mrzí, protože Océ je jinak velice pružná firma. Při problémech zpracování PostScriptu byli schopni za týden opravit RIP, aby naši úlohu zpracoval.

Ricoh

Popsat alespoň stručně produkci firmy Ricoh by vydalo na samostatný článek. Kromě tiskáren sem patří například digitální fotoaparáty, faxy, duplikátory, cd-mechaniky, cd-média a další produkty. Samotné tiskárny začínají na běžné kancelářské úrovni (16 stran za minutu) a pokračují až ke strojům s výkonem 90 stran za minutu. To je teoreticky 5400 stran za hodinu v porovnání se 7000 stranami (B3) u 46 Karat. Rozdíl stále ještě docela velký, ale pro malonákladový tisk knih nebo brožur jde o řešení více než dostatečné.

Samotný velkoobjemový chrlič samozřejmě nestačí. To je asi jako koupit si BMW a parkovat ho na ulici před hospodou. Ricoh k tomu nabízí jednak programy pro správu tiskových úloh, sledování tisku, tisk na dálku nebo clusterování. A také personalizace (došlo na ni).


Velkoformátová tiskárna Ricoh a skládací finišer

Kromě malých formátů zvládá Ricoh také velké, například A2 nebo A1. Zatím pouze v černobílé, ale i tak. Také toto řešení lze zasíťovat, připojit na Plot Magement. Kromě toho si můžete pořídit šikovný finišer, například Bay Folding System od Bay Faltz. Ten umí velké formáty poskládat (podle programu), vyseknout a proděrovat. Pak už jenom stačí výtisk vzít a založit do šanonu.

Kyocera

Také Kyocera, zejména po spojení s Mitou je silným hráčem. Kromě toho, že má stroje všech možných kategorií od běžné kancelářské až po vysokonákladové multifunkční nebo velkoformátové, klade důraz zejména na firemní technologii EcoSys. Ta spočívá na třech pilířích - Ecology, Economy, System, ve stručnosti je důraz kladen na ekologii provozu a nízké celkové náklady (TCO).


Když barevná tiskárna, tak v barvě - žádný šedý domov

Na vlastní OKI

Demonstranti obsadili ulice Hannoveru s hesly "chceme barevný tisk". Tato "mystifikace" byla motem prezentace OKI na CeBitu. Výrobci (nejen OKI) mají jasno. Uživatelé potřebují barevný tisk, protože díky němu budou mít lepší prezentaci a prodají víc zboží. Skutečnost je ovšem jiná. Barevné tiskárny mají vyšší náklady, tudíž výrobce víc vydělá. Navíc většině uživatelů se na barevné tiskárně nechce tisknout černobíle, a to ani obyčejné bezvýznamné materiály. Tedy další náklady. Výrobci to mají dobře spočítané.


Pracoviště Bestu u OKI

Pryč jsou časy problémů s LED tiskem. I velcí výrobci zjistili, že LED tisk je dostatečně stabilní, aby se dal použít pro kvalitní tisk a na druhou stranu je levnější než laser. Zřejmě to objevil i Best, když tiskárny OKI jsou jedny z mála laserových tiskáren, pro které vyrábí svůj RIP Best Color Laser.

Něco málo na závěr

Stále více je vidět fúze mezi digitálním a ofsetovým tiskem. Výrobci digitálních tiskáren usilují o větší formáty a vyšší náklady, výrobci ofsetových strojů jsou naopak zákazníky tlačeni k menším nákladům. Určitě se nedočkáme stolní tiskárny od Heidelbergu, ale menší tiskový stroj například od Canonu nebo OKI určitě nereálný není.

Do budoucna bude důležité používání standardů - pro personalizovaný tisk (PPML), pro pohyb tiskové úlohy (job ticket), pro tisk (PDF X) a jiné. Výrobci jsou na dobré cestě, ale občas je lehce naivní dotaz dokáže zaskočit. "Ano, personalizovaný tisk máme, co to je PPML?" "Finišer komunikuje s tiskárnou, ale co je to JDF?"

Počítám, že funkční komunikační modely budou představeny na příští Drupě. Tak jako Drupa 1995 představila jako novinku CMS, a teprve Drupa 2000 ho předvedla jako plně funkční řešení, kterému uvěřili i skeptici, tak podobně to bude se standardy pro personalizaci a job tickety.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » Reportáže  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: