Co znamená jednotka DPI a kde se s ní můžeme setkat? - Grafika.cz - vše o počítačové grafice

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:



Go verze

Co znamená jednotka DPI a kde se s ní můžeme setkat?

Pojmy DPI

21. července 2021, 00.00 | Přinášíme podrobný rozbor toho, co se skrývá pod zkratkou DPI, kde se s ní můžeme setkat a jaký má význam. Udělejte si jasno v rozlišení.

Jednotka DPI se typicky používá pro rozlišení (anglicky resolution) nějakého zařízení. Bohužel slůvko rozlišení se v češtině používá v mnoha nejrůznějších významových variantách, což do značné míry komplikuje jeho pochopení běžným smrtelníkem. S rozlišením se můžete setkat u digitálních fotoaparátů, skenerů, tiskáren, osvitových jednotek a také třeba u monitorů. Pokud je udáváno v bodech, je situace poměrně jednoduchá, pokud se však objeví údaj v "DPI" je třeba jej správně intepretovat.

   Konkrétně pro potřeby tisku vysvětluje DPI dobře text o rozlišení na blogu PREMO. Kromě doporučení na volbu DPI pro různé tiskové úlohy, zde najdete i tabulky popisující rozměry jednotlivých formátů papírů v pixelech při různých DPI.

Co je to DPI?
DPI je zkratkou anglického Dot Per Inch, což přeloženo do češtiny znamená počet bodů na palec. Již z překladu je patrné, že DPI označuje v podstatě hustotu nějaké v našem případě obrazové informace. Pokud se budeme bavit o nějakém zařízení provádějícím digitalizaci obrazu (např. skener), udává rozlišení v DPI to, jak jemně je rozlišována předloha a kolik obrazové informace je získáváno. Čím vyšší je rozlišení, tím menší detaily jsou v předloze rozlišovány a zaznamenávány.
Pokud se bavíme o výstupním rozlišení (tiskárna, osvitka), pak jde naopak o to, jak jemně jsou poskládány jednotlivé obrazové body na médium. Což znamená, že čím vyšší je rozlišení, tím menší body s vyšší hustotou jsou vytvářeny.


Jednorozměrné a dvourozměrné DPI

Protože se bavíme o zpracování obrazu, bavíme se ne o přímce, ale o ploše. To znamená, že rozlišení by mělo být udáváno jako dvourozměrná veličina, např. 600 x 1200dpi. V takovém případě první hodnota určuje hustotu bodů na řádce a druhá hustotu bodů ve sloupci. Nicméně často se můžeme setkat s uváděním pouze jednoho parametru. Např. osvitka XY má rozlišení cca 2400 dpi. V takovém případě se předpokládá, že hodnota rozlišení je v obou směrech stejná a tudíž 2400 dpi = 2400x2400 dpi. Bohužel u některých skenerů i stolních tiskáren se tato konvence nedodržuje a je uváděno vyšší z obou rozlišení. V praxi tedy 2400 dpi může být třeba 1200x2400 nebo třeba 600x2400 dpi. Tento způsob značení je pochopitelně poměrně nekorektní a pokud se tedy setkáte pouze s jedním údajem, ujistěte se jaká je realita.

Jak s DPI počítat?
Údaj v DPI slouží vždy k tomu, abychom byli schopni popsat, jak jsou rozmístěny jednotlivé body na ploše. To znamená, že bychom měli vždy počítat se třemi údaji: fyzickým počtem obrazových bodů, rozměrem plochy a rozlišením. Ze dvou těchto údajů jsme schopni dopočítat vždy třetí. Vzorce jsou jednoduché:


rozlišení [DPI]) = počet bodů / (2,54 / délka [cm])

počet bodů = rozlišení [DPI] / (2,54 / délka [cm])
délka [cm] = (2,54 * rozlišení [dpi] ) / počet bodů

Rozdíl mezi DPI a počtem obrazových bodů
Počítat s rozlišením má smysl pouze v okamžiku, kdy z nějakého důvodu zkoumám hustotu rozložení jednotlivých obrazových bodů na ploše. To znamená, že v okamžiku, kdy digitalizuji či naopak tisknu/svítím, je pro mě DPI velmi důležitým údajem. To znamená, že pokud chci dostat formát A4 při daném rozlišení 300DPI, mohu si snadno spočítat, kolik obrazových bodů má obraz obsahovat. A já, jakožto uživatel, na to musím patřičně reagovat například tím, že obraz zvětším či zmenším.
Naopak v okamžiku, kdy mohu měnit dvě z těchto tří proměnných, s obrazem se nic neděje. Proto například vůbec nezáleží na tom, jaké je nastaveno "DPI" u digitální fotografie v okamžiku, kdy je zaznamenávána. U digitálního fotoaparátu je pevně dán počet obrazových bodů a ten udává kvalitu. DPI je pouze doplňkovou informací v tomto momentu nedůležitou.

DPI, LPI, PPI, DPC, LPC a PPC
Alternativně se můžeme setkat s několika odvozenými jednotkami a jednou trochu jinak postavenou. Poměrně zřídka se můžeme setkat s tím, že je počítáno ne v palcích, nýbrž přímo v centimetrech. Pak je jednotkou DPC neboli Dot Per Centimetr nebo DPM (Dot Per Mil.). Pokud se rozlišuje rozdíl mezi "bodem" a "obrazovým bodem", pak se můžeme se zkratkou PPI, což je Pixel Per Inch.
Zcela jinou situaci však máme u jednotky LPI (Lines Per Inch), se kterou se běžně setkáváme v polygrafické praxi. LPI reflektuje stav, kdy velikost bodu není určena hustotou s jakou můžeme body vytvářet. LPI je sice přepočítatelné na DPI, ale se závislostí na takzvaném kvalitativním faktoru, který se různí dle typu zařízení a jeho nastavení. O LPI si však blíže povíme příště.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Go verze  

 » Rubriky  » Polygrafie  

 » Rubriky  » Digitální fotografie  

 » Rubriky  » Skenery  

 » Rubriky  » Stolní tiskárny  

 » Rubriky  » Photoshop  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: