Monaco prakticky na PC - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce


Polygrafie

Monaco prakticky na PC

4. února 2000, 00.00 | Po krátkém testu kalibračního software na Macintoshi jsme jej důkladně prověřili na PC. Jaké máme s Monacem zkušenosti?

V minulém článku jsme otiskli krátký test programu Monaco EZcolor. Programové vybavení i měřící sondu jsme vyzkoušeli ve spojení s Macintoshem a starším skenerem. Po tomto prvním seznámení jsme se rozhodli použít tuto sestavu prakticky, v běžných podmínkách a hlavně na PC.

Je jasné, že při prvním zkoušení na Macintoshi nás nejvíc zajímalo, zda předkládané řešení funguje a byli jsme zvědaví, jakou změnu v práci s barvami můžeme čekat. Výsledky byly na v podstatě low-end řešení velmi slušné. Potvrzuje se tak ostatně tušení, že firmy mají obvykle v rukávu schováno více, než přiznávají. Je jasné, že aktuální provedení a možnosti Monaca (a jistě i jiných produktů) jsou více než co jiného výsledkem marketingové rozvahy o ceně a protihodnotě, kterou je za ni firma ještě ochotna kupujícímu "přepustit". Funkce jsou ořezány a omezeny na minimum, nicméně uvnitř se dá tušit kvalitní jádro, které lze dále opentlit a vybavit komfortem, ovšem obvykle za daleko vyšší cenu. Stejně tak je dobré si povšimnout, že podstatnou část ceny obvykle tvoří proměřené odrazné terče. U terčů průhledových, nezbytných pro vytváření profilů při skenování diapozitivů, je to ještě markantnější, jejich ceny dosahují stovek dolarů. Je to koneckonců pochopitelné, protože proměření průhledového terče je daleko náročnější.

Při zkoušce na Macintoshi jsme ověřili, že v principu Monaco funguje, a že podobný vzestup kvality práce s barvami by bezpochyby prospěl nejednomu studiu či kanceláři. Vzhledem k tomu, že zkouška měla trochu laboratorní nádech, rozhodli jsme se poté vyzkoušet sestavu více prakticky, v běžných podmínkách. Protože je mnoho DTP a pre-press pracovišť, kde se Macintoshe nepoužívají, a protože Monaco by mělo být určeno i pro náročnější uživatele v kancelářích, zaměřili jsme se na platformu PC a tedy Windows. Lákala nás i představa, že si v rámci testu "oprofilujeme" redakční počítače a zařízení.

Je jasné, že nejprůkaznějších výsledků dosáhneme po vytvoření profilu skeneru, případně tiskárny. Proč? Odpověď není složitá. Abychom získali po vytvoření profilu monitoru při jeho praktickém použití opravdu přesné barvy, třeba tak přesné, abychom mohli hovořit o soft-proofingu, k tomu pouhý profil monitoru zdaleka nestačí. Jak jsme již několikrát podrobněji psali, museli bychom věnovat jisté úsilí i úpravám pozorovacích podmínek, to znamená zajistit vhodné normované osvětlení pracoviště, kterému přizpůsobíme i nastavení monitoru. Psali jsme i o vhodné barevnosti stěn, vybavení pracoviště a oblečení obsluhy.

Tolik omezujících podmínek u skeneru nenacházíme, stejně jako u tiskárny (i když tady samozřejmě musíme s vlivem okolního osvětlení počítat). I tady někde mohou zčásti ležet důvody, proč v praxi zjišťujeme, že pro masové využití jsou celkem vhodné i profily monitoru vytvářené bez sondy, vizuálně.

Rovnou budiž řečeno, že některé následující řádky asi nevyzní pro ty, kdo se nás chystají následovat, příliš optimisticky. Sonda pro měření monitoru se totiž připojuje na sériový port počítače. Kdo se již někdy podobnou činností na PC zabýval, ví, že na cestě jej může čekat řada obtíží.

Nejprve se podívejme, co by si měl zájemce o použití sondy prověřit, na co by si měl zejména dát pozor. Nejtriviálnější překážkou je samozřejmě prostá absence druhého sériového portu. Je však možné připojit sondu na port určený běžně pro myš, vyzkoušeli jsme to a počítač sondu spolehlivě našel. Musíte ale umět ovládat Windows bez myši. Pokud druhý port v počítači máte, je stále možné, že není zapojen. To doporučujeme ověřit předem. Používání sondy s druhým portem totiž není bez problémů, a tak je dobré alespoň variantu nefunkčního portu rovnou vyloučit.

Jestliže vše funguje, je možné se pustit do instalace. Obecně to asi nebude jednoduché. Uživatelé digitálních fotoaparátů jsou v podobné situaci a jistě nám dají za pravdu, že raději sériový port obcházejí používáním paměťových karet.

K instalaci sondy na druhý sériový port proto doporučujeme mít po ruce někoho, kdo pomůže, když Windows a aplikační program sondu na první ani na druhý pokus nerozeznají.

I my jsme se povzbuzeni snadností zapojení na Macintoshi pustili do práce bez váhání a bez důkladnější přípravy, a i my jsme nakonec ke zprovoznění sondy zásah redakčního Windows-odborníka potřebovali. Není to samozřejmě chyba Monaca jako takového. Jen jsme na vlastní kůži poznali to, o čem jsme vlastně nedávno psali - rozdíl mezi oběma platformami, pokud jde o nároky na odbornost uživatele při, třeba na pohled triviálních, servisních nebo instalačních úkonech.

Pokud veškerý hardware funguje, na další technické problémy zřejmě nenarazíme. Po vložení CD spouštíme instalační program. Grafické provedení instalátoru je pěkné, všechno běží, program nás vede instalací a na obrazovce příjemně poblikávají různobarevné sloupce. Instalace je sice delší než na G3, nicméně ani zde nepřesahuje hranice únosnosti.

Po instalaci se nabízí možnost ihned automaticky program spustit a tak také činíme. Jako první budeme proměřovat monitor. Po odkliknutí se objevuje varování, že instalovaná grafická karta nepodporuje korekce barevných tabulek a vytvořený profil bude možné použít jen v aplikacích, které s ICC profily pracují, nikoliv na systémové úrovni.

Připomeňme si stručně, co platí obecně. Vytvořený profil umí některé aplikace (Photoshop, Illustrator …) použít při průběžné korekci barevnosti obrázku na monitoru. Data v souboru zůstávají samozřejmě nedotčena, jen jejich prezentace na monitoru se mění. Kromě toho může potřebné korekce provádět i sám operační systém. Systémy jako ColorSync na Macintoshi a ICM ve Windows mohou vzít profil monitoru v úvahu při každém zobrazení, proto jsou barvy korigovány i při zobrazení z aplikací, které samy o sobě ICC profily nepodporují.

Základní podmínkou ale je, aby grafická karta umožnila systému opravit hodnoty v barevných tabulkách (LUT). Uživatelé Macintoshů mají štěstí, kromě archivních modelů jsou korekce podporovány na všech počítačích. Na PC je to složitější, a řada běžně používaných konfigurací korekce v tabulkách karet nepodporuje. Prakticky to znamená, že stejný obrázek bude jinak vypadat otevřený v některém z prohlížečů (tj. bez korekcí) a jinak v Photoshopu, který provede korekce na profil monitoru. To je i případ karty v počítači, který jsme měřili. Uživatel je ostatně na tuto možnost v manuálu k Monacu předem připraven.

Program poté vyzývá uživatele k nastavení jasu a kontrastu monitoru. Tuto část jsme kritizovali již minule. Jako elegantní možnost, jak obejít nastavování podle čtyř obdélníků v Monacu, doporučujeme nastavit jas a kontrast monitoru v ovládacím panelu Obraz a Zvuk (Macintosh) nebo Adobe Gamma (obě platformy). Nastavení je daleko příjemnější a zřejmě i přesnější. Potom se vrátíme do Monaca a oba kroky jednoduše přeskočíme.

Připevníme sondu do vyhrazeného místa (měření na více místech monitoru není podporováno, vzhledem k ceně Monaca ani není divu). Program promítne řadu barevných bloků a je hotovo. Uživatel je vyzván k pojmenování a uložení nového profilu. Tady je potřeba dát pozor, na PC i Apple se sice objeví běžné dialogové okno, kde zadáme jméno a klikneme na Save, profil se ale v této chvíli ještě neuloží. Ke skutečnému uložení dojde až poté, když klikneme v Monacu na tlačítko Next. Kdo se vrátí na titulní stránku hned po stisku Save, profil ve složce nenajde.

Kromě monitoru umí Monaco EZcolor vytvářet profil skeneru a barevné tiskárny. Vytváření profilu tiskárny si necháme na příště; brzy budeme totiž testovat nový RIP pro ink-jet tiskárny Epson, takže bude výhodné obě úlohy spojit. Vytvoření profilu skeneru jsme testovali na redakčním skeneru HP 4C. Ten je připojen k jednomu z PC a převážně je využíván pro sken náhledů. Je běžně nainstalován a využívá rozhraní TWAIN. Počítač sice nemá CD, ale i po síti jsme opět instalovali programové vybavení bez problémů. Další postup byl úplně stejný jako na Macintoshi. Monaco snadno našlo TWAIN ovladač a naskenovalo měřící terč přímo z aplikace, bez nutnosti spouštět Photoshop. V menu skeneru jsme vypnuli všechna vylepšení jako descreen, ostření a korekce barevnosti. I výpočetně počítač stačil, odezvy programu byly okamžité a výpočet profilu trval jen pár vteřin. Skener zřejmě snímá poměrně kvalitně, protože se neobjevilo upozornění na velkou chybu ?E mezi nekorigovaným a korigovaným skenem. Profil se automaticky uložil kam je třeba, a při následném spuštění Photoshopu jej nacházíme mezi dostupnými vstupními profily.

Provedli jsme zkušební sken čelní strany obalu dodávaného CD a již podruhé (po testu skeneru UMAX) nejsme zklamáni. Rozdíl mezi prostým skenem a skenem převedeným přes profil skeneru je opravdu výrazný. Převedený sken je podstatně kvalitnější, na ukázce zejména nepřehlédněte splývání některých barev v nekorigovaném skenu a jejich oddělení po převodu. Stejný efekt se projevil i při testu skeneru UMAX v minulém čísle, kde jsme navíc zaznamenali po vytvoření profilu podstatně lepší podání stínů. Použití profilu tak viditelně ušetří mnoho práce při dodatečných úpravách obrázku.

A jaké jsou zkušenosti z praktického testu Monaca na PC?

Nezapomeňme, že profil monitoru bychom měli přeměřit při změně světelných podmínek, profil skeneru při výměně lamp, profil tiskárny při výměně náplní nebo přechodu na jiný papír - a to jsou jen některé zásadní okamžiky. Proto z principu předpokládáme, že vlastník bude Monaco využívat dlouhodobě a opakovaně, a v takovém případě doporučujeme zamyslet se nejdříve nad konfigurací počítače. Nejen abychom se vyvarovali opakovaných potíží s připojením sondy, rozhodně se vyplatí uvažovat třeba o upgradu grafické karty, abychom vytvořené profily využili co nejvíce. Pokud si objednáte proměření externě, počítejte s tím, že technik může většinu času spotřebovat na rozchození sestavy.

K funkci celé sestavy nelze mít žádné námitky. Za přijatelné peníze a trochu času získá uživatel možnost pracovat s výrazně věrnějšími barvami. Absolutní stupeň kvality barev se bude samozřejmě lišit podle kvality a úrovně použitého zařízení, rozdíl mezi stavem před a po použití Monaca je ale více než viditelný.



Článek byl převzat z lednového čísla polygrafického měsíčníku Svět tisku. Časopis obsahuje 100 stran za cenu ý9,- Kč vč. DPH, poštovného a balného! Neváhejte proto a předplaťte si časopis tímto formulářem.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Polygrafie  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: