Noc ohnivého býka - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Go verze

Noc ohnivého býka

10. října 2001, 00.00 | Španělské lidové slavnosti jsou efektní podívanou plnou barev, zvuků a emocí. Do jejich fascinující atmosféry vás neodolatelně vtáhnou fotografie Tomáše Svobody. Olé, viva Espaňa!

Španělskou zemi mám tak rád, mohl by si s V+W zazpívat fotograf Tomáš Svoboda, a možná i mnozí z nás. Protože Španělsko, to je slunce, moře, temperamentní lidé, kulinářské speciality, corrida a … San Fermin, Tomatina, San Felix, El Rocio, Dansa de la morta! Zasvěcení vědí, že se nejedná o názvy tornád ani značky vín, nýbrž oblíbené lidové svátky ze všech koutů této prosluněné země.

Karlovarský rodák, fotograf Tomáš Svoboda (*1963), nebyl hned v úvodu zmíněn jen tak zbůhdarma. Právě on je totiž velkým fanouškem těchto oslav a nejkrásnější výjevy z nich s nadšením zvěčňuje. Výběr z jeho snímků s názvem „Španělsko, Španělsko!“ je od 1. října k vidění v Leica Gallery Prague. A určitě neuděláte chybu, když jej navštívíte.

Uvidíte barevné snímky plné života a vzruchu, které vás lehce vtáhnou do své atmosféry. Zákulisí slavnosti je pro Svobodu totiž stejně zajímavé jako její oficiální část, někdy dokonce ještě víc, protože víc voní člověčinou. A stejně, jako dokáže zachytit nervozitu a temperament davu, kouzlí i své žánrové výjevy, prosvětlené prvními ranními paprsky, nebo intimními okamžiky, kdy se lidé zastavují a odpočívají. Tomáš Svoboda ve vlastním průvodním textu prozrazuje, že série postupně vznikala během patnácti různorodých oslav po celém Španělsku. Zajímavé je sledovat vliv různých prvků na charakter jednotlivých slavností. „Domácký“ katolicismus (viz sošky oslavovaného světce a královské dvojice mezi kusy šunky ve výkladu řeznického krámu) se tady prolíná se stále živými evokacemi maurského světa (průvod Křesťanů a Maurů), čistě zemědělská slavnost Tomatina (definitivní řešení problému, co s neprodanými rajčaty) má svou živočišnou obdobu v pamplonském „běhu s býky“. Svobodovi budiž ke cti, že se slavnostmi nezabývá čistě popisně jako estetickou záležitostí, ale snaží se divákovi zprostředkovat i vlastní atmosféru každé z nich. Určitě vás zaujme snímek španělských žen ve flamencových krojích, které kráčejí v průvodu, obklopené oblakem prachu, nebo muž letící vzduchem nad tělem býka při baskické corridě. Skutečně fascinující jsou však snímky z Tomatiny, slavnosti, při níž lidé po sobě házejí tisíce zralých rajčat. Směsice těl, částečně pokrytých rajčatovou kaší, v popředí s mužem s prorocky rozpřaženýma rukama, vás okamžitě „uhodí“ do očí, stejně jako muž, odpočívající v záplavě rozmačkaných rajčat vleže na boku a se zacloněným zrakem. Kombinace barev a pohybu tady skutečně funguje.

Každý si nepotrpí na krvavou lázeň corridy, a to zřejmě ani fotograf sám, protože všichni býci na jeho snímcích jsou velmi živí. Jeden se například společně s mladíky plaví v moři, jiný předvádí svůj majestát pozorovateli, který se na něho dívá skulinou v ohradě. Svoboda byl stejně jako Ernest Hemingway evidentně fascinován „během býků“, což potvrzuje nejen ve svém textu, ale i několika podařenými záběry. Býci a jiná zvířata jsou však ve Španělsku k vidění i v „neživé“ podobě – jako figuríny. Fotografie s názvem „Ohnivý býk“ ukazuje právě noční průvod lidí s takovouto figurínou, sršící kolem sebe jiskry. Ještě podmanivější je „ohnivý drak“, který stojí sám v šeru uprostřed starobylých domů, na jejichž zdi dopadají poslední paprsky zapadajícího slunce.

Jedním z kouzelných „civilních“ snímků je záběr malého chlapečka, oblečeného jako anděl, který s pootevřenou pusou udiveně sleduje zdvižený ukazovák církevního hodnostáře. Případně „křesťanští“ ozbrojenci, čekající na svou chvíli s doutníkem v zubech.

Tomáš Svoboda nemá experimentátorské touhy, soustřeďuje se na tvorbu fotografií, které mají vypovídat o jeho vztahu ke snímanému dění. Z již tak atraktivního námětu, jakým jsou lidové slavnosti v jihoevropské zemi, dokáže svým chápáním barevných, světelných a pohybových kontrastů získat maximum, aniž by však překročil hranice vkusu. A pokud se fotograf někde pomyslné hranici kýče přiblíží, máme pocit, jako by nám vysvětloval, že nemůže za to, jak dobře to vypadá. Ano, udělat špatnou fotku ve Španělsku je asi kumšt.

Na výstavu „Španělsko, Španělsko!“ se jděte podívat. Před nadcházejícím nevlídným podzimem a dlouhou zimou se alespoň trochu nadopujete kouzlem jižního slunce, koktejlem barev, dobrou náladou …

(Tomáš Svoboda: ŠPANĚLSKO, ŠPANĚLSKO!, Leica Gallery Prague v prostorách Amadeus Prague, Sarajevská 25, Praha 2, denně 9-18)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Ze společnosti  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: