Kodak DC 210 - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Nabídka práce


Hardware

Kodak DC 210

2. června 1998, 00.00 | Nový model s novou konstrukcí jsme podrobili redakčnímu testu. Kam směřuje Kodak vám napoví naše recenze.

Po delší době zde pro Vás máme recenzi na další digitální fotoaparát. Jedná se o výrobek firmy Kodak, který nám zapůjčila firma Foto-World. V úvodu je nutné zdůraznit, že Kodak u tohoto přístroje upustil od své klasické koncepce těchto přístrojů a vznikl přístroj konstrukčně zcela nový.

Design a balení
Přístroj DC 210 Jak už jsem naznačil, konstrukce se zcela zásadním způsobem změnila a to k lepšímu. Přístroj je velice malý a kompaktní. Provedením velice připomíná klasický automat, tak jak jsme zvyklí. Buďme trochu konkrétnější, takže rozměry jsou 131 x 48 x 82 mm a hmotnost se pohybuje od 340g ( bez baterií ) po nějakých půl kilogramu. Co se týče skeletu, ten je vyroben z plastu, ale působí příjemným kovovým dojmem.
V balení toho najdete určitě víc, než by jste čekali. Takže od výrobce je zde samozřejmě fotoaparát, dále baterie, kožené pouzdro, návod, CD s ovladači a kabely. A aby toho nebylo málo, český distributor ještě přikládá balík speciálních papírů, další software a ještě poukázku na bezplatné fotografie mokrou cestou.

Paměť
Jako paměť opět Kodak použil kartu formátu Compact Flash. Na rozdíl od starších modelů již přístroj nedisponuje žádnou jinou pamětí a pro ukládání snímků se výhradně používá paměťová karta. Ve standardní výbavě je karta s kapacitou 4MB. Na tu pořídíte od patnácti tak do třiceti snímků podle zvolené kvality, za předpokladu, že použijete maximální rozlišení a formát JPG. Dalším snižováním nároků se dá jít ještě dál ( 60 snímků ), ale mám pro Vás jiné řešení. Dokupte si kartu s větší kapacitou. Já jsem díky firmě ComDis testoval kartu s kapacitou 30MB ( přes 100 snímků ). Řeknu Vám, to bylo fotografování, to byla opravdová paráda.

Obrázek
Kodak vždy produkoval velice dobré přístroje. Po fotografické stránce není DC 210 tou absolutní špičkou v této třídě, k tomu se ještě dostaneme, ale obrázky jsou velice pěkné. K dispozici je obrázek o maximální velikosti 1152 x 864 bodů, což je skoro "MEGA PIXEL", který je anoncován na obalu. Praxe mě stále stále více přesvědčuje, že hodnoty kolem "MEGA" jsou zcela dostačující pro drtivou většinu aplikací.
Ostrost snímků je perfektní, až do okamžiku fotografování rychle se pohybujících předmětů. V takovém případě se projeví příliš pomalá uzávěrka. Barevné podání je ještě živější, než u předchozích modelů. U DC 120 někdy působily snímky mírně syrovým dojmem, u DC 210 se Kodak asi tohoto dojmu zalekl a snímky jsou mnohem vyváženější a harmoničtější. Né vždy to však znamená realistický obraz světa.

Automatika
DC 210 je rozhodně krokem směrem k uživatelům. Tím myslím, že ubývá nastavení, ovládání se zjednodušuje a bohužel možností je o něco méně. Co možná překvapí je absence zámku automatiky. To mi upřímně chybělo asi nejvíc. Jedinou možností, jak ovlivnit fotoaparát v jeho snažení je posun autoexpozice (AE) a to v 9 krocích. Jinak vše zařídí automat, expozici, uzávěrku, blesk atd.

Technické parametry
Začneme jako obvykle CCD členem, který disponuje rozlišením 1160 x 872 bodů, což je o trošku víc, než maximální velikost fotografie. Na fotografii je znát, že už není rozpočítávána do většího rozlišení jako u modelu DC 120.
Čočky mají rozsah 29 - 58 mm ( v přepočtu na 35 mm ) což nám dává dvojnásobný zoom. Tato hodnota je nižší, než u předchozích typů a je to evidentně zapříčiněno konstrukcí, která větší optice prostor prostě nedává. Pro dokreslení ještě uveďme F v rozsahu 4.0 - 4.7. Z toho plyne jeden důležitý fakt, fotografovat budete poměrně hodně zblízka.
Uzávěrka se dostala do běžných mezí to znamená konkrétně rozsah 1/2 až 1/362 sekundy. Dolní hranice je tradičně dobrá a horní je bohužel tradičně slabá. Co víc její ovládání je plně automatické, takže ani zde nepřicházejí v úvahu žádná kouzla.
Už je ve zkratce, ISO 140, vestavěný blesk včetně redukce červených očí, makro mód a samozřejmě nechybí ani samospoušť.

Hledáček a displej
Hledáček je průhledový optický, což je jedna z těch lepších variant. Je zcela bez jakýchkoli značek. Chybí označení středu nebo okrajů. Při fotografování zblízka je poměrně nepřesný, ale to už je nešvar průhledových hledáčků a je to lepší než nic.
Displej je 1,8 palcový TFT. Je velice kvalitní a kontrastní. Je velice potěšující, že se u fotoaparátů používají čím dál kvalitnější displeje. Nechybí možnost nastavení podsvícení. Pokud bych měl něco vytknout, tak je to zapuštění. Zapuštěný displej sice nepoškrábete, ale ani pořádně nevyčistíte.

Ovládání fotoaparátu
Ovládání To je absolutní bomba. Něco tak pěkného příjemného a intuitivního jsem dlouho neviděl. Není v tom nic převratného, žádná super tlačítka nebo podobné netradičnosti. Na horním stavovém displeji se dočtete všechny důležité informace o nastavení. K tomu jsou připojená tři malá tlačítka určená pro ovládání blesku, makro módu a samospouště. Dále zde je spoušť a tlačítko pro zapnutí a vypnutí přístroje. Tím jsem vyčerpal jednu skupinu ovládání. Tu druhou tvoří pět tlačítek po stranách LCD displeje a krásná barevná menu, která jimi ovládáte. Co zrovna s fotoaparátem chcete dělat musíte naznačit pomocí otočného ovladače. Toť vše, prosté, graficky velice pěkné prostě žůžo.

Spojení s počítačem
Zde je k dispozici také dost variant. V podstatě všechny běžně používané. Takže po pořádku. Tou nejjednodušší variantou je klasický sériový kabel. Ten pracuje bez problémů, klasicky a pomalu. Tak je to všude.
Druhou možností je použití infračerveného portu. Ten pracuje dle IrDA 1.0 a bohužel jsem jej nezkoušel, protože infra v mém notebooku nemá Microsoft rád.
Třetí variantou je použít PCMCIA adaptér. Ten je nejrychlejší a svým způsobem nejjednodušší. Prostě vidíte své fotografie jako na disku a jednoduše si je zkopírujete třeba pomocí průzkumníka.
Co se týče ovladačů, je zde možnost použít TWAIN rozhraní, třeba ve spolupráci s PhotoShopem, nebo použít dodaný software od Kodaku. Je to jen na Vás. K softweru bych se rád vrátil v některém z následujících článků podrobně, takže zde tuto kapitolu vynechám.

Speciality
Začnu tak trochu od podlahy. První zmíním televizní resp. VIDEO výstup. Ten je u Kodaku novinkou a to novinkou vítanou. Není to taková zbytečnost, jak by se na první pohled zdálo.
Jako specialitu bych označil celkovou koncepci. Fotoaparát je velice kompaktní a celkově intuitivní. Jsem rád, že něco takového se dá udělat i vkusným způsobem, který neruší při častější práci.

Závěr
Závěr bych začal srovnáním s DC120. Po přečtení článku se jistě neubráníte pocitu, že DC 210 je výrazně horší než DC 120. Ale pozor, není to tak úplně pravda. Každý z těchto přístrojů je určen pro někoho trochu jiného. DC 120 je určen pro hravé typy, které chtějí nastavovat a experimentovat a jsou ochotni za to zaplatit komfortem. DC 210 je na druhou stranu velice snadno ovladatelný, výrazně menší a upřímně působí mnohem reprezentativněji. Takže je na každém, aby se rozhodl, co pro něho je výhodnější.
Při srovnání s konkurencí je přístroj dobře technicky vybaven, působí velice exklusivním dojmem a hlavně reaguje na všechny moderní trendy. V úvahu je třeba brát i množství přidaných dárků.
A na závěr samozřejmě důležitá informace; tou je cena rovná 36.500 Kč bez DPH.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Hardware  

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: