RIP v dnešním pre-pressu - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce


Polygrafie

RIP v dnešním pre-pressu

20. ledna 2000, 00.00 | Pomyslným srdcem každého workflow systému i vyspělého pre-press pracoviště je bezpochyby RIP. Jaký je vývoj v této oblasti?

Pomyslným srdcem každého workflow systému i vyspělého pre-press pracoviště je bezpochyby RIP. V mnoha ohledech jsou jeho výkon, kvalita a vlastnosti klíčovými místy, kde se systémy a řešení dělí na vítězné a ty ostatní. Právě proto při pohledu na software užívaný v praktickém pre-pressu nesmíme opominout alespoň zmínit i jejich aktuální vývoj.

Proč jen letmý pohled? Na podání vyčerpávajícího přehledu dnešního trhu bychom totiž potřebovali mnohem a mnohem více místa. S lehkou nadsázkou se totiž dá říci, že nějakou verzi RIPu uvádějí nebo chystají na trh snad všechny významnější firmy. Není přitom vždy zapotřebí vyvíjet vše od počátku, to bychom se ostatně asi nedoplatili. Základem většiny řešení jsou licencované technologie několika málo producentů vlastních RIPů. Nejčastěji se tak setkáme se systémy, vystavěnými na základě RIPů od firem Adobe nebo Harlequin. My se dnes nejdříve zastavíme u pozměněné úlohy RIPu v moderním workflow, poté se podíváme na některé zajímavé novinky a pohybu na trhu.

Běžnou představou je, že RIP má za úkol obsluhovat výstupní zařízení, jako je osvitová jednotka nebo nátisková tiskárna. RIP interpretuje data z PostScriptového souboru a připravuje z nich soubor pro výstupní zařízení. Vstupní soubor obsahuje obvykle fonty, vektorovou grafiku a bitmapové (ve smyslu "fotografie") obrázky. Klasické pojetí předpokládá na výstupu z RIPu rastrové bitmapové soubory (ve smyslu černobílé bitmapy, zobrazení tiskových bodů). To znamená, že RIP rozrastruje fonty a ilustrace v křivkách do určeného rozlišení a obrázky převede do tiskových bodů (polotónový rastr). Všechny tyto operace uživateli navenek splývají, ovlivněny jen nastavením hodnot polotónového rastru, tedy lineaturou, počtem a úhly separací a tvarem tiskového bodu.

V řadě workflow systémů ale není RIP využíván pouze pro přípravu finálního výstupního souboru. V popisech nových systémů (i v tomto čísle) se najednou setkáváme s dalšími pojmy. Jak souvisí s RIPováním formát TIFF/IT a proč říkáme, že soubory TIFF/IT se nemusí RIPovat? Proč hovoříme o renderování dat pro tisk nebo o screeningu? Pro vysvětlení se musíme nejprve zastavit u dvou hlavních směrů současného workflow. Z pohledu na druh používaných dat se můžeme setkat se soubory "objektovými" a rastrovými.

Rastrové soubory obsahují data, v nichž jsou všechny objekty v dokumentu již převedeny do určeného společného rozlišení. Fonty a ilustrace jsou rozrastrovány, obrázky jsou rovněž v rastru, ale ještě bez tiskových polotónových bodů. Před výstupem zbývá převést obrázky do tiskových bodů a aplikovat barevné korekce. Z řečeného je zřejmé, že rozlišení těchto rastrových formátů musí být samozřejmě dostatečně vysoké, tedy 1 200 dpi a více, s příslušným vlivem na velikost souboru.
Příkladem rastrových formátů je právě TIFF/IT, ale i třeba Scitex CT/LW nebo Heidelberg Delta List. Již víme, že rastrové formáty mají stále řadu příznivců; ti jsou na ně ostatně zvyklí jako na tradiční formáty high-end workflow systémů (právě Scitex a jiní). Hlavní výhodou rastrových souborů je bezpečnost, v rastrovém souboru je již jasné, že nechyběly fonty ani obrázky a soubor bude vytištěn (osvícen) bez problémů. Přes větší objemy dat je tak formát TIFF/IT oblíben v třeba v USA jako formát pro předávání inzerce v novinovém průmyslu.

Za objektové soubory jsou považována data ve formátu před rastrováním. Objektový soubor je například PDF. Právě PDF je oproti rastrovým formátům, jako obecně akceptovaný vnitřní formát pro moderní workflow, tím druhým směrem. Jistou "nebezpečnost", například ve smyslu nečekaných substitucí fontů, mnoha uživatelům výhody PDF bohatě vynahradí.
Poznamenejme, že tu nejde o postavení PDF, protože i rastrová data lze do PDF převést a pracovat s nimi v PDF workflow. Jde o to dokdy, jak dlouho ponechat data v editovatelné podobě, nezávislé na rozlišení.

Jak je vidět, tam, kde jsme si dříve zvykli vidět souvislý proces RIPování, je dnes třeba hovořit o více, konkrétně o třech etapách. Zpracovávaný soubor si pak mezi nimi může podle potřeby "odskočit" na další zpracování (uvnitř workflow bude RIP řídící barevnou kopírku asi i nadále provádět všechny kroky sám automaticky).

První etapu nalezneme jen tam, kde do systému vstupují soubory v PostScriptu. Již víme, že PostScript může existovat v mnoha dialektech, a prvním krokem je proto vytvoření "čistého" PostScriptu. Z kódů jsou odstraněny všechny zbytečné nebo specifické rysy. Nejčastěji zde hovoříme o interpretaci souboru, výsledkem je jednodušší PostScriptový soubor (mimo jiné rychleji a snáze zpracovatelný), jehož představitelem může být třeba formát PreScript firmy Creo.
Ve druhé etapě prochází dokument rastrováním. Tady již může být na vstupu dokument jak PostScriptový, tak i PDF (RIP PostScript 3 dovoluje vstup souborů v PDF). Výsledkem jsou rastrové soubory, jak jsme o nich hovořili výše - tedy i TIFF/IT. Změna pojmů je v tom, že i když aplikační program zvaný RIP může provést všechny tři etapy, pokud je v rámci workflow rozdělíme, hovoříme již s koncem druhé o tom, že soubor prošel RIPem. Soubor TIFF/IT nebo Scitex LW-CT je výsledkem druhé etapy, a proto se můžeme dočíst, že tyto soubory není nutné RIPovat.
Až následně ve třetí etapě se podle parametrů výstupního zařízení vytvářejí vlastní obrazová data. Pokud je to nutné (u ofsetu nebo některých digitálních strojů), jsou obrázky převedeny do polotónových tiskových bodů, aplikují se barevné korekce. Pro tuto operaci se často používají pojmy jako screening nebo imaging. Podoba výstupního souboru je zde již nutně závislá na konkrétním zařízení, třeba pro osvit získáme známé bitové mapy.
Tady vidíme mimo jiné i princip koncepce ROOM (RIP Once, Output Many). Jednoduše řečeno, RIP připraví mezisoubor ve formě, ze které lze jak osvítit film, tak i interpolovat výstupní soubor pro tiskárnu.

Nikde ale není psáno, že výše uvedené etapy se musí provádět během práce RIPu jako samostatné aplikace. Ve workflow systémech podle koncepce Adobe Extreme jsou jednotlivé úlohy svěřovány konkrétním modulům (JTP, Job Ticket Processor). Pro převod PostScriptového dokumentu do PDF slouží Normalizer, výstupní soubory jsou generovány v Rendereru (nebo tzv. printer JTP) - oba jsou Adobe dodávanou součástí Extreme. Renderer zastává zároveň úlohu dvou posledních etap, tedy rastrování a screening. Renderer nastupuje po trappingu, archové montáži a dalších operacích jako poslední fáze před tiskem (osvitem, nátiskem). Tady nemá příliš smysl hovořit o práci s rozrastrovaným souborem. Naopak, v PDF workflow ponecháváme data v editovatelné podobě doslova až do posledního okamžiku, do vstupu do Rendereru. Analogicky tu vidíme vysvětlení dalšího nového pojmu, NORM (Normalize Once, Render Many). Vstupní operací je tu převedení souborů (z PostScriptu, TIFF/IT, Scitex CT/LW apod.) do čistého PDF (normalizace), ve kterém se s dokumenty pracuje nezávisle na rozlišení. Výstupní operací je renderování do rozlišení a barevnosti výstupního zařízení.

Jak jsme si řekli úvodem, RIPy, ať již samostatné, nebo jako OEM součást více či méně rozsáhlých řešení, jsou stále oblíbenějším artiklem. V oblasti "velkých" systémů bylo uvedení PostScriptu 3 a zejména koncepce Extreme dost velkým skokem, na který zatím výrazněji zareagovali jen Agfa, Creo s Heidelbergem a Scitex (podle abecedy).
S nejvyšší dynamikou se v současnosti zřejmě rozvíjejí aplikace určené pro digitální tisky. Tady se důležitost RIPu ukazuje velmi výrazně. Na více příkladech nyní dodávaných kompletů pro digitální nátisky (nemáme zde na mysli high-end zařízení typu Imation Laser Proof) je vidět, že dodavatelé často používají zhruba ekvivalentní nebo dokonce shodné tiskárny a veškerý souboj se odehrává mezi dodávanými RIPy (na kvalitu podložky pro dnešek zapomeňme).
My se nyní v druhé části článku o RIPech na některé výraznější produkty podíváme podrobněji a pro jejich opravdu rychlý vývoj se soustředíme právě na novější a zajímavé produkty směřující do oblasti digitálních tisků a nátisků.
Samozřejmě jsme si vědomi, že spektrum produktů je daleko širší, mohli bychom zvolit mnoho úhlů pohledu. Podle převažujícího využití bychom mohli věnovat samostatný článek RIPům osvitových jednotek a třeba zde používaným technologiím rozkladu obrazu, nebo RIPům používaným v high-end workflow systémech. Mohli bychom se podrobněji věnovat mnoha dalším produktům a firmám, jen namátkou zmiňme třeba Heidelberg (Delta Tech a ColorFlash 707/731), Birmy (řada RIPů PowerRIP a Bet NT), Harlequin (ScriptWorks), 5D Solution, PPC artworksystems (PackFlow, PageFlow), Barco, EFI (X2W RIP).

Adobe PressReady

Adobe PressReady je známý meziplatformní RIP, podporující platformy Macintosh, Windows 95/98 a NT. Jeho atraktivita spočívá zejména v ceně (cca 6160 Kč), nově je bundlován spolu s tiskárnou HP DesignJet ColorPro GA. Standardně tato kombinace obsahuje ICC profily pro podporu emulace tisku mimo jiné v SWOP a Euroscale a má certifikát Pantone.

Artiflex

Jméno firmy asi není zdaleka tak známé jako jméno jejího produktu - GhostScript. Na technologii GhostScript jsou dostupné interpretery PostScriptu, PDF, PCL a nově i HP-GL. Zajímavostí je, že řada produktů firmy je na Internetu dostupná jako freeware, Artiflex získává své příjmy prostřednictvím licencí a OEM na základě smluv s předními výrobci, jako jsou Xerox, Kodak, ScenicSoft nebo Enfocus.

BESTSoftware

Známý výrobce dodává nyní v nové verzi (verze 4) svůj BESTColor RIP. Nový software podporuje hlavní hráče na trhu A3+ digitálních nátisků a velkoformátových tiskáren. Přístup firmy BEST je zajímavý tím, že používá odděleně ICC profil simulovaného výstupního zařízení (např. ofsetový tisk. stroj) a profil tiskárny s použitým typem papíru (např. Epson 5000 s matným papírem). Ve verzi pro stolní tiskárny se BESTColor prodává za 49 tis. korun, za verzi pro velkoformátové tiskárny (BESTColor XXL) vydáte 99 tis. korun.

DuPont

I když se doposud firma DuPont na trhu desktop nátisků prezentovala jako dodavatel materiálu (ve spolupráci s EFI a Epsonem), nyní se rozhodla bývalému partnerovi konkurovat a zaujmout i pozici dodavatele RIPů. DuPont Color Station je vystavěn kolem DuPont RIPu. Nabízí některé v tomto segmentu zajímavé prvky: podporu separovaného i kompozitního workflow, podporu přímých barev a pružnou práci s ICC profily (například kombinaci vstupních a výstupních profilů). Spolu s dalšími možnostmi, jako je podpora trappingu, simulace typu papíru a simulovaný polotónový tisk, se však spíše než s EFI utká s protivníky formátu Imation a Iris iProof. RIP podporuje tiskárny Epson 5000 a Epson 9000, s nimiž se prodává za 6 990 dolarů, resp. za 13 990 dolarů. Pro stávající uživatele obou tiskáren je k dispozici za 3 995 dolarů, resp. za 4 995 dolarů.

Imation

Firma Imation se po high-end produktech pouští do soutěže i o třídu níže. Nový RIP Matchprint Inkjet system je dodáván s tiskárnou HP ColorPro GA (ohlášena byla i podpora BJC-8500). RIP nabízí některé speciality, zajímavé pro produkční pre-press: proofing trappingu a přetisků, rekombinaci separací, uživatelsky definovatelné barvy, kromě PostScriptu podporuje i formáty PDF a EPS. Imation ale na rozdíl od ostatních toto řešení neprezentuje jako systém pro schvalovací výtisky.

Iris iProof

Jak název mírně napovídá (nezaměňovat za firmu iProof, založenou společností Birmy), nové řešení od firmy Scitex je založeno mimo jiné na využití počítače iMac. Scitex tak reaguje na kvalitativní vzestup desktop tiskáren, pomalu sahajících po kvalitě nátisků Iris2Print.
Hardwarově je systém založen na desktop tiskárně Cannon BJC-8500. Software zajišťuje řízení barev prostřednictvím ICC profilů a screening.
Výsledky jsou podle prvních testů excelentní, téměř nerozeznatelné od Iris2Print, což jen potvrzuje předchozí tvrzení o důležitosti softwarového řešení. Rozhodující bude, jak se systémy osvědčí v každodenním nasazení a zejména barevná stabilita v čase.

Taipan Proofer RIP

Produkt firmy Agfa je vystavěn na interpreteru Adobe PostScript 3. Obsluhuje poměrně novou řadu velkoformátových ink-jetových nátisků Sherpa, používaných například v segmentu novinového tisku pro náhledy vyřazení, ale s ambicemi převzít i pozici schvalovacích výtisků. Tiskárny jsou založeny na technologii Epson a Mutoh a Taipan Proofer RIP je pro nás zajímavý tím, že díky podpoře rozlišení 720 (a následně 1 440) dpi umožňuje pravé polotónové ink-jet nátisky do lineatury 175 lpi. Systém běží pod NT a pro správu barev obsahuje známý produkt Agfa ColorTune.

Článek byl převzat z prosincového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis obsahuje 100 stran za cenu 79,- Kč vč. DPH, poštovného a balného! Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: