Grafický design ve světě IV.: Paradoxní holandský design - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Poptávka práce


Go verze

Grafický design ve světě IV.: Paradoxní holandský design

4. ledna 2002, 00.00 | Znáte autory corporate identity českého Telecomu? Líbí se vám jednoduchá geometrie a styl ovlivněný strojovou technikou, logikou a matematikou? Chcete vědět, jak vypadá grafický design v zemi experimentů?

Nizozemí. Země neveliké rozlohy s vysokou hustotou obyvatelstva, která je bohatou knihovnou výtvarného umění, domovem volnomyšlenkářů, lidí tolerantních k nejrůznějším náboženstvím, politickým a uměleckým ideám. Toto prostředí přející uměleckému progresu má bohatou výtvarnou tradici, ale také se sem stěhují umělci z jiných zemí, protože právě Nizozemí považují za spřízněné v duchu umění. Útočiště tady hledali i vědci a filozofové, kteří byli jinde nepohodlní, ale tady obyvatelé ocenili jejich individuality. Například již v roce 1500 měli tiskárny povoleny tisknout dokumenty a materiály, které byly jinde zakázány.

Je to země s pragmaticky a ekonomicky řešeným urbanizmem a bytovou zástavbou, což má vliv i na celkový charakter vizuální komunikace. Již v minulosti byli umělci a designéři zastánci geometrizujícího trendu, spoléhali se na sílu jednoduchých tvarosloví a základních barev - červené, modré a žluté. S pravítkem a kružítkem v ruce tuto tradici rozmíchal na počátku 20.století avantgardní umělec Piet Modrian a jeho hnutí De Stijl,

piet mondrian
autor: Piet Mondrian

na které se dodnes mnozí holandští designéři odvolávají. V průmyslovém designu byl osobností tohoto hnutí Gerrit Rietveld, známý svou červeno-modrou stoličkou a dle kterého byla pojmenována Akademie umění a designu v Amsterdamu.

zidle
autor: Gerrit Rietveld

Již tehdy designéři výrazně zasahovali do běžného života, Modrianova díla byla dostupná i na ulicích jako dekorace budov či nádraží. Za absolutní redukcí tvarů směrem k nepředmětnosti stojí Mondrianova filozofie zbavit dílo sobeckého ega a dosáhnout maximální objektivní čistoty.

Dá se říci, že laická veřejnost vychovávaná v duchu této tradice, na kterou je patřičně hrdá, je vysoce vzdělaná a náročná na dobrý a kvalitní design splňující jejich estetická kriteria. Víra v sílu designu je tak hluboká, že ho lidé pokládají za neoddělitelnou součást života a i běžné výrobky sledují přísným okem estéta a funkcionalisty.

Národní charakter grafického designu tu souvisí s faktem, že Holanďané jsou velmi šetrní a hospodární lidé se smyslem pro pořádek a disciplínu, což může připadat zvláštní, když vezmeme v úvahu jejich toleratnost k experimentu a avantgardě. Grafický i průmyslový design obecně stojí na estetičnosti, funkčnosti a technické dokonalosti ve spolupráci s lidským faktorem. Formálně je holandský design, narozdíl od japonské nebo polské grafiky, objektivní, jasná a jednoduchá stylizovaná struktura, která klade velký důraz na geometrické a logické vztahy, na čisté a čitelné použití písma či barvy a neosobní přístup, protože tady nejde o individuální pocity a jejich vyjádření, ale o jednoznačně identifikovatelný, zapamatovatelný charakter firmy, který je schopný přiměřené komunikace s veřejností. Tradiční základní barevnost se však dnes jeví příliš omezující a tak se již designéři nebojí sáhnout po dalších tónech barevné škály, i když stále s ní nakládají velice šetrně.

posta
design Studio Dumbar a Kontrapunkt A/S, Denmark, 1994

Na druhé straně se občas objeví i provokativní inovující přístupy, které se striktně neřídí upjatou tradicí a na chvíli odhalí svou experimentální povahu. Studio Dumbar je zhmotněním chladné strojové estetiky a přece právě jeho zakladatel pan Gert Dumbar si již dříve řekl, že dráždit hravostí a emocemi také nezaškodí. V 60.letech dnes už minulého století se ještě jako student Londýnské královské akademie umění začal zabývat technikou, kterou nazval režírovaná fotografie a tu pak kombinoval s koláží, typografickou montáží a využitím náhody. Technicky mu s fotografií pomáhal Lex van Pieterson. Tohoto charakteru se drží i některé společné práce studia Dumbar zejména plakátová tvorba doprovázející kulturní akce.

festik
design Studio Dumbar, 1995
Avšak z hlediska čistého holandského designu tyto pokusy spadají spíš do umělecké sféry než do obchodního světa reklamy, kde se design soustředí zejména na corporate identity. Jak jsme ale viděli u jiných národu i tato uměleckost má v reklamě své vyhřáté místo.

Dobré podmínky pro růst kreativity poskytuje vláda, která finančně podporuje umělecké a designérské projekty a také patří k nejdůležitějším objednávatelům. Každé ministerstvo má vlastní corporate identity, kterou v Holandsku nazývají domový styl a prostřednictvým něho se snaží komunikovat s obyvateli. Design kulturních institucí, bank, telekomunikací a poštovních úradů mají pod patronátem většinou multidisciplinární studia jako jsou Studio Dumbar a Total Design, které mají v této zemi dominantní postavení. Tato studia si vytvořily přísné grafické standardy, schémata a typografie, dle kterých pracují na projektech jejich teamy grafiků, designerů, architektů a marketingových odborníků. Také vytvořily živnou půdu pro vzdělávání mladých designérů, kteří tady nabývají zkušeností.

capac
design Studio Dumbar, 1994

telecom
design Studio Dumbar, 1998

cz_telecom
design Studio Dumbar, 1999

Menší grafická studia jsou podporována přes finanční granty z kulturních fondů. Holandské sdružení pro vizuální umění, design a architekturu pomáhá každoročně velkému počtu umělců, kterým financují jejich osobní projekty. Mnohá stipendia pocházejí přímo z Ministerstva kultury. Tato výjimečná situace má také svou tradici v minulosti, kdy se tu umělci těšili poměrně vysokému společenskému postavení.

Produkce grafických designérů se tady soustřeďuje i na další specifické odvětví grafického designu, které úzce souvisí s geometrickou konstrukcí designu a tou je typografie. Odtud pochází mnoho kvalitních tvůrců písem, ale také se sem stěhují typografové z jiných zemí, protože tu nacházejí klidné a kreativní tvůrčí zázemí. Mezi ně patří dnes už slavný slovenský typograf Peter Biľak známý svou publikační činností na téma holandského designu a typografii obecně, ale zejména se jeho talentovaná osobnost podporovaná studiem v této zemi projevila v tvorbě velmi kvalitních písem pro FontShop, které byly oceněny mnoha světovými cenami. /napr. font Eureka/

Abychom nezůstali nic dlužni holandskému designu, zde je pár odkazů, kterými vám chci pomoci v dalším zkoumání tématu dnešního článku.

Studio Dumbar
Total Design
Kunst Kanaal
Peter Biľak
Piet Mondrian
Piet Mondrian
- další informace
Gerrit Rietveld Site
De Appel - centrum pro současné umění
Gerrit Rietveld Academy Amsterdam
Price Claus Fund - granty, ceny, publikace
Prodejní galerie holandštích plakátů

Zde končí můj čtyřdílný seriálek, v kterém jsem se vám pokusila přiblížit čtyři nezávislé kultury a jejich grafické projevy, které zasahují i do vývoje vizuální komunikace u nás. Jednou se světové trendy přiklánějí více k subjektivizmu, emocím a méně komerčnímu grafickému designu, k rukodělné práci a výtvarnosti jakou reprezentují japonská a polská grafická díla, jindy se prosadí trend uznávající chladnou geometrii, typografickou čistotu a jednoduchost, která má svůj domov v Nizozemí nebo jako parní válec přehřmí světem kýčovitost americké kultury. Spletitost a propojenost jednotlivých zemí je tedy zřejmá a nemožno této tendenci nijak zabránit.

Doufám, že vám tento krátký přehled a shrnutí jednotlivých charakteristik byl alespoň dobrou inspirací, poučením, důvodem k zamyšlení a pohnutkou ke studiu. Pokud jste si alespoň v jediném z těchto rozmanitých stylu našli zalíbení, poslání těchto článků bylo splněno, protože ne všechno se má líbit každému. Jde o to najít svou cestu a vlastní pohled na věc a tu když člověk nezná, nemůže na ni mít názor. Grafický design je o to specifičtější, protože právě vlastní názor možno prostřednictvím něho vyjádřit a to nejen názor na svět, ale i na design jako taký. Je třeba myslet na to, že celé dějiny umění jsou o myšlenkových bitkách o prosazení vlastní filozofie zosobněné v uměleckých projevech. Tak i dnes jednotlivé země bojují o svou pozici v této sféře, která z velké míry ovlivňuje veřejnost, i když rostoucí globalizmus jim to komplikuje a smazává hranice. Je však na nás, zda se pokusíme razit svou jedinečnou cestu a překonávat překážky nebo zavřeme oči, zacpeme uši, nasadíme si obojek řízený na dálku a za malou chvíli úplně zapomenem na to, jaká byla kultura naše. Alfons Mucha, Mikoláš Aleš, Vojtěch Preissig, Josef Lada, František Muzika a další velké jména minulosti, ale i současné osobnosti české grafiky dokazují, že stojí za to udržet si tvář.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Design  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: