Je Linux použitelný v pre-pressu? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Go verze

Je Linux použitelný v pre-pressu?

Linux tučňak

19. října 2001, 00.00 | Lze dnes použít Linux pro práci s grafikou a textem? Jaké nástroje jsou k dispozici a za kolik?

Operační systém Linux je dnes mnohými považován za zcela seriózního konkurenta zavedených komerčních platforem typu Mac OS či Microsoft Windows. Není proto od věci podívat se na možnosti, které teoreticky i reálně může nabídnout dnešnímu pre-pressu.

Historie
Zrod operačního systému Linux můžeme datovat do roku 1991. Tehdy začal jedenadvacetiletý Fin Linus Torvalds, student druhého ročníku Computer Science na univerzitě v Helsinkách, pracovat na vývoji vlastního klonu operačního systému Unix, určeného pro osobní počítače kompatibilní s IBM PC. Cílem přitom nebyla žádná revoluce v informačním průmyslu, ale chuť trochu si pohrát s možnostmi a omezeními operačních systémů. (Uvědomme si, že Unix byl tehdy doménou drahých pracovních stanic a mainframů, běžný uživatel měl k dispozici nepříliš povedený, textově založený MS DOS, a kvalitní, nicméně pouze na hodně drahém hardwaru provozovatelný System počítačů Apple Macintosh.) Důležité pro budoucí vývoj bylo, že si Linus nenechal své hrátky pro sebe a prostřednictvím Internetu nabídl svůj systém dalším zájemcům k vylepšování. Reakce byla víc než pozitivní, a tak se nový systém, pojmenovaný jako Linux, začal těšit zájmu mnoha zapálených vývojářů z celého světa. Celou věc pak akcelerovalo Linusovo rozhodnutí uvolnit systém k volnému používání formou GNU General Public Licence. (GNU Project byl založen roku 1984 americkým programátorem Richardem Stallmanem s cílem vytvořit volně šiřitelný systém na bázi Unixu. Zkratka GNU zde znamená "GNU's not Unix". Stallmanovy názory a zejména jeho činnost v rámci uvedeného projektu pak stvořily ideovou a provozní bází, o kterou se s postupem času začaly opírat aktivity mnoha nezávislých vývojářů z celého světa. Více viz zejména na www.gnu.org.)

Zpočátku byl Linux pouze hračkou počítačových nadšenců. Postupně ale začal vzrůstat zájem o jeho "normální" využívání. První, a zatím stále ještě dominantní sférou, se stalo nasazení Linuxu v síťových prostředích, klasické doméně Unixu. Díky aktivitám jednotlivců, organizací a posléze i komerčních společností začaly také vznikat distribuce Linuxu (Red Hat, Caldera, Debian, SuSe aj.), vybavené uživatelským grafickým rozhraním a aplikacemi , určenými pro běžné užívání v kancelářích, školách a domácnostech. (Zde přitom musíme upozornit, že samotný Torvaldsův Linux je vlastně pouze sada základních programů, zajišťujících chod systému - tzv. kernel čili jádro. Ostatní aplikace přidané do distribucí jsou od jiných výrobců a mohou být i komerčního charakteru.)

V další fázi se stal Linux zajímavým i pro mnohé softwarové giganty (např. Corel, Hewlett Packard, IBM): ti totiž vycítili šanci, jak jeho prostřednictvím otřást, když ne v základech, tak alespoň z části, dominantní pozicí společnosti Microsoft na poli operačních systémů. (Některé zlé jazyky naopak tvrdí, že za plnohodnotného konkurenta komerčních systémů označil Linux právě až Microsoft, když potřeboval vyvrátit nařčení z monopolistických praktik na softwarovém trhu.)

Do dnešních dnů vstupuje Linux jako poměrně zralý systém, těšící se oblibě, pozornosti a podpoře značné uživatelské komunity. Vzhledem k cenové nenáročnosti začíná být nasazován v oblastech jako je státní správa (a to nejen v zemích jako Indie, ale také například v USA!) či domácí uživatelský sektor a portován na nové platformy (Alpha, PowerPC, různé PDA a hrací či internetové konzoly, procesor Crusoe vyvinutý Torvaldsovou společností Transmeta atp.).

Pro a proti
Podívejme se nyní rámcově, jaké jsou hlavní klady a zápory toho, co sebou Linux přináší. Dopředu jsme si přitom vědomi, že kterýkoli bod našeho přehledu by mohl být napaden či podstatně rozšířen zastáncem nebo odpůrcem uvedené platformy.

K výhodám patří:
- Kvalita:
Coby klon UNIXu nabízí Linux mnoho vlastností, kterými dosud jiné operační systémy, zaměřené na koncového uživatele, disponují jen z části. Je skutečně multiuživatelský, multiúlohový, síťový, stabilní, a v základní podobě (jádro) i značně nenáročný na hardware.

- Podpora vývoje aplikací:
Součástí prakticky každé dodávky Linuxu je vše, co potřebuje vývojář k tvorbě aplikací, a to zcela zdarma. Na Internetu navíc existuje velké množství nejrůznějších, průběžně obměňovaných a rozšiřovaných programových knihoven a dalších prostředků, umožňujících do vyvíjených aplikací snadno, rychle a bezproblémově implementovat řadu užitečných funkcí.

- Otevřenost:
Linux patří mezi takzvaný Open Source software (viz opensource.org) - to znamená, že zdrojové kódy jeho jádra i mnoha pro něj určených aplikací jsou volně přístupné. Vývojáři tedy mohou nejen snadno vytvářet vlastní modifikace a doplňky tohoto systému, ale také rychle opravovat nalezené chyby.

- Volnost:
Jak jsme již několikrát řekli, Linux je zdarma. To částečně předurčuje komunitu jeho vývojářů, kteří se rovněž většinou snaží poskytnout své výtvory bez poplatků. Zpoplatňovány obvykle bývají pouze tzv. distribuce Linuxu, tj. komplexní balíky, obsahující mimo samotného jádra také grafické uživatelské rozhraní a nejrůznější aplikace. Tvůrci distribucí si přitom neúčtují peníze za samotný Linux, ale například za uživatelskou podporu nebo práci, kterou věnují kompletaci balíku a tvorbě instalačních aplikací.

Hlavními nevýhodami pak jsou:
- Uživatelská náročnost:
Linux je coby unixový systém pro běžného uživatele až příliš komplexní. Přes všechny bezproblémově vyřešené instalační programy se dříve nebo později objeví nutnost systémové administrace, vyžadující pochopení řady abstraktních pojmů, patřících do sféry počítačové vědy. Některé distribuce Linuxu jsou také až příliš závislé na síťovém připojení, což znevýhodňuje domácí uživatele, přistupující k Internetu přes telefonní linku.

- Nekompatibilita s řadou současných hardwarových zařízení:
Mnozí výrobci hardwaru odmítají postoupit linuxové vývojářské komunitě kód ovladačů pro své produkty, neboť se obávají ztráty některých utajených algoritmů, dávajících jim náskok před konkurencí. Uvedený stav se nicméně za poslední období mění hodně k lepšímu.

- Nedostatek vhodných aplikací:
I přes veškeré úsilí vývojářské komunity Linux stále postrádá dostatek skutečně kvalitních a výkonných aplikací pokrývajících uživatelské nároky. Vzhledem k zaměření tohoto systému na neziskový sektor je zde přitom masivnější vstup komerčních výrobců nepříliš pravděpodobný.

Malý průvodce pre-pressovým Linuxem

Po obecném seznámení přichází čas podívat se na využitelnost Linuxu v dnešním pre-pressu formou malého rámcového přehledu stávajících reálných řešení.

Uživatelské prostředí
Co se týče uživatelského prostředí, můžeme konstatovat, že v tomto směru zaznamenal Linux za poslední období značný pokrok, a ty tam jsou už doby, kdy vše mohlo být ovládáno pouze řádkovými příkazy, zadávanými v textovém módu. Grafická uživatelská rozhraní pro správu pracovní plochy postavená na technologii X Window System typu KDE či GNOME, si svou uživatelskou vlídností i nabízenými funkcemi příliš nezadají s prostředím komerčních systémů. Dřívější problémy s instalacemi překlenuje řada aplikací, předhánějících se ve snadnosti ovládání.

Minimálně stejně důležité jako líbivý vzhled a snadná instalace jsou pro pre-press také podpora vstupních a výstupních hardwarových zařízení. I pro tuto oblast již existují poměrně uspokojivá řešení.
Na portování ovladačů skenerů a vývoj příslušných rozhraní je zaměřen projekt Sane (Scanner Acess Now Easy). Jeho stránky nabízejí úplnou nebo alespoň částečnou podporu desítek takovýchto zařízení od známých i méně známých výrobců. K samotnému skenování se přitom používá zejména grafický frontend XSane.
Obdobou SANE zaměřenou na zpracování dat z digitálních fotoaparátů v Linuxu a dalších Unixech je projekt gPhoto.
Podporou tiskáren v Linuxu se zabývá zejména server LinuxPrinting.org. Jeho stránky nabízejí širokou škálu návodů a ovladačů, s jejichž pomocí by mělo být snadné zprovoznění většiny dnes existujících počítačových tiskáren. Pro linuxový tisk je přitom k dispozici řada zajímavých řešení, z nichž musíme zmínit alespoň Ghostscript, umožňující tisk postscriptových souborů na nepostscriptových tiskárnách a Xwtools či Gimp-Print, určené pro barevný tisk. Kvalitní barevný i černobílý tisk, snadnou konfigurovatelnost a komfortní ovládání pak nabízí komerční tiskový ovladač TurboPrint (cena 39 DM).

Internet
Jak jsme již několikrát řekli, Linux je především síťovým systémem, a není proto divu, že se v něm při publikování mohou nejlépe cítit správci a tvůrci webovských serverů. Uvedená oblast se nicméně poněkud vymyká zaměření našeho článku, a proto se pouze spokojme s konstatováním, že webovský správce či designér má v Linuxu k dispozici opravdu přehršle nástrojů pro tvorbu a administraci i těch nejkomplexnějších internetových řešení.
Mimo to se Linux jeví jako poměrně ideální operační systém pro provoz síťového serveru v prostředí pre-pressových pracovišť. Zde může zajišťovat nejen přístup na Internet, ale také vnitrofiremní komunikaci, sdílení souborů, síťový tisk nebo OPI-workflow. K prvním řešením uvedeného typu zde patří systémy společnosti Helios Software a server HotVu2 společnosti Torque Systems. V obou případech se jedná o řešení výkonná, nicméně také patřičně drahá.

Kancelářské aplikace
Aplikace dodávané v rámci kancelářských balíků typu Microsoft Office či WordPerfect Suite nemohou být z mnoha důvodů hlavními nástroji pre-pressových pracovišť. Přesto je v našem přehledu musíme zmínit podrobněji, protože v nich jsou jednak obvykle připravovány podklady pro profesionální sazbu a navíc přece jen bývají použitelné při tvorbě nepříliš náročných tiskovin.
Office aplikací nalezneme pod Linuxem celou řadu. Bez přehánění lze dokonce tvrdit, že zatímco ve světě komerčních operačních systémů se již napevno zabydlelo několik málo balíků, v Linuxu dnes hoří boj mezi celou řadou zajímavých projektů. Všechny se přitom snaží nabízet nejen obdobné funkce jako zmíněné zavedené kancelářské balíky (textový a tabulkový procesor, bitmapový a vektorový editor, databáze, prezentace atd.), ale rovněž kompatibilitu s Microsoft Office i jinými sadami etablovanými na Macu a ve Windows. Jedním z prvních kancelářských balíků nabízeným pro Linux, je StarOffice společnosti Sun Microsystems. Ta je zajímavá zejména úzkou integrací s Internetem, multiplatformovostí (dostupná i pro jiné Unixy a Microsoft Windows) a tím, že je zdarma. Výhodnost jejího nasazení ovšem výrazně umenšují značné hardwarové nároky, nutné pro její provozování a ne vždy ergonomický způsob ovládání.
Dalším hráčem na uvedeném poli je společnost Corel se svou WordPerfect Office. Jádrem jejího řešení je, jak již název napovídá, pro mnohé uživatele kultovní textový procesor WordPerfect, doplněný o další zajímavé aplikace, jako jsou tabulkový procesor Quattro Pro či databázový systém Paradox, a také sadu fontů a klipartů. Hlavním mínusem uvedeného balíku je (mimo toho, že se jedná o komerční aplikaci - cena 109 $ za verzi Standard, 159 $ za verzi Deluxe), že není zcela plnohodnotným linuxovým řešením. Stejně jako jiné linuxové aplikace od Corelu se totiž vlastně jedná o neúplný port z prostředí Microsoft Windows, používající pro svůj chod v Linuxu interpret Wine - to se samozřejmě nepříznivě projevuje na výkonnosti a případných haváriích.
Pro ty, kdo požadují skutečně nativní sadu kancelářských aplikací, je k dispozici zejména Applixware společnosti VistaSource. Vyniká také svou koncepcí, umožňující vývojářům vytvářet vlastní řešení postavené na jednotlivých aplikacích této sady. Mínusem je její komerčnost (základní cena 99 $ není nicméně nijak vysoká) a absence některých zcela základních funkcí obvyklých pro kancelářské aplikace (např. WordCount v textovém procesoru).


Rozhraní KDE s kancelářským balíkem KOffice

Z dalších GNU řešení působí velmi zajímavě KOffice, určená pro rozhraní KDE. Minimálně některé její komponenty, jako jsou textový procesor KWord a vektorový editor Kontour sklízí značné uznání.

PDF a PostScript
Základními formáty dnešního pre-pressu jsou beze sporu PostScript a PDF. Podívejme se tedy, jak jsou podporovány ve světě Linuxu.
Klíčovou aplikací pro práci s oběma zmíněnými formáty je v Linuxu freewarový interpret Ghostscript doplněný o řadu doplňkových utilit. S jeho pomocí lze postscriptové i PDF soubory prohlížet, kontrolovat, tisknout a konvertovat do nejrůznějších formátů. Převod z PostScriptu do PDF.touto cestou si přitom kvalitou a možnostmi nijak nezadá s Adobe Acrobat Distillerem. Využití Ghostscriptu v grafickém prostředí nabízí zejména prohlížeč GSview. K prohlížení PDF souborů lze vedle Ghostscriptu (resp. aplikací typu GSview) využít také linuxovou verzi Adobe Acrobat Readeru nebo alternativní prohlížeč Xpdf. Blíže viz články:

Zajímavou nekomerční alternativou Distilleru v Linuxu představuje také program PStill Franka Siegerta. Velmi atraktivním nástrojem, vhodným zejména pro on-line publikování, je HTMLDOC od Easy Software Products, určený ke konverzi HTML souborů do PosScriptu nebo PDF.

Pozornost zaslouží rovněž konvertory textových souborů do PDF, postavené na jazyce PERL. V současnosti jsou takto k dispozici PDF File Creator a PDF Report Writer společnosti Fytek a txt2pdf společnosti Sanface. Sanface mimo svého pilotního produktu poskytuje i řadu dalších nástrojů pro tvorbu a úpravy PDF z příkazové řádky (např. jpg2pdf - tvorba PDF z JPEG, data2pdf - tvorba PDF prostřednictvím speciálního metajazyka, pdfcrypt - hromadné zabezpečení PDF apod.)

Pro různé formy úprav postscriptových i PDF souborů pak nalezneme ještě mnoho dalších řádkově orientovaných utilit. Stačí zmínit například psutils (transformace postscriptových souborů), a2ps (konverze různých formátů do PostScriptu) či sadu společností Appligent (zpracování PDF souborů).

Na světě je již i jedno z prvních skutečně profesionálních řešení pro Linux, určených ke správě PDF workflow, od německé společnosti Dalim. Nese označení Swing a jedná se vlastně o jakousi podmnožinu systému Twist, který Dalim nabízí již delší dobu pro jiné klony Unixu. Vedle PDF verze 1.3 dokáže Swing pracovat i s formáty PDF/X, Postscript, CT/LW, TIFF/IT a DCS. Jednotlivé moduly tohoto systému umožňují preflight, převod mezi uvedenými formáty, tisk náhledů a zpracování trappingu. Zákazník může adaptovat jeden nebo více z těchto modulů do svého workflow.

K dispozici je také linuxová verze produktu Adobe Acrobat Distiller Server, který je určen pro automatizovanou produkci PDF z postscriptových souborů pomocí Distilleru ve velkých objemech. Uvedenému nasazení ovšem odpovídá i cena, která začíná na pěti tisících dolarů.

Grafické a vektorové aplikace
Přehled grafického softwaru určeného pro Linux můžeme zahájit prohlížeči a konvertory obrázků. V první skupině se i přes velikou konkurenci stále největší oblibě těší program xv Johna Bradleyho, nabízející vedle koncepčně výborně řešeného zobrazení i jednodušší úpravy. Z konvertorů nejvíc zaujme frewarová sada nástrojů pro zpracování obrázků ImageMagick, nástupce dřívějších obdobných aplikací pbmplus a NetPBM. Prostřednictvím příkazové řádky i grafického rozhraní lze s pomocí této sady provádět konveze mezi mnoha formáty, realizovat nejrůznější úpravy, skládat obrázky přes sebe či vytvářet animace. Všechny operace je přitom možno provádět jednotlivě i dávkově, produkt je snadno integrovatelný do jiných aplikací a internetových řešení.


Král grafických editorů v Linuxu GIMP při práci

Králem mezi editory bitmapových obrázků je v Linuxu bezesporu GIMP (GNU Image Manipulation Program; autoři Peter Mattis a Spencer Kimball). Disponuje prakticky všemi funkcemi poskytovanými drahými editory typu Photoshop, je navíc vybaven i vlastním skriptovacím jazykem Script-Fu, a díky značné oblibě mezi uživateli pro něj existuje dostatek kvalitní dokumentace i nejrůznějších rozšíření v podobě pluginů. Jeho největší slabinou pak je, vedle poměrně nestandardního ovládání, především to, že nepodporuje barevný model CMYK. To omezuje jeho užití na oblast webovské grafiky, do budoucna se nicméně zabudování podpory uvedeného modelu plánuje.

Blíže k profesionálnímu pre-pressu se lze ocitnout díky společnosti Corel, která dnes nabízí k volnému stažení linuxovou verzi svého grafického programu Corel Photo-Paint 9, který CMYK podporuje. Opět se ale jedná o řešení vyžadující pro svůj chod interpret Wine.


Linuxový konkurent CorelDraw a Adobe Illustratoru Sketch

Jinou skupinou aplikací určených pro práci s grafikou jsou vektorové editory. Zde lze opět za nejvýkonnější řešení považovat linuxovskou verzi aplikace CorelDraw. (Po linuxové verzi editoru Canvas společnosti Deneba, uveřejněné ve formě betaverze na jaře roku 2000 již není na serveru této společnosti ani památka.) Ti, kdo nechtějí zaplatit 189 dolarů za tuto, opět pouze pod Wine běžící aplikaci, mohou sáhnout po nejrůznějších freewarových řešeních, použitelných v současnosti spíše jen pro méně náročné úlohy. Především je zde veterán XFig (vyvíjený od roku 1985), nabízející mimo vlastního formátu také výstup do PostScriptu a LaTeXu. Zpracování grafiky ve formátu XFigu v podstatně modernějším uživatelském prostředí nabízí Figurine. Mladý, ale nadějný, je program Sodipodi, mající šanci stát se, díky své koncepci, ideálním doplňkem Gimpu. Největší ambice konkurovat Corelu svou univerzálností má Sketch, umožňující zpracovávat soubory ve formátu Adobe Illustratoru. Především na vytváření prezentací je zaměřen program Impress.
Aplikace pro vektorovou grafiku pak také nabízí i výše zmíněné kancelářské balíky. Z nich působí nejzajímavěji Kontour, dodávaný jako součást KOffice. (Původní název aplikace KIllustrator musel být změně po zásahu právníků společnosti Adobe.)

Sazba
V případě nejdůležitějšího nástroje dnešního pre-pressu - tedy aplikací pro stránkovou montáž - zůstává Linux stále orientován především na řádkově orientované aplikace. Dominanci zde má především víc jak dvacet let starý kultovní program TeX (tvůrce Donald E. Knuth), ke kterému existuje řada zajímavých doplňkových aplikací typu xdvi (prohlížeč výstupů TeXu - dvi souborů - v prostředí X Window), pdfTeX (přímý výstup do PDF) či dvips (převodník dvi-souborů do PostScriptu). Blíže viz:

Pozornost "WYSIWYG orientovaných" uživatelů zaslouží aplikace LyX, představující vizuální front-end TeXu. Uživatel LyXu může většinu běžných formátovacích úkonů realizovat interaktivně, složitější formátování lze nicméně provádět přímým zadáváním TeXovských příkazů.
Vedle TeXu mají dnes uživatelé k dispozici i (opět řádkově orientovaný) systém Lout, který realizuje výstup přímo do PostScriptu nebo PDF. I když by tento program měl nabízet jednodušší a přitom efektivnější sadu formátovacích příkazů než TeX, k jeho většímu rozšíření zatím nedošlo.

Ti, kdo by rádi i v Linuxu pracovali v graficky orientovaném sázecím systému pro rámečkovou sazbu typu QuarkXPress či Adobe PageMaker, na výběr příliš nemají. Velkou naději vzbudilo, když společnost Adobe před časem uveřejnila k volnému užívání linuxovou beta verzi svého FrameMakeru, sázecího programu určeného především ke tvorbě rozsáhlých dokumentů. Po více jak roce testovacího provozu byla nicméně tato beta verze stažena, a v současnosti nic nenasvědčuje tomu, že by měla být nahrazena plnohodnotným řešením. Další strategie Adobe v této oblasti je poněkud neprůhledná a o lecčems svědčí už fakt, že nedávno musela být dementována zpráva, že by měl být úplně zastaven vývoj FrameMakeru.

Pokusem o nové řešení na uvedeném poli je sázecí program iceSculptor společnosti Chilliware, nabízený v současnosti za 79,95 $. Dosavadní nezávislé recenze nicméně otevřeně říkají, že se jedná o zatím nezralý produkt, který potřebuje doznat značného vylepšení k tomu, aby byl skutečně použitelný.

Zcela novým projektem je na uvedeném poli program pro počítačovou sazbu Scribus (autor Franz Schmid) šířený v rámci GNU licence. I zde se podle všeho jedná o teprve zárodečný projekt, který se nejprve bude určitě potýkat s dětskými nemocemi. Přesto je třeba jeho existenci vyzdvihnout, neboť, jak jsme již několikrát v našem článku ukázali, v Linuxu nekomerční aplikace kralují a k slibnému úsilí jedince se zde může záhy připojit řada stejně zainteresovaných vývojářů.

Uživatelé vyžadující vizuální zlom tedy dnes nakonec nejčastěji sáhnou po některém z textových procesorů, dodávaných v rámci výše popsaných kancelářských balíků. I když většina těchto aplikací poskytuje rámečkovou sazbu, jedná se vždy o řešení vhodná pouze pro méně náročné projekty.

Závěrem
Jak jsme naznačili v našem článku, operační systém Linux se dnes jen těžko může stát miláčkem pre-pressových profesionálů. V současnosti je opravdu zajímavý asi jen pro ty, kdo vytvářejí a spravují webovské prezentace nebo sázejí černobílé dokumenty v TeXu. Všichni ostatní zatím určitě zůstanou věrni svým stávajícím systémům. Pokud se ovšem nezávislé vývojářské komunitě a komerčním výrobcům (o jejichž zaměření v uvedeném směru si i přes aktivity firem jako Corel či Adobe dovolujeme pochybovat) podaří vyvinout a nabídnout dostatečný počet potřebných aplikací, může se tento stav poměrně brzo změnit ve prospěch této, bezpochyby velmi zajímavé softwarové platformy.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Sazba  

 » Rubriky  » Software  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: