Ničivé technologie - co čeká polygrafii? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce


Polygrafie

Ničivé technologie - co čeká polygrafii?

9. srpna 1999, 00.00 | Některé technologie mají tu moc rychle a překvapivě zničit i zavedené, vedoucí společnosti. Důkazů z minulosti je zde mnoho. Seznamte se s našimi kacířskými úvahami o tom, co lze čekat v budoucnosti...

V řadě průmyslových odvětví lze, zejména v posledních několika letech, pozorovat zajímavý jev. Jeho scénář je vždy podobný. Na okraji segmentu trhu, ovládaného dominantní a vyspělou technologií, se uchytí technologie nová, levná a jednoduchá. Vedoucí výrobci na ni pohlížejí s despektem a dál zdokonalují své špičkové systémy, které ji v kvalitě výrazně předstihují. Nová "ničivá" technologie se nenápadně zdokonaluje a najednou, takřka přes noc, ovládne většinu dříve nedostupného trhu. Co se stalo? Jednoduše řečeno, doposud vedoucí technologie předběhla svými možnostmi požadavky drtivé většiny trhu a ukáže se, že mnohé z nabízených funkcí či parametrů nejsou ve skutečnosti důležité a potřebné. Uživatelé dají přednost jednodušším, sice méně dokonalým, ale o to levnějším postupům, které přesto uspokojí jejich hlavní potřeby.

Proč používáme pojem "ničivá" technologie? Pochází z angličtiny a je to vlastně celkem vhodné pojmenování, neboť ničivá technologie přebírá totální podíl na trhu a likviduje dříve dominantní postupy. Spolu s nimi nezřídka pošle ke dnu i překvapené dosavadní leadery, kteří nestačí zachytit nový trend. Ničivá technologie se od běžných novinek na trhu odlišuje několika základními příznaky:

  • vzniká jako podřadná, jednoduchá a nekvalitní náhražka stávající vedoucí technologie
  • nejdříve se používá jen pro levná řešení (zakázky)
  • nakonec se stane levnější a současně vhodnou variantou pro naprostou většinu zákazníků.
Z tohoto výčtu je zřejmé, kdy o ničivou technologii nejde. Do této kategorie nelze například zařadit šestibarvový ofsetový tisk (Hexachrome, hi-fi colors...), který stávající technologie vhodně doplňuje a rozvíjí tam, kde nestačí kvalitativním nárokům klientů. Podívejme se, jaké příklady ničivých technologií můžeme v minulosti nalézt a co také může zanedlouho polygrafický trh čekat.

DTP systémy

I když to dnes leckomu nepřijde, před nástupem DTP systémů se opravdu nesázelo ručně a obrázky se neryly do měděných destiček. Trh ovládaly dokonalé a patřičně drahé fotosázecí systémy od výrobců jako jsou Penta, Alphatype a Berthold. K jejich provozu byly potřebné výkonné minipočítače se speciálními operačními systémy, výrobci dodávali veškerá myslitelná vylepšení, stovky kerningových párů atd. Když se objevily první programy typu PageMaker a Ventura Publisher, výrobci je nebrali vůbec v potaz pro jejich nedostatečné funkce. Najednou se ale ukázalo, že se DTP systémy zdokonalily, pokryly požadavky masy uživatelů, a i když jsou některé např. typografické možnosti předchozích systémů dodnes pro běžné DTP programy nedostižné, před několika lety DTP programy zcela vytlačily konkurenci z trhu.

Postscriptové osvitové jednotky

Osvitové jednotky se pro výstup dat používaly již nějakou dobu před příchodem PostScriptu. Každá osvitka musela ovšem mít speciální firemní programové vybavení. Produkty jednotlivých výrobců nešly obecně vzájemně kombinovat. Pokud jste měli osvit od Mergenthaler Linotype, nemohli jste používat fonty od Compugraphic. Neexistovaly alternativní zdroje fontů. Jeden font stál stovky dolarů a dodavatelské firmy měly investovány obrovské prostředky v knihovnách fontů. V té době se kvůli přístupu k fontům kupovaly celé společnosti. S příchodem PostScriptu se vše začalo měnit. Velcí výrobci jej ignorovali, byl zprvu jen pro laserové tiskárny, byl pomalý, měl problémy s chybovostí, barevnými separacemi, nedostatkem fontů apod. Ale nalezl si skulinku na trhu mezi uživateli, pro které nebyly uvedené nedostatky důležité. Brzy po uvedení první postcsriptové osvitky firmou Mergenthaler Linotype se dal očekávat konec speciálních osvitových jednotek a jejich formátů pro fonty. Dařilo se řešit jeden nedostatek PostScriptu za druhým, až zcela ovládl trh.

DTP barevné systémy

Podobný souboj se odehrál během posledních let, řekněme deseti, i na poli zpracování barvy. Na počátku souboje vidíme systémy od firem jako Scitex, Crosfield, Dainippon Screen či Hell, založené na výkonných pracovních stanicích. Stranou zájmu se zatím rozvíjely programy, jejichž hlavním představitelem je Adobe Photoshop. Daleko za možnostmi "velké čtyřky" zaostávaly. Sloužily tam, kde byly nároky na barvu vcelku nízké. A zatímco velcí výrobci své produkty "vyšlechťovali" do naprosté dokonalosti (s odpovídající cenou), z čista jasna programy jako Photoshop uspokojily nižší požadavky většiny trhu a ovládly jej. Někteří výrobci (Scitex) vývoj stačili zachytit, jiní ne a byli odkoupeni a pohlceni konkurencí (Crosfield, Hell).

Předcházející příklady ukazují, proč je dobré vědět o principech nástupu ničivých technologií. Bývá ztracen ten, kdo odhadne trh nedostatečně a přechází jeho pohyby bez povšimnutí. Naopak, kdo včas zachytí nové potřeby uživatelů, toho čeká s velkou pravděpodobností firemní rozkvět. Podívejme se proto, které z nových technologií by dnes mohly být pro současný trh potenciálně těmi ničivými. Na léto jsme pro vás připravili mírně kontroverzní úvahy a předpokládáme, že řada čtenářů s námi může velmi nesouhlasit. Odborné veřejnosti dáme rádi prostor k diskuzi nad následujícími úvahami.

Kancelářské laserové tiskárny

Typický výkon potřebný pro malonákladové černobílé tisky se pohybuje okolo 100 stran za minutu. To je prozatím doménou dražších "produkčních" tiskáren s relativně vysokými náklady na jednu stránku. Typickými dodavateli jsou Xerox, Océ nebo IBM. Na jejich místo by se však v blízké budoucnosti mohly protlačit kancelářské tiskárny. Velmi zajímavým se ukazuje pohled na možnost použití sestavy levných kancelářských tiskáren.

ICC color management

Správa barev na bázi ICC profilů by se nemusela zdát vhodným příkladem ničivé technologie. Vznik ICC koncepce byl původně iniciován potřebou pracovat s "dostatečně" věrnými barvami na zařízeních od různých výrobců. Do soutěže tak nevstupovala s uzavřenými systémy, v nichž je řízení barev vypracováno na základě zkušeností a známých charakteristik z několika používaných zařízení. Pravda, správa barev zatím prostřednictvím ICC profilů nedosahuje výsledků, jaké mohou nabídnout uzavřené, vyprecizované systémy. Přesto by ICC systémy mohly být pro řadu tiskáren ničivými. Pokud překonají svá nynější omezení, rýsuje se zde souběh s dalším trendem, který již dnes můžeme pozorovat. Ofsetové stroje směřují k ideálu automatického zařízení, samo sebe kalibrujícího, se stálou a známou barevnou charakteristikou. Pak se může práce tiskaře redukovat na kontrolu zásobníků desek, barev a papíru.

Ofset a flexotisk

Většina dnes prodávaných tiskových strojů jsou stroje ofsetové. Flexografické stroje jsou využitelné jen částí trhu, zejména v tisku obalů a některých novin. Využívá se jejich schopnosti pracovat s minimálními nároky na obsluhu v průběhu tisku, stejně jako možnosti tisku rozličnými druhy barev na široké spektrum podkladů. Kvalita flexotisku však byla vždy daleko za ofsetem, mimo jiné pro neschopnost tisknout malé body ve světlech.

Během posledních několika let ovšem flexotisk zaznamenal značný kvalitativní nárůst, a to v souvislosti s nástupem digitálních technologií přípravy desek. Možnosti flexotisku jsou nesrovnatelné se stavem před několika lety. Flexotisk vytlačuje ofset z tisku obalů a nenápadně se zachycuje i mimo něj. Ano, ofsetový tisk má stále velký náskok, dále se rozvíjí a dosažitelná kvalita stále roste. Ale co když je to právě případ "přehnaných" parametrů? Co když většina trhu klade na tiskoviny nižší nároky uspokojitelné jinak?

Digitální tisk

Také v tomto případě můžeme dojít k podobné úvaze. Digitální tisk je méně efektivní, pomalejší a poskytuje nižší dosažitelnou kvalitu než klasické způsoby tisku z desek (ofset, flexo). I když může být časový horizont ještě daleko, logika je stejná. Digitální tiskové stroje si už nalezly na trhu místo, v němž jsou jejich nevýhody bohatě vyváženy klady. Zejména kvalita je pro řadu aplikací dostatečná. V této souvislosti se zatím zdá, že by mohly, zejména vysokorychlostní ink-jet tiskárny, do budoucna překvapit.

Internet

Internet je pro většinu producentů doplňkovým médiem. Jsou přesvědčeni o tom, že čtenáři zásadně dávají přednost tištěným produktům. Nalezneme ale produkty, o nichž můžeme říci, že obsahují informace, ze kterých konkrétního čtenáře většina vůbec nezajímá. Řada lidí dnes zjišťuje, že jejich potřeby lépe uspokojí ten, kdo jim prostřednictvím Internetu dodá právě a pouze tu informaci, kterou chtějí. Neprorokujeme tady zánik tištěných médií, pozor by si měli dát producenti pre-press systémů. Někteří z nich se již snaží zohlednit to, že vydavatel může chtít část tištěné produkce umístit na Internet. Co však potom, když se tento poměr změní? Dnešní systémy pro publikování na Webu jsou, vzhledem k možnostem pre-press programů, nedokonalé (layout, řízení barev) ... ale jak dlouho?

Domácí tisk

Hitem poslední doby, zejména v USA, byl distribuovaný tisk. Místo tisku obrovského nákladu v jednom místě přeneseme data do místa distribuce (ušetříme dost peněz za dopravu) a tiskneme menší, popřípadě lokalizované, náklady. Když tento trend přeneseme dále, zjistíme, že řadu dokumentů by si mohl tisknout sám koncový uživatel, a to v množství, které si sám určí a pouze ty části, které opravdu potřebuje. S rozvojem levných barevných tiskáren se cosi podobného dá očekávat. Koneckonců už dnes se s takovým přístupem, byť v malé míře, setkáváme. Informace o produktu si stáhneme v PDF z Internetu a vytiskneme, můžeme si vytisknout vizitku i vlastní pohlednici. Ano, jsou tady zatím velká omezení v kvalitě tisku, stejně tak těžko budeme doma knihařit. Velkou otázkou zůstávají i autorská práva. Rovněž cena zatím není dost nízká za takový přístup. Je možné, že si lidé opravdu nechtějí tisknout informace sami. Na druhé straně, neslyšeli jsme před časem, že lidé nebudou mít zájem a možnost vytvářet si sami tiskoviny (viz DTP)? Nemůže se stát, že si lidé raději zvolí o něco méně kvalitně vytištěné, ale přesně vybrané materiály místo kilogramů papíru, které si denně pořizují?

Elektronická kniha

Je mimo jakoukoliv diskuzi, že jednou z hlavních výhod tištěné publikace oproti elektronickému publikování je mnohem kvalitnější zobrazení. Na papíře běžných 300 dpi je pro monitor nedosažitelné, monitor je jistě dražší než potištěný list papíru, rozměrný a rovněž "o něco" hůře přenosný. O vývoji "elektronické knihy" se již psalo na mnoha místech. Když nyní uvažujeme o možnosti zobrazovat na přenosném displeji knihu, časopis nebo prospekt načtený z vložené "karty", vidíme základní nedostatky - cenu, velké rozměry a "špatnou" čitelnost. Jsou to však opravdová omezení ve světle toho, co jsme už viděli? A v jakém časovém horizontu jimi přestanou být? Elektronická kniha je jen jedním z pokusů jak nahradit potištěný papír a jistě není posledním. Jak daleko jsme od produktu, který bude moci přestat soutěžit s papírem, protože i jeho o něco nižší kvalita zobrazení bude trhem najednou uznána za vyhovující?

Tolik tedy několik "kacířských úvah" jak jsme je nasbírali v zahraničních pramenech. Z uvedeného je zřejmé, že ničivé technologie mají tu moc rychle a překvapivě zničit i zavedené, vedoucí společnosti. Bránit se jejich vlivu dokáží jen firmy s perfektním, pružným a obezřetným vrcholovým vedením. Zdá se, že jsme nalezli jeden z kladných aspektů mírného zaostávání vůči vyspělým trhům.

S použitím zahraničních pramenů připravil Kamil Třešňák.



Článek byl převzat z letního dvojčísla polygrafického měsíčníku Svět tisku(celkem 152 stran informací, právě přichází do distribuce).
Svět tisku obsahuje 88 stran informací a je distribuován pouze formou přeplatného za 49,- Kč. Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: