Je digital asset management pro publikační průmysl nezajímavý? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Go verze

Je digital asset management pro publikační průmysl nezajímavý?

trendy

27. srpna 2003, 00.00 | Jak vidí přední analytické společnosti TrendWatch a Forrester Research
současné využívání systémů pro správu digitálních zdrojů v publikačním
průmyslu? A co by měli výrobci a uživatelé udělat pro to, aby se technologie
uvedeného typu výrazněji rozšířily?

V publikačním průmyslu se dnes snaží prosadit řada rozmanitých technologií. Některé vznikají přímo v uvedené oblasti, mnohé další jsou nicméně adaptovány odjinud. Za technologii druhého typu lze bezesporu považovat tzv. digital asset management (DAM), čili správu digitálních zdrojů. Nejedná se zde totiž o nic jiného, než využití databázových systémů pro správu elektronického obsahu v oblasti publikování. Odpovídající softwarové a hardwarové prostředky zde slouží k archivaci, sledování, managementu a publikování nejrůznějších publikačních podkladů, kterými jsou zejména text, ilustrace, fotografie, loga, předlohové stránky, šablony, vysázení dokumenty, PDF soubory, skripty, akce a též stále více i animace, zvuk a video (DAM systémy určené pro uvedenou oblast se, vzhledem k typu obsahu, který spravují, označují též jako systémy pro Digital Media Asset Management). Hlavní výhoda uvedeného typu systému spočívá v tom, že spravované zdroje jsou vždy "při ruce". Namísto všem asi dobře známého komplikovaného hledání obsahu, určeného k opětovnému použití, se nabízí možnost velmi snadného vyhledání v elektronickém depozitáři.

Takovouto aplikací ovšem nasazení DAM v publikačním průmyslu zdaleka nekončí. Jeho velmi perspektivní aplikace spočívá v automatizovaném zpracování některých či nejlépe všech zdrojů publikace: za optimálního stavu by tedy publikování mohlo vypadat tak, že uživatel určí proměnný obsah a určitý layout, sestavení publikace pak provedou odpovídající nástroje automaticky. Uvedený princip pak získává na důležitosti v souvislosti s cross-media publishing, čili publikováním napříč médii: to je totiž založeno na opakovaném využití téhož digitálního obsahu různými kanály (tiskovina, Web, mobil aj.). A tak je v podstatě každý systém pro cross-media vlastně postaven na principu DAM, i když to mnohdy nemusí být zcela zřejmé. (Například tam, kde je zpracování založeno na manuální manipulaci a depozitářem je normální souborový systém.)

Z toho, co jsme až doposud řekli, je jasné, že se DAM nejsnáze prosazuje v prostředí velkých subjektů, patřících do třídy enterprise. Důvody jsou zde přinejmenším dva. Tím prvním je fakt, že subjekty uvedeného typu mají zdrojů k publikování zkrátka tolik, že se bez jejich digitálně řešené správy neobejdou. Druhým pak ten, že tentýž typ subjektů disponuje odpovídajícími finančními prostředky a také odpovídající technickou infrastrukturou, umožňující implementovat i velmi komplexní řešení uvedeného typu. K těm, kdo využívají řešení pro DAM (vycházíme zde z některých případových studií a jiných obdobných informačních zdrojů, publikovaných na serveru Seybold Report) tedy patří například CNN, CocaCola, Ford Motors, Philips, Simon&Schuster, Wells Fargo a mnohé další giganty, působící v nejrůznějších oblastech, od výroby přes finanční služby a marketing až třeba po vzdělávání či státní správu, a pochopitelně i v tradičním publikačním průmyslu (vydavatelé knih, katalogů a periodik, obalový průmysl, reklama aj.).

Pro správu digitálního obsahu dnes zmíněné subjekty využívají jak vlastních proprietárních řešení, tak systémů výrobců, jako jsou Ancept, Artesia, MediaBin, North Plains Systems, Wave Corporation, Xinet a řada dalších. V uvedené oblasti pak působí například i společnost Quark, se svým Digital Media Systemem (DMS). "Blíže masám" se pak cenovou dostupností i zaměřením snaží být například řešení společností Canto. či Extensis. Konečně ještě jinou cestu nabízí společnost Adobe, která chce nejen ve svých aplikacích, ale vůbec napříč publikačním průmyslem prosadit svůj standard pro metadata XMP . (Z prostorových důvodů se na tomto místě významem metadat pro DAM nezabýváme, musíme ale zdůraznit, že se jedná o technologii pro danou oblast značně, ne-li dokonce životně důležitou.)

Teoretický potenciál a množství nabízených řešení nemusí ještě znamenat široké přijetí uživatelskou obcí. Z nedávné doby zde máme dobrý příklad zejména v extrémně rychlém nástupu a ještě rychlejším úpadku nejrůznějších internetových služeb pro polygrafii. Zdaleka tak, jak by se měla, se doposud neujala ani řešení pro již zmíněný cross-media publishing či publikování, založené na XML. Na druhou stranu zde máme "trháky" typu digitálního, on-demand či personalizovaného tisku, které svým způsobem začínají určovat další vývoj publikačního průmyslu, zejména co se tradiční polygrafie týče. Je tedy otázkou, jakou reálnou pozici má dnes DAM. Odpověď jsme se pokusili nalézt na základě materiálů prezentovaných společnostmi TrendWatch (Graphic Arts - TWGA) a Forrester Research. TWGA se DAM zabývá již po nějakou dobu. Jeho nejnovějším počinem zde je studie "Digital Asset Management: Are We There Yet" , která byla před nedávnem nabídnuta k prodeji. I když se jedná o ne zcela snadno dostupný materiál (k elektronickému prodeji je nabízen za 1595 USD), zjištění zveřejněná zdarma stačí k tomu, abychom mohli posoudit současný stav přijetí DAM v publikačním průmyslu USA a západní Evropy.

Klíčové zjištění studie říká, že se DAM těší v grafickém průmyslu jen nepatrnému zájmu. Pouze 6 % respondentů vnímá DAM služby jako hlavní příležitost pro svou obchodní činnost. Ještě méně (3 %) považuje za příležitost použití DAM služeb ve svém workflow, což se mírně zvyšuje (4 %) pouze u pre-press shopů. Implementování DAM vnímá jako svou hlavní výzvu 7 % kreativních profesionálů, přičemž počet se takřka zdvojnásobuje (12 %) u korporativních designerů.

Nákup DAM systémů v průběhu příštích 12 měsíců plánují jen 3 % firem, působících v grafickém průmyslu. Uvedené číslo mírně narůstá u pre-presssových firem (5 %) a dále kreativních profesionálů (9 %, přičemž zájem má 16 % korporativních designerů a 12 % fotografů). Výjimkami v neblahé bilanci jsou pouze obalový průmysl, kde podle oblasti působení 13-20 % respondentů plánuje zmíněný typ nákupu, a dále vydavatelé katalogů (15 %). Zvýšený zájem v uvedených oblastech je ovšem značně pochopitelný: stačí si uvědomit, že objemem produkce i financemi spadají subjekty ze zmíněných oblastí spíše než mezi tradiční publikační subjekty do třídy enterprise, o které jsme hovořili výše.

Čím si vysvětlit zmíněný nezájem? Zdarma zveřejněný výtažek TWGA je v tomto směru poněkud skoupý na informace. Hovoří pouze o tom, že implementaci DAM dnes podmiňují požadavky daného typu produkce, a nikoli fakt, že se uvedeným způsobem výroba zkvalitní. (Obdobný závěr jsme nedávno naznačili v našem článku o systému Cumulus Canto.) Podstatně zajímavější konkrétní postřehy jsme nicméně získali z článku P. Evans "Digital Asset Management: Start Small; Think Open" (placený zdroj) zvěřejněného v Seybold Reportu, který přibližuje některá základní zjištění, spojená s odpovídající studií, prováděnou společností Forrester Research . I když se v tomto článku zveřejněné informace a závěry vztahují k loňskému roku, jsou podle našeho názoru obecně platné i pro současný stav, a proto se je pokusíme alespoň ve stručnosti reprodukovat. Zásadním zjištěním je především fakt, že neexistuje jediný univerzální systém, použitelný napříč daným provozem. I když se uvedené tvrzení vztahuje zejména k subjektům třídy enterprise, naznačuje, že implementace DAM není zdaleka redukovatelná na volbu vhodného systému. Namísto toho vyžaduje sofistikovanou analýzu stávajících workflow toků, na jejímž základě lze zvolit nikoli jedno, ale třeba hned několik řešení, opírajících se o databáze, metadatová schemata a uživatelská rozhraní. Zásadní otázkou ovlivňující výběr přitom je, jaký obsah a jaké skupinové zpracování vyžadují nasazení DAM. Forrester Research přitom doporučuje postupnou implementaci, při které málo znamená podstatně více.

S tím je také úzce spojena otázka cenové náročnosti. Většina respondentů nebyla spokojená s cenou, za jakou se dnes DAM systémy nabízí. Podle jejich reakcí by cena uvedeného typu řešení měla odpovídat tomu, co je požadováno za běžné aplikace, v současnosti se ovšem jedná o částky výrazně vyšší. Jinými slovy řečeno tedy uživatelé od dodavatelů požadují, aby se nesnažili svézt na módní vlně, a nabídli svá řešení za cenu, odpovídající jejich reálné návratnosti.

Pokusíme-li se celou výše podanou diskusi ve stručnosti shrnut, můžeme ohledně nasazení DAM v publikačním průmyslu říci následující: i když se jedná o disciplinu nesporně zajímavou, na své širší rozšíření a aplikace v uvedené oblasti si ještě rozhodně počká. Dobu tohoto čekání pak podstatně více než uživatelé určí výrobci uvedeného typu řešení. Jako vždy pak přivítáme, pokud se tyto závěry, i ostatní informace, podané v našem článku, pokusí naši čtenáři komentovat prostřednictvím připojeného diskusního fóra.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Zatím nebyl uložen žádný příspěvek, buďte první.

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: