Grafický design ve světě III.: Americký design. Kýč nebo kreativita? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

13. prosince 2001, 00.00 | Jaký je váš názor na nejvlivnější kulturu světa? Předkládám tu několik postřehů na grafický design v USA, který značně zasahuje i do vývoje naší kultury. Přiloženy jsou ilustrační obrázky a odkazy.

Spojené státy americké nikdy nebyly jednotným národem s jednoznačně vyhraněnými rysy. Střet rozdílných kultur, ale i konzumní charakter společnosti se samozřejmě odráží v umění a v grafickém designu. Právě v těchto projevech je možno pozorovat několik různých reakcí na soudobou sociální situaci. Podívejme se tedy na ty, dle mého názoru, nejdůležitější.

Jeff Koons

Jedna linie, poplatná pop kultuře, konzumu a lidské naivitě, s nadšením oslavuje témata pití, jídla, sexu, tedy všech slastí života a také vyzdvihuje ony materiální hodnoty, což je vzhledem k tomu, jak se snaží americký lid vypadat prudérně a duchovně, udivující. Ale nepíšu tady proto, abych soudila společnost, nýbrž je tento lehký náčrt situace nutný k pochopení jejich kulturních projevů. Sociální problémy, mentalita Američanů, hudba, divadlo, výtvarné umění, to vše velmi úzce souvisí s grafickým designem v této lokalitě. Zosobněním této quot;líbivé" tendence je kontroverzní umělec Jeff Koons, kterého dílo vrcholilo v 80.-90. letech. Jeho ready-mades, tedy produkty každodenního života ve zvětšené míře jako například různé keramické ozdůbky a plastiky roztomilých zvířátek či hračiček, které ani nevyrábí sám, ale najímá si pro ně řemeslníky, mají oslavovat tento způsob života. Žhavé diskuse probíhají i kolem jeho fotografií a plastik s erotickou, někde až pornografickou tematikou, jako je například skleněná plastika nazvaná Jeff pojídající Ilonu, která je v skutečnosti zobrazením sexuální polohy z Kama Sútry.

Frank Heine

Grafičtí designéři rádi kombinují jednotlivé výtvarné styly a postupy, oblíbené jsou textury, hry se vzory a barvami, které působí často až přehnaně dekorativně. Mnohdy je právě americkým designérům vyčítána nedostatečná stylizace a někdy i tenká hranice mezi dobrým designem a kýčem. Tento dojem způsobuje typický naturalizmus a uhlazenost, předmětnost a obrázkový symbolizmus, ať už jde o loga firem nebo pouliční plakáty, knižný design a další.

Protože americká kultura má veliký dosah na ostatní části světa, vytvořil se tak kompletní obrazový slovník, který se uplatnil v mnohých dalších zemích, což podporuje také kanadsko-americká produkce clipartů dodávaných s grafickým softwarem. Musím však říci, že mnohá tyto dílka nedosahují dostatečné úrovně, pokud se ale s nimi zachází priměřeně, mohou se stát inspirativním zdrojem pro kvalitní práci. Bohužel, to se stává málokdy a jejich přehnané užití pak stírá lokální charakter vizuální komunikace v jednotlivých zemích.

Eric Donelan

Vraťme se ale zpět ke zdroji, tedy k jednímu z proudů grafického designu v Spojených státech. V této nasládlé linii se velmi málo projevují abstrahující tendence a už vůbec tady nenajdeme chladný geometrizmus tak typický pro některé jiné národy, zejména pro holandské grafiky. I když v nedávné době právě v Americe umění bojovalo za autonomii abstrakce a její uznání jako projevu podvědomé duchovní činnosti.

Bob Aufuldish a Eric Donelan: Font Big Cheese

Pri přehlídce děl amerických designérů však nemožno nenarazit i na vyjímečné individuality zrozené jakoby pro záchranu dobrého jména grafické práce v této lokalite. Vynikající díla vznikli také v oblasti typografie. Do této sféry nepochybně patří dvojice Bob Aufuldish a Eric Donelan, kteří společně vytvořili soubor clipartů prezentovaných jako Font Big Cheese pro Emigre.

Velkým plus v americkém designu je smysl pro humor a příběh. Častá je parodie rozličných témat, výsměch ze sebe sama, hanobení tradic a dogem. Není divu, že na vrcholu žebríčku oblíbenosti stojí komix a animovaný film, protože právě tímto spůsobem mohou Američané zúročit svůj vypravěčský talent, který se pak staví tváří v tvář před hladové a jásajíci publikum. Tu jsou Američané skutečními mistry a to také potvrdzuje dobrá úroveň mnohých prezentovaných prací, ať už jde o rukou kreslený film, tištený komixový časopis či počítačem generovanou animaci. Nikde jinde snad nenajdeme tolik filmových a animátorských festivalů jako právě tady. Dá se říci, že tato příbehovost, ironie a vtip se podepsali i na statických produktech grafického designu.

Bob Aufuldish a Eric Donelan: ZeitGuys

Masová kultura je však také předmětem ostré kritiky Američanu samých, tak jak to svého času přes své serigrafie programově hlásal Andy Warhol. Tato reakce tvoří i druhý břeh popři dekorativnímu proudu amerického designu. Tu je však vliv minulosti a jiných zemí omnoho hlubší než se zdá. Kořeny deštrukce obrazu, nacházení krásy v ošklivosti, hry s textem, nečitatelností a tendenci k nepředmětnosti můžeme najít již na začátku 20.století v dílech dadaizmu. Jedním z vlivních osobností v tomto směru byl německý protagonista Kurt Schwitters, který udělal velmi důležitý posun v umění směrem k užití odpadových materiálů, k hře s deformací písma a k vyjádření určité nálady nebo postoje prostřednictvým uvolněného gesta. Samozřejmě tento významný umělec tehdy ještě ani jenom nesnil o možnostech, které dnes poskytuje počítačová technologie. Jisté však je, že přístup je tentýž.

David Carson

V Americe se jeho prácemi, vystavenými v County Museum of Art v Los Angeles, nechal ovlivnit slavný grafický designér David Carson, který svůj talent uplatnil zejména v časopisecké a televizní grafice a nastolil v 90.letech velmi silný trend, který se rozšířil po celém světě a dodnes nevymiznul. Manipulace s textem a obrazem velmi připomíná Schwittersovy asambláže t.j. reliéfní koláže z rozmanitých materiálů, avšak Carsonově dílo je spracováváno digitálně a také všechny úkony a deformace se dejí v prostředí počítače. Sám o své práci řekl, že je to vlastně intuitivní a experimentální spůsob subjektivní interpretace textu, tedy v jeho případě článků v časopisech Beach Culture, Ray Gun, Surfer a v dalších. Carson je jeden z prvních kdo si dovolil psát text přímo přes obraz, ohýbat ho, deformovat a deštruovat do nepravidelných tvarů, rozmazávat a překrývat, aby si čtenář sám mohl napsaný odkaz dopĺnět a domýšlet. Zároveň již měl dost všech kýčovitých trendů a pokusil se je absolutně zesměšnit a vyvrátit.

David Carson

Další z rad současných amerických designérů se snaží oduševněně hlásat, že design nemůže mít pravidla a že design není jenom nějaký obrázek, fotografie, či zalomený text, design je pro ně určitým konceptem a myšlenkou. Otázkou zůstává, zda se to americkým designérům, až na výjimky jako Carson, skutečně povedlo nebo jsou tahle slova jenom pokusem o zveděčtění kýče a zbytečné filozofování.

Tak jako je i tenhle pohled na americký design subjektivní, tak i v Americe je zejména v individuálních projevech mnoho rozdílných názorů a proto nemůžeme říci, že jenom jeden styl, jeden trend vizuální komunikace a názor na ni je dominantní a dle něho posuzovat celou tuhle rozmanitou kulturu. Důležitým faktem stále zůstává, že americký grafický design, ať už jeho kýčovitá linie nebo právě naopak proud, který našel zálibení v ošklivosti, formuje a ovlivňuje i další země a to která tendence se víc uplatní je už záležitost individuální.

Vyzývám vás tedy k diskusi na tuto ožehavou tému, protože ač chceme nebo ne, dotýká se nás velmi bytostně. Co myslíte, je pro nás americký boom přínosem nebo je právě jedním z důvodů degradace naší vlastní grafické kultury?

Kurt Schwitters
David Carson
Graphic Design USA - americký on-line časopis
American Design Drafting Association