Co čeká XMP? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Trendy

Trendy

11. dubna 2002, 00.00 | Představuje nový standard Adobe pro práci s metadaty revoluci v informačním průmyslu nebo nepotřebnou technologii? Nabízíme vám pohled na reálné možnosti eXtensible Metada Platform.

Za jednu z nejvýznamnějších novinek publikačního průmyslu uvedených v loňském roce lze bezpochyby považovat standard XMP (eXtensible Metada Platform) společnosti Adobe, určený k reprezentaci metadat. Technickými podrobnostmi spojenými s XMP jsme se již zabývali ve zvláštním článku, na tomto místě bychom se rádi zamysleli nad obecnými možnostmi i nejbližšími výhledy uvedené technologie.

Sémantický web a RDF

Myšlenka vytvoření univerzální platformy pro reprezentaci, přenos a zpracování metadat není originálním objevem Adobe. Již v devadesátých letech byla významně akcentována v konceptu tzv. sématického webu (Semantic Web), tj. "rozšíření současného webu, ve kterém jsou informacím dodány dobře definované významy, umožňující počítačům a lidem lépe spolupracovat". Pod uvedenou definicí (podrobněji vysvětlenou zde) jsou podepsáni tři autoři, Tim Berners-Lee, James Hendler a Ora Lassila, z nichž první jmenovaný je jistě i čtenářům tohoto článku dobře znám coby "duchovní otec" hypertextu a potažmo celého World Wide Webu.

V čem se liší sémantický web od současného WWW? Především v tom, že informace na něm uložené sebou nesou i definovaný význam, umožňující jejich automatizované zpracování, zatímco obsahu dnešního hypertextu, kódovaného v HTML, dokáže obvykle význam (a případné instrukce pro jeho zpracování) dodat teprve jeho lidský čtenář (Výjimku tvoří například tagy určené pro vyhledávací služby.).

K naplnění konceptu sémantického webu je zapotřebí jazyka-standardu, který by umožnil reprezentovat jak data, tak pravidla pro jejich zpracování. Takovýmto standardem má být Resource Description Framework (RDF), postavený na jazyce XML, jehož vývoj zaštiťuje obdobně jako v případě HTML a XML World Wide Web Consortium (W3C).

Scénářů využití RDF resp. sémantického webu je velmi mnoho. Začínají od již rozpracovaných projektů, například pro anotování webovských dokumentů (Annotea ) či katalogizování hudby (MusicBrainz), a končí u extrémních vizí totálně propojeného světa, ve kterém veškerá zařízení obklopující člověka (od počítače a telefonu až po mrazák a mikrovlnnou troubu) dokáží automatizovaně spolupracovat pouze s použitím metadat.

Network publishing a XMP: metadata konečně v praxi?

Idea sémantického webu vypadá jistě velmi lákavě, ale na její reálné naplnění v plné šíři (bude-li vůbec nějaké) si určitě ještě dlouho počkáme. Je to pochopitelné, protože ve svém důsledku znamená kompletní přebudování infrastruktury dnešního World Wide Webu, a to je samozřejmě úkol víc jak sisyfovský, který si jen těžko bude hledat své příznivce. Přesto se zdá, že by se mohla promítnout a realizovat již dnes v publikačním průmyslu, a to díky společnosti Adobe. Ta totiž přichází s myšlenkou network publishingu, která je sémantickým webem v mnoha ohledech inspirována.

Základní ideu network publishing lze vyjádřit krédem "Publikujme cokoli, kdekoli, na jakémkoli zařízení". Uvedenému krédu odpovídají současná situace i předpokládaný vývoj publikačního průmyslu, ve kterém se již vedle tištěné produkce neodmyslitelně prosadil i elektronický obsah, zobrazovaný na nejrůznějších médiích. K naplnění vize network publishingu poskytuje Adobe odpovídající aplikace (InDesign, Illustrator, Photoshop, Acrobat, GoLive, AlterCast aj.) a podporuje vývoj i využití nejrůznějších standardů (zejména PDF a SVG). Nejnovějším počinem na uvedeném poli pak je platforma XMP, která (obdobně jako v případě sémantického webu) přináší myšlenku využití metadat při (více či méně automatizovaném) publikování.

