TIFF/IT a PDF/X: předtiskové podklady bez problémů? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


PDF - Adobe Acrobat

TIFF/IT a PDF/X: předtiskové podklady bez problémů?

standard

17. května 2002, 00.00 | Seznamte se s možnostmi i omezeními dvou nejdůležitějších standardů pro bezpečnou výměnu
pre-pressových podkladů.

Jedním ze základních předpokladů úspěšného fungování dnešního tiskového workflow jsou bezproblémové podklady v elektronickém formátu. Jakékoli komplikace týkající se například špatně zvoleného barevného prostoru, použitých písem či tiskového rastru totiž mohou vést ke špatnému výstupu, jehož následkem pak jsou nemalé časové i finanční ztráty, a to zejména v oblasti plnobarevného komerčního tisku. Není proto divu, že s postupem let a zdomácňováním elektronické tvorby tiskovin narůstají snahy o vytvoření standardu, který by garantoval bezproblémovou výměnu uvedeného typu podkladů. Konkrétním výsledkem těchto snah jsou v současnosti především standardy TIFF/IT a PDF/X. Jejich přiblížení i vzájemné srovnání je cílem našeho článku.

TIFF/IT

Začátky formátu TIFF/IT (Tag Image File Format for Image Technology) spadají do začátku 90. let. Za jeho vývojem stojí organizace DDAP (Digital Distribution of Advertising for Publications) , starající o bezproblémovou výměnu pre-pressových podkladů zejména v oblasti reklamního průmyslu. Ta pověřila vývojem uvedeného standardu výbor CGATS (Committee for Graphic Arts Technologies Standards), pracující pro organizaci ANSI (American National Standards Institute).

Jak již název formátu naznačuje, jedná se vlastně o modifikovanou populárního bitmapového formátu TIFF, jehož současným vlastníkem je společnost Adobe. TIFF/IT vychází z dosud poslední, šesté verze uvedeného standardu. Zatímco některé vlastnosti původního TIFFu jsou v jeho rámci rozšířeny, jiné jsou omezeny - obojí tak, aby co nejlépe splňovaly nároky na výměnu dat v grafickém průmyslu.

První oficiální verze TIFF/IT byla schválena v roce 1996. Přílišná volnost některých částí specifikace nicméně záhy vedla k vytvoření limitované podoby, označené jako TIFF/IT-P1 (Profile 1). Ta již splňovala dobře nároky praxe a záhy se rozšířila do reálných provozů.

Od "normálního" TIFFu se TIFF/IT-P1 liší zejména tím, že je v něm obrazová informace rozdělena do několika souborů. V principu se jedná o tři typy: Final Page (FP; obsahuje odkazy na umístění informací obsažených v ostatních souborech), Continuous Tone (CT; obsahuje informace obrazového, typicky rastrového charakteru) a Line Work (LW; reprezentuje text a čárovou grafiku). (Mimo nich existuje i několik dalších, jako například Binary Linework - BL či Monochrome Picture - MP.)

Omezení specifikace P1 se nakonec přece jen jeví jako příliš limitující, a proto se na přání řady společnosti přistoupilo k vývoji verze P2. Ta nabízí takové možnosti, jako je komprese dat v CT souborech, možnost spojení FP, LW a CT souborů do jediného, tzv. Group Final (GF) souboru či použití copydot informací v novém souborovém typu Scanned Data (SD). S oficiálním přijetím a tudíž i zavedením tohoto standardu se nicméně stále otálí - důvody budou věřme zřejmé z našeho dalšího výkladu.

Hlavní nespornou výhodou TIFF/IT je jeho robustnost, tedy schopnost věrně reprezentovat původní předlohu. Díky tomu, že data jsou již v podstatě rasterizována, není příliš pravděpodobná chyba při jejich výstupním zpracování. Rastrová povaha sebou ovšem nese i problémy. Na prvním místě lze uvést nesnadné resp. žádné možnosti editace podkladů v tomto formátu. (Text rozložený do bodů lze upravovat jen velmi těžko.) Poklady v TIFF/IT také nebývají právě nejmenší, čím je kvalita daného podkladu vyšší, tím je vyšší i objem příslušného souboru. (Podpora komprese v P2 řeší tento problém jen z části.) Komplikaci představují i nástroje pro generování a zpracování TIFF/IT. Ty sice existují, povětšinou se ovšem jedná o drahá proprietární řešení, nabízená obvykle v rámci komplexních workflow systémů. (Jejich přehled lze nalézt zde a zde.)

PDF/X

Právě uvedené komplikace obrátily v druhé polovině devadesátých let pozornost k formátu PDF společnosti Adobe, který v té době již dozrál k tomu, aby mohl být využit v profesionálním pre-pressu. Univerzálnost PDF může být ovšem při zajištění bezproblémové výměny na obtíž, a proto bylo jasné, že je třeba tento formát pro uvedený účel poněkud modifikovat. CGATS začal tedy (opět z pověření DDAP) pracovat na vývoji takovéto limitované verze, označené jako PDF/X. Následný vývoj v uvedené oblasti je poněkud bouřlivý a snad se dá říct, že i mírně chaotický. Jeho podrobnější přiblížení by vydalo na zvláštní článek, na tomto místě se pouze spokojíme s konstatováním, že namísto jednoho PDF/X dnes máme hned tři (a k tomu i několik různých verzí přechodných, které se již nebo ještě neužívají). Každá z nich splňuje trochu odlišné nároky na výměnu dat v pre-pressu. Konkrétně se jedná o PDF/X-1 (pro tzv. "slepou", tj. na podmínkách jednotlivých pracovišť nezávislou výměnu dat - všechny potřebné prvky jako fonty ad. jsou vložené, barvy musí být kódovány v modelu CMYK), PDF/X-2 (pro flexibilní výměnu založenou na "nekompletních" souborech, obsahujících OPI instrukce, odkazy na externí fonty aj.) a PDF/X-3 (stejně robustní jako PDF/X-1, ale obsáhlejší při práci s barvami).

Z uvedených podob je dnes na tom nejlépe PDF/X-1, resp. jeho verze PDF/X-1a (od PDF/X-1 se liší zákazem použití OPI informací a uzamykání dokumentu), která se již stala ANSI i ISO standardem a je doporučována DDAP vedle TIFF/IT-P1 k výměně tiskových podkladů. (Subjekty akceptující uvedené formáty eviduje DDAP zde)

Jedna z hlavních výhod PDF/X tkví v možnosti kódování prvků jako jsou text či čárová grafika vektorovým způsobem. To pochopitelně výrazně zmenšuje objem generovaných souborů a usnadňuje případnou dodatečnou editaci. Objem souborů dále umenšuje velmi sofistikované použití kompresních metod. Konečně nezanedbatelné je i velké množství cenově dostupných nástrojů pro práci s PDF, které jsou využitelné i pro PDF/X. Na prvním místě je zde třeba uvést trojici Distiller-Acrobat-Reader rozšířenou o řadu pluginů, jako jsou Apago Checkup, Enfocus Pitstop či pdfinspektor2 od Callas Software. (Viz tento přehled.)

Srovnání

Zavítáme-li dnes na stránky DDAP, nemůžeme si nepovšimnout určité "schizofrenie" dané tím, že coby formát pro výměnu pre-pressových dat tato organizace doporučuje (spolu s vlivnou organizací SWOP) jak TIFF/IT, tak i PDF/X-1a. (Zde lze stáhnout velmi zajímavé porovnání těchto i dalších rozšířených formátů z hlediska jejich použitelnosti pro výměnu podkladů.) Jedná se o přechodné stádium, po kterém bude definitivně přijat PDF/X v některé či většině svých současných podob nebo budou oba uvedené formáty vedle sebe nadále spokojeně koexistovat? Jasnou odpověď na tuto otázku zřejmě dnes nedokáží dát ani samotní tvůrci uvedených standardů, přesto se zatím přikláníme k druhé možnosti.

Zdůvodnění se zde opírá především o přece jen větší robustnost TIFF/IT. Soubor v uvedeném formátu je již v podstatě připraven pro finální výstup. Soubor v PDF/X oproti tomu musí projít dodatečným renderováním, jehož výsledek je závislý na daném RIPu (Raster Image Processoru), a může jim být nepříznivě ovlivněn. Podle našeho názoru tedy zůstane TIFF/IT především doménou drahých workflow, ve kterých je požadována věrná reprodukce bez ohledu na cenu. PDF/X oproti tomu může oslovit především menší pre-pressová pracoviště, kterým nabídne za rozumnou cenu podstatně lepší kontrolu výstupů než tomu bylo doposud.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » PDF - Adobe Acrobat  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: