Workflow - obejdeme se bez něj zítra? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

24. srpna 1999, 00.00 | Co si představit pod pojmem workflow v pre-pressu a tisku? K čemu je wofkflow dobré? Odpověď hledejte v článku.

Pod pojmem workflow si možná někdo nepředstaví nic, pro druhého to může být pouze obecné označení pro organizaci toku zakázky pre-press pracovištěm. Workflow představuje v dnešním pojetí bouřlivě se rozvíjející soubor, pokud možno co nejvíc automatizovaných řešení několika základních úloh, do nichž se dá předtisková příprava rozdělit.

Současně se zmíněným bouřlivým vývojem se projevuje i určitá nutná míra zmatku. Tiskárny a studia, která se rozhodují jak svá pracoviště modernizovat a tím zvýšit výkonnost svého vybavení, to nemají nikterak jednoduché, a to nejen vlivem rozsáhlé nabídky etablovaných, ale i nově vznikajících firem. V této souvislosti se v zásadě rýsují tři problémová místa, u nichž je potřebné se při úvahách o zavedení workflow systémů pozastavit. Nyní si je popíšeme a dál, až budeme v textu vysvětlovat pojmy a postupy a představovat některé aplikace, bude jejich existence často zřetelná.

Určení hranic

Záhadný název, snadné vysvětlení. Různí výrobci mají též různé názory na to, kde se stýkají "pravomoci" jednotlivých programových balíků. Měl by být součástí montážního programu modul RIPu, který poskytuje náhled na plát, nebo je vhodnější tuto funkci ponechat na RIPu u osvitu? Správa zdrojů (obrázků) se obvykle řeší zvlášť, ale co kdyby byla úzce provázána s OPI systémem? Programy pro archovou montáž umí opravdu mnoho, ale neměly by tyto funkce nabízet už programy pro layout stránky (QXP), byť jako rozsáhlý plug-in od třetího výrobce? Řada programů vytváří sama PS a PDF soubory či provádí konverze RGB-CMYK, ale jiní využívají služeb běžných aplikací (Acrobat, Photoshop). A nakonec: má přesuny souborů mezi aplikacemi řídit další program, nebo jsou aplikace schopné automaticky spolu komunikovat i bez cizí pomoci?

Volba formátu

Stále nemáme k dispozici jednoznačnou odpověď na otázku, kdy a jaký formát je nejlépe použitelný. V případě formátů obrázků máme na mysli vývoj a podporu nových specifikací TIFF formátu. Změny se nevyhýbají ani formátu DCS a z praxe víme, že ne každý, i profesionální software, dokáže efektivně pracovat se všemi mutacemi DCS. Univerzalita použití DCS formátu, využití jeho výhod a bezchybný přenos všech důležitých údajů (přímé barvy, přetisky) jsou bezesporu důležitým "bitevním" polem, na němž se dá získat konkurenční náskok.

Jasno však není ani ve vymezení vzájemného postavení PostScriptu a PDF. Ač byl formát PDF původně směrován do oblasti elektronického publikování, rychle si razí cestu i do tiskařiny. Přes všechen pokrok v posledním roce však stále zůstávají nedořešené dílčí problémy. V konečném důsledku mnohý software - zejména montážní programy, který "podporuje" PDF workflow, ve skutečnosti provede hned po načtení souboru jeho konverzi do PostScriptu, se kterým dál pracuje. Hlavní problémy se dotýkají zpracování barev a podpory job-tickets ("visaček") RIPem, na druhé straně bude silným důvodem pro pomalejší nástup PDF i dlouholetá zkušenost vývojářů s PS soubory a výstupy. Nejde tu asi o skutečný zápas PostScriptu a PDF, navíc Adobe se bude jistě snažit, aby si oba formáty nekonkurovaly, ale naopak se vhodně doplňovaly. Výraznější rozdělení rolí mezi oběma formáty by zákazníkům prospělo v orientaci na trhu.

Komplexnost řešení

Trh dnes nabízí mnoho různých řešení od jednoduchých plug-in programů pro vedoucí aplikace až po rozsáhlé systémy pro každou ze základních oblastí (viz dále). Velké jsou nejen rozdíly ve výkonu, ale samozřejmě i v ceně. Zájemce o workflow systém musí především důkladně znát své stávající potřeby, a také si ujasnit rozsah budoucího rozvoje firmy. Z této úvahy pak vyplyne náročnost na funkce systému, možnost využití stávajícího vybavení a doporučení pro nákup nového zařízení a software. Platí obvyklé, spěchat s rozhodnutím se nevyplácí.

Jaké jsou tedy základní stavební kameny moderního workflow?

Systémy řízení zdrojů (Asset managers)

Když dekódujeme trochu krkolomný překlad anglického pojmu, jde v principu o databázové systémy, které mají převážně na starosti práci s obrazovými archivy. Spektrum poskytovaných funkcí je široké. Na jedné straně může jít o jednoduchou databázi, na straně druhé nalezneme systémy s integrovaným prodejním modulem pro externí zájemce o obrázky nebo systémy samostatně provádějící potřebné barevné korekce.

Preflight programy

Software, spadající do této skupiny, má na starosti kontrolu výstupních souborů (PS, PDF, QXP dokument apod.). Rozsah kontroly je opět různý, programy se liší i v míře, jak lze jejich práci modifikovat. Preflight programy jsou ze všech workflow aplikací asi nejznámější a nejdostupnější. Řada z nich je dostupná i jako shareware nebo dokonce freeware. Koneckonců novější verze některých aplikací podobnými funkcemi také disponují (Adobe Illustrator). Nejčastěji se kontroluje přítomnost RGB obrázků v souboru, neseparované přímé barvy, opomenuté či neznámé fonty a podobné problémové okamžiky. Často mívají možnost kompletace zakázky a zadávání job-tickets. Vysoká úroveň automatizace je již takřka podmínkou pro uplatnění se na trhu.

Archová montáž (Imposition)

V současnosti možná královská kategorie. Zdá se, že prožívá největší rozmach a těší se neutuchajícímu zájmu klientů. Hlavním motorem je bezesporu progresívní zavádění CTP postupů přípravy tiskové desky. V okamžiku zavedení CTP je totiž použití alespoň nějakého programu pro archovou montáž nezbytností. Klasická montáž odpadá, celá deska se "svítí" z digitálních dat. Mnohé firmy navíc s úspěchem využívají možnosti rutinně tisknout více zakázek na jednom archu se všemi časovými a finančními výhodami, jež z toho plynou. Zájemce o archovou montáž má k dispozici škálu řešení od plug-ins (jednodušší, složitější) až po komplexní systémy. Ačkoli původní základnou pro imposition programy byl PostScript, řada výrobců se snaží o více či méně hloubkovou podporu PDF. Nabídka je široká, mimo jiné i proto, že jsou pro úspěšné výrobce velmi atraktivní a ceny nejlépe vybavených programů se nyní pohybují nad deseti tisíci dolary.

Současný rozmach workflow systémů způsobily myšlenky, s nimiž se setkáváme nejen v polygrafii. Vyšší automatizace rutinních úkonů, jejich zjednodušení pro obsluhu, pokud možno s minimálními nároky na znalost systému. Výsledkem je vyšší kapacita studia a vyšší produktivita práce. Snižuje se chybovost a s ní spojené náklady na opravy a předělávky. Zřetelnou tendencí je přesunout většinu práce prostřednictvím job-tickets do závěrečného zpracování (In-RIP separace, konverze RGB-CMYK). Pokud by se mnoho úprav, které bychom prováděli s "putujícím" souborem, jen zaznamenávalo právě do job-tickets, nese to s sebou mimo časové úspory i novou možnost k provádění rozsáhlých změn v nastaveních a parametrech souboru, a to doslova na poslední chvíli. Mimo to, protože měníme "doklady" souboru, je změna stejně rychlá, i když jde o soubor o velikosti 5 MB nebo 5 GB. Snadno si lze představit, že úkony s těmito job-tickets lze slučovat do dávek, dávky ukládat a aplikovat na celé adresáře. Dalo by se říci, že jde o určitou formu parametrického způsobu zpracování dat. Je zajímavé, že podobný přístup praktikuje třeba software ColorBlindEdit, který umožňuje interaktivně editovat ICC profily vložené do obrázků, a tak vlastně provádět barevné korekce (barevné vyrovnání apod.) bez zásahu do vlastních dat (a opět nezávisle na jejich objemu, i zde najdeme dávkové zpracování).

Samozřejmě, že vše není v praxi tak ideální, jak by se mohlo z předchozího textu zdát. Na vyřešení stále čeká řada slabých míst. Je potřebné dál pracovat na uzpůsobení formátu PDF pro tisk ve vysokém rozlišení. Některé limity padly s novým formátem PDF a příchodem Adobe Acrobat 4, ale hotovo ještě není. Formáty job-tickets nejsou standardizovány, proto nejsou k dispozici RIPy, které by je důkladně podporovaly. Přesně řečeno, RIPy zatím s job-tickets neumí pracovat vůbec. "Vlaštovkou" je Adobe a technologie Extreme RIP, která umožňuje montáž, trapping a řízení barev přímo v RIPu na základě job-tickets. Extreme technologii využívá v prototypu i firma EFI a podporu job-tickets zavádí Harlequin ve svém EP2000, ten ale používá jiný formát job-tickets než Adobe. Je potřebné vyřešit otázky kompozitního a nekompozitního PS a PDF, přenos přednastavených tiskových parametrů v souborech a bezchybné fungování všech typů DCS formátu při použití obou uvedených možností tvorby souborů pro tisk.

Na druhé straně konkurenční tlak na studia a tiskárny je takový, že žádný z uvedených problémů nemůže současný boom workflow systémů ani přibrzdit. A i když se na Grafice musíme často kvůli upřesnění zmínit, že popisované postupy či technologie nacházejí uplatnění spíše na západ od našich hranic, tentokrát můžeme udělat jistou výjimku. Zatím sice nejde o masový jev, ale od některých distributorů máme signály, že řada tuzemských firem se k nasazení workflow systémů, různě komplexních, se vší vážností chystá a možná již po prázdninách budeme moci přinést čtenářům zajímavou reportáž. Je potěšitelné, že i doma si stále více provozovatelů tiskáren a pre-press studií uvědomuje důležitost technologické vyspělosti v konkurenčním boji.

Článek byl převzat z letního dvojčísla polygrafického měsíčníku Svět tisku(celkem 152 stran informací, právě přichází do distribuce).
Svět tisku obsahuje 88 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.