V principu je XMP vlastně dvojí technologií: jazykem postaveným na RDF, umožňujícím využití stávajících a definování vlastních metadatových schémat a zároveň i souborem nástrojů a pravidel, umožňujících metadata v uvedeném jazyce vkládat do souborů a posléze z nich zpětně načítat.

Využití metadat může být v rámci publikačního průmyslu velmi různorodé. Na prvním místě určitě stojí automatizované konverze a skládání dat při cross-media publishing (například tentýž obrázek je na základě příslušných metadat vložen ve vysokém rozlišení do tištěné publikace, v nízkém do elektronického dokumentu a zcela vypuštěn při odesílání publikace na mobilní zařízení). Představit si ale lze mnoho dalších aplikací: například komplexně automatizovaná sazba (uživatel určí komponenty publikace a pravidla jejich složení, zbytek provede automaticky odpovídající aplikace), kontrola a prodej autorských práv (dokument bude mít k sobě přibalen copyright a kontaktní informace nebo budou uzamčeny jeho zvolené části) či správa workflow (dokument sebou ponese informace , které budou použity například k posouzení odpovědnosti za případné chyby vzniklé při jeho úpravách).

XMP: pro a proti

Velkou výhodou techniky XMP je zejména to, že se metadata vkládají přímo do souborů - nehrozí tudíž jejich ztráta při přenosech mezi různými prostředími a pracovišti. Technologie vkládání XMP paketů přitom dovoluje použít coby nosič metadat soubor prakticky v libovolném formátu a není tedy vůbec omezena pouze na aplikace Adobe. Za hlavní předpoklad úspěchu XMP ovšem musíme považovat to, že s ním přichází vedoucí výrobce publikačního průmyslu, který nabízí vedle (volně dostupné a snadno využitelné) teoretické specifikace i reálné nástroje (volně šiřitelný SDK, podpora vkládání XMP v aplikacích jako Acrobat či Photoshop, aj.). Adobe přitom vyvíjí poměrně značné "evangelizační" úsilí, jehož cílem je přesvědčit výrobce, ale zejména uživatele o užitečnosti využívání XMP při publikování.

Z problémů stojících XMP v cestě lze naopak na prvním místě uvést stávající nedostatek konkrétních řešení pro jeho zpracování. Aplikace Adobe sice umí XMP vkládat i načítat, zatím v nich ovšem chybí nástroje, které by na základě metadat dokázaly provádět skutečně automatizované úkony toho typu, jaký jsme přiblížili výše. Totéž platí i pro další produkty jiných výrobců, které již dnes XMP podporují. Konkrétně zde máme na mysli zejména systémy pro správu obsahu (asset management) a online spolupráci od výrobců jako jsou Artesia, NorthPlains či WebWare. Podpora XMP v uvedených systémech totiž zatím většinou spočívá pouze ve schopnosti (často jen částečné) vyjmout z dokumentů aplikací Adobe XMP údaje a převést je na odpovídající údaje daného systému. To je pochopitelně málo, nehledě na fakt, že uvedené systémy patří k hi-tech aplikacím, používaným zejména velkými podniky a korporacemi. Ze zajímavých řešení pro běžný uživatelský sektor lze nicméně uvést alespoň systém TruEdit společnosti Managing Editor, využívající XMP metadata v souborech InDesignu a InCopy při jejich editaci a automatizovaném skládání.

Závěrem

XMP je bezesporu zajímavou technologií. K tomu aby slavila úspěchy nicméně vyžaduje dostatečný zájem ze strany výrobců, ale zejména uživatelů publikačních systémů. Svým způsobem je na tom podobně jako prakticky všechny ostatní standardy, postavené na XML: všichni jsou si vědomi jejich teoretického potenciálu, ovšem reálných, dech vyrážejících řešení se zatím stále nějak nedostává. Nezbývá tedy, než si počkat na další vývoj.