Dialog se světlem - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Go verze

Dialog se světlem

12. září 2001, 00.00 | Podívejte se, jaká kouzla se světlem dokáže fotograf Oldřich Karásek, zářijový host virtuální World Webphoto Gallery!

„Fiat lux, budiž světlo,“ řekl Bůh, když tvořil svět. Nemusíme být ani tak vysoce postavenými osobami, aby nám došel pravý význam světla pro pozemský život. Stačí, vzpomeneme-li si, jak vypadá naše nálada v zimě, kdy je světla nedostatek. Ovšem nejvíce se se světlem natrápí fotografové. Buď je ho moc nebo málo, většinou přichází úplně z jiné strany, než kde by ho potřebovali, a čekání na něj vyplňuje valnou většinu jejich životů.

O tom by mohl vyprávět například Oldřich Karásek, jenž je hostem virtuální galerie World Webphoto Gallery v měsíci září. Vždyť se jeho expozice také jmenuje Svět v proměnách světla. Asi nejznámější jsou jeho fotografie Prahy (několika z nich nedávno participoval na výstavě Kamenná krása barokní Prahy v Komorní galerii Domu Josefa Sudka), kterých je v kolekci sedmadvaceti snímků právě třetina. Půvab tohoto města je ošidný, neboť se příliš nabízí, a leckdy i zkušeného fotografa zavede do bažiny líbivosti. Staropražské lucerny a sochy na Karlově mostě se prostě nedají jen tak minout, zvlášť, když na nich spočine dramatický západ slunce. Oldřich Karásek je však příliš profesionálem, než aby zůstal jen u tohoto. O tom svědčí například krásně civilní záběr školy, pravděpodobně konzervatoře, kde v každém okně hrají žáci na jiný hudební nástroj. Světlo je zde hned dvojí: nostalgické poslední paprsky končícího dne i umělé osvětlení v místnostech. Fotografie má zvláštní kouzlo – prostě „žije“.

Jiným přirozeně půvabným obrazem je záběr skupinky barevných deštníků, pod nimiž se skrývají lidé, stojící v hloučku na vlhké dlažbě. Přísné členění chodníku, bílá čára na vozovce, malá věž v popředí vytvářejí v pohledu z ptačí perspektivy zajímavý geometrický prostor pro neuspořádaně rozházenou skupinku „lentilek“.

Další snímky byly autorem pořízeny v cizině, v krajích civilizovaných i exotických. Koncepce expozice je poněkud roztříštěná, neboť sdružuje krajiny se záběry zajímavých typů lidí, a řadí sem i snímky až kalendářově perfekcionistické. Ale budiž, je-li jednotícím prvkem proměnlivost světla.

K nejlepším snímkům patří momentka tří londýnských strážníků ve žlutých kabátcích „v akci“ na pozadí jedoucího dvoupatrového autobusu. Záběr je vynikající kompozičně, je plný barev, děje, pohybu, skoro i slyšíme, co si ti tři povídají. Hned další snímek, jemuž dominuje vodní pták, chytající do zobáku rybu, je přímo dokonalou ukázkou fotografovy pohotovosti. Tady světlo přímo kouzlí – dotváří nejen pohyb obou živočichů, ale rozsvícená lucerna je i druhou dominantou fotografie. Největší poezii má v sobě však snímek dvou mladých indických žen, kde zapadající slunce prosvětluje vlající šál jedné z nich. Magické protisvětlo zde vytváří působivou, chvějivou náladu.

Zvláštní kapitolou jsou Karáskovy krajiny. Právě ony dokumentují umělcovu snahu vypovědět o snímaném místě něco víc. Vůbec není důležité, zda byl záběr pořízen u teplého jižního moře nebo uprostřed majestátních velehor. Krajina je fotografovi především zhmotnělým zážitkem, jímž může divákovi předat svůj dojem z ní, vyvolat v něm reflexi na to, čím zapůsobila na něj, který ji viděl osobně. Volí spíše dramatické osvětlení, které snímaným krajinám dodávají jakýsi snový půvab. Za zmínku zde stojí zdánlivě jednoduchý a působivý snímek plovoucích ledovců, přírodní úkaz až hrozivé krásy. Ze zcela jiného soudku, geograficky i výtvarně, je fotografie lodi, připlouvající k pobřeží, na němž z činné sopky stoupá obrovský oblak dýmu. Díky zvolenému osvětlení působí jako starý obraz, realisticky i snově zároveň.

Kolekce fotografií Oldřicha Karáska je skutečně atraktivní. Podle mého názoru je však těžiště fotografova umění právě v tom, co činí jeho fotografie nezaměnitelnými: ve schopnosti vcítit se do nálady okamžiku, zachytit ji bezezbytku a předat divákovi zahalenou nádechem poezie, jíž umí vytvořit právě světlo.

(Oldřich Karásek: SVĚT V PROMĚNÁCH SVĚTLA, World Webphoto Gallery na adrese www.wwg.cz, do 4. 10.)

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Ze společnosti  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: