Přehled a dělení papíru - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Polygrafie

Přehled a dělení papíru

3. září 1999, 00.00 | Každý kdo se pohybuje v prostředí tisku naráží neustále na papír. Jaký je rozdíl mezi papíry dřevitými, bezdřevými, natíranými, nenatíranými atd.?

Papír je jedním z nejdůležitějších materiálů, které se okolo nás vyskytují. Můžeme se s ním setkat opravdu na každém kroku. Bez papíru by si asi nikdo nedokázal život vůbec představit. Rozlišujeme mnoho jednotlivých druhů papíru, a proto je také velmi složité sestavit jejich rozdělení. Papíry se dají členit podle mnoha parametrů. Prvním by mělo být dělení podle použití. Největší množství papíru se používá v obalové technice. Mezi tyto papíry lze zařadit různé druhy kartonů a lepenek. Papíry pro obalovou techniku zabírají přibližně 53 % jeho celkového spotřebovaného množství. Na druhém místě jsou papíry grafické. Mezi ně se dají zahrnout veškeré tiskové a psací papíry. Do této skupiny patří i papíry novinové.

Základním členěním papírů podle obecných vlastností, které platí pro všechny druhy papírů, je dělení na papíry dřevité a bezdřevé. Již samotné názvy by mohly být poněkud zavádějící. Papír označovaný jako bezdřevý pochopitelně dřevo obsahuje stejně jako papír dřevitý. Je však pravdou, že pro každý z těchto papírů se používá jiná dřevní hmota. Pro papíry dřevité se nejčastěji používá dřevo smrkové, pro papíry bezdřevé je to např. bříza. Největším rozdílem v oblasti výroby je styl zpracování. Zatímco u papírů dřevitých se dřevní hmota rozmělňuje na buničinu mechanicky, u papírů bezdřevých se k rozmělnění využívá chemických procesů.

Dalším způsobem rozlišení je dělení na papíry natírané a nenatírané. Toto rozdělení nelze zařadit jako podmnožinu papírů dřevitých nebo bezdřevých. Natírané mohou být jak papíry dřevité, tak i papíry bezdřevé. Natírané papíry se mohou dál dělit podle nátěrů. Nátěr se dá aplikovat buď z jedné strany, nebo oboustranně a záleží i na množství nátěrů. Běžně se používají papíry s jedním, dvěma nebo dokonce třemi nátěry.

Dalším kritériem, podle kterého lze rozlišovat papír, je druh vytvořeného vlákna obsaženého v papíru. Zde pak rozlišujeme papíry přírodní a recyklované. Papíry přírodní jsou vyrobeny z dřevní hmoty, která byla primárně vytěžena v lese. U recyklovaného papíru pak vzniká vláknina recyklací. Tu je možné až pětkrát opakovat. Poté jsou dřevní vlákna, obsažená v papíru natolik poškozená, že papír, vyrobený tímto způsobem, už nedosahuje kvality požadované odběratelem.

Dřevité papíry nenatírané

Velkou skupinu nenatíraných dřevitých papírů tvoří SC papíry. Jde o superkalandrované (hodně hlazené) papíry, jež se bělostí a především hladkostí povrchu blíží papírům natíraným s nízkou plošnou hmotností nátěrových vrstev (LWC a ULWC). Cena SC papírů je však oproti ceně natíraných papírů podstatně nižší. Standardními typy superkalandrovaných papírů jsou SC-A a SC-B. Tyto dva druhy se liší bělostí a obsahem plnidla. Papíry SC-A jsou určeny především pro tisk na hlubotiskových strojích a na ofsetových kotoučových strojích s použitím heatsetových barev. Papíry SC-B se používají i na hlubotiskových strojích a v kotoučovém tisku s použitím coldsetových barev. Tyto papíry se díky své nízké ceně také uplatňují k tisku barevně náročných časopisů ofsetovou technikou. Potom je nutné brát v potaz, že tyto papíry jsou náchylné k prášení a nevykazují velkou povrchovou pevnost. Hlavní nevýhodou při tisku ofsetovou technikou se jeví jejich nasáklivost, která způsobuje, že tyto papíry jsou rozměrově nestálé. Další důležitou skupinou nenatíraných dřevitých papírů jsou papíry novinové. Dál se můžou rozdělit na papíry standardní, s vyšší bělostí, barevné a papíry určené na telefonní seznamy. Standardní se vyznačují plošnou hmotností 45 - 48,8 g/m2. Papírům s vyšší bělostí se též někdy říká vylepšené nebo MFS (toto označení se používá především v zahraničí).

Dřevité papíry natírané

Největší skupinu těchto papírů tvoří LWC papíry lehce natírané (Light Weight Coated). LWC papíry mají velký podíl lignifikovaných vláknin. Můžou se natírat buď přímo v papírenském stroji, nebo v samostatném natíracím zařízení. Většina LWC papírů má jeden lesklý nátěr. Plošná hmotnost LWC papírů se pohybuje od 51 do 80 g/m2. Z toho 5 - 15 g/m2 plošné hmotnosti tvoří nátěr. LWC papíry se používají především v hlubotisku a kotoučových ofsetových strojích. Podskupinou papírů LWC jsou papíry ULWC, jejichž plošná hmotnost bývá 48 g/m2 i nižší. ULWC se také používají především v hlubotisku. MFC papíry (Machine Finished Coated) jsou strojně hlazené natírané papíry. Od LWC papírů se liší tím, že se natírají a kalandrují přímo v papírenském stroji. Tím se zajistí jejich větší hustota v plošné hmotnosti a nižší úroveň lesku. Poslední skupinou dřevitých natíraných papírů jsou MWC papíry (Medium Weight Coated) a HWC papíry (High Weight Coated). Jsou většinou jednou nebo dvakrát natírané - popřípadě se slabým mechanickým nátěrem - a jejich plošná hmotnost se pohybuje od 65 - 115 g/m2. LWC papíry se mohou dodávat i v arších pro tisk na archových ofsetových strojích. Zde pak rozlišujeme lehce dřevité či dřevité papíry. Používají se především v oblasti tisku časopisů. U lehce dřevitých a dřevitých papírů platí, že čím víc dřeviny papír obsahuje, tím vykazuje vyšší opacitu. Lehce dřevité a dřevité papíry jsou dodávané v plošných hmotnostech 70 - 170 g/m2.

Bezdřevé papíry nenatírané

Jednou z největších skupin papírů jsou nenatírané bezdřevé papíry. Celá skupina zaznamenala v posledních letech velký rozvoj. Její obrovskou část představují kancelářské papíry. Nejdůležitějším parametrem je u kancelářských papírů průchodnost papíru zařízením na zpracování. Do této veliké skupiny patří např. papíry do kopírek, faxů, ink-jetových tiskáren apod. Ink-jetový papír je na povrchu uzavřený a je opatřen lehkým pigmentem. Ten zabraňuje inkoustu ink-jetových tiskáren v zapíjení do papíru. Obecně lze říci, že i přes veliký rozmach e-mailů a komunikační techniky bude kancelářský papír stále velmi zajímavou komoditou. V loňském roce se jej v Evropě spotřebovalo více jak tři miliony tun.

V klasické polygrafii se bezdřevé nenatírané papíry používají jak pro tisk kotoučový, tak i pro tisk na plocho. Souhrnně se těmto bezdřevým papírům říká papíry ofsetové. Největší využití nacházejí bezdřevé papíry při výrobě knih, sešitů a především při tisku, který obsahuje větší množství pérovek. Velmi zajímavou skupinou bezdřevých nenatíraných papírů jsou papíry bankovní a ceninové k výrobě akcií, kolků apod. Jde převážně o papíry těžko napodobitelné. Jejich ochrana se dělí na tří základní segmenty. Prvním je ochrana mechanická, do které je možné zahrnout vodoznaky. Druhým způsobem je ochrana optická, které se dosahuje za pomoci různých typů vláken viditelných jen pod světlem určité vlnové délky. Poslední skupinou ochranných prvků je ochrana chemická. Chemicky chráněné papíry reagují na přítomnost určitých chemických látek zabarvením.

Bezdřevé papíry natírané

Tyto papíry tvoří asi úplně největší skupinu. Lidé obecně této skupině říkají slangově křídové papíry. Natírané bezdřevé papíry jsou určeny především na potisk v archových ofsetových strojích, což je dáno především obecně vyšší hmotností těchto papírů. Skladbu zakázek, tištěných na takové papíry, představují zvláště exkluzivní knihy a časopisy, jež kladou velké nároky nejen na kvalitu potiskovaného materiálu, ale především na kvalitu tisku. Papíry mají nízkou nasáklivost, a tak i po zvlhčení vodou v tiskovém stroji výrazně udrží svou rozměrovou stálost. Natírané papíry jsou lesklé, pololesklé a matné. Ty se pak dál dělí podle počtu nátěrů na pigmentované, jednou, dvakrát a třikrát natírané.

Mezi jednostranně natírané papíry řadíme pohlednicové kartony, etiketové papíry a papíry natírané litím. Plošné hmotnosti pohlednicových kartonů se většinou pohybují od 200 g/m2 až třeba po 350 g/m2. Natíraná strana se používá lesklá nebo matná, druhá strana je pak bez nátěru. Etiketové papíry můžeme dál rozlišovat podle způsobu využití na papíry pro mokrý a pro suchý proces. Etiketové papíry pro mokrý proces jsou určeny na etikety vratných obalů (láhve apod.), tzn. na obaly, z nichž se etiketa dá smýt. Podskupinou etiketových papírů pro mokrý proces jsou papíry s metalizovanými povrchy. Získají se nanesením slabé hliníkové fólie na papír. Využití takto upravených papírů najdeme především u exkluzivních pivních etiket. Etiketový papír pro suchý proces je určen na etikety, které nebudou umístěny na vratných obalech (konzervy, PET láhve apod.).

Samostatnými skupinami jsou papíry exkluzivní neboli "krásné" (Text and Cover) a papíry samopropisovací. Krásné papíry jsou jednou z nejvariabilnějších skupin papírů. Celá skupina se nedá přesněji definovat, protože každý výrobce papíru nabízí jiný sortiment těchto papírů. Největší rozmanitost je především v barvách, vzorech a strukturách. Papír je určen na výrobu exkluzivních tiskovin, jako jsou výroční zprávy nebo vizitky. V zahraničí se velmi často pořádají mezinárodní designerské soutěže o nejkrásnější papír. Ten je pak prestižním artiklem vítězné papírenské firmy. V České republice však bohužel není výjimkou, když v restauraci dostanete jídelní lístek na okopírovaném papíře.

Další zmiňovanou kategorií jsou papíry samopropisovací. Jsou tvořeny třemi základními vrstvami. Svrchní vrstvou je první list neboli také originál, který je označován CB (Coated Back). Ten je na spodní straně opatřen vrstvou barvu vydávajících mikropouzder. Druhou vrstvou je střední list - CFB (Coated Front and Back). Ten je natřený přijímací barevnou vrstvou na horní straně a dál je na spodní straně opatřen vrstvou barvu vydávajících mikropouzder. Poslední list - CF (Coated Front) je pouze na horní straně opatřen přijímací vrstvou. Střední listy je možné použít v libovolném množství podle počtu potřebných kopií.

V papírenském průmyslu je mnoho hledisek a kritérií, podle kterých lze rozlišovat a členit papíry. Tento článek by rozhodně neměl být celistvým a kompaktním pohledem na kompletní dělení druhů papíru. Měl by jenom navodit základní přehled v oblasti papíru.



Článek byl převzat z letního dvojčísla polygrafického měsíčníku Svět tisku(celkem 152 stran informací, právě přichází do distribuce).
Svět tisku obsahuje 88 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: